Stick Men - progressrock.cz

Stick Men je americká progresivní rocková superskupina založená v roce 2007 Tonym Levinem, Patem Mastelottem a Michaelem Bernierem. Od roku 2010 se sestava ustálila kolem Mastelotta, Levina a Markuse Reutera. Kapela vznikla jako nástroj progresivní rockové hudby hrané téměř výhradně s Chapman Sticks a bicími. S kombinovanými zkušenostmi s více než 100 miliony prodaných

desek po celém světě přináší tato superskupina do každého vystoupení bezkonkurenční muzikálnost a inovaci. Pravděpodobně je to jedna z největších progresivních a ještě progresivnějších kapel století.

Hudba Stick Men se vzpírá jednoduchému zařazení do kategorií a mísí prvky art rocku, progresivního rocku a občas i progresivní vpády. Jejich živá vystoupení jsou důkazem jejich improvizačního umění a zahrnují delší jamování, která předvádějí virtuozitu každého člene. Kapela také vzdává hold svým kořenům v King Crimson provedením vybraných skladeb z repertoáru této legendární skupiny.

Základy skupiny byly položeny v roce 2007, když její frontman Tony Levin vydal své sólové album "Stick Man", které se skládá ze skladeb nahraných na Chapman Stick, na kterých hraje jeho kolega z King Crimson, Pat Mastelotto na bicí. To následně vedlo k založení kapely Stick Men, kterou tvořili Mastelotto, Levin a hráč na Chapman Stick, Michael Bernier. Mastelotto nedávno zažertoval, že kdyby věděli, že to bude trvat tak dlouho, vymysleli by si lepší název.

"Nahrál jsem sólové album s názvem "Stick Man". Bylo to poprvé, co jsem na Chapman Stick hrál více partů pro nahrané vlastní písně. Později jsem si říkal, že by bylo fajn jít na turné a hrát tuhle hudbu. Pat Mastelotto, můj kolega z rytmické sekce King Crimson, hrál na albu na bicí, takže on byl samozřejmě mou volbou pro kapelu a já jsem jen potřeboval najít dalšího hráče na Stick (nebo hráče na "touch guitar" v případě Markuse), abych tuhle hudbu mohl hrát".

Levin dále uvedl: "Zjistili jsme, že s pouhými třemi hráči v kapele je příjemná výzva mít zvuk velkého souboru, a to dokážeme s těmito vícestrunnými nástroji a Patovými elektronickými perkusemi".

Své první album s názvem "Soup" skupina vydala v červnu 2010. Členové King Crimson Tony Levin a Pat Mastelotto se na tomto unikátním albu vydaném na více hi-tech nahrávkách spojili s mistrem Chapman Stick Michaelem Bernierem. Levin, známý svým jedinečným úvodním riffem "Stick" z alba "Elephant Talk" na albu King Crimson "Discipline", je hlavním hráčem na tento nástroj.

CD "Stick Men" byla v podstatě jen upoutávka na pozdější plnohodnotnější album. Je to převážně instrumentální záležitost, zkoumající různé tonální možnosti nástroje Chapman Stick. Mastelotto na novém albu vnáší notnou dávku dunění a občas vrací i některé známé tóny (ozvěny jiskřivých perkusí, které slyšíte z King Crimson "The Power to Believe II", lze nalézt na "Scarlett Wheel"). Dokonce se pustili i do Stravinského "Firebird Suite" a rozdělili ji do čtyř neuvěřitelných skladeb.

Kapela zde předvádí 56 minut drsného progresivního rocku, včetně zlověstného rockového provedení Stravinského baletu "Pták Ohnivák". Titulní skladbu Soup mixoval Steven Wilson z Porcupine Tree. Klasicky tvarované, neúnavné ručičky se pyšní vysokou energií a rychlostí, která se snoubí s hladkými, klenutými částmi. Stick Men po tomto vydání následovali světové turné, které zahrnovalo koncerty v Severní Americe, Japonsku a Evropě.

Stick Men se díky společnému skládání a častému koncertování stali tím, že jsou považováni za "skutečnou kapelu" v tom smyslu, že mají svůj vlastní zvuk a tvoří velmi osobitou hudbu, která se nepodobá žádné jiné kapele. Lze nalézt jisté paralely k hudbě King Crimson či Brand X, ale to opravdu jen minimálně.

Bernier ale krátce po vydání "Soup" odešel a začátkem srpna 2010 jej nahradil Markus Reuter. Michael Bernier se posunul dál a Markus Reuter přinesl svou Touch Guitar, aby kapele dodal novou dynamiku. Od jeho příchodu skupina vydává nová alba. Nová sestava vydala v roce 2011 EP "Absalom" a v červnu 2012 album improvizací Open.

Druhé studiové album skupiny vyšlo v červnu 2012 pod názvem "Open". Toto album se odchyluje od předchozích nahrávek kapely, neboť tato nahrávka je celá improvizovaná. Improvizace je přitom nedílnou součástí živých vystoupení kapely a album dává prostor pro jejich spontánnost. Ale není se čeho obávat. Každý člen kapely si na nahrávání přinesl sbírku vlastních jedinečných hudebních témat, která, ať už melodická a/nebo rytmická, byla naházena do polévkového hrnce Stick Men a hrálo se s nimi. Naštěstí byla tato nahrávání pečlivě nahrána, takže si můžeme poslechnout, jak toto trio gigantů myslí a hraje. Každý, kdo slyšel Stick Men na koncertě - se stovkami koncertů po celém světě - ví, co zde může očekávat.

Třetí plnohodnotné studiové album s názvem "Deep" vyšlo v únoru 2013. Album obsahuje heavy rockové skladby, které jsou převážně instrumentální, s výjimkou skladby "Horatio" s vokálem Pata Mastelotta. Album obsahuje také 11-minutovou symfonickou báseň "Whale Watch" založenou na zážitcích Tonyho Levina z výletů za pozorováním velryb z Bostonu.

Plánování koncertů je pro ně docela jednoduché. Když Levin s Patem nevyjedou na turné s King Crimson, snaží se domluvit koncerty se Stick Men. Během roku dělají sice i jiné věci, nahrávání a turné, ale Stick Men jsou prioritou hned po Crimson (a Crimson jsou přitom často obsazeni až dlouho do budoucna, takže není těžké se s tímto harmonogramem vypořádat).

V lednu 2014 kapela vydala své první živé album s názvem "Power Play". Hudba na této nahrávce je tak skvělá, že až bolí, jak je skvělá. Mohla by to být jedna z nejlepších show nejen této kapely, ale jakékoli jiné kapely. Album bylo nahráno Robertem Frazzou, čtvrtým mužem Stick Men od prvního dne, zvukařem a sonikem stříbrné dodávky kapely (věnujte pozornost Tonyho textům v Prog Noir).

V říjnu 2014 vydali Stick Men i své první retrospektivní album. Dvojalbum, první disk obsahoval studiové nahrávky, zatímco druhý byl kompilací různých nahraných živých improvizací, které kapela předvedla na turné. Na albu jsou také remixy a předělávky různých dalších písní Stick Men.

V dubnu 2015 uspořádali Stick Men čtyři historické koncerty v Japonsku se speciálním hostem, legendárním houslistou King Crimson Davidem Crossem. Živý záznam obou tokijských koncertů s názvem "Midori" byl vydán 2CD pouze v Japonsku, jinak je dostupný na dvou CD samostaně.

Stick Men, čili trojice zkušených brilantních hudebníků, Tony Levin, Pat Mastelotto a Markus Reuter, rozbalila své instrumenty v pondělí 12. října 2015 v Lucerna Music Baru, Praha, kteří se v rámci turné přes oceán vydali i do České republiky na jejich hudebními fajnšmekry očekávaný koncert. Zahřívacího předkola na prknech Lucerna Music Baru se před Stick Men ujali další dva zkušení muzikanti, slovenský kytarista a skladatel David Kollar a italský trumpetista Paolo Raineri.

Jejich čtvrté studiové album s Markusem Reuterem, "Prog Noir", bylo nahráno a vydáno v roce 2016. Toto album obsahovalo několik vokálních partů. Tony Levin zpíval titulní skladbu, Markus Reuter zpíval Plutonium a společně zpívali i v propagačním singlu The Tempest.

Trio v roce 2017 hostovalo na šesti koncertech v Japonsku se saxofonistou/flétnistou King Crimson Mel Collinsem, podobně jako v roce 2015 s bývalým houslistou King Crimson Davidem Crossem. Byla nahrána dvě společná živá alba s těmito členy King Crimson. Dvojalbum "Midori" (2016) s Davidem Crossem na housle a klávesy, bylo nahráno v roce 2015. Druhé "Roppongi" (2017) s Melem Collinsem na saxofon, bylo nahráno živě v Tokiu 21. února 2017 a fanoušci Stick Men a King Crimson se s ním skvěle naladí. Není to poprvé, co Stick Men spolupracují s bývalým členem Crimson.

Setlist čerpal z alb Stick Men "Open" (2012), "Deep" (2013) a "Prog Noir" (2016). Obsahuje také několik kolektivních improvizací a několik písní King Crimson. Celá skupina má dohromady značné zkušenosti s vystupováním v King Crimson, ze kterých může čerpat. Collins je autorem lesních partů v některých starších skladbách a v současné době je v velké skupině s Levinem a Mastelottem (kteří oba dlouhodobě působí v dřívějších verzích skupiny). Reuter sice nikdy nebyl členem King Crimson, ale podílel se na projektu The Crimson ProjeKCt, který hrál hudbu King Crimson se spojenými silami Stick Men a Adrian Belew Power Trio.

Collinsovy fanoušky asi nepřekvapí, že byl ochotný zapojit se do materiálu jak nového, tak i známého, což dokazuje přidáním flétny do úvodní skladby "Hide The Trees" od Stick Men. Je to nebojácný improvizátor, ale vždy je citlivý k ostatním hráčům a obohacuje zvuk skupiny, aniž by na sebe strhával pozornost. S "Lark's Tongues in Aspic, Part 2", která je předvedena v temperamentním provedení, se pohybuje na známém území. Stejně jako ve zbytku materiálu King Crimson má i toto provedení uvolněnost a energii zcela odlišnou od velmi nacvičené větší skupiny.

Vokální skladby, které mají pevnější aranžmá, raději vynechává. Levin zpívá svou krásnou báseň "Crack In The Sky" věnovanou zesnulému kytaristovi Allanu Holdsworthovi a dvě skladby z "Prog Noir". V rámci více než dvou hodin hudby na albu "Roppongi" je mnoho dalších vrcholů. Je tu loudavá, atmosférická kolektivní kreace "Ookami" s pronikavým tenorovým saxofonem (nástroj použitý i v obou verzích "Level 5"). Na albu se odehálo opravdové Collinsovo první setkání se skladbou "Sartori In Tangier", která není k nalezení na žádném setlistu turné - svůj soprán saxofon posílá přes elektronický zdvojovač, jak to dělá i na některých jiných místech, aby se lépe spojil s často elektronickými zvuky.

"Industry" se zase pyšní dlouhým úvodem zvukové kulisy (opět s tenorovým saxofonem), než se spustí známá dunivá rytmická drnčivost. Collinsova hravá stránka se projevuje citací z písně Dukea Ellingtona "Take The A Train" během jeho sóla v "Shiro". A Reuter odvádí skvělou práci v napodobování slavného "banjo" kytarového sóla Roberta Frippa v "Sailor's Tale". Hráči zní, jako by se skvěle bavili, a fanoušci Stick Men a King Crimson si to jistě užili také.

Nakonec se turné po latinskoamerických zemích z roku 2018 s Davidem Crossem na housle stalo vícediskovým boxovým setem "Panamerica", vydaným v roce 2019. Ve stejném duchu spolupráce s prog legendami se jejich jediným koncertem v Japonsku v roce 2020 s klávesistou Garym Husbandem stalo jejich album Owari, nahrané v Ósace 28. února.

Kapela Stick Men se v rámci evropského turné k desce "Prog Noir" v úterý 13. března 2018 objevila v Lucerna Music Baru v Praze. Dvouhodinový hudební set plný kvalitní muziky byl více než skvělou pozvánkou na koncert King Crimson v červnu 2018.

Po šestileté pauze v nahrávání vyšlo v dubnu 2022 EP "Tentacles". Je to 30-minutové EP a je první novou hudbou STICK MEN po 6 letech. Je nabité muzikálností, jeho groovy a vysoká energie jsou na něm skutečně nakažlivé. EP bylo nahráno na dálku kvůli pandemii, a přesto "Tentacles" nikdy nezní jako nahrávka namluvená telefonicky. Léta společného hraní členů v kontextu Stick Men i mimo něj jim poskytla téměř podprahovou schopnost komunikovat a souhra mezi touto trojici na "Tentacles" je fascinující. Skladby jsou svým způsobem melodické, tady se nejedná o žádný pop, ale lákavé, ne však zlověstné. Ať už je "Tentacles" vnímáno v jakékoli podobě, je to progresivní počin, který si vysloužil označení, které se někdy používá k popisu skupiny: prog noir.

Label Santiago Fusion ohlásil novou návštěvu v Chile instrumentální kapely Stick Men, silného tria složeného z předních osobností světové progresivní hudby: Tonyho Levina, Pata Mastelotta a Markuse Reutera. Koncert, naplánovaný na 20. listopad 2022 v divadle Nescafé de las Artes, je součástí jejich rozsáhlého turné, které zahrnuje výběr z repertoáru King Crimson a materiál z jejich nejnovějších alb "Prog Noir" a EP "Tentacles". Ikonická kapela naposledy vystoupila v roce 2018 po boku Davida Crosse v plném sále Teatro Nescafé de las Artes.

Stick Men s Tonym Levinem, Markusem Reuterem a Patem Mastelottem vyrazili v roce 2024 na letní turné. Turné popsali jako "krátké, ale příjemné" před hudebním kempem "Three of a Perfect Pair" ve dnech 5. až 9. srpna 2024 a před podzimním turné Tonyho Levina s kapelou BEAT ve společnosti Adriana Belewa, Steva Vaie a Dannyho Careyho.

Fanoušci kvalitní muziky si budou moci užít Stick Men naživo v pondělí 12. října v Lucerna Music Baru Stick Men je americká progresivní rocková skupina složená z prvotřídních muzikantů. Pat Mastelotto a Tony Levin tvoří rytmickou sekci legendární skupiny King Crimson. Mastelotto je po celém světě žádaný jako nejpřednější rockový bubeník. Levin hraje v současnosti s Peterem Gabrielem a King Crimson, v minulosti spolupracoval mj. s Tomem Waitsem, Lou Reedem, Laurie Anderson, Suzanne Vega, Johnem Lennonem, Paulem Simonem a Pink Floyd. Markus Reuter je skladatelem a kytaristou, v minulosti studoval pod vedením Roberta Frippa.

Tony Levin hraje na svůj 12-strunný Chapman Stick, od něhož je odvozen i název uskupení. Protože má tento nástroj jak basové, tak běžné kytarové struny, funguje občas jako nástroje dva. Markus Reuter hraje na svou touch guitar, kterou si sám navrhl - i on pokrývá svým stylem hraní širší rozsah než, kolik bychom čekali bud jen od basové, nebo doprovodné kytary. Bicí Pata Mastelotta také zahrnují víc než základní sestavu akustických bicích - zapojuje i speciální elektronickou soustavu, která mu umožňuje použití samplů a přehrávání smyček atd.

V ideálním světě by Stick Men byli oslavováni jako jedna z našich nejlepších prog kapel, ale z nějakého podivného důvodu se zdá, že nikdy nezískají uznání, které si jistě zaslouží, přestože všichni zúčastnění jsou proslulí tím, že patří k samé špičce svého oboru. Tony Levin, Pat Mastelotto a Markus Reuter jsou kapela zcela odlišná od všech ostatních a s každým dalším albem posouvají hranice. Je to kapela, která skutečně ožívá, když hraje na koncertech, někdy s nimi sdílí pódium hosté, čerpá nápady a ubírá se různými směry, takže možná proto není divu, že zatím nevydali mnoho studiových alb.

Současní členové:
Tony Levin - Chapman Stick, Vocals (2007-present)
Pat Mastelotto - Drums, Percussion (2007-present)
Markus Reuter - Touch Guitar, Vocals (2010-present)

Bývalí členové:
Michael Bernier - Chapman Stick, Vocals (2007-2010)

(narozen 6. června 1946, Boston, Massachusetts)
Chapman Stick, Touch Guitars U10, Vocoder, Bass

Tony Levin je americký baskytarista a hráč na Chapman Stick. Je znám svou prací s Peterem Gabrielem a King Crimson, hrál v Anderson Bruford Wakeman Howe, Liquid Tension Experiment, Pink Floyd, Johnem Lennonem, 0Dire Straits, Joan Armatradingovou, Alice Cooperem, Sealem, Davidem Bowiem, Pandora's Box, Carly Simonovou, California Guitar Trio, Sarah McLachlanovou, Kevinem Maxem, Paul Simonem a mnoha dalšími hudebníky.

Anthony Levin se narodil v americkém Bostonu, na jehož předměstí zvaném Brooklin vyrůstal. K hudbě se dostal relativně pozdě, v deseti letech se začal učit na kontrabas a na střední škole začal hrát i na tubu. První kapelní působení spadá také do doby studia na střední škole, kdy začal hrát ve školním orchestru. S kamarády si také založil barbershopové vokální kvarteto, ale svoje působení viděl tehdy především v klasické hudbě a kontrabasu. Na kontrabas působil v mládežnickém orchestru Greater Boston Youth Symphony Orchestra Marvina Rabina, se kterým velmi často hráli pro prezidenta Kennedyho a jeho ženu. Tony Levin je jedním z nejvíce nahrávaných baskytaristů v hudební historii. Jeho mistrovské ovládání nástroje Chapman Stick, od které kapela odvozuje své jméno, mu umožňuje hrát současně basové i kytarové party.

Po střední škole šel Tony studovat na Eastman School of Music v Rochestru (stát New York), kde se setkal se svým rytmickým guru Stevem Gaddem. Tvrdí se, že Steve Gadd vysvětloval Levinovi, jak by měl hrát basista, aby to šlapalo. Rozhodně uvedl Tonyho Levina do jazzové a rockové hudby. V této době si Tony pořídil první zásadní nástroj - Fender Precision -, na který potom hrál spoustu let.

V roce 1970 se Tony Levin přesunul do New Yorku a založil kapelu Aha, the Attack of the Green Slime Beast, společně s Donem Prestonem z The Mothers of Invention a Stevem Gaddem, a začal se také věnovat kariéře nájemného muzikanta.

Respekt k Tonymu Levinovi během sedmdesátých let postupně rostl. Po několika nepříliš známých deskách se v roce 1973 dostal k natáčení Lou Reedova magnum opus Berlin a úspěch desky se odrazil i ve zvýšené poptávce po službách studiových muzikantů, kteří se na desce podíleli - tedy i po službách Tonyho Levina. V roce 1974 se podílel na desce The Roar of '74 bubenického velikána Buddyho Riche, aby o rok později kompletně změnil působiště a začal hrát s Alicem Cooperem, s nímž natočil tři desky a odjel několik turné. Působení u Coopera a Lou Reeda bylo pro Levina důležité v jednom směru - seznámil se tu s producentem Bobem Ezrinem, který ho v roce 1977 seznámil s Petrem Gabrielem, který hledal muzikanty pro svou první sólovou desku.

Angažmá u Petera Gabriela se ukázalo jako zásadní. Tony Levin je od první desky naprostou basovou jedničkou v Gabrielových službách a podílel se na všech deskách (vyjma soundtracku k filmu Passion: The Last Temptation of Jesus Christ) a odjel s Peterem všechna turné. Již na první desce Levin dokázal, že je schopen vyhovět Gabrielovu tíhnutí k experimentům. Levin tu hrál na baskytaru i na tubu, po letech opět vedl barbershopové kvarteto a ukázal se jako ideální člen Gabrielovy ekipy. Během natáčení i následného turné se sblížil s Robertem Frippem, což se ukázalo jako další ze zásadních setkání pro Levinovu budoucnost.

Na druhou Gabrielovu desku II (1978) už přichází Tony Levin s nástrojem, který se pro něj stal charakteristickým - Chapman Stick. Díky Tony Levinovi začalo masivní používání tohoto nástroje, v čele jeho následovníků stojí třeba baskytarista Kajagoogoo Nick Beggs.

Stejně jako Levin zahrál skvěle na prvních čtyřech deskách Petera Gabriela, které byly spíše experimentální (i když přesto hitové), dokázal se skvěle vypořádat s Gabrielovým kotrmelcem směrem k popu na albech "So" z roku 1986 nebo "Us" z roku 1992. Progresivní stránka hudby totiž zůstala, a i přes popovější a líbivější melodie dostali muzikanti dostatek prostoru k výjimečným aranžím a neotřelým nástrojovým linkám. Za zmínku stojí, že během turné k albu Us vznikl živý materiál vydaný na CD i VHS (později DVD) "Secret World Live". Jedná se o jeden z nejlepších hudebních záznamů historie, který ukazuje ve vrcholné formě jak hlavního aktéra, tak všechny muzikanty s Tonym Levinem v čele. Poslední album PG s kapelou "Up" (2002), se zase vrací zpět k temnější a experimentálnějším kořenům z prvních alb.

U Petera Gabriela se Tony Levin seznámil s kytaristou Robertem Frippem a ten ho na začátku osmdesátých let angažoval ve znovuobnovených King Crimson. Od roku 1981 (s přestávkou v letech 1999 až 2003) je členem progressive rockové skupiny King Crimson. Tato sestava se ukázala, a platilo to i pro další inkarnace King Crimson, jako tvrdší a přímočařejší než King Crimson v 70. letech. Trojlístek alb "Discipline" (1981), "Beat" (1982) a "Three Of a Perfect Pair" (1984) dokázal svojí směsicí funku, jazzu a progresivního rocku přilákat opět hromadu fanoušků. Tony Levin tu opět dokázal (ne že by v té době ještě musel něco dokazovat), že mu nic hudebního není cizí a že se elegantně pohybuje v jakémkoliv stylu. Když ostatně přišli King Crimson opět na scénu v polovině devadesátých let se dvěma bubeníky a dvěma basisty, Tony Levin byl opět u toho a opět hrál významnou roli ve zvuku kapely. Na počátku milénia Tony Levin odešel z kapely (kvůli závazkům u Petera Gabriela a u Seala), ale v poslední inkarnaci kapely z let 2007-2009 opět byl.

Tony Levin popularizoval nástroje Chapman Stick a NS Bass. Vytvořil styl hraní "Funk Fingers".

Kromě natáčení desek a živého hraní se známějšími umělci se Tony Levin účastnil i několika zajímavých projektů - i když z hlediska prodejnosti alb se nejednalo o nic zásadního. Roku 1997 vydal spolu s Terrym Bozziem a Stevem Stevensem po čtyřech dnech společného hraní album "Black Light Syndrome". O tři roky později, v roce 2000, vydali tito hudebníci album "Situation Dangerous". V roce 1998 se Levin spojil s uskupením Liquid Tension Experiment - postranního projektu skupiny Dream Theater s jejími členy (Mike Portnoy, John Petrucci a Jordan Rudess). Natočili spolu alba "Liquid Tension Experiment" (1998) a "Liquid Tension Experiment 2" (1999), později i Liquid Trio Experiment "Spontaneous Combustion" v roce 2007. Také hráli živě v New Yorku, Filadelfii a Los Angeles. Oba projekty byly koncipovány jako improvizace ve studiu a poskytovaly velice zdařilý a i docela podrobný pohled do kuchyně špičkových muzikantů.

Podobné to bylo i s jednorázovými projekty typu Gorn Levin Marotta, kde hrál s flétnistou Davidem Gornem a bubeníkem Jerrym Marottou, nebo projekt Levin Torn White s kytaristou Davidem Tornem (ex David Bowie, Laurie Anderson) a bubeníkem Alanem Whitem (Yes).

V roce 2003 opustil King Crimson Trey Gunn a Tony Levin se vrátil zpět do této skupiny, kde je nyní řádným členem. Roku 2011 se například také objevil na albu české skupiny Čechomor Místečko.

Od roku 2007 Tony Levin vedl trio "Stick Men", v němž kromě něj působil Pat Mastelotto a hráč na Chapman Stick Michael Bernier, kterého ale v roce 2010 nahradil dotykový kytarista Markus Reuter. Tato skupina interpretovala skladby King Crimson od alb "Red" až po "Thrak". Reuter a Mastelotto také hrát společně v duu "Tuner", o kterém je známo, že přepracovala instrumentálku "Industry" z poloviny 80. let naživo.

V srpnu 2008 se na jednom ruském festivalu představil "Crimson Project", který odehrál krátký set. Jeho členy byli Adrian Belew, Tony Levin, Pat Mastelotto, Eddie Jobson a Eric Slick (z Adrian Belew Power Trio). Od roku 2008 se pod názvem "Crimson Project" nebo mírně inovovaným názvem "Crimson ProjeKct" se stále častěji různé ujímaly přehrávání repertoáru King Crimson (z let 1974 - 2003) v živém vystoupení. Počáteční "Crimson Projekt" lineup Belew, Levin, Mastelotto, Eddie Jobson a bubeník Eric Slick (z Adrian Belew Power Trio) vznikl v srpnu 2008, aby odehrál v září 2008 hrát krátký set na "Russian festival". V roce 2011 tato sestava byla

nahrazena "Crimson ProjeKct" šestičlennou kapelou, do které se účinně spojili "Adrian Belew Power Trio" (Belew, basistka Julie Slick a bubeník Tobias Ralph) se "Stick Men" (Levin, Mastelotto a Markus Reuter). Tato skupina pokračuje i nadále a na koncertech hraje materiál King Crimson naživo a vydává také živé nahrávky.

Dne 24. září 2013 Robert Frip oznámil obnovení už 8. reinkarnace King Crimson, v níž budou zastoupeni Robert Fripp (guitar), Tony Levin (bass and stick), Pat Mastelotto, Gavin Harrison a Bill Rieflin (drums), Jakko Jakszyk (vocals and guitars) a Mel Collins (woodwind instruments). Jedním z posledních počinů je skvělé album "Levin Minnemann Rudess" z roku 2013, které nahrála opět trojice hudebníků - Tony Levin, bubeník Marco Minnemann a Jordan Rudess z Dream Theater.

Lee Patrick Mastelotto
(narozen 10. září 1955, Chico, Kalifornie)
Electronic and Acoustic Drums, Percussion, Producer

Pat Mastelotto je americký bubeník a perkusionista, rockový bubeník a hudební producent. Od roku 1994 je členem rockové skupiny King Crimson a od roku 2007 také Stick Men. Byl také členem skupin Mr. Mister a O.R.k. a také pracoval jako studiový bubeník s XTC, The Pointer Sisters a The Rembrandts (včetně známé úvodní písně z cyklu "Friends I'll Be There for You)" a dalšími. Kromě toho vedl nebo spoluvedl další projekty, včetně Mastica, Tuner, TU a The Mastelottos.

Mastelotto začínal hrát na bicí, když mu bylo 10 let, v 16 letech pak již působil v různých místních kapelách. Ještě na střední škole dojížděl několik hodin k jezeru Tahoe na koncerty. V polovině 70. let se Mastelotto přestěhoval do Los Angeles a pracoval pro mnoho kapel a jako studiový bubeník. V této pak funkci postupně spolupracoval s Alem Jarreauem, Martinem Brileyem, The Pointer Sisters, Holly Knight, Patti LaBelle, Scandal, Kennym Logginsem či Martikou, Dannym Wildeem a Holly Penfield; rovněž koprodukoval dvakrát platinové album "Rockland" (1989) kanadského kytaristy Kima Mitchella. První top ten pop nahrávkou byla spolupráce s Martinem Brileyem v roce 1980.

V roce 1983 Pat Mastelotto spoluzaložil pop rockovou skupinu Mr. Mister, která vydala tři alba, z nichž "Welcome To The Real World" (1985) se počátkem roku 1986 umístilo na prvním místě v žebříčku Billboard 200, objevily se na něm i dva singly číslo jedna, "Broken Wings" a "Kyrie". Nahráli čtyři alba, přičemž čtvrté, "Pull", bylo nahráno v letech 1989-1990, ale zůstalo nevydáno až do konce roku 2010.

Po rozpadu Mr. Mister v roce 1989 opět Mastelotto působil jako studiový hudebník. Hrál s XTC, The Sugarcubes, Hall & Oates, Cock Robin, The Rembrandts (1 hit), Eddiem Moneym, Judy Cole, Tinou Arenou, Michaelem Pennem, Matthew Sweetem, Julii Fordham, Robyn Hitchcock, a v roce 1983 s Davidem Sylvianem a Robertem Frippem a dalšími. V roce 1991 Mastelotto koprodukoval první sólové album Petera Kingsberyho, než byl požádán, aby se připojil ke King Crimson.

Právě u Sylviana se seznámil s Robertem Frippem, který jej v roce 1994 přizval jako druhého bubeníka do obnovené progressive rockové skupiny King Crimson. Ve skupině King Crimson byl zpočátku součástí sestavy "Double Trio" v letech 1994 až 1997, kde spolupracoval s Billem Brufordem v rámci dohody o dvou bicích sadách. Mastelotto a Bruford působili v "Double Trio" jako paralelní bubeníci a hráli různé styly a party, které se někdy prolínaly a někdy fungovaly odděleně. Po Brufordově odchodu v roce 1997 se Mastelotto stal jediným bubeníkem kapely, pracoval převážně na elektronické sadě Roland V-Drums a přinášel simultánní/spouštěné elektronické bicí smyčky a textury na základě svého zájmu o inteligentní taneční hudbu a drum and bass. V sestavě King Crimson v roce 2008 se kapela vrátila k uspořádání se dvěma bubeníky, k Mastelottovi se tentokrát připojil Gavin Harrison.

Doposud se Mastelotto objevil na třech studiových albech King Crimson "THRAK" (1995), "The ConstruKction Of Light" (2000) a "The Power To Believe" (2003), vydaných v letech 1995 až 2003), EP "VROOOM" (1994), dvou EP a četných živých vydáních v letech 1995 až 2022. Po následné přestávce, kdy působily tzv. projeKty (ProjeKcts), a po zredukování počtu hudebníků, začali King Crimson znovu působit v roce 1999 a postupně vydali album "The ConstruKction of Light" (2000), EP "Happy with What You Have To Be Happy With" (2002) a album "The Power To Believe" (2003). Po turné v roce 2003 k poslední desce odešel ze skupiny Trey Gunn, naopak se vrátil Tony Levin, ale kapela přestala aktivně působit. Teprve v roce 2008 odehrála menší americké turné i s novým členem, bubeníkem a perkusionistou Gavinem Harrisonem (původní bubeník Bill Bruford odešel již v roce 1997, takže mezi těmi roky byl Mastelotto jediným bubeníkem King Crimson). Mastelotto byl členem King Crimson od roku 1994, čímž se stal jejich nejdéle sloužícím bubeníkem.

Společně s Treyem Gunnem byl členem progresivních a experimentálních kapel TU od roku 2002 (s kolegou z King Crimson, Treyem Gunnem), od roku 2004 KTU (s Gunnem, Kimmo Pohjonenem a Samuli Kosminenem), Tuner (2008-2009, duo s Markusem Reuterem), tu-NER (Trey Gunn, Markus Reuter, Pat Mastelotto) a TUnisia (Mastelotto a thereministka Pamelia Stickney).

Během období aktivit King Crimson od roku 2013 do roku 2021 (sestavy "Seven Headed Beast" a "Three over Five") hrál Mastelotto v sestavě se třemi bubeníky, nejprve s Harrisonem a Billem Rieflinem a následně s Harrisonem a Jeremym Staceym. V každém z těchto sestav Mastelotto také převzal rozšířenou roli perkusionisty, která zahrnovala řadu zvukových efektů, samplů a programů (převzal tak část funkce, kterou v King Crimson z roku 1972 zastával perkusionista/příspěvek „allsorts“ Jamie Muir).

Mastelotto také hrál s League of Crafty Guitarists, kteří založili kapely dpřízněné s Frippem. Jednou z nich bylo California Guitar Trio. Spolu s Tonym Levinem a California Guitar Trio vznikly například covery skladeb Mahavishnu Orchestra. Mastelotto od roku 2007 spolupracuje s basistou/hráčem na kytaru Chapman Stick z King Crimson Tonym Levinem a kytaristou Markusem Reuterem z Centrozoon v art rockovém triu Stick Men.

Mastelotto byl jedním ze dvou bubeníků v Crimson ProjeKct, šestičlenné kapele, která sloučila Stick Men s Adrian Belew Power Trio, aby hrála hudbu King Crimson z období 80. až 21. století. Ve spolupráci s inženýrem/programátorem Billem Munyonem založil Mastelotto projekt IDM BPM&M (který dosud nahrál jedno album, "XtraKcts & ArtifaKcts“ z roku 2001, na kterém účinkovalo nebo samplovalo mnoho členů a spolupracovníků King Crimson). Začátkem roku 2021 vydal nové album s názvem "A Romantic's Guide to King Crimson", na kterém zpívala jeho manželka Deborah na hlavním vokálu, přičemž zpěv připisují The Mastelottos. Album obsahovalo přepracované verze dvanácti písní King Crimson, záměrně upravené v populárnějším stylu, aby se zdůraznila skladatelská a jemnější stránka skupiny.

V roce 2007 se Mastelotto vydal na turné s The Flower Kings po Evropě na podporu jejich alba "The Sum Of No Evil", po kterém následovalo vystoupení na obrovském festivalu Creation of Peace v ruské Kazani s Adrianem Belewem, Tonym Levinem a Eddiem Jobsonem. Následoval další nový projekt s názvem HoBoLeMa s Levinem, Bozzio a Allanem Holdsworthem.

V roce 2008 vznikla superskupina HoBoLeMa (s Alanem Holdsworthem, Terry Bozzio a Tony Levinem), se kterou vydal v roce 2014 společné album s Tobiasem Ralphem s názvem "ToPaRaMa". Hrál na albu "Lucid", sólovém albu kytaristy Matta Stevense z The Fierce and the Dead.

V roce 2015 se Mastelotto připojil ke Carmelu Pipitonemu (kytarista italské kapely Marta sui Tubi), Lorenzu Espositu Fornasarimu (zpěvák a klávesista skupin Berserk! a Obake) a Colinovi Edwinovi (bývalý baskytarista Porcupine Tree) v nové heavy progresivní rockové kapele s názvem O.R.k. Jejich první album "Inflamed Rides" vyšlo ve stejném roce a v roce 2017 po něm následovalo "Soul Of An Octopus", v roce 2019 "Ramagehead" (s uměleckým dílem Adama Jonese z Tool) a v roce 2022 "Screamnasium".

Mezi další Mastelottovy projekty patří Mastica (americana/art-rockové trio s Markem "Gum B." Williamsem z kapely Poi Dog Pondering/Alejandro Escovedo a Monikou "MonKey" Champion z Baboon Orchestra) a M.P.TU (s kytaristou Little Feat Philem Brownem, zpěvákem Malfordem Milliganem a baskytaristou Spirit/Firefall/Heart Markem Andesem). Nadále hostuje s Jayem Terrienem, Cock Robinem, bubeníkem Terrym Bozzio, Mecca, Herd of Instinct, Tonym Levinem a California Guitar Trio a podílel se na významných TV hitech.

Po přestěhování do Austinu v Texasu pokračuje ve spolupráci na mezinároní úrovni např. se Stevenem Wilsonem, Storyville, Abrou Moore, Kimmo Pohjonen, Markusem Reuterem, Lorenzo Feliciatim, John Paul Jonesem, Flower Kings, Steve Hackettem, Peterem Kingsbery, hráčkou na theremin Pamelií Kurstin, Isuldurs Bane a také s mítními Austinites Trail of the Dead, Chrysta Bell, Malford Milligan, Mastica, aj.

Mastelotto je průkopníkem a pokračujícím vývojářem smíšeného akustického a elektronického bubnování, kterému říká "traps and buttons" (pasti a knoflíky), jenž zahrnuje techniky a metody rockových, popových a elektronických tanečních stylů. Kromě bubnování pracuje také jako producent, zvukař a mixér, přičemž intenzivně pracuje s digitálními audio pracovními stanicemi.

Markus Reuter
(narozen 3. září 1972, Lippstadt, Nordrhein-Westfalen, Germany)
Touch Guitar, Vocals, Soundscapes

Markus Reuter je německý multiinstrumentalista, skladatel, hudební producent, výkonný hudebník (kytara), pedagog, psycholog a návrhář hudebních nástrojů, jehož kariéra získala mezinárodní uznání. Reuterova tvorba jako hudebního umělce, sólového interpreta a spolupracovníka zahrnuje (a často propojuje) elektrofonní loop hudbu, současnou klasickou hudbu, progresivní a art rock, industriální hudbu, world jazz, jazz fusion, popové písně a čistou improvizaci. Během své dvacetileté kariéry byl členem řady kapel, souborů a projektů, včetně Centrozoon, Stick Men, Tuner, The Crimson ProjeKct a Europa String Choir, Quartet for the End of Time, Anchor and Burden, Ian Boddy & Markus Reuter, Markus Reuter Oculus, This Fragile Moment, Tonnen von Hall, Tu-Ner, a také sólovým umělcem. Od roku 2011 se Reuter začíná etablovat jako skladatel současné klasické hudby, počínaje provedením a nahrávkou svého rozsáhlého orchestrálního díla Todmorden 513.

Reuter, specialista na hru na dotykovou kytaru, se v 90. a 2000. letech proslavil jako přední hráč na Warr Guitar a Chapman Stick, než vyvinul a začal prodávat vlastní nástroje Touch Guitar U8 a U10. Ve spolupráci s bývalým členem King Crimson Treyem Gunnem vede Touch Guitar Circle, síť pro výuku a podporu hráčů na dotykovou kytaru.

Markus Reuter začal s hudebním vzděláváním v roce 1975 ve věku tří let. Zpočátku studoval hru na klavír u Ulricha Pollmanna, později se věnoval hře na klasickou kytaru a mandolínu. Během dětství a raného dospívání až do 16 let vystupoval na koncertech jako sólový hudebník i jako člen souborů a orchestrů. S Pollmannovou pomocí a povzbuzením začal Reuter komponovat v roce 1985 ve věku 11 nebo 12 let. Inspirovala jej řada vlivů - klasická popová hudba 60. a 70. let (zejména Beatles), klasická hudba (Bach a Messiaen), progresivní rock (Mike Oldfield, David Torn, Robert Fripp a King Crimson) a současní skladatelé s různorodou hudbou, jako byl David Bedford. V dospívání studoval Reuter hudební dějiny, teorii a analýzu u Karlheinze Straetmannse, skladatele z rodokmenu Haralda Genzmera a Paula Hindemitha.

V roce 1991 ve věku 18 let začal Reuter navštěvovat kurzy hry na kytaru Guitar Craft Roberta Frippa. Pod vedením Tonyho Geballeho (a samotného Frippa) pokračoval ve studiu hry na kytaru až do roku 1998, kde kombinoval intenzivní hudební kurzy se zkoumáním filozofie George Gurdjieffa a J.G. Bennetta. Gurdjieffovo dílo, jeho práce o pohybu, zejména jeho Pzejména "Sacred Dances" (Posvátné tance), měly trvalý dopad na Reuterův rozvoj systematické herní techniky pro Touch Guitar, osmistrunnou elektrickou kytaru, kterou od té doby přijal jako svůj hlavní nástroj. Podle vlastního přiznání nebyl Reuter v dospívání nijak moc zvlášť disciplinovaným hudebníkem a zpočátku se spoléhal na svůj vrozený hudební talent. Jeho přístup se změnil, když se začátkem roku 1993 po diskusích s Frippem a inspirován Reuterovým vlastním obdivem k hráči na kytaru King Crimson Tonymu Levinovi začal obracet svoji pozornost na Chapman Stick. Naučit se hrát na desetistrunný i dvanáctistrunný model nástroje vyžadovalo disciplinovaný přístup ke studiu a cvičení, který Reuter přijal a využil ve svůj prospěch. Přibližně ve stejnou dobu se začal vážně zajímat o texturální smyčkovou hudbu a začal experimentovat s formou "okamžité kompozice" pomocí systému synchronizovaných smyčkových zařízení.

V roce 1993 zahájil Reuter šestileté studium psychologie na Univerzitě v Bielefeldu. Během studia se Reuter dále vzdělával v hudbě a zároveň se věnoval instantní kompozici se systémem asynchronních smyček - přístup, který vedl k několika kriticky uznávaným nahrávkám jako sólista i se skupinou Centrozoon. V letech 1993 až 1996 studoval volnou improvizaci u Gerda Liskena a stal se členem Liskenova Chaos Orchester Bielefeld. Svůj zájem o kompoziční principy založené na permutacích dále prohloubil během stáží u belgického skladatele Daniela Schella. Studoval také indickou hudbu u Ashoka Pathaka a rozvíjel svůj stávající zájem o kompoziční principy založené na permutacích. V roce 1996 v polovině studia a na Guitar Craft se Reuter stal profesionálním hudebníkem a odehrál svůj první kompletní koncert výhradně vlastních skladeb. Ve stejném roce se připojil ke třem velmi odlišným kapelám. První z nich byl Centrozoon (improvizovaný hudební projekt iniciovaný výtvarníkem Bernhardem Wöstheinrichem). Druhou byl instrumentální art rockový/současně klasický soubor Europa String Choir. Třetí bylo trio "ambient world jazz" String Unit, ve kterém Reuter spojil síly s akustickým kytaristou Dagobertem Böhmem a houslistou Zoltánem Lantosem. Ve všech těchto projektech Reuter zpočátku hrál na Chapman Stick, než kolem roku 1997 přešel na osmistrunnou kytaru Warr. Během následujících čtyř let Reuter občas hrál evropské a americké koncerty s Europa String Choir a String Unit.

Reuter začal vydávat sólové nahrávky v roce 1998, počínaje albem "Taster" a pokračoval šesti dalšími alby až do svého zatím posledního sólového alba "Todmorden 513" z roku 2011. Souběžně s tím vydal osm alb s Centrozoon (+ řadu archivních vydání), dvě s Europa String Choir, pět jako elektrofonní duo s Ianem Boddym a jedno se svými spolupracovníky ze String Unit, a k tomu ještě různé další spolupráce.

Od roku 2005 se Reuter podílí na několika projektech souvisejících s King Crimson. V roce 2005 se Reuter připojil k bubeníkovi King Crimson Patu Mastelottovi v kapele Tuner, kteří dosud vydali čtyři alba. V roce 2010 se připojil k Mastelottovi a Tonymu Levinovi jako součást Stick Men, kde nahradil Michaela Berniera, a od té doby s nimi vydal několik alb. V roce 2011 se Stick Men spojili s Adrian Belew Power Trio a vytvořili prestižní šestičlenný Crimson ProjeKct, ve kterém hrají materiál King Crimson z období 1981 až 1995 a s velkým ohlasem absolvoval turné po 4 kontinentech. V posledních dvou projektech Reuter hraje mnoho hudebních partů, které původně hrál Robert Fripp. Někdy byl oslavován jako Frippův potenciální nástupce, přestože tuto myšlenku vždy bagatelizoval a odmítal, když se ho na ni ptali.

Reuter spolupracoval s Ianem Boddym, Robertem Richem, zpěvákem skupiny No-Man Timem Bownessem a mnoha dalšími a připojil se k nové kapele Devina Townsenda. Jeho nové power trio TRUCE nahrává druhé album a bude koncertovat po celém světě. Reuter se stal "hvězdou" v oblasti ambientní hudby díky své sólové tvorbě a také díky pokračující spolupráci s Robertem Richem a Ianem Boddym.

V poslední době se začal etablovat jako skladatel současné klasické hudby provedením a v roce 2011 Reuter vydal nahrávkou svého rozsáhlého orchestrálního díla "Todmorden 513" pro malý soubor, první z toho, co hodlá nabídnout rostoucímu počtu rozsáhlých soudobých klasických děl pro orchestry a komorní soubory. V roce 2013 Markus Reuter opět hraje sólová vystoupení, na kterých předvádí svou schopnost vytvářet poutavé skladby v daném okamžiku.

Od roku 2002 se Markus Reuter rozvíjí jako hudební producent pro další umělce, včetně Yoshi Hampla, UMA, Tovah, The Season Standard, Skin Diary, Lake Cisco, Chrysty Bell a The Redundant Rocker. Působil také jako producent projektu This Fragile Moment souvisejícího s Toyah Willcox, na kterém byl také jedním z hlavních hudebníků, kteří se podíleli. Kromě dalších spoluprací s umělci, jako jsou Tim Bowness, Lee Fletcher, Ian Boddy a Robert Rich, Reuter produkoval desky mnoha hudebníků a vydal několik sólových nahrávek jako interpret i skladatel. V roce 2006 založil Reuter tři propojené podniky s Fabiem Trentinim, Lee Fletcherem, Ericem Morrisem a Adrianem Benavidesem. Jednou z nich byla mediální společnost Iapetus Media, druhou produkční společnost Unsung Productions vlastněná umělci a třetí přidružená nahrávací společnost Unsung Records, která vydala většinu Reuterovy následné tvorby.

Reuter začal svou učitelskou kariéru v roce 1998, kde vedl semináře o hře na dotykovou kytaru ve Španělsku, Belgii a USA. Na základě této práce vyvinul soubor systematických herních technik a cvičení s názvem "The Family", inspirovaný Guitar Craft a prací George Gurdjieffa o fyzickém pohybu (zejména Posvátnými tanci). "The Family" byla jako formální metoda spuštěna v roce 2007. Ve spolupráci s Treyem Gunnem založil Reuter v roce 2009 Touch Guitar Circle, který nabízí odbornou výuku metod hry na dotykovou kytaru a podpůrnou síť pro hráče. V letech 2002 až 2006 Reuter vyučoval kurz "Psychologie kreativity" na Univerzitě aplikovaných věd ve Fuldě v Německu.

Přestože se Reuter proslavil jako přední hráč na Chapman Stick a Warr Guitar, nakonec přiznal nespokojenost s oběma nástroji a rozhodl se navrhnout vlastní variantu na dotykovou kytaru. V roce 2007 založil společnost Touch Guitars s úmyslem uplatnit své znalosti technik hry na dotykovou kytaru při výrobě hudebních nástrojů, které by se plně zakládaly na tradici výroby kytar. První z těchto nástrojů, U8 Deluxe Touch Guitar, postavil americký kytarista Ed Reynolds, který také působil jako konzultant projektu a postavil deset následných sériových modelů. Prototyp byl dokončen v červnu 2008 a brzy se stal Reuterovým vlastním nástrojem. Touch Guitars v současné době vyrábí tři nástroje - U8 a U8 Deluxe Touch Guitar (oba 8-strunné nástroje) a U10 Touch Guitar (10-strunný nástroj s rozděleným zvukovým výstupem). Několik Reuterových studentů, včetně Alexandra Dowerka a Erika Emila Eskildsena, také hraje na dotykové kytary a vydalo nahrávky hudby s tímto nástrojem.

Reuter vnímá svou současnou práci jako příležitost k sebezdokonalování prostřednictvím širokých zkušeností a experimentování. Jeho práce s různými kapelami a projekty zahrnuje elektrofonní smyčkovou hudbu, současnou klasickou hudbu, industriální hudbu, progresivní a art rock, world jazz, popové písně a čistou improvizaci. Jako zvláštní inspiraci uvádí výzvy, které mu přinášejí dlouhodobí hudební partneři (jako je Bernhard Wöstheinrich).

(znám také jako Hi-Kid)
(narozen ***, NY, United States)
Chapman Stick, Vocals

Michael Bernier je multiinstrumentalista, baskytarista a hráč na Chapman Stick pocházející z Huntington na Long Islandu, New York. V současné době žije v Saugerties, NY, United States. Michael Bernier je znám svoji virtuozitou na Chapman Stick, není pro něj žádným problémem ani hra na kytaru, basu, klávesy nebo syntezátor. Je znám ze svého členství v kapelách Stick Men (leden 2009 - leden 2011) a Fugue.

Michael Bernier začal hrát na bicí v útlém věku 14 let než postupně přidal kytaru, Chapman Stick, baskytaru, violoncello a tabla. V letech 1995 - 1996 studoval Visual and Fine Arts na Pratt Institute. Poté v letech 2004-2005 absolvoval studium opět oboru Fine and Visual Arts na S.U.N.Y. Purchase. Obě zakončil titulem BFA.

Bernier byl v roce 2007 zakládajícím členem Stick Men s bývalými členy King Crimson Tonym Levinem a Patem Mastelottem, kteří oba zanechali svou stopu v této energické a atmosférické, vesmírně-progresivní odysei. Naposledy Michael absolvoval turné po Evropě, Jižní Americe, Japonsku a Spojených státech právě se Stick Men. Hrál také s takovými hvězdami, jako jsou Eddie Jobson, Marco Minneman, Trey Gunn, Simon Phillips a Greg Howe.

Na svém albu "Leviathan" z roku 2011 také hrál na housle, bicí a zpěv. Na albu hrají Pat Mastelotto na bicí, Kandy Harris na zpěv, Caryn Fitzgibbon na housle a Mike Schirmer na klavír a basklarinet. Hudba je ovlivněna King Crimson z 80. let, ale zaujímá hardrockový přístup s jazzovými tendencemi a občasnými atmosférickými pasážemi.

Brzy poté si Michael naplánoval turné s materiálem ze svého nejnovějšího sólového alba "Veil" (2013).

Michael absolvoval turné s materiálem ze svého nejnovějšího alba "Strangers" (2017) s bubeníkem Ritchiem DeCarlem. Všechno se na tomto třetím albu důkladně prolíná s mimořádným bubeníkem a spolupracovníkem Percyho Jonese Ritchiem DeCarlem. DeCarlo a Bernier jsou monstra, oba táhnou hudbu dopředu a dokáží udržet pozornost i bez hostujících hvězd. Pak se ale objeví Ed Mann, známý od Franka Zappy, s tripovým elektronickým perkusním výkonem. Matte Henderson, Billy Sherwood a John Wesley hrají na kytaru; Dean Pascarella přináší Theremin; a Kandy Harris a Madeline Kott přidávají vokály. Fanoušci Adriana Belewa, King Crimson, Mahavishnu Orchestra a Allana Holdswortha si na Strangers najdou své místo.

Studiové desky:
2022 Tentacles (EP)
2016 Prog Noir
2013 Deep

2012 Open
2011 Absalom (EP)
2010 Soup
2007 Stick Man

Ostatní nahrávky:
2024 Swimming In Tea
2024 Umedea
2021 Prog Noir (Bonus Tracks)
2020 Owari
2017 Roppongi - Live In Tokyo 2017
2017 Konnekted
2017 Kollekted
2015 Midori
2014 Power Play (live)
2009 Stick Men (komp.)

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Touch Guitars, Vocoder Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - Touch Guitars, Soundscapes Hosté:	Tentacles EP, vyšlo 18. května 2022, MoonJune Records Seznam skladeb: 01. Tentacles (6:39) 02. Ringtone (5:57) 03. Company Of Ghosts (6:50) 04. Danger In The Workplace (5:32) 05. Satieday Night (4:57) Total Time: (39:55) Written and Produced: Stick Men Mixed: Benjamin Schäfer at Horus Sound Studio Mastered: Fabio Trentini Cover Design: Hajo Müller Layout: Bernhard Wöstheinrich

Skupina: Tony Levin - Stick and Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums and Percussion Markus Reuter - U8 and AU8 Touch Guitars and Voice Hosté:	Prog Noir Vyšlo 21. října 2016, Seznam skladeb: 01. Prog Noir (5:37) 02. Mantra (5:46) 03. Plutonium (4:47) 04. The Tempest (5:42) 05. Schattenhaft (4:31) 06. Rose in the Sand / Requiem (4:36) 07. Leonardo (4:56) 08. Trey's Continuum (4:02) 09. Embracing the Sun (4:53) 10. Never the Same (6:29) Total Time (51:19) Written: Tony Levin, Markus Reuter, Pat Mastelotto Produced by Stick Men Recorded at Unsung Productions in Kreuzberg, Berlin, Germany, at Pat's Studio in Austin, Texas, USA, and at Tony's studio in Kingston, NY Additional drum recordings at Mike McCarthy's studio in Austin, Texas Recording Engineers: Benjamin Schäfer, Mike McCarthy, Machine, Bill Munyon, Adrian Benavides Mix and Post-production: Benjamin Schäfer and Markus Reuter for Unsung Productions Mastered: Lee Fletcher Artwork: John Bergin Band Photography: Kai R. Joachim Layout: Bernhard Wöstheinrich

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - 8- and 10-string Touch Guitars, Live Electronics Hosté:	Deep Vyšlo 19. února 2013, Seznam skladeb: 01. Nude Ascending Staircase (5:03) 02. On/Off (3:56) 03. Cusp (4:51) 04. Hide The Trees (6:36) 05. Crack In The Sky (5:44) 06. Horatio (4:11) 07. Concussion (4:24) 08. Sepia (8:53) 09. Whale Watch (10:18) Total Time: (53:56) Written and Produced: Stick Men Executive Producers: Stick Men and Richard Schilder Tony's parts recorded: Tony at Studio 41 in Kingston, NY Drumming Engineered and Recorded: p@ @ p@'s place in Dripping Springs, TX Markus' parts Recorded: Markus and Erik Emil Eskildsen at The Atelier, Innsbruck, Austria Mixed: Machine for Machine Shop Productions Mastered: Lee Fletcher for Unsung Productions Cover Design: Ritxi Ostariz

Skupina: Tony Levin: Chapman Stick Markus Reuter: Touch Guitars® U8 (www.touchguitars.com) Pat Mastelotto: Traps, buttons and touch screens Hosté:	Open Vyšlo 1. června 2012, Seznam skladeb: 01. Amino 21 (5:59) 02. Open Pt.1 - Plunge (2:19) 03. Alabaster (12:14) 04. Open Pt. 2 - Plow (4:42) 05. Cyber Shards (12:37) 06. Open Pt. 3 - Truncheon (4:13) 07. Glass Heart (for Renée) (7:30) 08. Time Capsule (9:58) Total Time: (59:32) Produced: Stick Men Mixed: Markus Reuter Mastered: Lee Fletcher Design: Ritxi Ostáriz

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick Pat Mastelotto - Drums Markus Reuter - Touch Guitars® U8 (www.touchguitars.co)m Hosté:	Absalom EP, vyšlo 12. března 2011, Seznam skladeb: 01. Absalom (5:20) 02. Smudge (5:15) 03. Big Dog (4:44) 04. Crack In The Sky (6:06) 05. Time's Insane Ashes (3:50) 06. Pomegranate (5:44) Total Time: (30:59) Producer: Stick Men Mixed: Fabio Trentini Mastered: Lee Fletcher Design:

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick and Vocals Michael Bernier - Chapman Stick and Vocals Pat Mastelotto - Traps, Buttons and Vocals Hosté:	Soup Vyšlo 3. květba 2010, Stick Man Records Seznam skladeb: 01. Soup (5:45) 02. Hands Pt.1 (3:06) 03. Hands Pt.2 (3:33) 04. Hands Pt.3 (2:07) 05. Inside the Red Pyramid (4:45) 06. Fugue (5:49) 07. Sasquatch (5:44) 08. Scarlet Wheel (5:20) 09. The Firebird Suite Pt.1 (2:55) 10. The Firebird Suite Pt.2 (4:12) 11. The Firebird Suite Pt.3 (3:13) 12. The Firebird Suite Pt.4 (3:04) 13. Relentless (6:01) Total Time: (53:34)

Nahráli: Tony Levin - Chapman Stick, Lead Vocals, Cello, Bass, NS Upright Bass, Piano, Keyboards Hosté: Chris Albers - Acoustic Guitar Pat Mastelotto - Drums & Percussion Scott Schorr - Drums & Percussion, Keyboards, Synthesizer Tim Dow - Drums	Stick Man Vyšlo 25. září 2007, Lazy Bones Recordings Seznam skladeb: 01. Welcome (4:12) 02. Gut String Theory (3:27) 03. Speedbump (2:48) 04. Slow Glide (4:00) 05. Shraag (4:25) 06. Not Just Another Pretty Bass (3:22) 07. El Mercado (2:27) 08. Orange Alert (2:32) 09. In Her Locket (3:58) 10. Rising Waters (3:16) 11. Metro (4:21) 12. Zeros To Disk (3:23) 13. Sticky Fingers (2:27) 14. Rivers Of Light (4:24) 15. Chop Shop (2:53) 16. The Gorgon Sisters Have A Chat (2:31) 17. Dark Blues (3:39) Total Time: (58:15)

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums, Percussion Markus Reuter - U8 Custom Touch Guitars, Soundscapes Hosté:	Swimming In Tea Vyšlo 20. listopadu 2024, digital (Germany) Seznam skladeb: 01. Swimming In Tea (11:17) 02. Level 5 (7:07) 03. Cusp (4:56) 04. Tentacles (4:45) 05. Mantra (5:27) Total Time: (33:32) A new 5-track live EP from the European tour 2024 Recorded live on Nov. 10, 2023 at Teatro Caio Melisso, Spoleto, Italy Written by Levin/Mastelotto/Reuter, except ›Level 5‹ (King Crimson) Produced: Markus Reuter and Stefano Castagna Recorded: Robert Frazza Mixed and Mastered: Stefano Castagna at Ritmo&Blu Design: Bernhard Wöstheinrich Artwork: Progs von Dön

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - Touch Guitars@ U8 Custom, Soundscapes Hosté:	Umedea Vyšlo 20. listopadu 2024, Seznam skladeb: 01. Prog Noir (6:59) 02. Ringtone (5:50) 03. Cusp (4:55) 04. Red (6:04) 05. Tentacles (4:39) 06. Schattenhaft (2:43) 07. Breathless (4:42) 08. Mantra (5:22) 09. Danger In The Workplace (6:23) 10. Swimming In Tea (10:00) 11. Larks' Tongues In Aspic, Pt. II (6:24) 12. The Sheltering Sky (5:26) Total Time: (69:27) Recorded live at BBL in Osaka, Japan, July 14, 2022 Written and Produced: Stick Men Recorded and Mixed: Robert Frazza Mastered: Lee Fletcher Cover Artwork: Brother Bow Layout: Bernhard Wöstheinrich

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums, Percussion Markus Reuter - Touch Guitars AU8, Soundscapes Hosté: Gary Husband - Keyboards	Owari Vyšlo 10. ledna 2020, Moonjune Records, MJR106 (Worldwide) Seznam skladeb: 01. Hajime (Peace) (5:19) 02. Hide The Trees (6:44) 03. Cusp (4:52) 04. Larks' Tongues In Aspic, Part II (6:22) 05. Schattenhaft (4:28) 06. Crack In The Sky (5:33) 07. Owari (5:36) 08. Prog Noir (6:16) 09. Swimming In T (9:02) 10. Level 5 (6:46) 11. The End Of The Tour (16:06) Total Time: (77:04) Recorded live at Blue Note Nagoya, Japan, on February 28 2020 FOH & Recording Engineer: Robert Frazza Produced: Markus Reuter for Stick Men Mixed and Mastered: Stefano Castagna at Ritmo&Blu Studios Cover Artwork: Hajo Müller Design and Layout: Bernhard Wöstheinrich / studioflokati.de Photographs in this booklet: Tony Levin and Leonardo Pavkovic

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums, Percussion Markus Reuter - Touch Guitars AU8, Soundscapes, Keyboards Hosté: Mel Collins - Saxophones, Flute	Roppongi - Live In Tokyo 2017 2CD, vyšlo 21. července 2017, Moonjune Records, MJR106 (Worldwide) Seznam skladeb: 01. (Show 1) Hide The Trees (7:09) 02. (Show 1) Larks' Tongues In Aspic, Pt. 2 (6:07) 03. (Show 1) Sepia (9:33) 04. (Show 1) Sartori In Tangier (6:14) 05. (Show 1) Crack In The Sky (5:29) 06. (Show 1) Horatio (4:11) 07. (Show 1) Prog Noir (6:14) 08. (Show 1)vOokami (Improv) (9:3) 09. (Show 1) Level 5 (6:56) 10. (Show 2) Roppongi (Soundscape) (6:35) 11. (Show 2) Schattenhaft (4:46) 12. (Show 2) Industry (11:05) 13. (Show 2) Mantra (5:20) 14. (Show 2) Prog Noir (6:14) 15. (Show 2) Shiro (Improv) (10:08) 16. (Show 2) Sailor's Tale (7:44) 17. (Show 2) Level 5 (6:51) 18. (Show 2) OPEN (10:35) Total Time: (130:49) Recorded at Billboard Live, Tokyo, on 21 February 2017 Produced: Markus Reuter for Stick Men FOH Engineer: Robert Frazza Mixed: Markus Reuter and Benjamin Schäfer for Unsung Productions, Berlin Mastered: Lee Fletcher Cover Artwork: John Bergin

Skupina: Tony Levin (King Crimson) - Stick, Voice Pat Mastelotto (King Crimson) - Acoustic & Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - U8 & AU8 Touch Guitars, Voice Hosté: Mel Collins (King Crimson, Camel, The Alan Parsons Project) - Saxophones, Flute (04) David Cross (King Crimson, Radius) - Violin (08)	Konnekted Vyšlo 13. června 2017, digital Seznam skladeb: 01. Prog Noir (from "Roppongi") (6:14) 02. Breathless (from "Power Play") (4:15) 03. Nude Ascending Staircase (from "Deep") (5:03) 04. Shades of Starless (from "Midori") (8:07) 05. Time's Insane Ashes (from "Absalom") (3:50) 06. Leonardo (from "Prog Noir") (4:56) 07. Annapolis (from "Unleashed") (5:11) 08. Sailor's Tale (from "Roppongi") (7:44) 09. Open, Parts 1-3 (from "Open", previously unreleased version) (11:06) 10. Embracing the Sun (Geiger mix, from "Prog Noir", previously unreleased version) (4:53) Total Time: (61:19) Produced: Stick Men Artwork/Illustration: Maria Picassó i Piquer

Skupina: Tony Levin - Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic & Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - Touch Guitars, Voice, Soundscapes Hosté:	Kollekted Vyšlo 13. června 2017, iapetus Media, Promotional CD - Not For Sale Seznam skladeb: 01. Hide The Trees (6:36) 02. Schattenhaft (4:31) 03. Time's Insane Ashes (3:50) 04. Embracing The Sun (4:53) 05. Smudge (5:15) 06. Mantra (5:46) 07. Horatio (4:11) 08. Prog Noir (5:37) 09. Concussion (4:24) 10. The Tempest (video edit) (4:54) 11. Open, Parts 1-3 (11:06) Total Time: (61:03) Producer: Stick Men Mastered: Lee Fletcher Artwork/Illustration: Maria Picassó i Piquer

Skupina: Tony Levin - Stick, Voice Pat Mastelotto - Acoustic & Electronic Drums & Percussion Markus Reuter - Touch Guitars, Voice, Soundscapes, Keyboards Hosté: David Cross - Violin and Keyboards	Midori Vyšlo 18. července 2015, CD1 (Germany) 15. června 2015, CD2 (Germany) 2CD, 31. července 2016, (Japan) Seznam skladeb: CD 1 01. Opening Soundscape - Gaudy (10:37) 02. Improv - Blacklight (7:15) 03. Hide The Trees (8:55) 04. Improv - Moth (9:08) 05. Industry (12:35) 06. Cusp (4:49) 07. Shades Of Starless (8:08) 08. The Talking Drum (4:53) 09. Larks' Tongues In Aspic, Part 2 (6:31) Total Time: (72:42) CD 1 10. Opening Soundscape - Cyan (5:21) 11. Improv - Midori (7:08) 12. Breathless (4:17) 13. Improv - Moon (4:43) 14. Sartori In Tangier (6:51) 15. Crack In The Sky (5:37) 16. Shades Of Starless (7:18) 17. Firebird Suite (10:50) 18. The Talking Drum (5:52) 19. Larks' Tongues In Aspic, Part 2 (6:48) Total Time: (64:40) Live at Billboard, Tokyo, 10 April 2015, Show 1 Live at Billboard, Tokyo, 10 April 2015, Show 2 Produced: Markus Reuter for Unsung Productions F.O.H and Recording Engineer: Robert Frazza Mixed: Benni Schäfer and Markus Reuter in Berlin, Germany Mastered: Fabio Trentini Liner Notes: Masa Matsuzaki

Skupina: Tony Levin - Stick and Voice Pat Mastelotto - Acoustic and Electronic Drums and Percussion Markus Reuter - U8 and AU8 Touch Guitars and Voice Hosté:	Prog Noir (Bonus Tracks) Vyšlo 1. března 2017, Seznam skladeb: 01. Plutonium (Instrumental) (4:47) 02. Hintergasse 1 (2:28) 03. The Tempest (Video Edit) (4:54) 04. Never The Same (Instrumental) (6:05) 05. Hintergasse 2 (0:41) 06. Prog Noir (Instrumental) (5:37) 07. Embracing The Sun (Ambient Mix) (5:07) 08. Dystopia (11:04) Total Time (40:43) Written: Tony Levin, Markus Reuter, Pat Mastelotto Produced: Stick Men Recorded at Unsung Productions in Kreuzberg, Berlin, Germany, at Pat's Studio in Austin, Texas, USA, and at Tony's studio in Kingston, NY Additional drum recordings at Mike McCarthy's studio in Austin, Texas Recording Engineers: Benjamin Schäfer, Mike McCarthy, Machine, Bill Munyon, Adrian Benavides Mix and Post-production: Benjamin Schäfer and Markus Reuter for Unsung Productions Mastered: Lee Fletcher Artwork: John Bergin Band Photography: Kai R. Joachim Layout: Bernhard Wöstheinrich

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick & Voice Markus Reuter - Touch Guitars & Soundscapes Pat Mastelotto - Traps & Buttons Hosté:	Power Play Vyšlo January 17, 2014, Seznam skladeb: 01. Nude Ascending Staircase (Live) (4:56) 02. On/Off (Live) (3:59) 03. Crack In The Sky (Live) (5:10) 04. Breathless (Live) (4:15) 05. Cusp (Live) (4:55) 06. Van Dyck Improv (Live) (3:57) 07. Horatio (Live) (4:12) 08. Whale Watch (Live) (9:57) 09. Hide The Trees (Live) (6:41) 10. OPEN, Part III (Live) (8:41) 11. Firebird Suite (Live) (11:14) Total Time: (00:00) Recorded live on the DEEP Tour, USA 2013 Written: Levin/Reuter/Mastelotto, except "Breathless" (Robert Fripp) and "Firebird Suite" (Igor Stravinsky) Recording Engineer and Live Sound: Robert Frazza Produced: Stick Men Mixed: Benjamin Schäfer and Markus Reuter Mastered: Lee Fletcher for Unsung Productions, www.unsung-productions.com Design: Bernhard Wöstheinrich, www.studioflokati.de

Skupina: Tony Levin - Chapman Stick, Vocals Michael Bernier - Chapman Stick, Vocals Pat Mastelotto - Traps & Buttons Hosté:	Stick Men Vyšlo 2009, Stick Man Records, (US) Seznam skladeb: 01. The Firebird Suite Parts 1-4 (13:17) The Firebird Suite Part 1 (2:55) The Firebird Suite Part 2 (4:12) The Firebird Suite Part 3 (3:10) The Firebird Suite Part 4 (3:00) 02. Scarlet Wheel (5:19) 03. Soup (5:42) 04. Fugue (5:47) 05. Sasquatch (5:41) 06. Tsunami Surfing (4:34) 07. Inside The Red Pyramid (4:43) 08. Hands Part 1 (3:05) 09. Pat-ified Re-Mix: Scarlet's Other Wheel (3:52) Total Time: (53:02) Producer: Stick Men Recorded: Robert Frazza Mixed [Additional Mixing]: Larry DeVivo, Tony Lash Mastered: Larry DeVivo Photography [Additional Photos]: Pierre-Emile Bertona, Zoltan Koncsok