Historie kapely: Počáteční otrkávaní se (1988-1994) První nahrávky (1995-2000) Vstup do první ligy (2000-2006) Stálice zůstává (2007-2006) Stálice a experimenty (2014-dosud)

Tata Bojs je česká alternativně-rocková skupina, která vznikla v roce 1988 a je tak již čtvrté desetiletí neodmyslitelnou součástí české hudební scény. Vydali 11 řadových alb, z nichž jejich "Nanoalbum" získalo v roce 2004 čtyři Zlaté anděly, dále několik DVD, dvě knihy, natočili přes dvacet výrazných klipů, v různých kategoriích obdrželi celkem deset prestižních cen Anděl, ke svému 30. výročí uspořádali na přelomu let 2018 a 2019 v pražském DOXu jedinečnou výstavu "TATA 30JS" - vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely a v roce 2024 byl do kin uveden dokument "tata_bojs.doc" v režii Marka Najbrta. Tata Bojs odehráli přes tisíc koncertů, vesměs v klubech, ale také v sálech a halách pro tisíce fanoušků. Velké koncerty se vždy vyznačovaly osobitým designem a nákladnou scénou, již navrhoval bubeník a zpěvák skupiny Milan Cais, jinak absolvent Akademie výtvarných umění a renomovaný výtvarník. Tata Bojs, to jsou zejména nerozluční kamarádi už od základní školy Mardoša a Milan Cais (oba ročník 1974). Už když se v roce 1984 oba coby sotva desetiletí po rockersku drsně pózovali před objektivem, třeba už možná nevědomky jakýsi předobraz Tatabojs stvořili. Rozhodně na fotografiích byli navlečeni do kožených bund, jejich zrak je kryt úzkými černými brýlemi a oba se na nich ksichtí punkověji než všeobecně uznávaný vzor Sid Vicious (viz foto v rámečku na přabalu alba "Hity a city"). Mardoša je originální postavička se svérázným smyslem pro humor a Milan Cais je motor kapely a "výtvarný mozek" stojící za výraznou vizuální podobou koncertů a celkové image kapely. Současnou sestavu Tata Bojs tvoří Mardoša (baskytara), Vladimír Bár (kytara), Matěj Belko (klávesy) a Dušan Neuwerth (zvuk). Samotný název kapely sám o sobě nemá přímý doslovný význam, ale je to svébytný a kultovní název kapely, který členové označují za trochu "debilní". Ostatně vznikl v době post-punkové. Počáteční otrkávaní se (1988-1994) Nápad založit rockovou kapelu dostali dva spolužáci, Milan Cais alias Bublajs nebo p3D-01 (bicí) a Marek Huňát neboli Mardoša (baskytara), kteří se znali již od září 1979 z pražské mateřské školy. Více se pak skamarádili na základní škole na Hanspaulce, kde svůj nápad také následně zrealizovali. Už ve třetí třídě si Mardoša a Milan Cais na cestách mezi školní jídelnou a družinou prozpěvovali svou vlastní píseň "Národní výbor" a každý se rozhodl pro svůj budoucí nástroj, Milan bicí a Mardoša baskytara, zpívat chtěli oba. Idea kapely vznikla dokonce už ve čtvrté třídě, ale kvůli absenci nástrojů a schopnosti na ně hrát si spolužáci museli počkat a vše naplánovat. Již během studií na základní škole si na konci roku 1987 zvolili, na jaké nástroje by chtěli hrát. Toto období sami hudebníci označují jako éru tzv. Pre-Tatabojs. O rok později se ke dvojici připojil jejich další spolužák Mareček (Marek Padevět), který kromě hry na kytaru zpíval a později hrál i na klarinet, a tehdy trojice žáků Základní devítileté školy začala zkoušet své ranné písničky. Pro zajímavost - úplnou prvotinou byla skladbička Šagali šagali", ve které je textem 36x se opakující slovo "šagali". Za klávesy usedl Richard Sova. Důležitým podnětem byly Vánoce roku 1987, ke kterým Mardoša dostal svojí první opravdovou baskytaru značky Jolana, model Basso IV (do té doby se už učil pouze na klasickou kytaru), Cais si časem pořídil bubny a sestava začala zkoušet. První koncert skupiny Tata Bojs se pak odehrál na konci jejich osmé třídy, 29. června 1988 v hanspaulské tělocvičně TJ Spartak Dejvice, tedy den před tím, než členové kapely dostali svá poslední vysvědčení na ZŠ. Na koncertě kde zahráli v rámci "festivalu", který sami zorganizovali pomocí plakátů, a který inzerovali, že hledají diváky a kapely. Na tomto koncertu hráli v kapele i další spolužáci "Kaliméro", Ríša a Ondřej Balík na další kytaru, ale poté kapela pokračovala opět pouze v tříčlenné sestavě Cais, Mardoša, Padevět. Den poté dostali svá poslední vysvědčení na základní škole. Většina diváků na této akci byli spolužáci a příbuzní vystupujících. Jedním z dalších vystupujících této události byla kapela OTK. Ustálení názvu Tata Bojs trvalo několik málo let. Mezi předchozí názvy kapely patřily např. Hanspaulský traktůrek, Chameleon, Deivistrop, Střepy, či dokonce Tapa Bojs. Tím začala klubová kariéra skupiny v pražských i mimopražských hudebních klubech, když zavedené skupiny je zpočátku rády braly jako předkapelu pro pobavení. Zahráli si kupříkladu Na Chmelnici, Na Petynce, Na Hanspaulském festivalu, dokonce uspořádali koncert v Technickém muzeu. Často zaujali tím, jak byli mladí (všichni tři jsou ročník 1974). Hudba skupiny byla stručně řečeno srandovní až "cáklá", je třeba brát v potaz, že samotným interpretům bylo okolo třinácti, čtrnácti let. Jednalo se o jakousi směs kytarového bigbítu, snad nové vlny a alternativní hudby, chlapci občas nevěděli jak skladbu ukončit a tak v závěru "alternativně" disharmonicky hoblovali své nástroje. Texty se linuly v tématické škále vedoucí od problémů školních, přes problémy mladých dospívajících mužů až po totálně ulítlé naivistické hříčky, které vypustit mezi lidi někdo jiný, nejspíš by byly všeobecně považovány za trapné. Postupně se tito mladíci s písklavými hlasy stali atrakcí klubové scény a často zaskakovali jako předkapela zkušeným hudebníkům. V letech 1988-1989 vystoupili například s kapelami Střední Evropa, Odvážná srdce, Krausberry, Šanov, Echt!, Kokrment, Lucie, Jižní pól, převrat vpředpřevrat zpětMCH Band, Majklův strýček, Svatý Vincent, Sluníčko, Ještě jsme se nedohodli a 18.11. 1989 na Deltě stávkovali se skupinou Z kopce. Tak se skupina spolupodílela na celospolečenském převratu. Publikum si v té době oblíbilo zejména Mardošu, který v prodlevách bavil publikum svými originálními humornými vsuvkami. Mardošovi jeho prepubertální říkanky, vtípky a průpovídky, kterými občas vyplňoval prostor mezi písničkami, vydržely dodnes. V následujících letech Tata Bojs pokračovali v nastoupené, turisticky příliš neznačené, cestě, koncerty se často přibližovaly divadelnímu či teatrálnímu pojetí, protože skupina používala velké množství legračních oblečků a na pódiu se chovali rozverně. Přibližně v tomto období začal soubor získávat sice malé, ale již své publikum, které bylo ochotno jezdit na koncerty až do klubu Delta. Ten se stává jejich domovskou scénou. Toto období je poměrně věrně zachyceno na prvním oficiáním nosiči, hodinové kazetě, kterou roku 1991 vydal Black Point. Své první album natočila tak skupina v letech 1990 a 1991, aniž by o tom věděla. Oldřich Šíma z vydavatelství Black Point si nahrál jejich dva koncerty, a následně přišel za kapelou s nápadem vydat nahrávky jako album. Takto vznikla nahrávka pojmenovaná "Šagali šagáli", což je zvláštní chůze - taneček - písnička (v roce 1985 jí vymysleli pro obveselení spolužáků Mardoša s Milanem, ta slova nic neznamenala, jen dobře zněla). Nahrávka vyšla na kazetě v roce 1991 a Tata Bojs zahajovali většinu koncertů právě tímto "Šagali šagali". Na jaře roku 1992 skupina natočila ve studiu Landscape své první album (v částečné produkci Petra Čápa), které však nikdo nechtěl vydat. Nepomáhá ani vysoce originální nápad členů kapely vydat pouze z jedné strany nahraný vinyl (o CD ani kazetě se tehdá neuvažovalo). Skupina vystrašená možností ukradení jejího neobvyklého nápadu se na Patentním úřadu pokouší tento patentovat. Pánové z úřadu se na ně usmívali. V květnu 1992 soubor hromadně maturoval, ovšem každý z členů už navštěvoval jinou střední školu. Poté skupina dále koncertovala a mladíci tak měli čas odrůst a vyspět i hudebně. V červnu 1993 oslavila na Deltě pět let od prvního vystoupení, s úspěchem byla přijata na prvním ročníku festivalu v Boskovicích a 21. října 1993 vystoupila v pražském Paláci kultury coby předskupina amerických Green Jelly. V roce 1994 ve studiu Jámor zhudebnili čtyři říkanky Josefa Lady. Na nahrávce se podílel i Marek Padevět, alias Mareček, ale ten 27. října 1994 odehrál s Tata Bojs poslední koncert. Potom v říjnu 1994 kapelu opustil. Od listopadu v Tata Bojs hostovali Ondřej Ježek (kytara) a František Štáfek (trubka), oba ze skupiny OTK. Kapela v tomto seskupení nahrála písně "Lelci" a "Mokrej sen", které se objevily na "Black Point CD Sampler" z roku 1995. V červnu 1993 skupina oslavuje na Deltě spolu s OTK pět let od prvního vystoupení. Dne 21. října 1993 vystoupila v Pakulu coby předskupina amerických Green Jelly. Oslavenci jsou s úspěchem přijati na prvním ročníku festivalu v Boskovicích V květnu 1994 se Tata Bojs (ještě s MCH Bandem, Už jsme doma, Joe Carnation Bandem, OTK a Dejvickým divadlem) účastnili zájezdu do Finska, kde odehráli tři koncerty. Režisér Václav Kučera všechno natáčel. V tvůrčí skupině Čestmíra Kopeckého pak vznikl 50-minutový dokument "Prahan Kultturitapaktumat Helsinki" s komentářem Martina Velíška, který v létě 1996 Česká televize odvysílala. Na jaře a v létě 1995 došlo ještě ke dvěma zahraničním zájezdům, do Frankfurtu a Varšavy. Dne 27. října 1994 odehrál Mareček s Tata Bojs poslední koncert. Potom z kapely odchází. Od listopadu 1994 tedy v Tata Bojs hostují členové OTK Ondřej Ježek (kytara) a František Štáfek (trubka), což asi nikoho nepřekvapuje. Oba přechodné členy kapely nahradil definitivně v létě 1995 Marek Doubrava, který je o čtyři roky mladší a hrál na kytaru, klávesy a flétnu. S jeho příchodem stoupla hudební kvalita skupiny. S jeho příchodem se tvorba skupiny přenesla do sofistikovanějších poloh. Skupina v tomto seskupení nahrála písně "Lelci" a "Mokrej sen", které se objevily na "Black Point CD Sampler" (1995). První nahrávky (1995-2000) Na jaře a v létě 1995 došlo ještě ke dvěma zahraničním zájezdům. V květnu hráli Tata Bojs na náměstí ve Frankfurtu, dostali eintopf a v červnu pak vystoupili v kině kdesi na pokraji Waršavy a nedostali nic. Nedlouho po návratu dochází ve studiu Jámor k natočení čtyř písní, zhudebněných říkanek Josefa Lady, takto připravované pro ladovské CD-EP. Do prodeje se dostalo Ladovo CD-EP pod názvem "Ladovo album", do té doby nevydané, rovněž u Black Point, na němž Tata Bojs zhudebnili říkánky Josefa Lady. Album, které do té doby ne a ne vyjít, bylo navíc doplněno o několik starších písní z roku 1993 a vtipem, takže to už vlastně žádné EP není. Křest desky proběhl 25. listopadu 1995 na Deltě, účastní se jej i Mareček, koncert byl nasnímán. Záběry z něho se se objevily v 5-minutovém profilu kapely režírovaném Markétou Válkovou, který v únoru 1996 odvysílal pořad "60". Počátkem roku 1996 skupina natočila ve studiu His Master's Noise (na Deltě) 10-písňové demo a jeho prostřednictvím usilovalo o natočení další, tentokrát poněkud délehrající, desky. Obsahovalo mimo jiné také rapovou verzi nejstarší písně "Národní výbor". V únoru 1996 byli Tata Bojs poprvé hosty Studia 6, kde akusticky zahráli písně "Bába" a "Jaro" a také akusticky hovořili. To zase v dubnu 1996, byli hosty dětského pořadu Magion (spolu s Václavem Neckářem), kde rovněž zahráli "Jaro", ovšem o sloku chudší, aby se vešli do harmonogramu. V srpnu 1996 skupina poprvé vystoupila na Trutnovském festivalu. Během léta a podzimu soubor natočil s Martinem Krejčím množství klipů (v jednom účinkoval David Vávra s Klárou Issovou) a scének, které byly určeny pro velkou říjnovou akci v klubu Roxy nazvanou "Tašou '96". Toto multimediální představení proběhlo dvakrát po sobě na Deltě a spojili při něm svoji hudbu s divadlem a filmovými klipy, které natočili právě s Davidem Vávrou či Klárou Issovou, a scénkami zahrnujícími též balónky, polystyren, tenistku a bublináře Vencu Strassera. V lednu 1997 Tata Bojs natáčáčeli, jak jinak opět v HMN na Deltě, akustické album s názvem "Člověk někdy řiká Tata Bojs (a myslí tim Tatakustik Bojs)", které zatím nikdo nevydal. V červnu 1997 vydala skupina 32-minutový singl "Jaro lomeno divnosti", který kromě dvou titulních písní alba obsahuje také jednu předělávku a tři remixy, na kterých se podílel Ondřej Ježek, Jonathan Burnside, Josef Sedloň a Jan P. Muchow. Singl kapela 24. června 1997 propagovala v pořadu Snídaně s Novou a byl pokřtěn 17. července 1997 v Lucerna Music Baru. V září 1997 vydala kapela první regulérní dlouhohrající album s názvem "Ukončete nás...!", které bylo předznamenáno na jaře vydaným singlem (ovšem dlouhým 31 minut) "Jaro lomeno Divnosti". Producenty alba byl kromě samotných členů skupiny i Romek Hanzlík a Milan Cimfe. Album jim přilétl z Ameriky "umíchat" uznávaný Američan Jonathan Burnside (spolupracoval s Consolidated, Nirvana, Depeche Mode, Faith No More) a bylo vydáno u labelu Indies Records. Šlo o první album skupiny, na kterém se podílel nový kytarista Marek Doubrava. Deska byla nahrána ve studiu Sono a na podzim roku 1997 a obsahovala tehdy zbrusu nové písně, ale i písně, které byly již dříve součástí repertoáru jako skladby "Kus vody" či "Jaro". Spolu s vydáním singlu se v televizi objevuje i první "opravdový" klip Tata Bojs "Jaro" (režie Václav Kučera). Nabitý rok uzavírají chlapci v Roxy 11. prosince 1997 monstrózní "Tašou ´97" opět připravenou s Martinem Krejčím a jeho "RD Úžas". Album bylo pokřtěno 26. září 1997 v pražském klubu Delta, kmotrem desky se stal tehdejší manažer Dopravního podniku hl. m. Prahy Jaroslav Ďuriš (který jí přál "tolik posluchačů, kolik má metro cestujících"). Snímek na obal desky pořídil fotograf Salim Issa na stanici Malostranská. Album obsahuje i hit "Jaro", ke kterému byl natočen videoklip, jehož natáčení přerušilo zanícené slepé střevo kytaristy Marka Doubravy (proto v některých záběrech, hlavně v těch interiérových, kytarista jen sedí). Natáčení se tím o pár dní prodloužilo. Videoklip byl natočen také k písni "Divnosti", a to, symbolicky, přímo v prostorech pražského metra. V následujícím roce skupina propaguje své CD. Mimo jiné i tím, že ještě v prosinci 1997 vydává nové CD. Bylo akustické a částečně živé (z koncertu 3. prosince 1998 na pražské Deltě). Obsahuje přepracované písně z desky minulé, z desky budoucí i písně jinde nevydané. Použila se i část nahrávek z ledna 1997. Album, které kapela uvedla pod pozměněným názvem kapely na Tatakustik Bojs, bylo o rok později v roce 1998 vydáno u brněnských Indies pod názvem "Nekonečná stanice" a obsahuje zčásti živé a zčásti akustické nahrávky písní kapely. Původně vyšlo CD v Limitované edici 50 ks a obsahovalo pouze 12 písní. Jednalo se o záznam koncertu, který se odehrál 3. peosince 1998 v pražském klubu Delta. CD bylo ihned vypáleno a prodáno ještě ten den, přímo po koncertě v Deltě. Byl to nevídaný a originální počin, vydání koncertního CD přímo na koncertě. Indies se tak pyšní prvenstvím v celé hudební historii České republiky a CD je velmi vyhledávanou raritou sběratelů. Posléze se nahrávky dočkaly pořádného mixu a album bylo doplněno o další 4 písně, které byly již předem nahrány ve studiu HIS MASTERS NOISE. Autorem hudby ke skladbě č. 10 ("Si kles") je Iggy Pop. Album je zajímavé akustickými verzemi písní z alba "Ukončete nás" a z pozdějšího alba "Futuretro". I když byl rok 1999 ve znamení příprav studiového alba, stihli Tata Bojs spolupracovat se skupinou mentálně postižených Vega. O jejich společném zkoušení, hraní a koncertech natočil režisér Václav Kučera dokument "Rock skalických orlů", který v prosinci 1999 odvysílala Česká televize. Ještě před natáčením desky (které začalo v den zatmění Slunce 11. srpna 1999) přišel k Tata Bojs nový člen - sampler/sequencer MPC 2000, který byl za více než 40 000,- okamžitě do kapely přijat. A navíc jako "neustálý host" působí ve skupině od roku 1999 moderátorka Rádia 1 a bývalá zpěvačka skupiny Significant Other Klára Nemravová, která zpívá v mnoha skladbách Tata Bojs. Vstup do první ligy (2000-2006) Po ukončení natáčení se skupina dohodla s koncernem Warner music a v listopadu 1999 byla podepsána rozsáhlá smlouva s platností do roku 2005. Součástí dohody bylo, že chlapci ještě udělají pár písniček. Dodatkové skladby byly natočeny v únoru 2000. Klára je jedním z třinácti hostů, kteří přispěli na natáčení desky a objevila se ve čtyřech písních. Třetí přelomové album "Futuretro" vydala kapela 15. března 2000. Nastala změna ve zvuku kapely, když při jehož nahrávání bylo (a ne naposledy) bylo využito postupů moderní taneční hudby. Promítlo se do něj určité zklidnění a vyspění muzikantů, deska je přijatelnější a zadumanější než jejich předchozí alba. Zároveň ale kapela nepřišla o svou energii a specifický humor. Na albu se navíc míchá mnoho hudebních žánrů. Výrazně se do povědomí hudební veřejnosti zapsaly především singly "Ramínka", "Maličká" nebo "Duševní". Těsně před nástupem do nahrávacího studia v létě 1999 to však spíš než na úspěch vypadalo na debakl. Čtrnáct dní před termínem se totiž kapele omluvil producent a zvukař Milan Cimfe ze studia Sono, s nímž měli Tata Bojs desku natočit, a oznámil, že odjíždí na dovolenou na vodu. Na poslední chvíli odpadla i náhrada v podobě dalšího zvukového inženýra ze Sona Andreje Laža. "Řekli nám, že ve studiu s námi nakonec bude 'takovej mladej kluk z Kopřivnice'. Pro nás to byl šok, osobně jsem se s tím dost špatně srovnával. Půl roku příprav - a najednou budeme točit s někým, koho neznáme?" vzpomíná Cais. Oním klukem z Kopřivnice byl Dušan Neuwerth, který od té doby s kapelou už zůstal. Milan Cais i baskytarista Mardoša se shodují, že právě setkání s ním byl jeden z nejdůležitějších momentů spojených s dobou okolo "Futuretro". Vzájemné sympatie daly vzniknout velkému přátelství i hudební spolupráci, která trvá do dnešní doby. Křest v divadle Archa byl velkolepý. Na konci roku 2000 se Futuretro podle očekávání uplatnilo snad ve všech výročních anketách. Tata Bojs zcela smetli konkurenci v anketě Volby rocku časopisu Rock & Pop (Album, Skladba, Skupina a Videoklip roku), tak i Akademií populární hudby (Album a Objev roku), za album roku označil jejich Futuretro i tehdejší Rolling Stone. Tata Bojs zahráli také jako hosté při slavnostním předávání cen Anděl 2001, odkud si odnesli cenu za Nejlepší videoklip roku. O rok později videoklip ke skladbě "Duševní" nakonec prvého Anděla skupině přinesl. V následujících letech se "Futuretro" dostalo v různých historických anketách na nejvyšší pozice a ocitlo se i mezi třemi nominovanými alby v anketě Album dvacetiletí v rámci jubilejního ročníku Cen Anděl 2011. Jejich alba "Futuretro" se prodalo slušných pět tisíc kusů. "Tehdy se chodilo na taneční kapely jako Liquid Harmony, ale i na underground typu Už jsme doma, Dunaj nebo Psí vojáci. My jsme se snažili oba světy propojit," vysvětluje bubeník a zpěvák Milan Cais, podle čeho bylo "Futuretro" z hudebního hlediska výjimečné. Album s originálním konceptem "revival budoucnosti" patří právem mezi nejzásadnější alba, která u nás po roce 1989 vyšla. Vytříbený styl Tata Bojs do sebe pozřel nejrůznější vlivy od Bedřicha Smetany až po drum and bass a výsledkem je zcela eklektická a dobrodružná nahrávka, která vás nikdy nepřestane bavit. Album "Futuretro" je doslova napěchované samými silnými skladbami včetně singlů Ramínka, Maličká a Duševní, a kapela se díky němu rázem ocitla v úplně jiné lize. Do vydání alba byli Tata Bojs poměrně neznámou kapelou, ale brzy poté se dostali do širšího povědomí. Nasvědčuje tomu i to, že jejich vystoupení v rámci turné k tomuto albu byla většinou vyprodána. Na rozdíl od o pár let starších a zkušenějších spoluhráčů Caise a Mardoši kytarista Marek Doubrava zvýšenou marketingovou i koncertní aktivitu po vydání alba v zimě roku 2000 špatně snášel. Navíc tehdy ještě studoval na konzervatoři. S Tata Bojs se proto dohodl na odchodu a na sklonku roku 2000 odešel z kapely unavený nekonečným koncertováním. I když byl Marek jako velmi talentovaný muzikant pro kapelu nesmírně důležitý, Tata Bojs jeho odchod ustáli. S kapelou nicméně zůstal Marek dodnes v kontaktu, připravuje pro ni například aranže pro koncertování s orchestrem. A na turné k 15. výročí "Futuretro" o 17 let později se těšil, během sedmnácti let prý z tehdejších písniček nezapomněl vůbec nic. "Prsty samy dělají, co mají, jsem z toho docela překvapený," řekl běhwm turné v rozhovoru. Uspořádali konkurs na nového kytaristu, ve kterém zvítěžil rovněž velmi talentovaný Maťo Mišík, mimochodem syn rockové legendy Vladimíra Mišíka. Mezitím se stálým hostem kapely stala i zpěvačka Klára Nemravová a jako důležitá součást Tata Bojs přistoupil do týmu také producent a zvukař Dušan Neuwerth. V roce 2001 vydali album remixovaných skladeb "Termixes". Po dvou letech působení kapelu opustil kytarista Maťo Mišík, kterého nahradil Vladimír Bár, který už ve skupině zůstal až do současnosti. Tata Bojs dostali cenu Anděl 2001 za videoklip k písni "Duševní" z alba "Futuretro". Všechny události v kapele vyústily v nové album, které vyšlo 8. dubna 2002 a dostalo název "Biorytmy". Promítlo se do něj určité zklidnění a vyspění muzikantů, deska je přijatelnější a zadumanější než jejich předchozí alba. Nahrávka je sice zamyšlenější a melancholičtější, než byly její předchůdci, pro širší posluchačskou obec je přijatelnější, ale zároveň ale kapela nepřišla o svoji poověstnou energii, ani o specifický a tolik příjemný humor. Lze ji totiž označit za přelomovou desku, kterou se kapela definitivně zařadila mezi tuzemskou elitu. CD vyšlo s bonusy jako videoklip s písni "Duševní", "Mardošův deník z natáčení" aj. Mardoša se zamýšlí, proč právě Biorytmy: "Souvisí to s obalem, který je celý laděný do flóry - takže samý kytičky. Zajímala nás i spojitost mezi lidskými biorytmy a hudebními rytmy. Hudba ty přírodní rytmy kopíruje, říká se, že srdce embrya tepe rychlostí 120 BPM, což je ideální taneční rytmus. Je to prostě takový návrat k přírodě". Album je samozřejmě velmi rytmické, zároveň ale i velmi melodické - mnohem víc, než jsme kdy byli u Tata Bojs zvyklí. Biorytmy se hned po vydání dostaly rovnou z nuly na první místo albového žebříčku IFPI, což byla zlomová událost pro celý český showbyznys. Album obsahuje hity jako "Tanečnice", "Attention Aux Hommes" a nebo"Šťastnější". Na podzim téhož roku kapela natočila proslulý videoklip k písni "Attention Aux Hommes!", v němž jsou použity i úryvky ze známého francouzského filmu L'homme orchestre čili "Piti, piti, pa". Tématem klipu je souboj mezi českým a francouzským týmem ve zvláštním druhu jakéhosi šíleného tance. Na cenách Anděl získal klip "Attention Aux Hommes!" ocenění za Videoklip roku 2002. Zajímavostí je, že varianta názvu desky byla "Fotosyntezátor". Tata Bojs dorazili 18. dubna 2002 na on-line rozhovor se čtenáři iDNES v plné sestavě. Klára Nemravová, Mardoša, Milan Cais a Maťo Mišík diskutovali přes hodinu se čtenáři. "Máme tvůrčí svobodu, nenecháme na sebe sahat ani od Warnerů," uvedli na závěr členové skupiny. Ještě v roce 2002 na podzim byl vydán singl "Attention!. Od roku 2003 byl stálým členem producent, zvukař a autor některých skladeb Dušan Neuwerth, který se skupinou spolupracoval od roku 1999. V roce 2003 vyšlo album "Šagalí léta 89–97", které obsahuje skladby z prvních dvou alb. Od roku 2004 se stal stálým hostem hráč na klávesové nástroje Jiří Hradil. Francouzsky zpívaná písnička české kapely? Ano, není problém. V repertoáru skupiny Tata Bojs najdeme spoustu pokladů, skladba "Attention aux hommes" však patří k těm nejvýraznějším. Vyšla v roce 2002 na oceňované desce "Biorytmy", která se, mimochodem, na konci roku 2019 dočkala reedice. Jaký příběh se skrývá za francouzskými slovíčky? Skladba je inspirována filmem Pitipitipa, který proslavil nejznámější francouzský "četník" Louis de Funés. Původně se tak měla jmenovat i píseň, nakonec ale vznikl název Attention aux hommes, v překladu "Pozor na muže". Pojmenování "Pitipitipa" by nejspíš příliš odkazovalo k titulní melodii filmu. Text se vztahuje k taneční soutěži. Je postaven na frázích z filmu, které kapela přeložila z češtiny zpátky do francouzštiny, a pohrála si s nimi tak, aby se rýmovaly. Již etablovaná domácí kapela Tata Bojs slavila v roce 2002 30 let. Leč - každý slavný nějak začínal. Většinou se za své první krůčky umělci stydí, ne tak Milan Cais a Mardoša, takto stabilní jádro kapely. Už v roce 2003 se nechali vysvléci donaha a k 15 letům skupiny vyšlo 2CD "Šagalí léta 89-97", na kterém je zachycen jejich věk batolat ve světě šoubyznysu. "Šagalí léta" však tehdy vyšly pouze v nákladu 500 kusů a byly brzo rozebrány. Tata Bojs i vydavatel vycítili, že síla startu kapely nebyla v prvotřídní instrumentální zdatnosti ani originálních skladatelských schopnostech, ale v nenapodobitelných koncertech plných svérázného humoru a bizarních písniček. Patrně i proto se ještě v roce 2003 stále prodávala audiokazeta "Šagali šagáli" se záznamem prvních koncertů Tata Bojs z počátku 90. let. A ve stejné době jejich fanoušci marně sháněli CD z roku 1994, známé jako "Ladovo album". V roce 2018 pak vyšly ve stejném nákladu první reedice – příznačně k dalšímu, dvojnásobnému výročí. 2CD "Šagalí léta 89-97" vše vynahradilo a přidalo ještě hodně navíc, nejenže obsahuje kompletní MC "Šagali šagáli" a CD "Ladovo album", ale navíc jsou zde obě písničky vydané pouze na CD "Sampleru Black Point 1994", plus spousta dalších záznamů, ať už studiových či koncertních, nezveřejněné písničky a vtipy, a také pár uhozených rozhovorů. Mardoša sepsal detailní průvodní slovo do bookletu, které čítá šest bookletových stránek drobného písma, a Milan Cajs s grafikem Markem Pistorou obdařili obal 2CD ve stylu nepřekonatelné stavebnice Merkur. Samozřejmě je zde také několik dobových, někdy neuvěřitelných fotografií. O dva roky později úspěšně vyvenčili robotího Hala, a to na koncepčním albu "Nanoalbum" z roku 2004, dost možná nejúspěšnější nahrávka Tata Bojs vůbec. Průvodcem alba je robotický pes Hal, který vysvětluje zákonitosti Nanosvěta a veškeré dění. Kapele nakonec vynesla hned čtyři Anděly, a to Skupina roku 2004, Album roku rock 2004, Videoklip roku 2004 (Virtuální duet) a Nejlepší zvuková nahrávka roku 2004. Celým albem se nese příběh podrobně zpracovaný v Mardošově knize "Nanobook", která v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2004 získala v kategorii Krásná literatura 3. místo. "Nanobook" je knižní přepis příběhu zhudebněného na albu "Nanoalbum" české hudební skupiny Tata Bojs. Autorem textů je Mardoša, ilustroval je Milan Cais. Kniha vyšla roku 2004 v nakladatelství Labyrint. Album bylo hned po vydání na čele albového žebříčku IFPI. V roce 2005 vydali DVD "Nanotour", na kterém je záznam jejich vystoupení z T-Mobile Areny spolu s dalšími bonusy (např. všechny jejich videoklipy). Stálice zůstává (2007-2006) Dne 29. ledna 2007 kapelu opustila Klára Nemravová. Po třech studiových deskách tak odchází z Tata Bojs jejich "neustálý host". Prý proto, aby se z ní stala "stálá fanynka". Jak sama uvedla: "Neodcházím naštvaná, odcházím, protože je mám ráda. Schválně se někoho zeptejte, co to znamená protivná a nespokojená zpěvačka. Zjistíte, že tohle v kapele opravdu nikdo nechce mít a protože cítím v kostech touhu po změně, nemůžu přece dopustit, abych se s Tata Bojs dostala do toho nepěkného bodu, že jim vyčtu svůj zkažený život (směje se). Kluci to chápou, takže drama se nekoná, zůstáváme nadále přáteli". Před sebou měla aktivitu v projektu "Jesus Chrysler and Jane Honda", kterému se hodlala věnovat spolu s Gregorym ze Southpaw. Nové album vznikalo v jejich dnes již neexistujícím legendárním studiu Gui-tón na Deltě, která v té době byla pro kapelu prakticky domovem a částečně též na tradičních soustředěních v Hlásné Třebáni. Během příprav alba se rozhodla zpěvačka Klára Nemravová po sedmi letech ukončit do té doby hostování s Tata Bojs. O jednoho "neustálého hosta" tak sice skupina přišla, ale zároveň se sestava rozšířila nově o klávesistu Jiřího Hradila. Ten drobně hostoval již na "Nanoalbum" a jeho následném koncertním provedení v rámci "Nanotour", ale teprve na novém albu se podílel už od samého začátku i jako spoluautor nového repertoáru. Na jaře roku 2007 Tata Bojs vydali album "Kluci kde ste?", jejíž původní název měl být "Skupinová terapie". Vyjít mělo 16. dubna 2007, tedy ve stejný den, kdy se mělo křtít v Paláci Akropolis. Původně se mělo jmenovat "Skupinová terapie", ale po zjištění, že název "Skupinová terapie" už v česko-slovenském teritoriu použila slovenská skupina Desmod, rozhodli se název změnit. Nejprve to prý moc neřešili, ale punc originality je nenechal na pokoji, a tak vyštrachali původní, zhruba 40-položkový seznam názvů. Favority byly "Emosnímek", "Data Noise", "Recyklisti", "Original Copy" nebo "Slast Minute". Potom se však kluci obloukem vrátili k dřívějšímu "Kluci kde ste?" (neplést s hitem "Kde jsi?" Dalibora Jandy) a bylo vymalováno, nový název měsíc před vydáním byl na světě. Jeho téma nijak nesouviselo s terapií jako společném sezení lidí, kteří mají nějaký deficit. Spíše tím mysleli jen to, že mají skupinu. A navíc, když deska vznikala, taky seděli do kruhu a dumali, taky jim někdy přišlo, že mají deficity. Už jen v tom, co dělají a jak, je z hlediska fungování většiny lidí vlastně úchylka. Bublajs uvedl: "Mám občas pochybnosti o tom, co děláme. Tahle situace nastala, když jsme skončili čtrnáctidenní soustředění, kde jsem písničky na novou desku poslouchal pořád dokolečka. Najednou jsem měl pocit, že nejsou dobré. Chvilku jsem z toho měl depky, ale pak se to změnilo. Důležitý byl odpočinek, po čtrnácti dnech jsem se do toho znovu začal vpravovat. Postupně jsem nabyl dojmu, že by to vlastně mohla být docela dobrá deska". Písničky na "Kluci kde ste?" na rozdíl o předchozího "Nanoalbum" nerámuje žádný příběh ani jiný koncept. Kapela si od toho všeho ráda odpočinula a natočila z jejich pohledu album co nejvíce pestré. Nicméně při zpětném pohledu se pár slučujících témat přeci jen najde, ta ale vyplynula spíše náhodou a přirozeně. Přesto, že deska je mnohem uvolněnější, než byla její předchůdkyně, nedá se říci, že by byla přímo bujará. Některé písničky jsou sice skoro stejně tak bláznivé, jako kapela mívala ve velmi dávných dobách, ovšem je třeba mít na paměti, že nejde jen o texty, ale taktéž o podtexty. A ty často už tak rozjuchané nejsou. Skladba "Pěšáci" získala cenu Anděl v kategorii Skladba roku 2007 a cenu časopisu Filter (Hudební ceny Filter '07) v kategorii Domácí skladba roku 2007. K titulové písni "Kluci kde ste?" napsal Mardoša, a představuje příběh, když si kluci hrají "na schovku" a jeden z nich zůstane celých dlouhých dvacet let na stromě. Bylo to jedno z témat a už na začátku si představovali Monty Pythony, jak by tu oddechovou až punkovou náladu písničky dokázali klipově ztvárnit. V roce 2008 realizovali společný projekt s korejským Ahn Triem (housle, violoncello a klavír). Deskou "Smetana" se kterou hanspaulská kapela oslavila jubilejní dvacáté narozeniny. Jde o speciální akustické album, se kterým Tata Bojs vypomohlo světoznámé dívčí korejské seskupení Ahn Trio. Album se objevilo se skladbami "Toreadorská otázka", "Tanečnice", "Attention Aux Hommes!", "C.V.A.N.", "Lasičky", "Šťastnější", "Náměsíčná", "Skovka", "Vesmírná", "Elišce", "Kudu Aditsuh", "Jednotka času", "Pěšáci" a "Jaro". Společné turné Tata Bojs & Ahn Trio pod názvem "Smetana reTour 09" začalo ve Východočeském divadle v Pardubicích. V lednu 2010 vyhlásil deník MF DNES anketu, ve které oslovil více než třicet hudebních odborníků a kritiků, aby sestavili žebříček deseti nejdůležitějších desek uplynulého desetiletí, tedy let 2000–2009. Anketu suverénně vyhrálo album "Futuretro". Poměrně dobře hodnocena byla i následující deska "Ležatá osmička" z roku 2011. Recenze webu iReport konstatuje, že Tata Bojs mají líbivé, ale ne prvoplánově pitomé písničky a skvělé texty; počin obdržel šest bodů ze sedmi. V roce 25. výročí působení kapely vyšla kompilace "Hity a city", kde na dvou discích je po 20 skladbách. Ležatá osmička je v podstatě smyčka, a s těmi Tata Bojs pracují ať už v hudebním slova smyslu, ale i celkově velice často. Pohybují se v různých cyklech, opakují se, ale pořád to jsou Tata Bojs. A tak, jako řada dalších umělců, jsou i oni chyceni to tohoto paradoxu: Už nikdy nebudeme znít úplně nově, ale stejně tak už to nikdy nebude přesně takové jako "za starých časů". "Název, který by obsahoval osmičku, se nám hodil z mnoha důvodů. Předně je to naše osmé řadové album, svůj první koncert měli Tata Bojs v roce 1988 - to byly hned dvě osmičky za sebou. Každopádně to bylo v osmé třídě. A nakonec všichni členové kapely mají v době vydání desky dohromady osm dětí", vysvětluje Mardoša. Během jednoho turné nikdy doposud neobjeli tolik destinací, kdežto s "Ležatou osmičkou" kromě českých měst vyjeli i na Slovensko. Dohromady to bylo dvacet koncertů během necelých dvou měsíců. Začínali 6. října 2011 v klubu Fléda, Brno, zastavili se 21. řijna 2011 v CoolTour, Ostrava, 22. října 2011 v ABC centrum, Pardubice, 25. října 2011 v Hala Letná, Praha, 10. listopadu 2011 v klubu Buena Vista, Plzeň, 17. listopadu 2011 v S klub, Olomouc, 19. listopadu v Klub 3 opice, Vsetín, a na Slovensku společně s kapelami Para a Billy Barman v Košicích, Hrustíne, Trenčíně a 4. listopadfu 2011 v MMC, Bratislava. Další změna byla v jakési velkoleposti scény, i když v těch menších místech, jako byly třeba i Raškovice, je uspořádání pódia stále podobně bláznivé, jako to mívali i v minulosti. V rámci celé šňůry měla speciální postavení pražská zastávka 25. října v bývalé basketbalové hale Sparty, dnes Hala Letná na Praze 7, kde proběhla zřejmě nejnákladnější a nejvýpravnější show v historii Tata Bojs. Rozšířila se sestava hostů, došlo i na křest "Ležaté osmičky" a nechyběla ani scéna podle návrhu Milana Caise. Album "Ležatá osmička" pak na jaře 2012 nabídla kapela i v limitované sérii s originální grafikou Milana Caise jako vinylové LP. K tomu přidala výpravné reedice čtyř svých zásadních alb "Futuretro", "Biorytmy", "Nanoalbum" a "Kluci kde ste?", které obsahují řadu nevydaných raritních demo verzí, remixů a live nahrávek. "Nápad na opětovný výlis našich starších nahrávek vzešel od Supraphonu a my jsme za něj strašně rádi. Věřím, že je uvítají nejen naši skalní fanoušci, protože cena celého naditého paklu je vlastně identická nebo dokonce nižší než cena jedné jediné desky v době jejího vydání. Doba už je taková, CD se neprodávají. Takže jdeme potenciálním kupcům naproti - dáváme jim víc muziky za míň peněz," říkají bubeník a zpěvák Tata Bojs Milan Cais a baskytarista Mardoša. V roce 2014 vyšel singl Strana A s písničkami "S ní" a "Antikvariát". Stálice a experimenty (2014-dosud) Na nvoé album si museli fanoušci Tata Bojs počkat dlouhé čtyři roky a jak napovídá samotný obal alba, mohou se těšit na hodně barevné chutě, mnoho zajímavých hostů a na Tata Bojs až nečekaně přístupný zvuk. "Nemyslím si, že bychom se vědomě rozhodli pro nějaký konkrétní zvuk. A už vůbec ne z hlediska jeho případné přístupnosti. Je to spíš tak, že zvuk si vybere nás. Respektive písničky si řeknou. Je ale pravda, že se nám chtělo na desce použít trochu víc elektroniky, ochutit ji osmdesátkovým zvukem. Ale takovým tím současným osmdesátkovým zvukem," komentuje to Mardoša a Milan Cais dodává: "Ač jsme měli na začátku nějakou zvukovou vizi, byl jsem vlastně poměrně překvapený, jak se album vylouplo v docela poslouchatelnou popovou desku." Své nové deváté řadové album "A/B" vydala skupina v říjnu 2015 se třinácti skladbami, které získalo nominace na Anděla v kategorii Skupinu roku 2015. Jedním z pracovních názvů desky byla "Devátá". Na albu spolupracovali mimo jiné s Janem Burianem, Oskarem Törökem, Markem Ebenem nebo Yellow Sisters. V některých skladbách jsou využity i samply, například z komunikace Apolla 13 nebo vysílání Hlasu Ameriky. Žánrově se tato deska, zejména oproti předchozím nahrávkám skupiny, blíží spíše k popu. K ústřednímu akvarelovému motivu na přebalu desky Tata Bojs "A/B" se bubeník inspiroval tvarem a zbarvením Rubikovy kostky, když se na albu objevila jedna píseň pojmenovaná "Rubik a Kubrick", která vypráví fiktivní příběh setkání obou géniů na nějaké dekadentní party. Pro píseň oslovili Jana Buriana a Marka Ebena, kteří ztvárňují obě osobnosti, přičemž Mila Cajs já zpívá roli vypravěče ve třetí osobě. Křest nového alba proběhl 12. listopadu 2015 v pražském centru Forum Karlín. Milan k albu uvedl: "Nahrávali jsme poctivé zvuky na poctivé nástroje. Pouze jedna písnička se trochu vymyká... jmenuje se "Běžec" a je o chlapíkovi, co rád běhá, jednoho dne se rozeběhne a už se nemůže zastavit. Běží několik dní, měsíců, několik let. Je to taková reminiscence na Forresta Gumpa. Já jsem tu písničku začal zpívat ve studiu a nebylo to ono. Napadl mě nestandardní, riskantní postup, že bych si dal smíchaný základ do sluchátek a nazpíval to za běhu do telefonu. S rozklepaným hlasem, ale je tam ta autenticita, je tam spousta ruchů okolo, jezdí tam auta, zpívají ptáci, má to dokumentární charakter, který mi pro tu písničku přišel dost důležitý. Tuhle písničku jsme chtěli vydat už před prázdninami jako singl, začalo nám ale připadat, že ta píseň je bez obrazu poloviční, že to chce klip, který bude dotvářet dokumentární charakter. Uvidíme jestli se ho nakonec podaří natočit". Turné k nové desce nazvané "Od A do B Tour" odstartovalo 30. října 2015 a čítalo celkem třináct zastávek, jednu z nich i ve Valašském Meziříčí. Kapela Tata Bojs vystoupila na festivalu Colours of Ostrava v roce 2015 v neděli 19. července v areálu Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě. Kapela, která v té době připravovala vydání svého nového alba (vyšlo v roce 2015), z něj na festivalu odehrála první ukázky. V roce 2015 také spolupracovali s Janáčkovou filharmonií Ostrava na speciálních projektech kombinujících rockovou hudbu se symfonickým orchestrem. V listopadu 2015 vystoupili Tata Bojs v Ostravě znovu, tentokrát v ostravském Klubu ALFA v rámci turné k nové desce. V roce 2017 vydala skupina album se záznamem koncertu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu z 23. listopadu 2016 na pódiu pražského Fora Karlín s názvem "Tata Bojs & SOČR Live". Tata Bojs spojením s orchestrem nezpůsobili revoluci, ale své posluchače potěšili. Zážitek z propojení velkého orchestru a oblíbené kapely z oblasti populární hudby byl jistě silný a opojný. Zopakovat si ho, byť jen prostřednictvím audio záznamu, bylo posluchači, kteří se koncertu přímo účastnili, je vřele vítáno. Pro všechny, kdo se na živé vystoupení nedostali, bylo vydání tohoto CD zbožným přáním. Opravdoví požitkáři si mohou navíc tento projekt pořídit na vinylu. Kapela Tata Bojs vystoupila na festivalu Colours of Ostrava v roce 2017 hned první den, tedy ve středu 19. července 2017. Jejich koncert patřil k vrcholům zahajovacího dne, kdy se představili na druhé největší scéně (ArcelorMittal stage) souběžně s dalšími hvězdami jako Birdy nebo Imagine Dragons. Hned druhý ve čtvrtek debatovala na Colours of Ostrava. Bubeník a zpěvák Milan Cais navrhl pro vystoupení novou scénu a pro festival speciální tenisky. Hovořil také o svých akvarelech, kdežto basista Mardoša četl z chystané knihy fejetonů. Od svého předešlého vystoupení na Colours of Ostrava roku 2015 stihli Tata Bojs vydat alba "A/B" a nedávnou živou nahrávku koncertu, jejž odehráli se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Na podzim 2017 kapela připravila sedm vystoupení s hosty Markem Doubravou, Tomášem Neuwerthem a Klárou Nemravovou, během nichž se vrátili ke svému albu "Futuretro" z roku 2000. Koncerty se uskutečnily například v brněnském Sonocentru či v pražském Divadle Archa, Paláci Akropolis a klubu Roxy. Kapela Tata Bojs se vydala v roce 2019 na menší turné s názvem "Křest & Test!" nesoucí podtitul "staré desky křest", které zahájila v brněnském Sono Centru dne 3. prosince 2019. Do Brna přivezli reedici alba "Biorytmy" a představili také nové skladby. Před Tata Bojs vystoupila na pódiu slovenská kapela Longital, která křtila svoji novou desku "Mauna". "Prvotní impuls pro plánované miniturné Křest & Test! sice dala 2LP reedice Biorytmů, ale zároveň jsme nechtěli, aby to vypadalo po těch všech reedicích a oslavách třiceti let, že poslední měsíce a roky pořád jen čerpáme z minulosti a nic nového nevzniká. Což by se po výstavě v DOXu, která nás trochu zdržela od vydání nového alba mohlo zdát, ale i tak už nějakou dobu průběžně pracujeme na nových písničkách. Proto jsme se rozhodli je zkusit premiérově zahrát už teď a otestovat si je naživo před lidmi," vysvětlil Milan Cais. Komorní NeFestival Colours of Ostrava, který proběhl v industriálním areálu Dolních Vítkovic přímo pod vysokou pecí VP1 v původním termínu přesunutého festivalu Colours of Ostrava, zahájil naživo i jako live stream ve středu 15. července 2020 s unikátním jednorázovým představením souboru Cirk La Putyka s třiceti pěti akrobaty, herci a tanečníky i z řad hostů - souboru Losers Cirque Company nebo s malířem Markem Číhalem. Na představení navázal koncert kapely Tata Bojs. v důsledku evropských i českých koronavirových opatření tak přesto i v pozměněné sestavě vystupujících mohl tento festival proběhnout, a nebylo to vůbec jednoduché. Skoro po sedmnácti letech si zase pořádně s Tata Bojs zahrál i Maťo Mišík, který s v letech 2000 až 2003 byl jejich členem a natočil s ní "Biorytmy". A právě toto album loni vyšlo v roce 2019 poprvé na vinylu a kluci k němu udělali miniturné. Desku skupina připomenula na sedmi koncertech v Jablonci nad Nisou, Ostravě, Plzni, Brně a Praze. V hlavním městě zahráli Tata Bojs dokonce třikrát, a to v Paláci Akropolis, klubu Roxy a v Divadle Archa. Maťo měl původně hostovat jen v pár písničkách, ale nakonec odehrál dvě třetiny celého koncertu. S Vláďou (nynější kytarista TB) nakonec utvořili takový kytarový tandem a všechny písně z "Biorytmů" hráli oba najednou. Byla natočena hromadu materiálu na kameru a snad z toho vznikne krátký video dokument. Čekat na novou desku kapely Tata Bojs se vždy vyplatí, ač to tentokrát trvalo pět let. Písničky se formovaly s různými přestávkami v podstatě celých pět let od vydání alba "A/B". Po dokončení výstavy v pražském DOXu a knihy "Tatalog" na ně měli více času a prostoru. Ve studiu točili dvakrát, nejdříve čtyři písničky před prvním lockdownem v březnu a pak zbytek na konci léta. Díky covidu pak měli na dokončovací práce a zpívání hodně času. Koncem roku 2020 opět vyšlo jejich nové album "Jedna nula", na které se předvedlo 10 písní, a jehož název je narážkou na počet alb kapely, jelikož to bylo právě její desáté řadové album (jedna a nula je deset) a zároveň na jednotky digitalizace v podobě čísel "1" a "0", které provází kapelu značnou část kariéry, ať už po vizuální stránce nebo v textech. Pracovní názvy alba byly např. "Brnky brnky, prasata", který by narážel na nelichotivý e-mail od posluchače, nebo "Zkreslený žabák na prázdných strunách", podle vzhledu a zvuku Mardošovy basy. Desáté album hochu z Hanspaulky zaujme už svým obalem, který odpovídá kapelní hravosti, jež většinou bývá naplněná hlubší myšlenkou. Frontman Tata Bojs Milan Cais, mimo jiné šikovný výtvarník, vytvořil vizuál za použití moderních digitálních technologií a pomocí scanneru převedl členy skupiny na "jedničky a nuly". Ovšem nejen za to si kapela zaslouží další jedničku na své hudební vysvědčení. Novým písním vdechli Tata Bojs pro ně typickou lehkost, vtip, ironii a zvukovou barevnost. Jedním z takových kousků je třeba hitová "Minoritní" nebo singlovka "Kraftwerk in Saint Tropez". Z desky zaujme hned první song "Holka z plakátu", kteroi lze vnímat jako poctu kapele Kraftwerk. K tomu Milan Cais uvedl: "Kraftwerk máme samozřejmě rádi, ale skladbu "Holka z plakátu" jsme ani tak moc nemysleli. Někdo nám zase říkal, že mu zvukem evokuje Depeche Mode nebo NIN. Asi to bude použitím arpeggia, které tvoří základní sound té písně. Jako pocta odkazu Kraftwerk by mohla být vnímána spíš ona skladba "Kraftwerk In Saint Tropez", i když jsme se ji záměrně snažili udělat tak, aby zněla jinak než od nich". Dušan Neuwerth k tomu dodal: "Kraftwerk jsou, řekl bych, jedni z našich vzorů. Jinak na desku zatím nejvíc nadšeně reagují opravdu asi Depešáci…" Poslední koncert Tata Bojs z cyklu crossoverových projektů Janáčkovy filharmonie přivítal 9. prosince 2022 v ostravském Gongu v Dolních Vítkovicích jednu z nejoblíbenějších českých kapel. Koncert Tata Bojs se kvůli covidu několikrát odložil, ale lidé si na něj počkali. Každá horečka není vzplanutí, ale Koncert Tata Bojs s ostravskými filharmoniky rozžhavil všechny. Dva večery po sobě bylo v Gongu vyprodáno a diváci si koncert užili ve velkém stylu. Někteří vsedě, jiní na nohou, takovou spontánní odezvu publika zřejmě Janáčkova filharmonie v rámci této koncertní řady snad ještě nezažila. V Gongu Tata Bojs vystoupili s Janáčkovou filharmonií a představili průřez svou dosavadní tvorbou. Aranžmá vzniklo už dříve pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž kapela natočila společnou vynikající desku. Páteční koncert začal patrně s ohledem na kalamitní počasí s mírným zpožděním. Někdy bývá na samotném počátku podobného koncertu orchestrální předehra, nebo podobně pompézní zvuková kulisa, která doprovodí populární umělce na pódium. Tentokrát se nic takového nekonalo. Tata Bojs prostě přišli na pódium, pozdravili publikum, představili filharmoniky s dirigentem Tomášem Braunerem a pustili se do toho. "Dobrý večer, my jsme kapela Tata Bojs z Hanspaulky". Tak začal koncert jedné obyčejné a přitom neobyčejné kapely, která přichází na pódium v tričku s jednotlivými písmeny B O J S. Zpočátku působila kapela s výjimkou tradičně hyperaktivního Mardoši trochu zdrženlivě. Jejich energie, která na letních festivalech umí tak dokonale strhnout davy, se tentokrát uvolňovala pozvolna. Svůj podíl možná sehrála i náhlá zdravotní indispozice Jiřího Hradila, jejž musel na jeho posledních rozlučkových koncertech s kapelou zastoupit nový člen kapely Matěj Belko. Písně "Duševní" a "Probuzení"ú si přišla zazpívat nestárnoucí Klára Nemravová, jejíž hlas neztratil nic ne svého kouzla. Během koncertu někteří lidé nevydrželi sedět a přesunuli se na schodiště po stranách, kde začali tančit. Tata Bojs odehráli skvělý koncert, bez problémů potvrdili svou pověst výtečné koncertní kapely a umělců, jejichž tvorba jde daleko za nepříliš potěšivý horizont běžné tuzemské populární hudby. Půlka roku 2023 přinesla po 19 letech změnu ve složení. V kapele skončil Jiří Hradil z důvodu upřednostnění dalších projektů, kterých je součástí (Hrubá Hudba, Umakart atd.), nahradil jej Matěj Belko. V roce 2024 poznal světlo světa, respektive přítmí kinosálů dokumentární film "tata_bojs.doc". Celovečerní dokument shrnuje prvních třicet 36 let působení kapely a za snímkem stojí držitel čtyř Českých lvů, režisér a scenárista Marek Najbrt a producent Petr Koza. Snímek originálně mapuje historii kapely od jejích počátků v roce 1988, kdy jejím hlavním aktérům a zakladatelům Milanu Caisovi a Mardošovi bylo pouhých 14 let, až po současnost. Diváci se mohou těšit na unikátní archivní materiály, vzpomínky i pohledy do zákulisí kapely, která se záměrně vyhýbá mainstreamu, a přitom se stala fenoménem české kulturní scény a přes tři desetiletí oslovuje několika generací fanoušků. K vyprávění tohoto příběhu mu kromě kapely samotné posloužili i herci divadla Vosto5 a rozsáhlé "archivy tB" a v těch je složka na každého!!! ...člena skupiny. Film "tata_bojs.doc" byl poprvé uveden 4. července 2024 měl na MFF Karlovy Vary v sekci Zvláštní uvedení, kde měl světovou předpremiéru. Do kin vstoupil 5. září 2024, TV premiéru měl v listopadu 2025 na ČT Art. Hned 6. září 2025 byl film uveden před koncertem Tata Bojs v Biotopu Radotín. V následujících dnech a týdnech se uskutečnila řada projekcí, kterých se osobně zúčastnili hlavní aktéři filmu Milan Cais a Mardoša nebo režisér Marek Najbrt. Kapela Tata Bojs na filmovém festivalu v Karlových Varech odehrála koncertní set u příležitosti uvedení dokumentu k 36. výročí svého vzniku, který s ní natočil režisér Marek Najbrt. "Ten projekt měl různé peripetie a zatáčky. Nakonec jsme zakotvili u Marka Najbrta, protože nám přišlo fajn, jak pracuje s humorem," přibližuje Milan Cais ve speciálním vysílání pořadu Host Radiožurnálu z Karlových Varů. Pražská pop rocková kapela Tata Bojs vystoupila v pátek 4. října 2024 v jabloneckém Eurocentru. S páskou z koncertu mohli návštěvníci pokračovat na after party v Klubu Na Rampě, kde hráli DJ Dots. Nový multifunkční sál DOX+ se na dva večery 27. a 28ů. ledna 2019 proměnil v útulný obývací pokoj. Obývák, ve kterém své návštěvě Tata Bojs zahráli skoro-akusticky, byl sice avizovaný jako akustický, kapela se ale svého elektrického hraní úplně nezřekla. V případě Tata Bojs šlo spíš o akustické nastavení mysli než o nefalšovanou Portu. Každopádně pohled na sedícího Mardošu je opravdu unikátní a je potřeba dodat, že sedět celý koncert nezvládl ani Mardoša, ani diváci. Alternativně-rockoví Tata Bojs ke svému 30. výročí uspořádali na přelomu let 2018 a 2019 v pražském DOXu v Holešovicích jedinečnou výstavu TATA 30JS, vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely. Po bezmála čtyřech měsících zakončili svoji výstavu v cetru současného umění DOX v Praze, která byla otevřena od 30. listopadu 2018 až do 4. března 2019. Při zakončení výstavy pokřtili i knihu "Tatalog", vydanou právě ke 30 letům od vzniku skupiny. Výtisk byl spuštěn na kotvě ze vzducholodě Gulliver. Poté následovala autogramiáda. Návštěvníci si mohli u připraveného táboráku opéct buřty, které byly zdarma!!!. Celý večer se nesl v pohodové a přátelské atmosféře. Na závěr zahráli Tata Bojs na malém pódiu, kam se sotva vešli, avšak o to silnějši byl kontakt s publikem. V září 2024 Tata Bojs oznámili koncert v hale Forum Karlín. Souběžně s tím fanouškům slíbili vydávat od listopadu každý měsíc nový singl a vše pak společně pokřtít a prezentovat v podobě speciálního vinylového EP na koncertě 25. února 2025. Celý projekt dostal název "EP25" a kapela postupně představila čtyři nové skladby: "Bůh má problém", "Slovní", "Novej člověk" a jako poslední pak "Chybí prázdno". Dne 28. února 2025 vyšlo již dříve avizované "EP25", jehož singly vyšly postupně v předchozích měsících, již od konce roku 2024, vždy první den v daném měsíci, počínaje 1. listopadem 2024. Jako speciální pátý bonus ještě přidali "L'amour en mai 1968". Tedy úpravu krásné a křehké balady "L'amour" z repertoáru Clarinet Factory. Zajímavostí je, že výsledný mix každé skladby Tata Bojs nabídli různým osobnostem, aby tak podtrhli jedinečnost písníček a docílili zajímavé pestrosti celku. "Bůh má problém" realizoval Dušan Neuwerth, pomalou a subtilní "Slovní" Lukáš Martínek, tanečně laděný opus "Novej člověk" připravil Petr Kaláb a poslední kytarovou novinku pak Adam Karlík ze SONO studia. Bonusová "L'amour en mai 1968" je pak v mixu od Milana Cimfeho. Za zmínku stojí i hosté na jednotlivých nahrávkách. V "Bůh má problém" a "L'amour en mai 1968" uslyšíme smíšený sbor Police Symphony Orchestra, "Slovní" obohatilo fagotové kvarteto The Affogato a ve skladbě "Novej člověk" zní trubka hostujícího Lukáše Morávka. Vinylové "EP25" vyšlo v originální grafické úpravě, kterou společně připravili Milan Cais, Anna Issa a Adam Tureček. Celkový vizuál pak reflektuje grafickou podobu postupně vydaných digitálních singlů. EP bylo uvedeno speciálním koncertem 25. února 2025 v pražském Foru Karlín. Celý projekt vyšel zároveň i ve speciální striktně limitované verzi s celkovým počtem podepsaných a očíslovaných 300 kusů. Vinyl je zabalen ve speciálním obalu s lentikulárním tiskem, kde se jednotlivě zobrazují členové kapely. Téměř na den přesně po roce, 26. února 2026, vydává kapela po šesti letech nové studiové album "V původním snění". V tentýž den jej kapela také slavnostně pokřtí na svém koncertu v pražském Foru Karlín. A při tom rovnou oznámili karlínský návrat za rok a den, tedy 26. února 2027. Novinka obohacuje diskografii kapely o jedenáctou dlouhohrající desku, plynule navazující na loňské EP. Na albu je celkem jedenáct skladeb, z nichž čtyři vyšly již dříve jako singly a následně na "EP25" ("Bůh má problém", "Novej člověk", "Slovní" nebo "Chybí prázdno"). K natáčení si kapela přizvala dva hosty. V milostném duetu "Umělá" zpívá Sára Vondrášková vystupující pod uměleckým jménem Never Sol a v písni "Holandský kakao" píská grafik Marek Pistora. "Studovali jsme spolu na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara. On fantasticky píská, už před časem jsem mu říkal, že ho někdy využijeme," řekl Cais. Celý rok 2025 strávila kapela hodně času ve studiích, kde vzniklo dalších sedm nových skladeb. Producentsky za nahrávkou stojí opět Milan Cais a Dušan Neuwerth. Autorsky je album dílem všech členů kapely, o skvělé texty se tradičně postarali Milan Cais a Mardoša. Desku otevírá šestiminutová taneční skladba "Továrna na sny", kde si Tata Bojs s odkazem na název alba pohrávají v textech s jejich oblíbenou filmovou tematikou. Kontrastem je pak například píseň "Umělá", netradiční milostný duet s hostující Sárou Vondráškovou. Podobnou náladu najdeme i ve skladbě "Alibistická". Naopak "Holandský kakao" je píseň, která evokuje vzpomínky na dětství. A nechybí ani originálně pojatá grafická vizuální stránka, podobně jako u všech alb Tata Bojs. Tentokrát pro titulní stranu Milan Cais zvolil jako inspiraci fotografii úplného zatmění Slunce, vytvořenou dvojicí významných vědců - astronomů Miloslava Druckmüllera a Andrease Möllera. CD vychází ve speciálním digisleevu s titulní stranou za použití lentikulárního tisku. Kapela ve Foru Karlín představila skladby z aktuálního alba "V původním snění", které v živém provedení působily daleko dynamičtěji než na nahrávce. Zazněly písně "Třetí osoba", "Bůh má problém", "Chybí prázdno" nebo "Novej člověk" - skladba, při které došlo i na křest alba velmi originálním způsobem, a to odrazem světel. O exkluzivitku večera se postaral moment, kdy se na pódiu objevil speciální host, rapper Vladimir 518, který společně s Tata Bojs odpálil skladbu "Světová", která patří ke skutečným klenotům v repertoáru. Nový materiál přirozeně zapadl mezi starší skladby dokonale tak, jak to Tata Bojs prostě vždycky umí poskládat. S kapelou Mutanti společně zahráli jejich singl "Plameny". Ostatně Mutanti zároveň předvedli svůj samostatný set před jejich vystoupením. Kapela z pražské Hanspaulky rovněž zahájila 20. února 2026 v Českých Budějovicích turné ke svému 11. albu zahrnující 17 vystoupení. V pátek 20. března 2026 se očekává velký návrat legendární kapely Tata Bojs do Šumperka! Alternativně-rockoví Tata Bojs jsou již čtvrté desetiletí neodmyslitelnou součástí české hudební scény. Jedna z mála skutečných radostí na tuzemské populární a rockové scéně existuje už 38 let. Vydali 11 řadových alb, několik DVD, dvě knihy, natočili přes dvacet výrazných klipů, v různých kategoriích obdrželi celkem desetkrát cenu Akademie populární hudby Anděl a řadu dalších ocenění včetně zlatých desek za prodej alb "Ležatá osmička" a "A/B". Důvody úspěchu kapely jsou nasnadě. Kluci z Hanspaulky nikdy nezapomněli na své kořeny, ale současně nežijí z minulosti a dívají se dopředu. Nadčasové texty plné hravých slovních přesmyček, skrytých významů a asociací Tata Bojs kombinují s rockovou dravostí, kterou střídají atmosférická zátiší.

Současní členové: Milan Cais - Drums, Percussion, Vocals Mardoša - Bass, Vocals Vladimír Bár - Guitars (2002-present) Dušan Neuwerth - Keyboards (2024-present) Matěj Belko - Keyboards (2023-present)

Bývalí členové: Jiří Hradil - Keyboards (2004-2023) Klára Nemravová - Vocals (host) (1999-2007) Maťo Mišík - Guitars (2000–2002) Marek Doubrava - Guitars, Keyboards, Flute (1995-2000) Marek Padevět - Guitars, Clarinet, Vocals (1988–1994) Richard Sova - Keyboards (1988–1989)

1988-1989	1989-1994	1995-2000
Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Richard Sova - Keyboards	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Marek Padevět - Guitars, Clarinet, Vocals	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Marek Doubrava - Guitars, Keyboards, Flute
2000-2002	2002-2003	2003
Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Maťo Mišík - Guitars Klára Nemravová - Vocals (host) (od 1999)	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Klára Nemravová - Vocals (host) Vladimír Bár - Guitars	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Klára Nemravová - Vocals (host) Vladimír Bár - Guitars Dušan Neuwerth - Keyboards (host)
2004-2007	2008-2023	2023-dosud
Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Klára Nemravová - Vocals (host) Vladimír Bár - Guitars Dušan Neuwerth - Keyboards (host) Jiří Hradil - Keyboards	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Vladimír Bár - Guitars Jiří Hradil - Keyboards Dušan Neuwerth - Keyboards (host)	Milan Cais - Drums, Vocals Mardoša - Bass Vladimír Bár - Guitars Dušan Neuwerth - Keyboards Matěj Belko - Keyboards

Milan Cais (přezdívky Bublajs nebo p3D-01) (narozen 25. května 1974, Praha, Czechoslovakia/Czech Republic) Drums, Vocals Milan Cais je nejznámější jako bubeník, zpěvák a textař hudební skupiny Tata Bojs. Mimo kapelu Tata Bojs spolupracoval s hudební skupinou Kašpárek v rohlíku, Otk, The Tim a Oswaldem Schneiderem. Pro stanici Český rozhlas Vltava připravuje také pravidelné pořady "Sedmé nebe". Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a kromě muziky se věnuje i výtvarné tvorbě. "Někdo má rád sport, někdo něco jinýho, já mám rád rock and roll a zjišťuju, jak je pro mě důležitý se občas chovat jako blázen". Hudební skupinu Tata Bojs založil Milan Cais se svým spolužákem ze základní školy Mardošou v roce 1988. Oba kamarádi do skupiny přivedli ještě Marka Padevěta, který hrál na kytaru, zpíval a později hrál na klávesy. V roce 1994 však Marek kapelu opustil a postupně se za mikrofon propracoval právě Milan Cais, který dodnes kombinuje nepříliš častou kombinaci hry na bicí a zpěvu. Zlomový byl pro kapelu rok 2000, kdy vydali album "Futuretro" a dostali se tak v očích veřejnosti do širšího povědomí. Dalším albem "Biorytmy", které bylo vydáno v roce 2002, se Tata Bojs zařadili mezi tuzemskou hudební špičku. Zároveň s videem k písni "Attention Aux Hommes" kapela vyhrála cenu Anděl za Videoklip roku. Další úspěšná alba, která skupina vydala, jsou "Nanoalbum" (2004), "Kluci, kde ste?" (2007), "Ležatá osmička" (2011), "A/B" (2015), "Jedna nula" (2020) a "V původní snění" (2026). Na všech albech se Milan Cais podílel jako hlavní zpěvák a bubeník. V roce 2018 Tata Bojs shrnuli svou hudební dráhu na výstavě soch, multimediálních objektů a instalací "Tata 30js". Výstava se konala v Centru současného umění DOX v Praze. V letech 1992–1999 Cais studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech sochařů Huga Demartiniho a Jindřicha Zeithammela a vizuálního umělce Jiřího Davida. Jádrem jeho umělecké tvorby je sochařský objekt, ale rejstřík jeho tvůrčích prostředků zahrnuje také manipulovanou fotografii, video, kresbu nebo instalaci. Má za sebou celou řadu prestižních projektů jako instalace "Noční hlídač" pro pražský Goethe Institut nebo audiovizuální instalaci "4 elementy" pro České muzeum hudby. Památná je i jeho instalace s názvem "Zásah" s audiokazetou zapíchnutou v krvácející zdi z cyklu "Peřiňák a jiné skříňky" nebo "Vesmirná odyssea" s nabodnutým kosmonautem u Pražského hradu. V roce 2005 vystavoval Milan Cais svůj objekt "Kapkostroj", který byl součástí projektu "Zahrada snů" v českém pavilonu na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aiči. Společně s Petrem Niklem se podílel na sérii interaktivních výstav "Hnízda her", "Orbis Pictus", "Labyrint světla", "Leporelohra" nebo "Play". V roce 2004 ilustroval knihu "Nanobook", kterou sepsal kamarád ze skupiny Tata Bojs Mardoša. Kniha mapuje příběh alba "Nanoalbum" a vyhrála 3. místo v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2004 v kategorii Krásná literatura. V roce 2015 vytvořil skleněnou plastiku udělenou toho roku laureátům Ceny Paměti národa. V roce 2015 také složil hudbu k celovečernímu loutkovému filmu "Malý pán" a o tři roky později spolu Ondřejem Galuškou také skladby k dětskému představení Divadla v Celetné "Krev není voda". Z jeho dalších výtvarných počinů lze zmínit například instalaci "Několik problémů najednou" z roku 2020. Toto dílo se nachází na pražském Střížkově. Co se týče osobního života, Milan Cais je od roku 2008 ženatý a má tři dcery. Ve volných chvílích si jde zapinkat tenis nebo si sedne do křesla a otevře láhev vína. "Říká se, že čas strávený na rybách se do života nepočítá, řekl bych, že s tím vínem to bude podobný".

Mardoša (rodným jménem Marek Huňát) (narozen 13. ledna 1974, Praha, Czechoslovakia/Czech Republic) Bass Mardoša, alias Marek Huňát, je český baskytarista a spoluzakladatel hudební skupiny Tata Bojs. V současné době také působí v rockové skupině 2CV Band. Kromě hudební tvorby je aktivní rovněž jako diskžokej a autor sloupků. V současné době píše sloupky do deníku Metro. Napsal také knihy "Cool v plotě" a "Nanobook". Pochází z disidentské rodiny. Jeho otec Čestmír Huňát byl před listopadem 1989 aktivním činovníkem Jazzové sekce a také v roce 1993 zakladatelem Festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích (Akce, s původním podtitulem "pro zachování a obnovu židovské čtvrti", měla za cíl upozornit média a širokou i odbornou veřejnost na existenci tohoto architektonického unikátu a na neutěšený stav v jakém se nachází) a laureáta Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Mardošova máma Dana Huňátová je vystudovaná ekonomka. Po roce 1989 působila v diplomatických službách, mj. jako velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a Malajsii. Mardoša vyrůstal v pražské vilové čtvrti Hanspaulka, jejímž je velkým patriotem. V letech dospívání vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky s pražské Panské ulici, studium mu prý ale "moc nešlo", a tak se oboru nikdy nevěnoval. Naopak stále blízko byl hudbě: zájem o ni a snad také onu systematičnost zdědil po rodičích, spoluzakladateli Unijazzu Čestmírovi a pozdější diplomatce Daně. Jasno o svém hudebním směřování měl už od třetí třídy. Tehdy totiž skupině The Clash vyšla deska "Combat Rock", která se stala zásadním inspiračním zdrojem. Baskytaru jako svůj budoucí nástroj si Mardoša vybral jednoduše: "Díval jsem se na plakáty kapel, sólová kytara se mi zdála dost složitá, basa měla čtyři struny, což mě lákalo víc než šest strun," popsal situaci. A pak už to je historie kapely Tata Bojs. Na základní škole založil Mardoša se svým spolužákem Milanem Caisem hudební skupinu Tata Bojs, ve které hrál od počátku na baskytaru. Třetím členem Tata Bojs byl v počátcích Marek Padevět zvaný Mareček. Do dneška s Tata Bojs vydal Mardoša 10 řadových alb a získal stejný počet cen Anděl (stav k 19. lednu 2025). Kdyby se na základní škole v Sušické ulici v Praze 6 nepotkal na začátku 80. let se svým zásadním kamarádem, pozdějším bubeníkem jejich kapely Tata Bojs Milanem Caisem, dost možná, že by teď Mardošovi někteří lidé říkali jeho původní přezdívkou "Punčoška". Důležitým podnětem pro jeho hudební směřování byly Vánoce roku 1987, ke kterým Mardoša dostal svojí první opravdovou baskytaru značky Jolana, model Basso IV. Do té doby se učil pouze na klasickou kytaru, na kterou začal v deseti letech chodit k nedávno zesnulému hudebníkovi Michalovi Ambrožovi. Trampské písně ale u ohně po Mardošovi nechtějte, umí jich jen pár a navíc, jak prohlásil, má kuňkavý hlas, jenž se pro zpěv folkových hitů příliš nehodí. V roce 2000, v době vydání alba "Futuretro", se Mardoša pouští do DJ aktivit. Nejprve ve dvojici s Matějem Bartoškem coby DJs Alfa & Omega převážně na domovké Deltě. Od roku 2006 působí Mardoša jako DJ samostatně. Kromě Delty hrál ve všech možných klubech, často již daleko za hranicí Prahy 6 (Akropolis, Punto Azul, Roxy, Fléda, Raf). Kromě narozenin, svateb a různých výročí hrál po koncertech spřízněných kapel (Sunflower Caravan, Umakart, Midi Lidi) nebo jako host DJ-ských uskupení The Fakes nebo Bounce!Bounce. V listopadu 2009 také na plné Národní třídě. V prosinci 2012 si v Meetfactory zahrál po Jamesi Murphym z newyorských LCD Soundsystem. Mardoša je oficiální DJ Kašpárka v rohlíku. Od roku 2013 je bukován v Bumbum Satori. Mardoša je velkým milovníkem francouzských filmových komedií 60. a 70. let a tato záliba se promítla i do Mardošovy koupě automobilu Citroën 2CV (lidově zvaného kachna). Zároveň je členem hudební skupiny 2CV Band, která je složená z majitelů tohoto automobilu. Na desce "Jedna nula" se ke slovu i jeho úplně první basa z roku 1964, kterou dostal k Vánocům 1987. Na albu "Jedna Nula" to bylo poprvé, co na ni něco nahrál ve studiu. Je ale slyšet asi ve třech nahrávkách na jejich kompilaci "Šagalí léta 89-97", ale to jsou jen koncertní záznamy. První CD, reedici alba "Ziggy Stardust" Davida Bowieho, si Marek Huňát neboli Mardoša pořídil v New Yorku v roce 1990. Od té doby CD a vinyly sbírá a jeho systematičnost je v tomto směru vskutku unikátní. Dne 26. února 2016 se Mardoša objevil jako host v TV pořadu "Všechnoparty" moderovaný Karlem Šípem. Spolu s ním tam byli Michal Pavlata a Lucie Radová. Dne 1. listopadu 2021 se Mardoša zúčastnil jako host TV pořadu "7 pádů Honzy Dědka" v Malostranské besedě, kde spolu s ním vystopili Táňa Pauhofová, Josef Vrtal, Linda Rybová a David Prachař. Popřad byl odvysílan 9. listopadu 2021. Mardoša se dlouhodobě věnuje psaní sloupků pro různá média. Byl také autorem sloupku "Pozorovatelna", který vycházel v časopise Rock&Pop, publikoval v Lidových novinách a Mladém světě. V současné době píše sloupky do deníku Metro. Rovněž vydal dvě knihy. Knižně debutoval útlým svazkem "Cool v plotě" (Velárium, České Budějovice 1995) a druhá "Nanobook" (2004) se stala předlohou pro album Tata Bojs "Nanoalbum" a Mardoša za ni získal třetí místo v Ceně ministra kultury. Koncem 90. let 20. století byl jedním z moderátorů TV pořadu "60!". Na přelomu tisíciletí byl dramaturgem pražského hudebního klubu Delta, v nultých letech 21. století se živil jako copywriter reklamní agentury Ogilvy.

(narozen ***, Prag, Czechoslovakia/Czech Republic) Guitars Vladimír Bár je český hudebník, rozhlasový redaktor a klavírista. Vystudoval také obor letecký mechanik. Je synem klávesisty Vladimíra Bára, který od roku 1967 působil ve Státním divadelním studiu a ve skupině Apollobeat Petra a Jana Spálených. Od roku 1994 až do odchodu do důchodu byl vedoucím hudební redakce Český rozhlas Radiožurnálu. V době dospívání si jen tak brkal na klavír, větší zájem měl o fotbal, když trénoval na Spartě (ale jen do 7. třídy ZŠ, pak ČKD Kompresory). Až někdy ve věku 15 let jej děla přes léto, které s ním távil v trampslké osadě, naučil hrát na španělku. Pak se vyučil na cukráře. Až v 17 letech začal docházet na lekce k jazzovému kytaristovi Zdeňku Fišerovi, ale nějak mu to nešlo. V podstatě zůstal samoukem, to mu ale nebránilo hrát v některých kapelách tehdejší 90. scény, např. Moving Holiday s Honzou Dědkem. Později, když jeho kamarád pracoval v klubu Delta v kanceláři společně s Mardošou, jej tento kamarád doporučil kapele, aby nahratil Maťo Mišíka. A tak se Vladimír, i přesto že na konkursu nezvádl jejich písničky, v roce 2002 stal členem skupiny Tata Bojs, kde zastává post kytaristy. Jako své zaměstnání se věnuje aranžování jídel pro reklamní agentury apod.

(narozen 1971, Čeladná, Czechoslovakia/Czech Republic) Keyboards, Guitars, Drums, Producer

Dušan Neuwerth je moravský hudebník, hudební producent a zvukový inženýr a zvukař, ale především vyhledávaný hudební producent. Proslavil se hned svojí první producentskou prací, a to na debutovém albu "Magnetické pole" skupiny Kryštof. Působí jako člen kapel Tata Bojs (jako stálý člen od roku 2024), Umakart a Kafka Band nebo sóově jako Dušan Neuwerth. Studoval VŠB-TU v Ostravě, obor ekologie tepelných a jaderných přístrojů, ale po dvou semestrech zjistil, že to byl omyl. Dušan pak začínal jako provozní a zvukař kopřivnického hudebního klubu Nora. Paralelně s touto činností se věnoval i studiové podukci, při které spolupracoval například se skupinou November 2nd z Hranic na Moravě. Od roku 1999 působil v roli zvukového inženýra v pražském nahrávacím studiu Sono Records. Na přelomu tisíciletí se tu podílel na vzniku alba "Futuretro" (2000) skupiny Tata Bojs. Od té doby s touto skupinou spolupracoval v roli zvukaře, producenta a občasného koncertního spoluphráče, až se nakonec v roce 2023 stal jejím rovnoprávným členem. Jako producent se podílel na deskách "Magnetické pole" a "V siločarách" skupiny Kryštof. Postupně se vypracoval na pozici jednoho z nejvyhledávanějších tuzemských producentů, především na poli alternativnější části hudebního spektra (kapely The Ecstasy Of St. Theresa, Here, Swordfishtrombones, Nierika nebo Priessnitz), ale také desky Vypsané fiXy, Debbie, Václava Neckáře i jako spoluautor písně "Půlnoční", asi nejznámější české písničky uplynulého dvacetiletí. Vyzkoušel si ale i spolupráci s mainstreamovějšími interprety – z pozice zvukového inženýra se například ujal alba "Dotyk" Anety Langerové. Úkrokem do zcela jiného žánru se stala spolupráce s americko-jihokorejskou neoklasickou trojicí Ahn Trio, které Neuwerth společně s Janem. P. Muchowem produkoval album "Lullaby For My Favourite Insomniac". Dlouhotrvající spolupráci Neuwerth navázal též se skupinou Vypsaná fiXa. V roce 2004 se stal Neuwerth členem superskupiny Umakart, kterou kromě něj tvoří například Jaromír Švejdík (Jaromír 99 & The Bombers, Priessnitz) či Jan. P. Muchow. V témže roce skupina vydala album "Manuál". Po několikaleté pauze se v roce 2009 vrátila ke koncertování za přispění spisovatele Jardy Rudiše žijicího střídavě v Německu a v Čechách. Po několikaleté pauze se kapela v roce 2009 vrátila zpět ke koncertování. V roce 2011 se Neuwerth podílel na vzniku hudebního doprovodu k filmu "Alois Nebel". Jeho součástí byla i píseň "Půlnoční", kterou za doprovodu skupiny Umakart nazpíval Václav Neckář. Píseň zaznamela bouřlivý kritický i posluchačský ohlas a přivedla Vaška Neckáře zpět na výsluní. Zabodovala i při udílení cen Akademie populární hudby, kde získala ocenění v kategoriích skladba roku a videoklip roku. V roce 2012 vydal Neckář ve spolupráci s Neuwerthem a Jaromírem Švejdíkem album "Dobrý časy". Jeho jméno se díky ní dostalo k novým generacím posluchačů. Kritika Neckářovo spojení s mladšími hudebníky často přirovnávala k pozdní albové sérii Johnnyho Cashe, na které se významně podepsal (rovněž mladší) producent Rick Rubin. Na podzim roku 2012 vydala skupina Umakart své druhé album "Vlci u dveří". Na textech se na albu opět podílel hlavně Jaromír Švejdík a tentokráte básník Jan Těsnohlídek a vyjadřují se v nich k současnosti a jejím "vlkům", podle slov Jaromíra Švejdíka k vypočítavým chlápkům v kravatách, kteří se snaží vyzrát nad lidmi žijícími v uzavřené panelákové komunitě na sídlištích. S kapelou Priessnitz vystupují docela dost v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Koncem roku 2014 vydal nové album s názvem "Mezi svými" i Václav Neckář. Jako producent se na něm tentokrát podepsal Neuwerth sám. Autorsky se na desce podílela řada generačně mladších hudebníků, mj. Jiří Hradil, Marek Doubrava či frontman skupiny Vypsaná fiXa Márdi. Po přelomové spolupráci s Václavem Neckářem Neuwerth pokračoval v produkování desek dalších kapel. Produkoval např. debutové album "Ve tvý skříni" skupiny Ille i následující "Pohádky", zpěvačce Debbi pomohl s nahráváním desky "Break", Jaromíru Švejdíkovi zase dopohl k nalezení studiového zvuku jeho projektu Letní kapela. Nárazově se hudbě věnuje i z jiných stránek. V roce 2013 vytvořil hudební doprovod k TV reklamě pro společnost Kostelecké uzeniny, v roce 2022 se podílel na vzniku reklamní písně pro výrobce Kofoly. V roce 2024 vytvořil hudební doprovod k filmu "Výjimečný stav" režiséra Jana Hřebejka. V roce 2014 vyšlo album "Das Schloss" hudební skupiny Kafka Band. Její vznik inicioval Jaromír Švejdík a spisovatel Jaroslav Rudiš a původně také ředitel Literaturhaus ve Stuttgartu Erwin Krottenthaler. V sestavě skupiny ss coby kytarista objevil i Dušan Neuwerth. Inspirací k vydání desky byla pro skupinu komiksová adaptace románu Franze Kafky "Zámek", na které se Švejdík v roli kreslíře podílel. V roce 2015 Kafka Band vytvořil hudební doprovod k inscenaci "Zámek", kterou pro německé divadlo Theater Bremen nastudoval režisér Alexander Riemenschneider. V roce 2017 se tato spolupráce zopakovala – režisér si pro adaptaci tentokrát vybral Kafkův román "Amerika". V květnu 2019 společně s Jaromírem Švejdíkem a Jaroslavem Rudišem představili druhé řadové album "Amerika" projektu Kafka Band. V roce 2023 trilogii nahrávek inspirovaných tvorbou Franze Kafky uzavřel deskou "Der Process". Jde opět o koncepční album, které vzniklo v produkci Dušana Neuwertha a samotné kapely.

Matěj Belko (narozen ***, Praha, Czechoslovakia/Czech Republic) Keyboards Matěj Belko je český skladatel, hudebník, především baskytarista, ale také kytarista a klávesista. Působí ale i jako hudební žurnalista, hudební skladatel, textař a hudební publicista. Je synem Tomáše Belka, dřívějšího saxofonisty a autora většiny textů skupiny Sto zvířat. Je znám z působení v kapelách Davida Kollera, Kláry Vytiskové, od roku 2023 v Tata Bojs, C1ntor1n1, v projektu Blue Shadows Petra Ostrouchova (2017) a v country projektu Lufťáci. V minulosti hrál s například v Baromantika Lenky Dusilové, s Adamem Mišíkem, Terezou Černochovou, Oskarem Petrem, Michalem Ambrožem, Petrem Kolářem. Zaskakoval rovněž ve velkém množství různých kapel a projektů. Produkčně a autorsky také například spolupracoval s kapelou Mydy. Pro Muzikus píše recenze hudebních nástrojů. Pro youtube kanál eshopu Kytary.cz natáčí recenze hudebních nástrojů s názvem Hodně rychlá recenze (HRR) a s kolegou Petrem Šťastným pak satirický hudební pořad Kumšt. Se skupinou Blue Shadows hraje na baskytaru na albu Vladimíra Mišíka "Jednou tě potkám" i na koncertech doprovázejících album. Od roku 2023 také mimo jiné hraje se skupinou Tata Bojs.

Jiří Hradil (narozen 19. září 1974, Bystřice pod Hostýnem, Czechoslovakia/Czech Republic) Keyboards Jiří Hradil je profesionální hudebník, skladatel a hráč na klávesové nástroje. Ve své hudbě se volně inspiruje Horňáckým folklórem, elektronickou taneční hudbou, jazzem, kytarovým rockem a soudobou i klasickou vážnou hudbou. Věnuje se doprovodu němých filmů. V letech 1997–2004 studoval obory muzikologie a filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Soukromé studium, harmonie a skladby u Martina Dohnala, Josefa Melnára a Aloise Piňose. Jazzový klavír pak u Miroslava Veselého. Jiří Hradil nyní žije a tvoří na Kadově. Jiří Hradil Narodil se v Bystřici pod Hostýnem, bydlí na Vysočině, rád zkouší různé žánry a z celého srdce miluje horňáckou lidovou hudbu. V covidové pauze si vlastníma rukama postavil saunu. Přestože Hradilova maminka pochází z oblasti Dolňácka a malý Jiří vyrůstal obklopený cimbálovkami, hluboce jej oslovila až hudba horňácká. „Je tklivá, syrová, nese obrovské tajemství, zatímco dolňácká hudba je pěknější, méně baladická a tolik to v ní neskřípe,“ vysvětluje Hradil rozdíl. K horňácké hudbě se dostal přes svého profesora muzikologie na brněnské Masarykově univerzitě a na jeho výzvu se pak také přijel podívat do Velké nad Veličkou na Horňácké slavnosti. „Zažil jsem tam procitnutí, sebepoznání,“ popisuje pětadvacet let starý zásah. Ještě několik roků před tím se přitom jeho životní dráha vinula jiným směrem: na vrcholové úrovni hrál házenou a toužil se stát řidičem kamionu. Záhy ale zjistil, že učňovský obor nebude nic pro něj, udělal rozdílové zkoušky na průmyslovku a po vzoru svého kamaráda z kapely Tomáše Šenkyříka se rozhodl pro studium muzikologie. Školu nikdy nedokončil, nabytá láska k horňácké muzice mu ale zůstala. Svoji hudební kariéru spojil s několika kapelami. Hrál v kapelách Lesní zvěř, Tata Bojs (2004-2023) a teď jej baví projekt Hrubá Hudba. Kromě toho skládá písně pro jiné interprety, komponuje hudbu k divadelním představením a filmům. Napsal také hudbu k oblíbenému TV seriálu "Policie Modrava", který premiérově běžel v TV v letech 2014-2022. Klávesy, syntezátory a hudební nápady Jiřího Hradila jsou důležitou součástí písniček alternativně rockové kapely Tata Bojs, Kafka Bandu, který kombinuje hudbu s literaturou, nu-jazzové Lesní zvěře i improvizačního hudebně – výtvarného souboru Sváteční pop. V posledních měsících se Hradilovo jméno nejčastěji skloňuje v souvislosti s úspěšným projektem Hrubá hudba, v němž lásku k horňáckým lidovkám přetavil do alba rozvíjejícího tento žánr pomocí elektronické a ambientní hudby směrem k současným trendům. Projekt Hrubá hudba vnímá jako pokračování spolupráce s horňáckým primášem Petrem Mičkou a jeho Horňáckou muzikou, kteří na konci nultých let na Hradilovo přání hostovali na první desce kapely Lesní zvěř. "Petr mi tehdy hned na úvod řekl, že se věnují syrovému folkloru a na hudební fúze je neužije. Pak si nás ale poslechl a svolil ke spolupráci," vzpomíná Hradil. Hrubá hudba jde však hlouběji, Hradil jednotlivé horňácké písně pečlivě poslouchal, rozebral na molekuly a znovu složil. "Horňáci jsou ve svém hraní zarputilí, zároveň jsou ale velmi otevření. Nabídnou vám velký prostor, ovšem musíte je přesvědčit o tom, co chcete dělat. To, že moje nápady přijali, pro mě byl splněný sen. Měl jsem velký strach, úprava folkloru je chůze na žiletce, uklouznete a je z toho patvar".

Klára Nemravová (známa také jako C-Lara) (narozena 21. srpna 1974, Czechoslovakia/Czech Republic) Vocals Klára Nemravová je česká zpěvačka, rozhlasová moderátorka a webdesignérka. Ve 2. polovině 90. let 20. století působila jako zpěvačka ve skupině Significant Other. Na přelomu tisíciletí spolupracovala se skupinou X-Life (dříve X-Life Of The Wooden Toys). V letech 1999-2007 byla "neustálou" hostující zpěvačkou kapely Tata Bojs, poté byla členkou audiovizuálního projektu Ghostmother. Klára Nemravová již od mládí projevovala silný zájem o umění, zejména o hudbu a divadlo. Už jako dítě Klára prošla nejrůznějšími pěveckými sbory. Tato vášeň ji přivedla k rozhodnutí studovat umělecké obory. Vystudovala Pražskou konzervatoř, kde se zaměřila na hudebně-dramatické oddělení. Během studia získala cenné zkušenosti v herectví, zpěvu a interpretaci různých žánrů, což jí položilo pevné základy pro budoucí kariéru. Poprvé se výrazněji prosadila v roce 1997 v triphopovém projektu Significant Other, kde vystupovala po boku v té době již známých DJ Trávy, Petra Mikoláška a bratrů Kubínkových. Na sklonku 90. let krátce spolupracovala s klubovou kapelou X-life. Svoji původní profesi je webová designérka. Web design úplně neopustila, jen už ho nedělá na plný úvazek. Nemravová je rovněž moderátorkou Radia 1. V roce 2003 vytvořila hereckou roli v krátkém filmu "Fricasse" režiséra Martina Krejčího. Hudební dráha Kláry Nemravové začala nabývat na obrátkách po absolutoriu konzervatoře. Vydala několik singlů, které postupně představovaly její autorský rukopis. Mezi její rané singly patří například "Nová kapitola" a "Mezi námi". Tyto písně, často charakterizované intimní atmosférou a osobními texty, si získaly pozornost posluchačů a naznačily směr, kterým se chtěla v hudbě ubírat. Její texty se často dotýkají témat lásky, vztahů a hledání sebe sama, což rezonuje s širokým publikem. V roce 2021 vydala své první studiové album s názvem "Naše dny". Tato deska představila ucelenější pohled na její hudební styl, který kombinuje prvky popu s nádechem folku a elektroniky. Album "Naše dny" obsahuje celkem dvanáct skladeb, z nichž některé se staly singly a byly doprovázeny videoklipy. Mezi další významné písně z alba patří "Podzimní déšť" a "Světlo ve tmě". Klára Nemravová se na albu podílela nejen jako zpěvačka, ale i jako spoluautorka textů a hudby, což podtrhuje její uměleckou hloubku. Se svými přítelkyněmi, s DJkou Katchou a rapperkou MC Adabou založila pozoruhodnou free-stylovou formaci, ženský klubový trojlístek Da Babas, který kombinoval improvizovaný zpěv a rap s DJ-ingem. Dodnes v ní vystupuje pod přezdívkou C-Lara. Zhruba v roce 1999 ji ke spolupráci přizvala pražská kapela Tata Bojs s níž se podílela nahrávaní alba "Futuretro", která získala nominaci na výroční hudební ceny Akademie populární hudby. Po třech studiových deskách, ty další byly "Biorytmy" a "Nanoalbum", odchází z Tata Bojs "neustálý host" Klára Nemravová. Prý proto, aby se z ní stala "stálá fanynka". Série rozlučkových koncertů se zpěvačkou započala na podzim 2006 na domovské scéně Tata Bojs v pražském klubu Delta a pokračovala v brněnské Flédě a Kopřivnici, kde v tamním kulturním domě dále zahráli třeba Priessnitz nebo Nierika. Nemravová se začala věnovat jiným hudebním projektům, třeba formaci Jesus Chrysler & Jane Honda, s nímž pod pseudonymem Jane Honda natáčí multižánrovou desku. Za projektem stál i Gregory, lídr Southpaw, a spolupráci přislíbil i v Praze domestikovaný americký rapper Ni. K poslechu byl brzy první singl "Obscene". Vedle své hudební kariéry se Klára Nemravová aktivně věnuje také divadelnímu herectví. Její talent pro interpretaci dramatických postav ji zavedl na prkna několika významných divadel. Získala role v několika muzikálových produkcích, kde mohla naplno využít své pěvecké i herecké schopnosti. Mezi její významné divadelní počiny patří například role v muzikálu "Fantom opery", kde ztvárnila jednu z hlavních postav. Dále se objevila v muzikálech jako "West Side Story" a "Pomáda". Její angažmá v těchto úspěšných titulech jí přineslo cenné zkušenosti a uznání od divadelní kritiky i publika. Kromě muzikálů se věnuje také činohře, kde předvádí své herecké mistrovství v různých žánrech a stylech. Klára Nemravová není omezena pouze na svou sólovou kariéru. Aktivně se zapojuje i do dalších uměleckých projektů a spolupracuje s dalšími umělci. Své zkušenosti a znalosti také předává dál, když se občas věnuje pedagogické činnosti a vede workshopy zaměřené na zpěv a herectví. V roce 2023 spolupracovala na charitativním singlu pro organizaci "Naděje dětem", kde nazpívala hlavní vokální linku písně "Společně to zvládneme". Mezi její záliby mimo uměleckou sféru patří například cestování a fotografování, které jí poskytují nový pohled na svět a inspiraci pro její tvorbu. V roce 2022 se stala ambasadorkou kampaně na podporu duševního zdraví mladých lidí, což je téma, kterému se věnuje s velkým nasazením.

(rodným jménem Martin Mišík) (také Martin "Maťo" Mišík nebo Maťomatic Studio) (narozen 7. října 1975, Praha, Czechoslovakia/Czech Republic) Guitars

Martin Mišík je český hudebník a výtvarník, syn zpěváka a písničkáře Vladimíra Mišíka a jeho ženy Kataríny. Je nejznámější jako ex-člen kapely Tata Bojs (2000-2002), kapely Anety Langerové (2005-2006), v současnosti je kytaristou kapely Gingerhead. Je také autorem video seriálu Kytarová zbrojnice (www.matomisik.cz). Ale ono těch kapel, kterými prošel je trochu více - Sleep Walkers (1994), Rotující zelenina/Rotating Vegetables (1995), Panika (1997-1998), The NOD (1999), Alice in Jam (1999-2000), The NOD on Iron Meidan tour - feat. Lenka Dusilová (1999), 48 myšiček (1999-2002), Payanoia (2015), Astrometro cz/aus (2004), Selfbrush (2004-2005), The HooKers (2005), Man Space (2007). V poslední době je aktivní s kapelami Mišíkoviny (2011-současnost), Negative Face (2009-současnost) a Gingerhead (2015-současnost). Jeho otec natočil nahrávku improvizovaných písní (Maťo zpíval a Vladimír doprovázel na kytaru) nesoucí název "Mišíkoviny" (1978). Ta je volně k poslechu na Maťových stránkách. Podle předpokladu jako syn slavného otce měl automaticky následovat jeho hudební šlépěje. Nebylo tomu tak, naopak. Ve svých asi 6 letech dostal kazetu s albem "Zoolook" od francouzského virtuose Jeana-Michaela Jarre. To byl tak abstraktní a fantaskní svět, že to nebral ani jako hudbu, ale představoval jsem si u toho různé neznámé světy a bytosti. Žil jsem ve světě dinosaurů, potažmo komiksových hrdinů a hudbu moc neposlouchal. Do tohoto života mne přivedli a patřičně vybavili mí rodiče, mamka Katarína, která život kolem sebe dokumentuje svou nepřikrášlenou a citlivou černobílou fotografií a Vladimír, zpěvák, milovník dobré hudby, jídla a pití a vášnivý čitatel sci-fi a poezie. Jeho rodiče jsou asi také jedním z důvodů, proč se u něj tak silně rozvinul smysl pro estetiku, výtvarné umění a časem i pro tvorbu hudby. V jeho životě asi největší roli hraje tvorba výtvarného a užitého umění ve všech jejich podobách. Počínaje kresbou, prací s materiály, přes užitou grafiku až k multimediálním oborům jako je web design, film či animace. Stejnou měrou je u něj zastoupen i vztah k hudbě. Skládá a tvoří hudbu, hraje na kytaru i na další nástroje, působí v kapelách, spolupodílí se na různých zajímavých hudebních projektech a občasně se ujímá i hudební produkce. Kytaře se začal věnovat přibližně v 16 letech v různých malých kapelách a projektech jako byly například Rotating Vegetables, Sleep Walkers nebo Negative Face. V dívčí kapele Panika hrál společně se Štěpánem Smetáčkem a Lenkou Dusilovou. Poté hrál v kapele Alice In Jam, což byla revivalová kapela Alice In Chains a Pearl Jam. Členem Tata Bojs, výjimečné a pro něj stále jedné z nejlepších a nejzajímavějších kapel v Čechách, byl v letech 2001-2003. V kapele Tata Bojs jsem působil jako kytarista, občasný klávesista a autor hudby a natočil s nimi alba "Biorytmy" a "Attention!". Ze spolupráce s písničkářem Václavem Havelkou aka Selfbrush vznikla dvě alba. V roce 2004 se stal členem australsko/české kapely Astrometro, se kterou natočil EP "Touch". V roce 2004 se stal členem doprovodné skupiny Anety Langerové, a společně natočili koncertní CD "Koncert" a DVD "Spousta andělů ...na cestě". Členem kapely byl až do roku 2006. V roce 2009 se Maťo stal součástí hudebního projektu Negative Face, jehož hlavním aktérem je jeho kamarád a vnuk herce Lubomíra Lipského, Matěj Lipský. S Negative Face společně vytvořili v roce 2009 Andělem oceněné (žánrová kategorie Hard and heavy) album "The Garden of Wishes". Vystudoval Soukromou mistrovskou školu uměleckého designu v Praze, obor Hračka, loutka, maska, kde studoval společně s Honzou Homolou ze skupiny Wohnout. Díky svému hudebnímu zázemí začal vytvářet obaly hudebních alb. Nejdříve pro své přátele a později i pro české interprety a hudební skupiny. Postupně své působení rozšiřuje o grafický design, interaktivní on-line a webové prezentace, animaci, film a motion grafiku. Věnuje se převážně koncepční tvorbě (např. kompletní firemní vizuální identita atp.). Maťo vytvořil obaly hudebních nosičů pro interprety a kapely jako jsou např. Wohnout, Roe-deer, Žlutý pes, Kabát, Kurtizány z 25. avenue, Těžkej Pokondr, ŠkWor, UDG, Krucipüsk, Obří broskev, Testify, Negative Face, P.R.S.T., Luboš Malina, Selfbrush, Astrometro, Aneta Langerová, Alaverdi, Fake tapes, Vladimír Mišík & Etc..., Ascendancy, Michal Prokop, Kabrňáci, The Colorblinds, Adam Mišík (jeho bratr), Stroy, Hromosvod nebo Support Lesbiens. Grafický design navrhoval pro takové firmy jako Nano Energies, Alexim, Tanec 5 rytmů, Audio (Mods), Salvation, KHDK, Samurai Shot, Warner Music, Vivala, Universal Music Group, Supraphon, Sony BMG, ShineBean, Renault, Prima, Motorcity Mods, Playboy, Monitor, MG Caffe, Jugi Booking, Felicius, Championship Music, Lidové noviny, Microsoft, Argo nakladatelství, EMI, Sitno Blues, Green Ways nebo John Deere. Od roku 2013 spolupracuje s českým výrobcem kytarového vybavení Antonínem Salvou a jeho značkou Salvation Audio (Salvation Mods). Díky této spolupráci se setkal a začal spolupracovat na společných projektech umělci jako jsou např. Richard Fortus (Guns N' Roses), The Smashing Pumpkins, Accept a další. V roce 2015 se seznámil s americkým kytaristou Kirkem Hammettem (Metallica) a Davidem Karonem a pro jejich kytarovou značku KHDK začal vytvářet vizuální identitu.

(narozen ***, Czechoslovakia/Czech Republic) Guitars, Keyboards, Flute Marek Doubrava je český hudebník a skladatel, hráč na kytaru a klávesy. Je znám jako bývalý člen kapely Tata Bojs (1995-2000). V současné době působí ve folk indie-rockové kapele Hm..., kterou spoluzakládal v roce 1994 Marek absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka v oboru skladba a piano. V letech 1996–2002 působil jako kytarista populární skupiny Tata Bojs, s níž se stal držitelem Ceny Akademie populární hudby Anděl. Spolupracoval i na poslední desce Václava Neckáře. Nyní je kapelník skupiny Hm…, která se soustřeďuje na zhudebňování klasiků české a světové poezie, namátkou Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Františka Hrubína, Josefa Kainara, Ivana Blatného či Pavla Šruta. V posledních letech se ale stále více věnují autorské tvorbě, ve které se pohybují jistě, lehce a přesto invenčně. Marek Doubrava skládá hudbu pro divadelní inscenace a film. Věnuje se také tvorbě pro děti a od roku 2002 vede vokálně instrumentální soubor Doubravánek. Často vystupuje i sólově nebo spolu se zpěvačkou Bárou Mišíkovou či Ondřejem Galuškou, známým ze skupiny Eggnoise. Ostatně Marek Doubrava a Ondřej Galuška tvoří občasné duo již od prvních tříd základní školy. V divadle Minor skládal například hudbu pro inscenace F. Skála/A. Vynohradnyková: "Velké putování Vlase a Brady" (režie Apolena Vynohradnyková, 2007), J. Jirků a kol.: "Kocourkov" (režie Jan Jirků, 2011); v Dejvickém divadle "Muž bez minulosti" (autor úpravy a režie Miroslav Krobot, cena Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci za rok 2010), "Brian" (autor a režie Miroslav Krobot, 2012); jinde například v divadle v Paláci Akropolis: "Mafiánská opera" (autor a režie Jan Jirků, 2012). Je také autorem hudby k snímku Kristiny Dufkové "Usnula jsem" (cena ANIfestu, 2009). K pohádce "Čertí brko" Marka Najbra spolu s Viktorem Ekrtem napsali hudbu, kterou pak jako celá kapela nahráli.

Marek Padevět (znám jako Mareček) (narozen ***, Praha, Czechoslovakia/Czech Republic) Guitars, Clarinet, Vocals Marek Padevět je český hudebník a hráč na kytaru a klarinet, který je nejznámější jako člen kapely Tata Bojs (1988–1994). S kapelou nahrál dvě desky "Šagali šagáli" (1991) a "Ladovo album" (1995). V současné době je členem kapely 2CV Band. 2CV Band je česká kapela založená v roce 2003 fanoušky Citroënu 2CV a francouzské kinematografie Zakládajícími členy jsou Honza Červený (kytara, zpěv), Mardoša (zakládající člen Tata Bojs, baskytara), Marek Padevět (zakládající člen Tata Bojs, sólová kytara) a od roku 2008 je stálým členem David Zezula (bicí).

Richard Sova (narozen ***) Keyboards Richard Sova je český hudebník, který působil jako klávesista v české kapele Tata Bojs v letech 1988–1989. Bohužel další doplňující informace nejsou k dispozici.

Studiové desky: 2026 V původní snění 2020 Jedna nula 2015 A/B 2011 Ležatá osmička 2007 Kluci kde ste? 2004 Nanoalbum 2002 Biorytmy 2001 Termixes (remixes) 2000 Futuretro 1998 Nekonečná stanice 1997 Ukončete nás…!

Ostatní nahrávky: 2025 EP25 (EP) 2022 OnLIVE (live) 2017 Tata Bojs & SOČR Live (live) 2013 Hity a city (komp.) 2012 Ležatá Letná (live) 2008 Smetana (Ahn Trio, the best) 2005 Nanotour (DVD) 2003 Šagalí léta 89-97 (reedice 2LP) 2002 Attention! (remixy a rarity) 1997 Jaro lomeno Divnosti 1995 Ladovo album 1991 Šagali Šagáli

Skupina: Milan Cais - music, lyrics, string arrangements Mardoša - lyrics, music Dušan Neuwerth - music Vladimír Bár - music Matěj Belko - music, string arrangements Hosté: Lukáš Morávek - Trumpet (06) Marek Pistora - Whistling (08) Sára Vondrášková - Vocals (02)	V původní snění Vyšlo 26. února 2026, SUPRAPHON a.s., SU 6999-0 Seznam skladeb: 01. Továrna na sny (6:07) 02. Umělá (4:58) 03. Bůh má problém (5:07) 04. Alibistická (4:20) 05. Třetí osoba (3:23) 06. Novej člověk (5:43) 07. Slovní (4:44) 08. 0Holandský kakao (4:42) 09. Mlčení (3:02) 10. Chybí prázdno (3:35) 11. V původním snění (1:58) Total Time (47:39) Producer: Milan Cais Mixing, Mastering: Adam Karlík (09,10) Producer: Petra Burthey, Ilona Topolová, Ondřej Kotrc, Vojtěch Šafařík Mixing: Milan Cimfe (01), Ondřej Ježek (04), Petr Kaláb (06), Lukáš Martinek (07), Tomáš Neuwerth (08) Sound Engineer: Petr Kaláb Orchestral Arrangements: Marek Doubrava Executive Producer: Michal Máka Mastering Engineer: Dan Václavek Design: Anna Issa Šotolová Photography: Martin Straka, Jan Sakař, Mardoša
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Percussion, Keyboards, Bass, Choir, lyrics Vladimír Bár - Guitars, Ukulele, Choir Jiří Hradil - Keyboards, Choir Dušan Neuwerth - Guitars, Bass, Keyboards, Percussion, Choir Mardoša - Bass, Bass Synthesizer, Choir, Lyrics Hosté: sCore Orchestra - Strings, Wind instruments (03,04,11) Pavel Bohatý - Ukulele (02,11) Hugo Bár - Voice (01) Marcel Bárta - Saxophone (02) Tomas Jungvirt - Choir (02) Marek Doubrava - String Arrangements (03,04,11) Emma Smetana - Vocals, Choir (09) Aneta Langerová - Choir (09)	Jedna nula Vyšlo 27. listopadu 2020, SUPRAPHON a.s., SU 6716-2 Seznam skladeb: 01. Holka z plakátu (4:09) 02. Minoritní (4:04) 03. Velký třesk, part I (4:48) 04. Zvony (4:19) 05. Zavazadlo (3:59) 06. Velký třesk, part II (2:28) 07. Kraftwerk in Saint Tropez (4:07) 08. Spolek holek (2:42) 09. Tajemství (feat. Emma Smetana) (3:58) 10. 220 Travoltů (4:50) 11. Vlasní brácha (4:09) Total Time (43:33) Producer, Recording & Mixing Engineer, Concept: Milan Cais & Dušan Neuwerth Executive Producer: Michal Máka Recording Eengineer: Pavel Bohatý Mixing engineer: Milan Cimfe Mastering engineer: Adam Karlík, Pavel Karlík Design: Anna Issa Šotolová, Michal Kotek, Honza Bouček, Marek Pistora
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Acoustic Guitar, Bass, Keyboards, Piano, Percussion, Programming, Xylophone Mardoša - Bass, Sampler, Stylophone, iPad, Vocals, Lyrics Vladimír Bár - Electric & Acoustic Guitar, Banjo, Bass Dušan Neuwerth - Guitar, Keyboards, Programming, Vocals Jiří Hradil - Keyboards, Piano, Vocals Hosté: Oskar Töröka - Trumpet (12) Yellow Sisters - Choir (01,04,07) Jan Burian - Vocals (05) Marek Eben - Vocals (05)	A/B Vyšlo 9. října 2015, SUPRAPHON a.s., SU 6281-2 Seznam skladeb: 01.Nadčasová (3:19) 02.Gastronaut (4:13) 03.Sonda (4:35) 04.Radioamatér (4:24) 05.Rubik a Kubrick (3:20) 06.S ní (5:07) 07.Kamarádky (3:47) 08.Moderní lidi (3:42) 09.Hrana (4:42) 10.Antikvariát (nová verze 2015) (4:16) 11.Bežec (3:22) 12.Noční linky (6:42) 13.Národní (2:10) Total Time (53:39) Producer, Recording Engineer, Lyrics: Milan Cais Producer, Recording Engineer, Mixing Engineer: Dušan Neuwerth Recording Engineer: Adam Karlík, Janek Růžička, Milan Cimfe Recording Engineer, Mixing Engineer: Pavel Bohatý, Pavel Karlík Executive Producer: Michal Máka, Petra Burthey Painting: Milan Cais Design: Anna Issa Šotolová Photography: Salim Issa
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Keyboards, Bass Guitar, Guitars, Handclaps Mardoša - Bass, iPad, Handclaps, Lyrics (01,03,05,07,09,11,12), Music (10) Jiří Hradil - Keyboards, Electronic Effects, Handclaps, Music (02,07,10) Dušan Neuwerth - Guitars, Bass, Handclaps, Music (02,07,10) Hosté: Dominika Vavřincová - Voice Jana Sedláková - Voice Karolína Lafatová - Voice Markéta Horská - Voice Šárka Procházková - Voice Clarinet Factory: Jindřich Pavliš - Clarinet (09) Luděk Boura - Clarinet (09) Petr Valášek - Clarinet (09) Vojta Nýdl - Clarinet (09) Parťákovy smyčce: Dominik Trávníček - Viola (04,07,08,12) Martin Jirka - Viola (04,07,08,12) Alexandr Kopka - Violin (04,07,08,12) David Pokorný - Violin (04,07,08,12) Eduardo Garcia - Violin (04,07,08,12) Gabriela Plíšková - Violin (04,07,08,12) Martin Zpěvák - Double Bass< (04,07,08,12) Jakub Janský - Violin (04,07,08,12) Jiří Partyka - Violin (04,07,08,12) Veronika Vališová - Violin (04,07,08,12) Vladimir 518 - Rap (06), Lyrics (06) Kiki Krutská - Voice (06) Jean Caspar Páleníček - Lyrics (08) Zuzana Šmídová - Voice (08)	Ležatá osmička Vyšlo 6. června 2011, SUPRAPHON a.s., SU 6036-2 Seznam skladeb: 01. Progresivní intro (1:52) 02. Papírovka (4:32) 03. Opakování (3:52) 04. Usínací (3:21) 05. 2031 (2:47) 06. Světová (3:34) 07. Filmařská (4:45) 08. Ztraceni v překladu (4:06) 09. Písmenková (3:58) 10. Hořká čokoláda (3:27) 11. Homo demo (3:57) 12. Progresivní outro (3:10) Total Time (43:21) Producent, Recording Engineer, Mixing Assistant: Milan Cais Recording Engineer: Pavel Bohatý Mixing Engineer: Milan Cimfe Recording Engineer & Mixing Assistant: Dušan Neuwerth Mastering Engineer: Pavel Karlík Illustration, Music, Lyrics: Milan Cais Design: Anna Issa Šotolová
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Percussion, Computer Mardoša - Bass Vladimír Bár - Guitars Jiří Hradil - Piano, Keyboards Dušan Neuwerth - Guitars, Computer Hosté: Lucia Ahn - Voice Filip Nebřenský - Flute, Helicon Daniel Mráz - Choir Martin Choura - Choir Jarda Švec Umělec - Choir Jindřich Karásek - Choir Radomil Uhlíř - Choir Zdeněk Novák Hmyzák - Choir Ženy - Choir	Kluci kde ste? Vyšlo 16. dubna 2007, Warner Music 22. listopadu 2022, SUPRAPHON a.s., SU 6774-1 Seznam skladeb: 01. intro (0:29) 02. Pěšáci (3:31) 03. Trilobeat (3:52) 04. Eko echo (4:11) 05. Vítací (4:05) 06. Nedám si, díky (3:49) 07. Informační (4:14) 08. Splasklé vzpomínky (4:09) 09. Skovka (2:30) 10. Spáč (4:34) 11. Chudáci (3:27) 12. Kudu aditsuh (4:19) 13. Hlídací (3:39) Total Time (45:24) Recorded on 2006–2007 at Studio Delta, Prag Producer: Tata Bojs Producer, Mixing Engineer: Dušan Neuwerth and Milan Cais Mixed: Dušan Neuwerth at Studio Soundsquare Mixing Engineer: Ondřej Ježek Mastering Engineer: Tomáš Zůbek Design: Anna Issa Šotolová Design, Photography: Salim Issa
Skupina: Milan Cais – Vocals, Drums, Percussion, Keyboards, Loops, String Arrangements, Guitars (13) Mardoša – Electric & Acoustic Bass Guitar, Keyboard Bass (13), Narration, Music, texty Halových vodítek (01,04,08,12,15), MD archiv Dušan Neuwerth – Electric & Acoustic Guitar, Keyboards, Loops, Mandolin, String Arrangements, podkres Halova vodítka č.2 (04) Vladimír Bár – Electric & Acoustic Guitar, Keyboards, Sampler, String Arrangements, Houston, podkres Halova vodítka č.3 (08) Postavy (zpěváci): iTom – Milan Cais Eliška – Klára Nemravová doc. prof. Tečka CSc. – Jiří Schmitzer 90/60/90 – Linda Hammelová aka Lin-dee Hal 9000 – Mardoša Hosté: Klára Nemravová - Vocals (03,13,147,17), Lyrics (03) Jiří Schmitzer - Voice (06), Lyrics (06) Linda Hammelová aka Lin-dee - Vocals (09) Moberg Ensemble – Choir (05) Jiří Hradil – Piano (01,12,15), Fender Piano (08), Musiuc (01,08,12,15) Époque Quartet - Violin (06,11,17) Věra Čermáková – Voice/mimořádné zprávy (11)	Nanoalbum Vyšlo 1/7. června 2004, Warner Music, SUPRAPHON a.s., 5050467218628 Seznam skladeb: 01. Halovo vodítko 1 (1:17) 02. Elišce (3:40) 03. Tomášovi (3:31) 04. Halovo vodítko 2 (2:29) 05. C.V.A.N. (4:28) 06. Léčitel (7:42) 07. Hal se zatoulal (4:01) 08. Halovo vodítko 3 (1:49) 09. Virtuální duet (4:40) 10. Nemocná (3:42) 11. Pan Tečka (6:15) 12. Halovo vodítko 4 (1:51) 13. Nový nanopilot (4:15) 14. Zmenšený (4:04) 15. Halovo vodítko 5 (0:31) 16. Boj (4:52) 17. Probuzení (2:38) Total Time (61:45) Recorded on October 2003 - Mai 2004 at Gui-tón Studio Producent: Dušan Neuwerth and Milan Cais Librettist: Tata Bojs Mixing Engineer: Vladimír Bár Mastering Engineer: Dan Václavek, Jiří Charypar Design: Salim Issa Concept, Art Director, Painting: Milan Cais Layout: Honza Tippman
Průvodcem příběhu je robot – pes jménem Hal 9000. Ten mezi bloky písní vstupuje do děje jako vypravěč. Vypráví příběh o počítačovém nadšenci iTomovi, kterému Hal patří a jeho dívce Elišce. Oba jsou do sebe zamilovaní, přestože vyznávají odlišnou životní filozofii. Dále je nám představeno „Centrum pro výzkum a aplikaci nanogamie“ neboli CVAN, které, jak později pochopíme, je klíčem celého příběhu. Zápletka pokračuje, když se Hal zatoulá a upadne do „kómatu“. Probírá se v bytě asistentky z CVAN s jménem 90/60/90, která si jako počítačová odbornice stáhla z Hala všechna data a tak kontaktovala jeho majitele – iToma. Jejich konverzace se ale nějak zamotala „způsobem který jim vyhovoval“. Eliška jednoho dne ale onemocní a musí být převezena do CVAN – její poslední naděje. V tomto centru působí největší světový odborník na nanogamii, docent Tečka. Nanogamie je metoda léčení při které se jakýsi malý robůtek ovládaný člověkem (nanopilotem) vpíchne do lidského těla, ve kterém bojuje s „nepřátelskými“ viry, nebo „přestavuje“ lidské buňky, aby se tělo uzdravilo. Docent Tečka je ale schizofrenní šílenec, který nesnáší veškerou nečistotu a bojuje s ní tak, že zabíjí bezdomovce. Nakonec spáchá sebevraždu a Eliška nemá žádného nanopilota, který by ji zachránil. 90/60/90 napadlo, že iTom je velmi zdatný hráč počítačových her a tak se rozhodla ho požádat o pomoc. Jakmile zjistil, že pacientem je jeho Eliška, tak je rozhodnutý. iTom je velice rozrušený a zdají se mu divné sny, v jednom z nich je Hal, milionkrát zmenšený, vpraven jako dálkově ovládaný nanobot do těla Elišky. Po dlouhém boji s viry nakonec iTom Elišku zachrání. Oba ale zjistí, že jsou příliš rozdílné osobnosti, a tak se spolu rozchází. Eliška: "Mám být smutná že jsem tě ztratila, když díky tobě jsem přežila". iTom: "Nevím co dál bych ti ještě dal, já budu mít nový život, tobě zbyde Hal".
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Percussion, Programming, Loops, String Arrangements, Keyboards (01,02,06,07,09,12), Talk Box (07) Maťo Mišík - Electric & Acoustic Guitar, Talk Box, Keyboards (07), Programming (05,06,11), Loops (05,06,11) Mardoša - Bass (01,11), Sampling, Programming, Loops, Sound effects Hosté: Dušan Neuwerth - Guitars, Keyboards, Programming, Bass Guitar, String Arrangements Jan Bílek - French horn Andrej Lažo - Keyboards	Biorytmy Vyšlo 2/20. dubna 2002, Warner Music, SUPRAPHON a.s., 0927455682 reedice 29. června 2012, SUPRAPHON a.s., VT 9202-2 Seznam skladeb: 01. Náměsíčná (4:58) 02. Vlezlá (4:07) 03. B.M.O. (Black Moving Object) (6:30) 04. Tanečnice (3:40) 05. Dubová psychóza (4:55) 06. Snová (7:48) 07. Attention aux hommes! (3:36) 08. Časová (4:57) 09. Vozejček (4:31) 10. Šťastnější (4:13) 11. Showerd Girl (3:55) 12. Růžová armáda (7:05) Total Time (60:15) Disk 2 01. Růžová armáda (7:12) 02. Shower Girl (3:26) 03. Tanečnice (3:39) 04. Snová (8:16) 05. B.M.O. (6:29) 06. Časová (3:22) 07. Náměsíčná (5:25) 08. Ká-men (4:07) 09. Šťastnější (4:12) 10. Krystálek (instrumentální "Vlezlá") (4:16) 11. Dubová psychóza (4:19) 12. Letmá (4:25) 13. Vozejček (4:00) 14. Attention aux hommes! (verze s nepovedenou francouzštinou) (3:35) 15. Cyberkartáč (Tata Bojs 91 vs. Tata Bojs 02) (4:58) Total Time (2:30:12) Recorded on 18 January 2002 - 27 February 2002 Producer, Mixing Engineer, Concept: Milan Cais Producer, Mixing Engineer: Dušan Neuwerth Sound Engineer, Sound Technician: Andrej Lažo Executive Producer: Mirek Mencl Mixing Engineer: Dušan Neuwerth String Arrangements: Marek Doubrava Design, Photography, Concept: Salim Issa Layout: Jan Tippman
Skupina: Hosté:	Termixes Vyšlo 2002, Warner Music Czech, WEA 8573-87352-2 2011, SUPRAPHON a.s. Seznam skladeb: 01. Ramínka (Dolphine Dance Mix) ...remixoval Pelf (3:38) 02. Maličká (Analog Wave Mix)...remixoval Operator (4:38) 03. Prométheus (T.G.U. Remix)...remixovali TransGlobal Underground (6:07) 04. Geometrická (Oggg Remix)...Remixoval Oggg (5:22) 05. Vesmírná (Clean Mix)...remixoval Ecson Waldes (4:31) 06. Duševní (EOST Remix)...remixovali Extasy Of Saint Theresa (5:00) 07. Žluté křeslo (Hippies Radio Edit)...remixovali Ge-D & Milis (4:42) 08. Maličká (Reset Mix)...remixovali Reset (3:46) 09. Vesmírná (TWD RMX) ...remixovali Touchwood (5:15) 10. Duševní (Zion TrainRemix)...remixovali Zion Train (4:11) 11. Geometrická (Softcoremix)...remixovali DJ Blue & Clad (4:51) 12. Toreadorská otázka (DoubleL Lo-Fi Nightmare Mix)...remixoval Laco Lučenič (4:52) 13.Ramínka (Mr.Wok Remix)...remixovali Yoz 05:04 Total Time (61:57) Mastering Engineer: Dan Václavek Design: Honza Tippman Photography, Artwork, Design: Salim Issa
Skupina: Milan Cais - Lead & Backing Vocals, Drums, Percussion, Chimes, Vibraslap, Flexatone, Tambourine, Shakers, Tubular Bells, Loops, Keyboards, Wurlitzer, Rap, Xylophone Marek Doubrava - Vocals, Electric & Acoustic Guitar, Keyboards, Flute, Jew's Harp, Body Percussion, Clavinet, Wurlitzer, washboard, Rap Mardoša - Bass Guitar, Speech, Synthesizer, Loops, Samples, Rap Hosté: Klára Nemravová - Vocals (02,06,08) Milan Cimfe - Guitars, Sampler, Maracas	Futuretro Vyšlo 14. března 2000, Warner Music, SUPRAPHON a.s., 8573823162 Seznam skladeb: 01. Stereo intro (0:15) 02. Ramínka (5:43) 03. Vesmírná (5:50) 04. Lasičky (3:52) 05. Toreadorská otázka (7:12) 06. Duševní (4:28) 07. Geometrická (5:37) 08. Maličká (3:44) 09. Žluté křeslo (4:18) 10. Prométheus (6:03) 11. Jednotka času (3:26) 12. Oba dva (6:50) Total Time (57:18) Recorded on 11 August 1999 - 2 February 2000, Sono Studio Producer, Concept: Milan Cais Recording & Mixing Engineer: Dušan Neuwerth Mixing & Mastering Engineer: Milan Cimfe Engineer: Andrej Lažo Photography, Design, Concept: Salim Issa Design: Honza Tippman
Skupina: Milan Cais - Lead Vocals, Drums, Percussion, Xylophone, Keyboards, Toy Piano, Toy Trumpet Mardoša - Acoustic Bass Guitar, Speech, Lyrics Marek Doubrava - Vocals, Acoustic Guitar, Keyboards, Flute, Jew's Harp, Body Percussion Hosté: Petr Seidl - Banjo (07,15) Adam Schröffel - Cello (05,06,11) Jan P. Muchow - Synth Moog (08,15) Emil Heyrovský - Tabla (01,08,14,15) František Štáfek - Trumpet (12,15) Viktor Ekrt - Violin (06,11)	Nekonečná stanice Vyšlo 8. prosince 1998, Indies Scope/Indies Records, MAM 087-2 Seznam skladeb: 01. Jaro (3:06) 02. De vo to (2:51) 03. Žluté křeslo (3:40) 04. Ramínka (3:50) 05. A.N.I. (3:11) 06. Poslední dobou (2:53) 07. Bába (2:08) 08. Toreadorská otázka (7:06) 09. Jahůdka (2:12) 10. Si kles (3:29) 11. Tělesná (4:19) 12. Duševní (3:26) 13. Podmořská (3:38) 14. Divnosti (4:53) 15. Prométheus (4:44) 16. Národní výbor (0:38) Total Time (56:13) Producer: Milan Cais (01,03,04,07-09,12-15), Tata Bojs (02,05,06,10,11,16) Recorded at Club Delta, at His Master's Noise on 25 January 1997 - 3 December 1998 Recorded: Marek Šťastný (02,05,06,10,11,16), Martin Černý (02,05,06,10,11,16) Recorded, Mixed, Engineered: Andrej Lažo (01,03,04,07-09,12-15), Milan Cimfe (01,03,04,07-09,12-15) Mixed: Marek Šťastný (02,05,06,10,11,16) Mastered: Milan Cimfe Design, Photography: Salim Issa
Skupina: Milan Cais - Drums, Vocals, Bongos, Shakers, Tambourine, Triangle, Lyrics Mardoša - Bass Guitar, Vocals, Lyrics Marek Doubrava - Guitars, Flute, Piano, Vocals Hosté: Romek Hanzlík - Music, Vocals, Guitars	Ukončete nás…! Vyšlo 6. ledna 1997, Indies Records Seznam skladeb: 01. Intro (0:05) 02. Kus vody (3:18) 03. Jaro (3:05) 04. Léto (2:20) 05. Podzim (2:19) 06. Zima (2:19) 07. Podmořská (3:27) 08. Devoto (3:43) 09. Mardoš jede (0:06) 10. Kovbojové (2:57) 11. Tělesná (4:07) 12. Mouchy (2:17) 13. Poslední dobou (2:56) 14. A.N.I. (2:28) 15. To sou hlásky (hardcorová verze) (0:50) 16. Štěstí (3:46) 17. Divnosti (4:35) 18. Beruška (3:12) 19. Outro (0:05) 20. Outro 2 (0:04) Total Time (47:58) Producent: Tata Bojs, Romek Hanzlík Co-producer, Recording Supervisor: Romek Hanzlík Co-producer, Sound engineer, Recordings: Milan Cimfe Co-producer, Mixing: Jonathan Burnside Recording Engineer: Andrej Andy Lažo Photography, Graphic Design: Salim Issa

Skupina: Milan Cais - Drums, Vocals, Lyrics (01,05) Mardoša - Bass, Lyrics (02-04) Vitor de Ascençao - lyrics (05) Vojtěch Nýdl - music (05) Jindřich Pavliš - music (05) Petr Valášek - music (05) Luděk Boura - music (05) Hosté: Lukáš Morávek - Trumpet	EP25 Vyšlo 28. února 2025, SUPRAPHON a.s., SU 6966-1 Seznam skladeb: 01. Bůh má problém (5:10) 02. Slovní (4:44) 03. Novej člověk (5:44) 04. Chybí prázdno (3:34) 05. L'amour en mai 1968 (bonus) (4:16) Total Time (23:28) Producer: Milan Cais, Dušan Neuwerth Mastering: Pavel Karlík, Adam Karlík
Skupina: Hosté:	OnLIVE Vyšlo 17. června 2022, SUPRAPHON a.s., SD 0007-2 Seznam skladeb: 01. Velký třesk, part II (2:26) 02. Holka z plakátu (4:59) 03. Vlasní brácha (4:13) 04. Opakování (4:11) 05. Velký třesk, part I (5:02) 06. Zvony (4:39) 07. Zavazadlo (3:59) 08. Minoritní (3:57) 09. Šťastnější (4:26) 10. Radioamatér (4:22) 11. 220 Travoltů (5:01) 12. Filmařská (4:25) 13. Spolek holek (2:41) 14. Kraftwerk in Saint Tropez (4:08) 15. Tajemství (feat. Emma Smetana) (3:53) 16. Pěšáci (5:15) Total Time (1:07:37)
Skupina: Hosté:	Tata Bojs & SOČR Live Vyšlo 26. května 2017, SUPRAPHON a.s. v koprodukci s Radioservis a.s., SU 6365-2 Seznam skladeb: 01.Filmařská (Live) (4:41) 02.Usínací (Live) (3:30) 03.Radioamatér (Live) (4:40) 04.Toreadorská otázka (Live) (6:04) 05.Duševní (Live) (4:29) 06.Kamarádky (Live) (3:51) 07.Hlídací (Live) (3:28) 08.Písmenková (Live) (4:59) 09.Sonda (Live) (5:42) 10.Vesmírná (Live) (5:08) 11.Probuzení (Live) (2:54) 12.S ní (Live) (5:10) 13.Ztraceni v překladu (Live) (5:02) 14.Attention Aux Hommes! (Live) (5:03) 15.Pěšáci (Live) (5:03) Total Time (69:44)
Skupina: Hosté:	Hity a city Vyšlo 14. června 2013, Black Point music Seznam skladeb: Disk 1 01. Karel, Pepík, Eman a Josef (2:57) 02. Jaro (3:08) 03. Divnosti (4:36) 04. Ramínka (radio edit) (3:32) 05. Maličká (radio edit) (2:40) 06. Duševní (4:28) 07. Tanečnice (radio edit) (3:31) 08. Attention aux hommes! (3:36) 09. Šťastnější (4:11) 10. Virtuální duet (radio edit) (3:58) 11. Elišce (radio edit) (3:25) 12. Pěšáci (radio edit) (3:15) 13. Splasklé vzpomínky (radio edit) (3:58) 14. Skovka (2:30) 15. Lasičky (feat. Ahn Trio) (4:38) 16. Opakování (radio edit) (3:46) 17. Usínací (3:22) 18. Homo demo (3:55) 19. Pěšáci (Recykled) (3:51) 20. Strašidelná (3:26) 01. Světová (feat. Vladimir 518) (3:31) 02. Papírovka (feat. Clarinet Factory) (4:34) 03. Kudu aditsuh (feat. Ahn Trio) (5:00) 04. Vítací (4:04) 05. Trilobeat (3:52) 06. Pan Tečka (6:15) 07. C.V.A.N. (4:30) 08. B.M.O. (5:28) 09. Náměsíčná (4:29) 10. Toreadorská otázka (6:09) 11. Vesmírná (4:51) 12. Bába (2:10) 13. Žluté křeslo (3:40) 14. Beruška (2:45) 15. Tělesná (4:08) 16. Křeček a krtek (2:39) 17. Dostali sme (2:58) 18. Brejlerakinfrejle (1:18) 19. Chvilka poezie III. (0:53) 20. Školní jídelna (3:26) Total Time (2:29:23)
Skupina: Milan Cais - Drums, Vocals Vladimír Bár - Guitars Mardoša - Bass Jiří Hradil - Keyboards Dušan Neuwerth - Keyboards (host) Hosté:	Ležatá Letná DVD, vyšlo 18. října 2012, SUPRAPHON a.s., VT 9377-2 Seznam skladeb: 01. Progresivní (intro) (3:22) 02. Papírovka (4:38) 03. Attention aux hommes! (3:38) 04. Hořká čokoláda (3:33) 05. Elišce (3:45) 06. Filmařská (4:45) 07. Skovka (2:36) 08. Ztraceni v překladu (4:08) 09. Světová (feat. Vladimir 518) (3:47) 10. Písmenková (feat. Clarinet Factory) (4:33) 11. Usínací (3:36) 12. 2031 (3:03) 13. Eko Echo (3:40) 14. Opakování (3:57) 15. Šťastnější (4:12) 16. Homo Demo (4:08) 17. Pěšáci (3:42) 18. Růžová armáda (8:00) 19. Vesmírná (4:55) 20. Náměsíčná (3:38) 21. Toreadorská otázka (6:41) Total Time (1:28:17)
V létě 2012 skupina natočila historicky první český 3D videoklip a souběžně s tím na podzim dokončila také nové DVD. To pod názvem "Ležatá Letná" nabízí záznam výše zmíněného koncertu za účastí Clarinet Factory, Vladimíra 518 a taneční formace DekkaDancers jako hostů. "Ležatá Letná" zároveň s DVD vychází i s bonusovým CD, na kterém se nachází téměř celý koncert jako audio záznam. Samotné DVD obsahuje 18 písní, z toho kompletní sestavu "Ležaté osmičky" a další největší hity Tata Bojs. Do bonusů se navíc dostaly jako přídavky koncertu další 3 hitovky, všechny 3 oficiální videoklipy k albu ("Opakování", "Usínací" a "Homo Demo") a trailer tohoto DVD. I díky skvělé práci režiséra tohoto DVD Ondřeje Urbance "Ležatá Letná" udržuje vysokou laťku nasazenou projektem Nanotour, oceněného cenou Anděl z roku 2005 v kategorii DVD roku.
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Percussion, Accordion, Handclaps Mardoša - Acoustic Bass, Vocals, Handclaps Vladimír Bár - Acoustic Guitar, Handclaps Marek Doubrava - String Arrangements, Piano, Vocals Dušan Neuwerth - Acoustic Guitar Hosté: Ahn Trio: Lucia Ahn - Piano, Celesta, Vocals, Handclaps Angella Ahn - Violin, Vocals, Handclaps Maria Ahn - Cello, Vocals, Handclaps	Smetana Vyšlo 3. listopadu 2008, SUPRAPHON a.s., 5051865043522 Seznam skladeb: 01. Toreadorská otázka (6:01) 02. Tanečnice (3:54) 03. Attention Aux Hommes! (4:20) 04. C.V.A.N. (5:07) 05. Lasičky (4:39) 06. Šťastnější (4:18) 07. Náměsíčná (4:12) 08. Skovka (3:04) 09. Vesmírná (4:47) 10. Elišce (3:22) 11. Kudu Aditsuh (5:37) 12. Jednotka času (3:55) 13. Pěšáci (4:18) 14. Jaro (3:50) Total Time (61:24) Recorded on 2005 - 2008 Producer, Recording Engineer, Cover Concept: Bublajs Producer, Recording Engineer, Mixing Engineer: Dušan Neuwerth Recording Engineer: Karel Fisl Mastering & Recording Engineer: Andrej Lažo Design: Anna Issa Šotolová, Vladimír Bár Photography, Design: Salim Issa
Dva různé kontinenty, dva různé hudební světy. Tata Bojs z pražské Hanspaulky a Ahn Trio z newyorského Manhattanu. Tata Bojs jsou už více než dvacet let jednou z nejvýraznějších českých kapel, sourozenecké Ahn Trio původem z jihokorejského Soulu, je již více než deset let jedním z nejrespektovanějších těles na scéně světové klasické hudby. Ahn Trio jsou tři sestry - pianistka Lucia, čelistka Maria a houslistka Angella Ahnovy. Narodily se v Jižní Koreji, ale již v roce 1981 se celá rodina přestěhovala do New Yorku, kde se všechny tři sestry přihlásily na prestižní hudební Julliard School. Dnes jsou z nich virtuózní hráčky, které se s jistotou pohybují nejen na hmatnících svých nástrojů, ale též ve světě klasické hudby. Nechtějí se ale nechat svázat stereotypy a občasnou škrobeností této scény a tak, aniž by cokoli ubíraly ze svého umu či se jakkoli se podbízely masovějšímu vkusu, se nebojí spolupracovat s baletními soubory, popovými zpěváky nebo klubovými dýdžeji. Do svého repertoáru zařazují kromě klasických skladatelů i přearanžované skladby "klasiků popu", jakými jsou David Bowie, The Doors či Leonard Bernstein. Ale co je činí ještě výlučnějšími mezi podobnými tělesy je fakt, že přímo pro ně složili hudbu takoví skladatelé jako je Michael Nyman, Pat Metheny nebo Maurice Jarre. Několikaleté oťukávání Ahn Tria a Tata Bojs, pár společných vystoupení a natočení demo materiálu vyústilo v album Smetana. Přestože na něm není žádná novinková píseň, musely písničky Tata Bojs v těchto verzích v podstatě znovu vzniknout, aby mohly v tomto nástrojovém obsazení správně vyniknout. Nahrávalo se v karlínském studiu Českého rozhlasu a v ostravském studiu Citron, závěrečný mix proběhl jako tradičně ve studiu Soundsquare. Výsledkem je v podstatě jakési "best of Tata Bojs", ovšem ve zcela nových úpravách a verzích.
Skupina: Milan Cais – Vocals, Drums, Percussion, Keyboards, Loops Mardoša – Electric & Acoustic Bass Guitar, Keyboard Bass, Narration Dušan Neuwerth – Electric & Acoustic Guitar, Keyboards, Loops, Mandolin Vladimír Bár – Electric & Acoustic Guitar, Keyboards, Sampler Hosté: Klára Nemravová - Vocals (postava Elišky) Jiří Schmitzer - Voice (postava Léčitele ve videoprojekcích a záznamech) Linda Hammelová - (postava Virtuální Lindy)	Nanotour Vyšlo 30. září 2005, SUPRAPHON a.s., 5050467943520 Seznam skladeb: Disk 1: 01. Elišce (4:05) 02. Tomášovi (3:31) 03. C.V.A.N. (4:27) 04. Léčitel (7:43) 05. Hal se zatoulal (3:21) 06. Virtuální duet (3:50) 07. Nemocná (3:47) 08. Pan Tečka (6:15) 09. Nový nanopilot (4:29) 10. Zmenšený (4:04) 11. Boj (5:18) 12. Probuzení (3:11) Disk 2: 01. Toreadorská otázka (6:38) 02. Jednotka času (2:54) 03. Šťastnější (4:13) 04. Náměsíčná (4:48) 05. Lasičky (3:37) 06. Dubová psychóza (4:45) 07. Attention aux hommes! (3:42) 08. Růžová armáda (7:46) 09. Oba dva (7:48) Total Time: (1:40:12) Redcorded live at T-Mobile Aréna, Prag, on October 27, 2004
"Nanotour" je záznamem unikátního koncertu ze stejnojmenného turné populární skupiny Tata Bojs a skládá se vpodstatě ze dvou částí. V té první skupina hraje všechny písně ze svého koncepčního alba nazvaného "Nanoalbum", které dohromady utváří futuristický příběh o počítačovém geekovi iTomovi, jehož láska k přírodně zaměřené Elišce musí projít zkouškou, když se iTom přes internet seznámí s dívkou známou pod nickem 90-60-90 a nedlouho poté Eliška těžce onemocní. Druhou část koncertu pak utváří písně ze starších alb "Ukončete nás..!", "Futuretro" a "Biorytmy".
Skupina: Milan Cais - Drums, Vocals, Accordion, Vocals Mardoša - Bass Guitar, Vocals, Megaphone Marek Padevět - Guitars, Clarinet, Vocals Hosté:	Šagalí léta 89-97 Vyšlo 29. června 2003, Black Point music, BP0143-2 reedice 14. září 2018 Seznam skladeb: CD 1: 01. Šagali šagáli (2:41) 02. Odrazová sklíčka (verze 90) (1:20) 03. Já sem totiž blázen (4:20) 04. Rock'n'Roll (1:24) 05. Vtip o lepidlech (1:53) 06. Sebekritika hlavouna betonového (3:23) 07. Ach, lásko, ach vrať se mi, ách! (4:16) 08. Chvilka poezie I. (0:47) 09. Hrabem prachy (6:42) 10. Brejlerakinfrejle (1:29) 11. Dlouhé, smutné, slzokropící a srdcervoucí loučení (0:27) 12. Beruška (verze 91) (4:24) 13. planeta (0:26) 14. Luciferova hrozba (2:37) 15. vtip O tlustějším a hubenějším (1:08) 16. Bába (verze 91) (2:18) 17. Panák zubař rypák zubař panák rypák (4:46) 18. chvilka poezie II. (0:36) 19. Policajti (5:17) 20. Dostali jsme (předehra) (2:54) 21. Dostali sme (4:14) Bonus Tracks: 22. Chvilka poezie III. (0:54) 23. Školní jídelna (3:24) 24. Na Karlově mostě (1:57) 25. reflektory (0:36) 26. Streetovka (6:33) 27. vtip O chodníku a osobní zodpovědnosti (2:17) 28. Vnějšek - vnitřek (3:14) 29. Národní výbor (0:44) CD 2: 01. Křeček a krtek (2:56) 02. Karel, Pepík, Eman a Josef (2:55) 03. Bába (verze 94) (1:48) 04. O myši, žábě a orlu (4:02) 05. Qu' est-ce que c'est (4:39) 06. Kulička I. (3:59) 07. Jedno ráno (4:59) 08. Kulička II. (0:46) 09. vtip o dobrotě (1:45) Bonus Tracks: 10. Ročník 74 (3:22) 11. Beruška (verze 92) (3:31) 12. Pim pam Oldovi (0:34) 13. Horiací domček (1:22) 14. Shining Star, Baby (4:07) 15. Lelci (2:53) 16. Mokrej sen (2:14) 17. Indiáni (3:06) 18. Odrazová sklíčka (verze 97) (0:28) 19. rozhovor Mop (0:50) 20. Nápadupad (3:46) 21. zatloukání kopáku (0:44) 22. S časem (3:40) 23. Cirkus (3:18) 24. rozhovor Historie (1:04) 25. rozhovor KPT (2:58) 26. rozhovor Dotazy (1:32) 27. rozhovor Honorář (1:36) Total Time (2:25:55)
Dnes už etablovaná domácí kapela Tata Bojs slaví letos 30 let. Leč - každý slavný nějak začínal. Většinou se za své první krůčky umělci stydí, ne tak Milan Cais a Mardoša, takto stabilní jádro Tata Bojs. Už v roce 2003 se nechali vysvléci donaha a k 15 letům skupiny vyšlo 2CD "Šagalí léta 89-97", na kterém je zachycen jejich věk batolat ve světě šoubyznysu. Album Šagalí léta však tehdy vyšlo pouze v nákladu 500 kusů a bylo brzo rozebráno. Nyní vychází ve stejném nákladu první reedice - příznačně k dalšímu, dvojnásobnému výročí. Tata Bojs i vydavatel vycítili, že síla startu kapely nebyla v prvotřídní instrumentální zdatnosti ani originálních skladatelských schopnostech, ale v nenapodobitelných koncertech plných svérázného humoru a bizarních písniček. Patrně i proto se ještě v roce 2003 stále prodávala audiokazeta Šagali šagáli se záznamem prvních koncertů Tata Bojs z počátku 90. let. A ve stejné době jejich fanoušci marně sháněli CD z roku 1994, známé jako Ladovo album. 2CD "Šagalí léta 89-97" vše vynahradilo a přidalo ještě hodně navíc - nejenže obsahuje kompletní "Šagali šagáli" a "Ladovo album", ale navíc jsou zde obě písničky vydané pouze na CD Sampleru "Black Point 1994", plus spousta dalších záznamů, ať už studiových či koncertních, nezveřejněné písničky a vtipy, a také pár uhozených rozhovorů. Mardoša sepsal detailní průvodní slovo do bookletu, které čítá až šest stránek drobného písma, a Milan Cajs s grafikem Markem Pistorou obdařili obal 2CD ve stylu nepřekonatelné stavebnice Merkur. Samozřejmě je zde také několik dobových, někdy neuvěřitelných fotografií…
Skupina: Milan Cais - Vocals, Drums, Percussion, Programming, Loops, Keyboards, Talk Box Maťo Mišík - Electric & Acoustic Guitar, Talk Box, Keyboards, Programming, Loops Mardoša - Bass, Sampling, Programming, Loops, Sound effects Hosté:	Attention! Vyšlo 2002, EastWest Records, CD 9692 Seznam skladeb: 01. Vlezlá () 02. Reynok -- Tanečnice () 03. Nana Zorin -- Attention, aux hommes! () 04. Veneer -- Dubová psychóza () 05. Liquid A -- Cyberkartáč () 06. Tata Bojs 91 vs. Tata Bojs 02 -- 2001 () 07. Vesmírná -- 2001 () 08. Podmořská -- 2001 () 09. Kovbojové -- video () 10. Tanečnice -- Comix () Total Time (45:24)
Skupina: Milan - bicí, zpěv, perkuse, tympány, dětská trumpetka Mardoša - baskytara, zpěv Marek Doubrava - kytary, zpěv, piano Hosté: Olin Nejezchleba - Violoncello (01,02,05) Ivana Kubíčková - Violin (01,02) Viktor "Krtek" Ekrt - Violin (05,07) Milan Cimfe - Guitars (02,05) Adam "Zub" Schroffel - Cello (07)	Jaro lomeno Divnosti Vyšlo červen 1997, Indies Records Seznam skladeb: 01. Jaro (Album Verze) (2:52) 02. Divnosti (Lûp Verze) (5:00) 03. Poslední Dobou (Cowboys In ???´? ?? ????? Remix) 7:58) 04. Jaro (Bird Cat Caruso Mix) (2:54) 05. Divnosti (Strýček Jonatán Remix) (4:57) 06. Si Kles (Akustická Verze) (3:48) 07. Jaro (Akustická Verze) (2:53) Total Time (45:24) 01-05 recorded at Studio SONO, 6.4. - 13.5.1997 06,07 recorded at His Master's Noise, 25.1. at Delta, 26. a 29.1.1997 at Šťastní Produced 01,02: Romek Hanzlík, Milan Cimfe, Milan Cais, Tata Bojs Produced 06,07: Tata Bojs, rodina Šťastných, Martin Černý 01,02,05 mixed: Jonathan Burnside (SONO) 03 mixed: Jan p.Muchov & Josef Sedloň (at home) 04 mixed: Ondřej Ježek (SONO) 06,07 mixed: Marek Šťastný (His Master's Noise)
Skupina: Milan Cais - Drums, Cymbals, Vocals, Bongo, Objects, Lyrics Marek Padevět - Electric Guitar, Acoustic Guitar, Vocals, Clarinet, Lyrics Mardoša - Bass, Xylophone, Vocals, Voice, Lyrics Hosté: Ondřej Ježek - Objects, Electric Piano	Ladovo album Vyšlo 25. listopadu 1995, Seznam skladeb: 01. Křeček a Krtek (2:57) 02. Karel, Pepík, Eman a Josef (2:56) 03. Bába (1:49) 04. O myši, žábě a orlu (4:03) 05. Qu'est-ce que c'est? (4:39) 06. Kulička I. (4:00) 07. Jedno Ráno (4:59) 08. Kulička II. (0:47) 09. Vtip (1:46) Total Time (27:56) Recorded on 5 March 1993 - 25 November 1994 Mixing Engineer, Mastering Engineer: Ondřej Ježek Lyrics, Illustration, Painting: Josef Lada
Skupina: Milan Cais - Drums, Vocals, Accordion, cover art, lyrics (01,03,05-09,10,11,13,15) Vocals Mardoša - Bass Guitar, Vocals, Megaphone, Lyrics (01,03,05-09,10,11,13,15) Marek Padevět - Guitars, Clarinet, Vocals, Lyrics (08) Hosté:	Šagali Šagáli Vyšlo 26. září 1991, Seznam skladeb: 01. Šagali Šagáli () 02. Odrazová Sklíčka () 03. Já Sem Totiž Blázen () 04. Rock ’N’ Roll () -- Vtip O Lepidlech 05. Sebekritika Hlavouna Betonového () 06. Ach Lásko, Ach, Vrať Se Mi, Ách! () -- Chvilka Poezie 07. Hrabem Prachy () 08. Brejlerakinfrejle () 09. Dlouhé, Smutné, Slzokropící A Srdcervoucí Loučení () B1 Beruška () -- Planeta B2 Luciferova Hrozba () -- Vtip O Tlustějším A Hubenějším B3 Bába () B4 Panák Zubař Rypák Zubař Panák Rypák () -- Chvilka Poezie B5 Policajti () B6 Dostali Sme () Total Time (45:24) Recording Engineer, Compiler: Oldřich Šíma Cover Art: Milan Cais

Hlásná Třebáň, 8. srpna 1996

Tata Bojs u Mardošů v kuchyni - 14. 8. 1997

Tata Bojs natáčí "Futuretro" 1999 - Milan Cais, Mardoša, Marek Doubrava, Dušan Neuwerth       Tata Bojs & Ahm Trio 2008 Tata Bojs, Ceny Anděl 2011 Tata Bojs 2012 (zleva) - Mardoša, Dušan Neuwerth, Milan Cais a Vladimír Bár Tata Bojs, Colors of Ostrava 2017 Tata Bojs 2017 - 15. narozeniny alba "Futuretro" Marek Doubrava, Mardoša, Milan Cais Tata Bojs 2022 (zleva): Jiří Hradil, Vladimír Bár, Mardoša, Milan Cais, Dušan Neuwerth tata_bojs.doc 2024 (zleva) - režisér Marek Najbrt, bubeník a zpěvák Milan Cais, baskytarista Mardoša Marek Huňát, dramaturg ČT Martin Polák Tata Bojs: Mardoša, Vladimír Bár a Milan Cais Zpěvák a umělec Milan Cais (vpravo) a baskytarista Marek Huňát alias Mardoša. Frontmani kapely Tata Bojs v pořadu Rozstřel.

Oficiální stránky: https://tatabojs.cz/ https://www.supraphon.cz/umelci/2325 https://www.facebook.com/tatabojsoficialni?locale=cs_CZ https://www.idnes.cz/kultura/hudba/tata-bojs-nenechame-na-sebe-sahat.A010202_135436_hudba_cfa https://www.jfo.cz/recenze/kazda-horecka-neni-vzplanuti-ale-koncert-tata-bojs... http://www.noise.cz/tatabojsOld/TATABOJS5.htm http://www.noise.cz/default.html https://www.matomisik.cz/muj-pribeh/hudebni-zacatky

Made by  ©  19.3.2026  Poslední aktualizace: 19.3.2026

mbrezny@centrum.cz©  ...a vzkaz autorovi!©