|
|
Historie: Metalová odnož na okraji žánru, která se ještě dá za metal považovat. Je to ve své podstatě takový uhlazený (snad i pokrokový) metálek, který přímo vychází z (progresivního) rocku a nabaluje na sebe metalovou tvrdost. Jedná se o velmi technický styl brouzdající se stejnou mírou ve vodách rocku a metalu, plný dlouhých vyhrávek, komplikovaných pasáží a experimentů. V kapelách narazíte na velmi známá jména a profesionální hudebníky. Je to hudba, která metalistu nesmete, ale ani neurazí. Jistě vás napadne, že by se dalo hovořit třeba i o progresivním death metalu (jaký jistě drtí američtí DEATH), nebo o progressive thrash metalu (kanadští VOIVOD), ovšem osobně jsem se u podobných kapel setkal častěji s označením technický death či thrash metal... tak to raději nebudu ještě více komplikovat. Že?! Nejčastější žánrové přesahy - cokoliv dobře použitelného z krajin a vod rock/metalu. |
|
Progressive rock (prog nebo prog rock) je styl rockové hudby, pocházející z psychedelického rocku. Tento druh vznikl během 60.let a největší
popularity dosahoval v polovině 70. let. Progresivní rock zůstal v pozadí punk rockové vlny, aby se zpět vrátil v podobě neoprogresívního
rocku. Progresivní rock měl ambici povznést rockovou hudbu na vyšší umeleckou úroveň a snahu dokázat, že se může vyrovnat klasické a současné
hudbě. Skladby progresivního rocku jsou často velmi komplikované a rafinované, zahrané virtuózně. Definovat progresivní rock je velmi těžké,
pro pomerně velkou různorodost stylů. Nejjednodušší humoristická definice, i když nic neříkající lidem, kteří nepoznají tento styl zní: Progresivní rock je všechno, co zní jako progresivní rock Typické znaky Vybočení z tradice trojminutových písní ve prospěch dlouhých, často dvacetiminutových nebo ještě delších skladeb, vystavených z intra a cody; často se skladající z více častí a opřených na suitovém nebo sonátovém schémátu nebo jiné cyklické hudební formě. Komplikovaná rytmická a harmonická schémata, které se střídají. Hudba je často důkladně instrumentální i když do ní nejčastěji vstupuje vokál, obvykle s typicky rockovým zvukem. Texty vcelku složité, s filozofickým textem, mystické, fantazijné, náboženské. Virtuózní přednes. Muzikanti hrající progresivní rock měli často základní klasické hudební vzdělaní (Rick Wakeman, Keith Emerson) nebo byli geniálními samouky (Steve Howe, Chris Squire, Mike Oldfield). Alba, nahrávaná umělci a skupinami hrající progresivní rock měli často charakter programových alb (concept album), kde celá plaleta byla, po stylistycké, hudební i textové stránce, podřízena nejaké hlavní myšlence. Mohla to být epická povídka (Thick as a Brick skupiny Jethro Tull), reflexe, týkající se aspektů života (Dark Side of the Moon skupiny Pink Floyd) nebo nábožensko-filozofické vize (Tales from Topographic Oceas skupiny Yes). Počátky progresivního rocku sahající do první poloviny 60. let , kdy muzikanti na obou stranách Atlantiku, rozčarovaní pop kultúrou, zařazovali do svých vystoupení prvky hudebního divadla, happeningu, často provokovali publikum a přetvářeli koncerty na obyčejné skandály. Průlomovým bodem byl debut Franka Zappy a skupiny The Mothers of Invention, obsahující cyklus skladeb, které se zaměřily na texty s hlubšími myšlenkovými odkazy a stylisticky se odvolávaly na různé stýly a hudební druhy, taktéž používaly nejnovější skladatelské techniky, které dávaly některým skladbám uzavřený charakter. "Freak Out" (1966) byl též prvním v rockoví historii, který vyšel jako dvojalbum. K popularitě progresivního rocku přispělo i vydání alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band od Beatles. Album, i když mělo určité znaky "progresivity", nepatřilo úplně do této oblasti. Jeho význam spočíval v tom, že se jím inspirovali jiní umělci, přesvedčili posluchače, že experimentování má svůj význam a že populární hudba může vycházet z rock'n'roll'ového schématu. Za nedloho se objevila první generace progresivních skupin,v čele s Moody Blues, The Nice a Procol Harum ve Velké Británii, jako i Iron Butterfly a The Velvet Underground na druhé straně Atlantiku. Tyto skupiny tvořily progresivní rock v zárodku. Nasledující skupiny rozvíjeli koncepci stylu a dali mu charakteristickou formu. S progresivním rockem, i když ne výlučně jen s tímto druhem, je spojená představa superskupiny. Superskupina je soubor složený z vybraných umělců, známých z členství v jiných skupinách nebo ze sólistů. Superskupiny vznikly jako výsledek vývojových personálních změn (Yes, Genesis) nebo se tvořilx od základu a ihned byli obdařeny nálepkami superskupiny, jako to bylo v případě Emerson Lake and Palmer - ELP. Vytvářely se superskupiny pro jeden hudební projekt jako například GTR. Hranice progresivního rocku se posouvaly. Puristi uznávají v první polovině 70 .let víc jak deset skupin tohoto stxlu, v čele s "Velkou šestkou": ELP, Genesis, Jethro Tull, King Crimson, Pink Floyd a Yes. Patří k nim i: Supertramp, Deep Purple, Rush či Wishbone Ash. Situaci dodatečně komplikuje fakt, že mnoho neprogresivních skupin ve své kariéře "spáchalo" progresivní skladby, např. Led Zeppelin - Kashmir nebo progresívní album např. Jon Lord - Sarabanda, aby se potom vlily do hlavního proudu. Poddruhy a styly Symfonický rock (symphonic rock) - je charakteristický bohatým "orchestrálním" zvukem, získaným díky používaní syntetizátorů a melotronov nebo sporadicky orchestrem. Styl je definovaný též alternativním, dnes málo používaným termínem barok rock. Hlavními představiteli jsou: Yes, Genesis, Rick Wakeman, Procol Harum. Modernistický rock (modern rock) - se charakterizuje příznačným, šetrným zvukem. Často mu slouží jako vzor evropskě hudba 19. století. Hlavními představiteli jsou Emerson, Lake and Palmer, Renaissance, Van der Graaf Generator. Experimentální rock (experimental rock) - avantgarda progresivního rocku. Čerpá inspirace ze současné hudby. Novátorský ve využívaní nástrojů, harmonických struktur a rafinovaných rytmických prvků. Hlavními představiteli - King Crimson, Gentle Giant, Henry Cow, Faust, Can. Elektronický rock (electronic rock, kraut rock) - je charakteristický využívaním elektronických hudebních nástrojů, zároveň prakticky žádným zpěvem. Mnohými je považován za druh rocku, který se najvíc dostal do takého stádia, že se nebere jako jeho část, ale jako samostatný druh - elektronická hudba. Hlavními představiteli: Klaus Schulze, Tangerine Dream. Jazzrock (jazz-rock fusion) - hudba vznikla ze spojení prvků rocku a jazzu. Hlavními představiteli: Weather Report, Frank Zappa, Brand-X, Blood, Sweat & Tears. Umělecký rock (art rock) - často definovaný jako ambiciózní hard rock. Hlavními představiteli: Pink Floyd Camel, Focus. |
|
Zahraniční skupiny: |
|
BLACK JESTER, CHARISMA, CRIMSON GLORY, DREAM THEATER, FATES WARNING, FLOWER KINGS, GALACTIC COWBOYS, HADES, ICE AGE, KING`S X, KAMELOT, LIQUID TENSION, MEKONG DELTA, PAIN OF SALVATION, TNT, PSYCHOTIC WALTZ, QUEENSRYCHE, SAVIOUR MACHINE, TAD MOROSE, TRANSATLANTIC, THRESHOLD, WARHEAD. |
|
Symfonický rock (symphonic rock) |
|
Symfonický metal (Symphonic Metal) Tak tento styl je zřejmě jasný už ze samotného názvu. A asi všichni jste slyšeli album od Metallicy "S & M". Prostě metal v doprovodu symfonického orchestru. Avšak práve Metallica je skupina, která by neměla toto oznacení dostat, protože se jedná o projekt, který jim napsal někdo jiný. Jsou zde mnohem originálnejší kapely. Napríklad Waltari a jejich album "Yeah! Yeah! Die! Die!", death metal, skloubený se symfonickým orchestrem, nebo Rage a pražský symf. orchestr na albu "Lingua Mortis". Ale i u techto kapel se jednalo vesměs o projekty. Něco jiného je například symfonický metal v podání Therion či Lacrimosa. Zatímco Therion už zřejmě vyčerpal své nápady na albech "Theli" a "Vovin", tak Lacrimosa na albu "Elodia" předvedla, jak se má hrát symfonický metal. Velmi výborné album. Symphonic metal patří mezi velmi nákladný styl a tak těch skupin, hrající tento styl, není moc. Je to škoda, protože metal skloubený se symfonickým orchestrem, je vynikající. |
|
Progresivní metal (Progresive Metal) Převážně se jedná o skupiny, které se skládají ze známých hudebníků, kteří už mají za sebou úspešnou kariéru. No a hrají takový mix všeho možného. Ovšem v žádném případě do onoho mixu nepatří ty tvrdé styly. Prostě pohodovka. Na hranici s rockem. Jmenuju aspoň Dream Of Theatre, Liquid Tension a Working Man. |
|
Atmospherický metal (Atmospheric Metal) Tento styl je něco na způsob gothic metalu, ale mnohem, mnohem měkkčí. Příkladem může být Tiamat posledních 4 let. V hudbě se vyskytují různé doplňky na způsob šumícího morě, zvuky lesa apod. Do tohoto žánru lze zařadit i The Gathering s albem "How To Measure A Planet", kde je slyšet vysílání z vesmírné stanice. Takže je to spíš na odlehčení. Žádný nářez se nekoná. Čistý atmospheric metal je vesměs nudný styl. http://www.rockprog.com/04_RockStory/RootsProgressive.aspx |
 |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi ! |
