1. Rané začátky kapely 2. V područí Sama Taylora 3. Taylor ne, Atlantic ano... 4. Pod hlavičkou Metal Blade 5. Pod hlavičkou InsideOut 6. Když zasáhne osud... 7. ... a znovuoživení!

Jen málokterá kapela v rockové historii tak dokonale splňuje definici kultu, jako právě Kings's X. Tihle Texasané ze Springfieldu v Missouri jsou opravdu neuvěřitelní. Od roku 1988, kdy vydali své první album "Out Of The Silence Planet", dokázali v nezměněné sestavě udržet velmi vysokou úroveň svých desek, aniž by přitom jen o milimetr ustoupili z původně nastoupených uměleckých ambicí a záměrů. V letech 1980-1981 působili pod názvem The Edge, v období 1981 až 1985 se přejmenovali na Sneak Preview, až od roku 1985 působí pod jménem Kings's X. Současná sestava kapely zůstala po více než tři desetiletí nedotčena a tvoří ji zpěvák a baskytarista Doug Pinnick, bubeník Jerry Gaskill a kytarista Ty Tabor. Jejich hudba kombinuje progresivní metal, hard rock, funk a soul s vokálními aranžemi ovlivněnými gospelovými, bluesovými a rockovými skupinami British Invasion s jemným dotekem funku a moderních technologií, se dokázala prodrat až do těch nejvyšších pater rockového nebe a jejich nezaměnitelný styl se stal předobrazem mnoha dnes již mediálně slavnějších souborů. Navzdory převážně undergroundové reputaci "hudebníků", King's X byli klíčoví v raném vývoji progresivního metalu a vyprodukovali řadu raných nahrávek považovaných za zásadní v rámci žánru. Jak už se stává, v mnoha případech tvůrci originálního stylu nezřídka zůstávají stranou mediálního zájmu a stávají se hýčkaným dítkem houfu věrných fanoušků, kteří s nadšením vítají každé další album. Kings's X se za 25 let své existence nikdy nestali vlastní karikaturou a jejich životní vitalita a hudební svěžest je obdivuhodná. Každý člen skupiny nahrál několik sólových alb a hostoval na albech jiných umělců a také se podílel na mnoha kompilačních projektech. Doug Pinnick a Ty Tabor také vydali mnoho alb s vedlejšími kapelami, na kterých se podílejí. 1. Rané začátky kapely Začátky této skupiny se datují do roku 1979 ve Springfieldu ve státě Missouri, kdy se dali dohromady baskytarista Doug Pinnick a bubeník Jerry Gaskill, aby se zúčastnili hudebního projektu koordinovaného Gregem X. Volzem z křesťanské rockové skupiny Petra. Během měsíce od Pinnickova příjezdu z Illinois se projekt rozpadl a on a Gaskill zůstali bez kapely. Brzy získali práci jako rytmická sekce pro živou kapelu kytaristy Phila Keaggyho. Ti dva cestovali po zemi několik měsíců na podporu Keaggyho alba "Ph'lip Side". Během vystoupení skupiny ve Springfieldu Gaskilla oslovil Ty Tabor, který byl toho večera členem předkapely. Bubeník z Taborovy kapely odešel večer před vystoupením a Tabor se dobrovolně ujal bubnování na koncertě. Když však viděl, že nemá žádné bubny, byl nucen požádat Gaskilla, zda by si nemohl vypůjčit jeho soupravu na vystoupení. Gaskill se nebyl proti a show pokračovala. Když turné skončilo, Pinnick a Gaskill se vrátili do Springfieldu a začali hledat další práci. Gaskill dostal šanci dělat demo práci pro Tracy Zinn Band, která náhodou zahrnovala Ty Tabora na kytaru. Ti dva se spřátelili a byli spolu zapojeni do různých hudebních projektů. Začátkem roku 1980 se Pinnick zúčastnil hudební show na Evangel College a sledoval set jiné z Taborových kapel. Pinnick byl ohromen Taborovými dovednostmi a oba spolu brzy začali hudebně spolupracovat. Jejich hudební cítění bylo ale naštěstí odlišné a pro své choutky potřebovali ještě sehnat nějakého slušného kytaristu. Jerryho tehdejší žena Grace jim dala tip na nějakého chlápka jménem Ty Tabor. Nakonec se Gaskill, Pinnick a Tabor rozhodli v roce 1980 spojit svůj talent do jediného projektu. Říkali si The Edge a zpočátku byli čtyřčlenní s připojením Dana McCollama na rytmickou kytaru. McCollam odešel po krátké době a byl nahrazen Kirkem Hendersonem, který byl Taborovým přítelem z Jacksonu v Mississippi. S The Edge začali objíždět bary po celé Missouri a svoje raná léta strávili tím, že se přizpůsobili trendům dekády, snažili se vyjít s penězi hraním coverů Police, U2, Hall & Oates a Big Country v klubech a barech, hluboce nejistí svým vlastním stylem. "Byli jsme druhořadí, skákali jsme od jednoho velkého nápadu k druhému," přiznal později Tabor. "Pokaždé, když jsme někomu pustili pásku našich vlastních písní, udělali jsme obličej, jako by byl v místnosti nepříjemný zápach." Nebo jak Pinnick vzpomínal: "Všichni nám řekli, že to byla úplně nekomerční, neprodejná a nerezervovatelná věc, jakou kdy slyšeli. To nám říkají i teď, jen já to beru jako kompliment. Kolikrát titíž lidé v rádiu a televizi museli zavrhnout nový kus génia, protože se pohodlně nevešel do jedné z jejich jednoduchých závorek?" V roce 1983 Henderson opustil skupinu a Pinnick, Tabor a Gaskill se rozhodli pokračovat jako trio. Rozhodli se také změnit název kapely na Sneak Preview a jejich zájem se přesunul na skládání vlastních kompozic. Skupina do této chvíle napsala a nahrála mnoho originálních písní, ze kterých vybrali deset k nahrání pro nezávisle vydané stejnojmenné LP v roce 1983. Album se pro fanoušky King's X stalo vyhledávaným sběratelským bonbónkem. Hudebně se údajně pohybovalo někde mezi U2 a The Police, nicméně skladba "The Door" později přejmenovaná na "PictureL byla v roce 1996 zařazena na řadové album Kings's X "Ear Candy" a ostatně i Taborovo sólo ve skladbě "I Can't Help It" z desky "Faith Hope Love" z roku 1990 pochází původně ze skladby "Inside Outside", jež se tehdy objevila na albu SNEAK PREVIEW. O mnoho let později se Kings's X se v roce 2003 rozhodli konečně vyhovět žádostem svých fanoušků a znovu natočili některé skladby z éry The Edge a Sneak Preview, které pak vydali na albu nazvaném "Black Like Sunday". Po vydání alba kapela pokračovala v turné a zdokonalovala své skladatelské schopnosti. 2. V područí Sama Taylora V roce 1985 skupina navázala kontakt se Star Song Records se sídlem v Houstonu v Texasu a byla přesvědčena falešnou nadějí na manažerskou a nahrávací smlouvu, aby se kapela přesunula tam. Prvním úkolem pro všechny tři bylo stát se součástí koncertní kapely pro umělce CCM Morgana Cryara. Tabor a Pinnick se také podíleli na psaní několika písní na druhém albu "Cryar Fuel On The Fire" v roce 1986. Tabor na albu také nahrál některé kytarové party a jemu i Pinnickovi se připisuje i doprovodný zpěv. Když však došlo k podpisu nahrávací smlouvy Sneak Preview se Star Song, jednání zkrachovala a dohoda se zastavila. V Houstonu se skupina setkala se Samem Taylorem, tehdejším viceprezidentem produkční společnosti ZZ Top. Taylor se o trio rychle začal zajímat a přesvědčil je, aby si změnili jméno na King's X. "King’s X byla hra, která se hrála v Texasu už ve 40. letech," vysvětluje nyní Tabor. "V 60. letech tu byla také kapela z Dallasu se stejným názvem, která ale nikdy nenahrála desku. Museli jsme se jich zeptat, jestli to můžeme použít". Taylor, hluboce věřící muž, byl náročným úkolem, vrtal v mentální formě to, co stále více viděl jako své hudební a duchovní chráněnce, a stal se v podstatě "čtvrtým členem kapely", jak se v prvních dnech rád představoval novinářům. Taylor také podporoval a živil přechod skupiny od rádiových, rockových originálů k experimentálnějšímu a složitějšímu stylu psaní písní. Taylor se brzy stane manažerem skupiny, producentem, mentorem a podle některých i čtvrtým členem skupiny. "Jak vlivný byl?" Tábor teď přemítá. "To je tak těžká otázka. Byl vyobrazen jako strůjce všeho, co jsme udělali, ale není to přesné. Sam objevil kapelu, která už měla zvuk, ze kterého se zbláznil a chtěl být součástí. Už jsme měli písničky jako "Power Of Love" a "Pleiade", ale byli jsme neukáznění. Přišel, nakopal nás do zadků a řekl nám, že to musíme brát vážně, pokud to chceme udělat doopravdy". I přes Taylorovu nově zakořeněnou pracovní etiku se King’s X zpočátku snažil dosáhnout pokroku. Téměř každá nahrávací společnost v Americe je odmítla, když se koncem roku 1987 demo ocitlo v rukou Johna Zazuly, známějšího jako Johnny Z, později šéfa jeho vlastního labelu Megaforce Records, který měl velkou distribuci přes Atlantik. Taylor byl ohromen, když mu zavolal Zazula, jinak také klíčový hráč v raném úspěchu Metallicy i Anthraxu, a zeptal se: "Kolik [peněz] chcete?" Taylor jim tak zprostředkoval nahrávací smlouvu, kterou po show v Cat Clubu v New Yorku v roce 1987 podepsali s nezávislým vydavatelstvím Megaforce Records Jona a Marshy Zazulových. To už byl pouhý krůček k natočení prvního studiového alba pod vlajkou King’s X "Out Of The Silent Planet" vydaného v roce 1988, které se hned stalo událostí na scéně díky zvláštní mixtuře vokálních harmonií ve stylu Beatles a podladěných riffů ala Black Sabbath se soulem, zabrala rovněž i u kritiků, muzikantů a fanoušků. Navzdory tomu, že bylo opěvováno hudebními kritiky, veřejnost přesně nevěděla, co si o originálním a mnohočetně žánrově obsáhlém stylu skupiny myslet, komerčně si album nevedlo nijak dobře, když dosáhlo pouze na #144 místo v žebříčku alb Billboard, a tak se tiše vytratilo z povědomí. Písně "King" a "Shot Of Love" byly vydány jako singly, ale nepodařilo se jim získat velkou pozornost. Album je pojmenováno podle románu C. S. Lewise "Out of the Silent Planet". Zdá se, že jde o první z mnoha odkazů kapely na britského autora. King's X propagovali "Out Of The Silent Planet" na svém prvním velkém turné, kde hráli s takovými kapelami, jako jsou Cheap Trick, Blue Öyster Cult, Robert Plant a Hurricane, stejně jako kolegové z labelu Megaforce Anthrax, Testament, M.O.D. a Overkill. O kapele se začala pochvalně vyjadřovat většina tehdejších hudebních magazínů. Hudební kritika také označila díky Dougovým spirituálním textům Kings's X za "křesťanskou" kapelu, což je vždycky trochu štvalo. V březnu 1988 skupina přiletěla, aby debutovala ve Velké Británii v klubu Marquee v Londýně. Po zahájení hodinové show s King's X byla kombinace svěžích harmonií a dynamiky ve stylu Black Sabbath ohromující. Dokonce i nyní si skupina vzpomíná na koncert v Marquee jako na jejich přelomový okamžik. "Nikdy nezapomenu na tu noc," září Pinnick. "Celý den jsem nejedl, protože jsem byl tak nervózní, ale udělal jsem chybu, že jsem si půl hodiny předtím, než jsem šel dál, dal nějakou tučnou rybu s hranolky. Na pódiu byla tma, a jakmile se rozsvítila světla, bylo to děsivé... nikdy předtím jsme nehráli pro tolik lidí." O rok později v průběhu roku 1990 vychází deska "Gretchen Goes To Nebraska", která je považována za nejklasičtější a přelomové album Kings's X. Další titul inspirovaný CS Lewisem vyprávěl příběh malé dívčí průzkumnice, která se vydala do krásné země, kterou zná pouze ve svých snech. Hudba obsažená na této desce se stává ochrannou známkou kapely a dopadlo z komerčního hlediska jen o málo lépe než "Out Of The Silent Planet". Po vydání druhého alba kapely kolem King's X začal v metalové komunitě rozruch, protože je členové Anthrax a Living Colour chválili v tisku a MTV umožnila několik odvysílání jejich hymnické skladby "Over My Head" a s úspěchem se hrála i v rádiích. Perfekcionista Taylor tlačil kapelu ke stále větší preciznosti a nutil je, aby ve studiu donekonečna nahrávali jednotlivé skladby, dokud nebyly z jeho hlediska perfektní. To samozřejmě kluky moc nebavilo a konflikt na sebe nenechal dlouho čekat. Zatímco bylo album znovu ¨ vychvalováno do nebes britskými kritiky, v zákulisí už bylo pro King’s X těžší spolupracovat se Samem Taylorem. Kapela poté hrála s širokou škálou kapel, když koncertovala na její podporu, včetně Anthrax, Suicidal Tendencies, M.O.D., Living Colour, Billy Squier a Blue Murder. Album obsahuje mnoho oblíbených skladeb fanoušků jako jsou "Summerland", "Mission" a "The Burning Down". Píseň "The Difference (In the Garden of St. Anne's-on-the-Hill)" se zdá být dalším odkazem C.S. Lewise, tentokrát na scénu v knize "That Hideous Strength", třetím a posledním díle sci-fi trilogie zahájená "Out of the Silent Planet". Píseň "Pleiades" je připisována Ty Taborovi jako geneze zvuku King's X, když před několika lety představil demo ostatním členům kapely. V průběhu roku 1990 vydávají Kings's X svoje doposud komerčně nejúspěšnější album "Faith Hope Love", které přineslo jejich první velký hit v podobě písně "It's Love", kterou svým charakteristickým způsobem nazpíval Ty Tabor. Jejich další album bylo jiné ze dvou důvodů. Za prvé, Gaskillovi se konečně podařilo prolomit sevření skladeb Pinnick-Tabor. A bylo to první album skupiny, které se dostalo do žebříčku U.S. Top 100 s pomocí úspěšného singlu "It's Love", přitom jen těsně minulo US Top 30 a málem dosáhlo zlaté certifikace, protože se objevilo zdlouhavé otevírání spotu na turné AC/DC ve vyprodané aréně ve Státech i Evropě, zatímco beatlesovská "It's Love" získala hlavní čas na MTV. Další skladba, funk-rocková "We Were Born To Be Loved" si užila dlouhý život na Late Show s Davidem Lettermanem jako komerčním instrumentálním favoritem CBS Orchestra Paula Shaffera. Podle folklóru kapely Taylor také umístil na vnitřní obal desky dlouhý citát z Book of Corinthians bez jejich konzultace. "V té době jsme měli stále pocit, že je kapela čtyřčlenná, ale rozhodně to byl Samův nápad," říká Gaskill. "Osobně jsem to tam nechtěl, úhel křesťanství byl u novinářů vždy tak oblíbený. Nebylo to něco, co jsme podporovali, ale objevilo se to téměř v každém rozhovoru, který jsme dělali. A ano, začalo to být frustrující." "Nebyli jsme o nic víc křesťanská kapela než Simple Minds nebo U2," potvrzuje Pinnick. "Mnoho písní, které jsem napsal, bylo jen o vztazích". Janiss Garza z Entertainment Weekly nazval King’s X jako "metalovou kapelu přemýšlejícího muže", tleskal zvukové směsici zvuku tria, ale narážel na "dvojakost" alba, pravděpodobně rozdělenou mezi nostalgii 60. let a význam 90. let. Murray se pochvalně vyjádřil o "vzletné harmonizaci vokálů Beatlesque" a také o Pinnickově hlavním zpěvu a Taborově riffování. "Problémem jsou nápady - nebo jejich nedostatek," uzavřel recenzent a stěžoval si na tendenci velké části materiálu "připadající jako kázání". King's X byli uvedeni v únorovém čísle roku 1991 v Rolling Stone. Recenzent Rolling Stone Erik Davis, ačkoli jej rozčiluje "art-rocková nabubřelost" alba a protipotratový postoj písní "Legal Kill" a "Mr. Wilson", obdivoval cílevědomost kapely: "Členové King’s X, poháněni přesvědčením a ohromeni svou hudbou, se ohánějí plesnivým art-rockovým mečem a navzdory některým falešným pohybům jej vybrušují na tvrdou, rovnou hranu". Přesto, s hlavním mainstreamovým úspěchem, který jim neustále unikal, začali King's X zpochybňovat vizi Sama Taylora ohledně vedení skupiny. To, co mělo být pro skupinu vzrušující, se však rychle zvrtlo, protože členové kapely začali mít problémy s manažerem Taylorem. Na podporu alba kapela pilně koncertovala, kapela získala úvodní slot pro Iron Maiden v Evropě na jejich turné No Prayer for the Dying na konci roku 1990 a s AC/DC na jejich turné Razors Edge v USA a Evropě v první polovině roku 1991. King’s X sice dostali pozvánku na otevření pro AC/DC v Evropě, ale připravilo jim to opět zklamání. Vzhledem k tomu, že turné už bylo vyprodané, partyzánské publikum, které si zaplatilo za poslech Anguse a spol, nemělo zájem o pouhou předkapelu a na pódium byly házeny mince a láhve. Tabor přiznává, že to byla "největší brzda v historii King's X". Vyjeli také na turné s Living Colour, kteří byli sami blízko vrcholu své popularity. V této době také odjeli kompletně akustické mini turné po Americe a při jedné příležitosti měli možnost odehrát své vystoupení na živo v jedné lokální texaské rozhlasové stanici. Stalo se tak na Rhode Islandu a mnozí na tuto neobyčejnou událost vzpomínají se slzou v oku dodnes. King’s X pokračovali ve zdokonalování svého náskoku na turné, když se účastnili krátkodobého festivalu Gathering of the Tribes s EPMD, Fishbone, Primus, X a dalšími. V polovině roku 1991 přispěli písní „Junior’s Gone Wild“ na soundtrack k filmu Bill & Ted's Bogus Journey. Dny temnoty skončily a kapela nyní čelila problému, který zastrašil mnoho ambiciózních a přemýšlivých rockových kapel: zda by měla omezit své ideály v zájmu většího úspěchu. Pinnick, který strávil velkou část svého života vyjednáváním o cestě mezi True Believers a Devil Rockers, nabídl ve svém rozhovoru s Frickem skromné shrnutí svého uměleckého a duchovního poslání: "Rock & roll je v mém životě velmi důležitý. Ale nejdůležitější je dávat lidem věci, které potřebují, jako je láska a pozornost. Všichni potřebujeme ten přátelský stisk ruky nebo objetí. To je to, co nás žene jít dál, a to je to, co chci, aby King's X reprezentovali. Chci, aby si lidé mohli pustit jednu z našich desek a cítili se jako 'Jo, s dneškem si poradím'." Komerční úspěch vedl k tomu, že kapela byla přesunuta k mateřskému labelu Megaforce, k Atlantic Records, na začátku roku 1992. Rok 1992 pak přinesl vydání stejnojmenného alba "Kings's X" již u labelu Atlantic, který v reedici oprášil i jejich první dvě alba. Rostoucí napětí s Taylorem však vedlo kapelu k tomu, aby se vyhnula pozitivnímu přístupu předchozích alb a vyšlo z nich temnější, více introspektivní úsilí. Naneštěstí, navzdory kritické chvále, se jejich nový styl mezi veřejností nakupující nahrávky neprosadil dobře, a tak získal méně prodejů než předchozí "Faith, Hope, Love". Skladba "Black Flag", jediný singl alba, se opět docela slušně umístil v rádiových hitparádách a také se mihl v epizodě MTV seriálu "Beavis and Butthead". Kings's X se také podíleli na soundtracku k filmu "Bill and Ted's Excellent Adventure". Tato deska se ukázala být méně zaměřená jako jejich předchozí dvojice, což vedlo k tomu, že album po vydání rychle zmizelo z dohledu. Kapela znovu vyrazila na turné, které bylo následně zastaveno, protože nedlouho po vydání "King's X" se hořce rozcházeli s Taylorem, který s Pinnickem často pracoval týdny v kuse, aniž by ho přímo oslovil: "Byl jsem rohožka, ale bral jsem to jako hodný malý křesťanský chlapec," vysvětluje nyní Pinnick. "Bylo to jako dva lidé, kteří se vzali a nenáviděli se". Konečný rozchod mezi Taylorem a King’s X byl ošklivý a bolestivý, ale Gaskill říká, že se kapela cítila "o hodně šťastnější a svobodnější", jakmile to skončilo. Na druhou stranu Tabor má stále problém o tom mluvit, zabouchne okenice strohým prohlášením: "Už mě nebaví mluvit o Samovi - tečka". Podrobnosti o rozchodu nebyly zveřejněny, ale mělo se za to, že byl poněkud hořký. Taylor sice v roce 1996 přiznal, že jeho společnost Wilde Silas MusicWorks roste a v důsledku toho se již nevěnuje King's X, které považoval za "nejlepší psy", takovou pozornost, jakou si zaslouží. V důsledku toho si King's X vzali přes rok pauzu, aby zvážili společnou společnou budoucnost. Členové kapely sledovali jiné, nehudební aktivity, především kytarista Ty Tabor se začal věnovat poloprofesionálním motokrosovým motocyklovým závodům. 3. Taylor ne, Atlantic ano... S grunge na vrcholu své popularity a baskytaristou Pearl Jam Jeffem Amentem, který prohlásil, že "King's X vynalezl grunge", přestože typický zvuk skupiny je velmi odlišný od zvuku komerčně úspěšných grungeových počinů, se skupina vydala hledat nový zvuk po jejich návratu. V té době se Gaskill rozváděl a jeho brzy bývalá manželka byla také zapojena do děsivé autonehody. Ponurá nálada se nevyhnutelně podepsala do nahrávání. Producent Pearl Jam Brendan O'Brien byl přizván, aby přinesl tvrdší, temnější ostří, které by více odpovídalo tehdy převládající náladě ponurosti, kterou měly úspěšné kapely z éry grunge jako Pearl Jam, Nirvana a Soundgarden tehdy měli úspěch. Zdálo se však, že tato změna znovu naplnila hudební touhu skupiny, o čemž svědčí hvězdné vydání výsledného alba "Dogman" z roku 1994, které je asi nejtemnější a nejtvrdší deskou Kings's X, přičemž Pinnick na něm nazpíval všechny hlavní vokály, a ne všichni jako doposud, a texty jsou méně abstraktní a duchovní. Pinnick nesouhlasí, když je mu naznačeno, že "Dogman" bylo album, se kterým King’s X ztratili svoje přdurčení: "Vůbec ne," směje se. "Pořád to miluji." Poprvé byly v mixu bicí a basa. Měl jsem dlouhou diskusi s Chrisem Cornellem o tom, jak jsme byli oba barytonisté a snažili se být sopranisty. Na našem vlastním "Dogman" a jejich "Superunknown" vydaném ve stejném roce jsme oba konečně zpívali ve svých přirozených registrech." Nahrávka se dočkala silnějšího propagačního impulsu od Atlantiku, včetně kompilace propagačního CD s názvem "Building Blox", protože King's X si užila úspěšné turné. Absolvovali také turné s kapelami jako Scorpions, Pearl Jam, Mötley Crüe a Type O Negative. Pro Pearl Jam, následně Jerry a Doug hostovali na singlu "Dissident" ve skladbě "W.M.A.". Ale i přes návrat do Top 100 se album neprodávalo tak dobře, jak Atlantic doufal, a podpora labelu skupina rychle vybledla. Uvnitř Kings's X došlo v té době k zásadnímu zlomu co se týká jejich křesťanské víry. Od té doby se Kings's X od termínu "křesťanská kapela" velmi rezolutně distancovali a důvody, jež je k tomu vedly, nebyly nikdy zcela jednoznačně objasněny. Historek na toto téma koluje několik a je obtížné odlišit, která z nich je pravdivá. V podstatě se ale jednalo o soukromé události v jejich životech, které tuto změnu zapříčinily. King’s X si poprvé začali uvědomovat, že jejich sny se nemusí nutně splnit. Jak tehdy Tabor napůl vtipkoval: "Pokud se tento [Dogman] neosvědčí, nemusí být další." Ukázalo se, že neměl na mysli tlak ze strany Atlantiku, aby zvýšili prodeje a viděli nějakou akci v žebříčku, ale skutečnou možnost, že by kapela mohla fungovat. "Jo, samozřejmě chtěli, abychom napsali hitové singly," krčí rameny Tabor. "Ale pokud jde o nás, šlo spíš o to, že se možná budeme muset rozejít. Nenáviděli jsme být na etiketě." V létě 1994 byli King’s X pozváni, aby se připojili k Aerosmith, Red Hot Chili Peppers, Bobu Dylanovi, Traffic, Peteru Gabrielovi a Nine Inch Nails na druhém festivalu Woodstock '94. První ze tří dnů sledovalo kapelu kolem 350 000 lidí, kteří byli sevřeni mezi Jamesem a Sheryl Crow. Pinnick nyní nazývá zážitek z Woodstocku "absolutně nejlepší a nejhorší" ze svého života. "Vzhledem k tomu, že jsme do té doby neuspěli, trochu jsem se přemlouval, abych věřil, že Woodstock bude naší velkou příležitostí." Dav reagoval a MTV je dokonce označila za nejlepší kapelu dne. Takže byli příští týden nadšení, když šli na Soundscan, aby viděli, kolik desek prodali. Počet se zvedl jen o 200. Pak následující týden zase klesl. Pinnick dodává: "V tu chvíli jsem si pomyslel, jsem císař bez šatů? Byl jsem zmatenější než kdy jindy. Šel jsem domů, oholil jsem si hlavu a odhodil všechno své rockové oblečení". Nedostatek prodejní image skupiny byl vždy problémem. Žádný z nich nebyl tím, co byste nazvali pin-up materiálem, a jejich zvyk usmívat se a dokonce nosit brýle na pódiu byl méně než vrchol rock’n’rollové hlučnosti. "Někteří lidé říkali, že jsme se nikdy neusmáli," naježil se Gaskill. "Ale mohli jsme být jen tím, kým jsme byli, takže je těžké o tom spekulovat." Věděli však, že ztrácejí půdu pod nohama. A podle Pinnicka turné po Americe s Pearl Jam jen vetřelo sůl do rány: "Byl jsem s těmi kluky roky skvělými přáteli a mohli jsme je sledovat, jak hrají každý večer tři hodiny na jejich absolutní špičce", říká. "Byla jedna noc, kdy jsem brečel - najednou mě zasáhlo, že jsem ten starší kluk a že jsem dostal šanci. Šel jsem a posadil se s Ty a Jerrym". "Ty se na mě podíval a řekl: 'Dougu, myslíš si, že jsme jen banda starých prdelů, kteří by to měli vzdát?' Řekl jsem mu, že bychom se možná měli opít a přehodit zesilovače jako [kytarista Pearl Jam] Mike. On trochu obrátil oči v sloup. Jsme tak nejistí perfekcionisté. Zdá se, že kapely, kterým je jedno, co si kdo myslí, vždy uspějí." Atlantic Records začalo na trio vyvíjet tlak, aby vydalo průlomový hit, ale následující nahrávka "Ear Candy" z roku 1996 byla také jejich posledním pro stávající label, když nesplnila očekávání firmy Atlantic, a King's X label opustili. S tímto albem King's X se zdálo, že se do jejich hudby přelil pocit pochybností. Postrádalo relativní mainstreamový úspěch předchozích snah, koncertovalo se v menších sálech a pro méně diváků. "V podstatě jsem ztratil víru," vysvětluje Pinnick. "Když někteří lidé zjistili, že jsem ztratil víru v křesťanství, začali mi posílat dopisy, abych se vrátil k Ježíši. Ale neudělal jsem to. A v tomto okamžiku mého života je nepravděpodobné, že to někdy udělám." Další obtížná píseň "Fathers" přinesla Pinnicka, jednoho z osmi sourozenců, z nichž všichni byli otcem jiných mužů, jak se ponořil zpět do svého těžkého dětství s vyprávějícím textem: "Můj bratr je na ráně/Moje sestra je vrak/Naše matka… snaží se". "Pořád mi z toho slzí oči," říká. "Moje matka odešla, když mi byly tři roky, což jsem nesl velmi těžce. Moje babička mi řekla, že mě máma nechtěla, ale nemyslím si, že to byla pravda, byla jen velmi mladá. Ten příběh jsem opravdu vypustil. Je to silně osobní." "Doug Morris, předseda představenstva, nás chtěl na labelu," vysvětluje Pinnick. "Dali nám spoustu peněz na vytvoření desky "Ear Candy". A věřte mi, že jsme to všechno utratili! Jeli jsme do LA, pronajali jsme si byty a auta, použili nejlepší studio. Kdyby nám dali neomezený rozpočet, utratili bychom tolik peněz, že by to museli hlídat. Za první týden se prodalo 10 000 kopií bez propagace a 4 000 za další... pak nám řekli, sbohem." Deska byla brzy vyprodaná a zdálo se, že šance skupiny na komerční úspěch přišla, ale brzy odešla. Po nechutných tahanicích tak opouštějí label Atlantic a nové studiové album vydávají až po dvou letech. Atlantic ještě bleskově uvedli na trh jejich "Best Of", které obsahuje 13 remastrovaných skladeb, 3 nové kompozice a jeden živý záznam z Woodstocku 94. Tabor vzpomíná na věci trochu jinak: "Příběh o tom, jak jsme opustili Atlantic, byl vyprávěn mnoha různými způsoby, ale absolutní skutečností je, že jsme je opustili, a ne naopak. Stále jsme měli smlouvu na natáčení dalších nahrávek, ale začali na nás tlačit kvůli singlům. Tak jsme zatáhli za nitky, abychom se dostali z etikety. Pokud bychom toho nebyli schopni, kapela by fakticky skončila." "Atlantic udělal vše, co mohl, ale bylo těžké nás prodat", říká Jerry Gaskill. "Ale myslím, že jsme si v tu chvíli rozhodně uvědomili, že nikdy nebudeme tak velcí jako U2. A bylo hezké dělat hudbu sami". Každopádně Pinnick měl na mysli víc. Do té doby Pinnick vedl soukromý boj s depresí. Nyní se zdálo, že rychlý příliv nořil jeho kotníky. "Být v této kapele bylo jako mít mámu, která tě milovala, a tátu, který tě nenáviděl," říká. "Jeden by tě vychovával, ale druhý by ti řekl, že jsi hovno. To mi rozhodně dodalo nízké sebevědomí". Pinnickovy problémy se táhly z dětství jako přítěž a jeho profesionální frustrace vyvrcholily zhruba v době rozdělení kapely s labelem Atlantic: "Dostal jsem se do bodu, kde jsem se doslova nenáviděl," zhluboka si povzdechl. "Nelíbil se mi můj hlas a začal jsem si myslet, že moje hudba je hrozná, jsem ošklivý a hloupý, nikdo mě nemiluje. Převlékal jsem se čtyřikrát nebo pětkrát, než jsem šel do obchodu s potravinami. Kdybych šel na pódium k přeplněnému publiku, divil bych se, proč tam všichni jsou". "Pocházím z takové velmi, velmi náboženské rodiny, výlet s Bohem na mě vždy znamenal těžkou váhu. Pokud nesplníte očekávání, náboženství na vás klade velkou vinu. Ve škole, na začátku 60. let, jsem byl 14 let jediné černé dítě, vždy jsem se cítil jako outsider. Jednoho dne jsem zjistil, že propadám panice. Musel jsem si říct, abych zastavil to šílenství. Když jsem to udělal, přišla na mě fyzická změna a cítil jsem klid, konečně jsem byl v pořádku sám se sebou a svými dary. Nyní si mohu koupit zrcadlo a skutečně se do něj podívat." Navíc roky tajně bojoval se svou sexualitou, nedokázal sladit své křesťanské přesvědčení s faktem, že je gay. "Věděl jsem, že ve mně je něco jiného," říká nyní Dug. "Můj bratranec mi řekl, když mi bylo deset, že kdyby zjistil, že jsem gay, vymlátí ze mě hovno, a to mě vyděsilo. Bylo mi deset! O sexu jsem nic nevěděl. A chodit s prababičkou do kostela, to byl pekelný oheň a síra. Kdybyste tančili, šli byste do pekla, pokud jste pili nebo kouřili, šli byste do pekla, a pokud jste byli gay, určitě byste šli do pekla". Své city držel potlačené. Není divu, že to mělo neblahý vliv na jeho život. "Začal jsem se nenávidět. Nenáviděl jsem, kdo jsem, nenáviděl jsem svou sexuální orientaci, nenáviděl jsem, že jsem s tím nemohl nic dělat. Protože je těžké být gay na světě a je těžké dát to někomu najevo. Chci říct, lidé by vás zbili, jste zařazeni do kategorie vrahů a obtěžujících dětí, vyhodili by vás z kostela..." Na konci 90. let se rozhodl, že už má dost bolesti, mučení a depresí, které přicházely s utajováním tak velké části jeho života. V roce 1998 veřejně oznámil, že je gay. "Jednoho dne jsem to prostě udělal," říká. "Nepřemýšlel jsem o tom. Dělám spoustu věcí bez přemýšlení." 4. Pod hlavičkou Metal Blade Dokonce i během doby, kdy skupina působila u hlavního vydavatelství, si Pinnick vytvořil silné přátelství s Brianem Slagelem a Mikem Faleym z nezávislé společnosti Metal Blade. Oba byli dlouholetými fanoušky King's X a neztráceli mnoho času nabídnutím smlouvy kapele. Pro Pinnicka bylo sdružení plodné ze dvou důležitých důvodů. V roce 1997 Ty Tabor nahrál první sólovou desku "Naomi's Solar Pumpkin", která je k mání pouze přes internet. "Když jsme se připojili k Metal Blade, podepsal jsem také sólovou smlouvu a vydělal jsem dost peněz, abych si koupil dům s nahrávacím studiem," řekl v roce 1998. "Měli jsme týdenní výplatní šek od Atlantic, ale byl vždy boj. Takže pro nás mělo být po všem. Ale najednou tam byly všechny ty peníze. Navíc, lidé v Metal Blade jsou skvělí – když prodáme našich obvyklých X nahrávek, pak jsou více než šťastní". "Přechod od Atlantic k Metal Blade nebyl krok dolů, ale posun napříč," trvá na svém Tabor. "Nedošlo k žádnému viditelnému poklesu tržeb a byli jsme opět umělecky svobodní." Poté co skupina přesídlila a zaparkovala v roce 1998 u Metal Blade Records, jejich následující album "Tape Head" z roku 1998 již vyšlo na nové značce, bylo celé kompletně v režii kapely a signalizovalo novou éru kapely. Upravili své kreativní metody psaním a nahráváním alba společně ve studiu, spíše než aby se spojili, aby nahráli písně, které jednotliví členové napsali samostatně. Také se rozhodli nenajmout externího producenta a album nahráli v Pinnick's Hound Pound a Tabor's Alien Beans Studios, čímž snížili výrobní náklady. Kromě toho nový label také povzbudil trio, aby dělalo hudbu mimo formát King's X, což bylo za Taylorova režimu tabu. I jejich další dvě alba "Please Come Home... Mr. Bulbous" (2000) a "Manic Moonlight" (2001) vznikla víceméně stejným způsobem. Nicméně kapela měla stále silné křesťanské přívržence a Pinnickovo oznámení v roce 1998 způsobilo v této komunitě otřesy. Alba King's X byla stažena z mnoha křesťanských obchodů s deskami. Mohl to být poslední hřebíček do rakve kariéry kapely. Místo toho, říká Pinnick, to byl konečný akt osvobození. "Stali jsme se vyvrheli křesťanské komunity," říká. "Nenáviděli mě za to. Stále mi chodí e-maily od lidí, kteří píšou: 'Vrať se ke Kristu'. Jen se na ně podívám a řeknu: 'Neexistuje žádný zasraný způsob, jak se k tomu vrátit'. V současné době mají všichni tři členové King's X velmi odlišný vztah k náboženství od toho, který měli před 30 lety. "V žádném případě se nenazývám křesťanem a nemohu se najít v žádné škatulce", říká Gaskill. Tábor má na věc jiný pohled: "Moje víra se nějakou dobu mění a řeknu, že nemám žádné problémy s Bohem ani s kýmkoli, kdo stojí za celým tím stvořením, protože je pro mě těžší uvěřit, že něco přijde z ničeho bez příčiny nebo něčeho za tím. Ale zase nikdo z nás nemůže pochopit nekonečno". Pinnick je jednoznačný. Říká, že ztratil víru někdy kolem roku 1994. "Bible říká, že být gayem je Bohu ohavnost, tak jsem si řekl: 'No, kámo, ztratil jsi mě ve všech směrech'." Přiznává, že to trvalo osm let, aby si "vymyl mozek". "Mohu právě teď prohlásit, že nejsem křesťan a bez toho jsem šťastnější". Možná to byl důsledek věku a zmírnění mladistvého hladu, ale po roce 2000 se King’s X usadili v roli skvělé rockové kapely, která by měla být obrovská. Jejich náslefující alba "Please Come Home… Mr Bulbous" (2000), "Manic Moonlight" (2001), "Black Like Sunday" (2003), Ogre Tones (2005) a XV (2008) – byla jednotně vynikající. A pokud svět přestal poslouchat, no, co na tom záleželo? Není to tak, že by na prvním místě věnovalo velkou pozornost King's X. Následovalo turné, při kterém se po 8 letech vrátili také do Evropy, a nastala zlatá éra sólových projektů, kdy Pinnick i Tabor vydali svá sólová alba. Netrvalo dlouho a Pinnick dal dohromady svou postranní kapelu Poundhound, s níž v roce 1998 vydal desku "Massive Grooves...", kde se stará o vše kromě bicích, a nahráli je Shannon Larkin (Ugly Kid Joe, Amen) a samozřejmě Jerry Gaskill. Toto album je naprosto dokonalé, emotivní hutný hendrixovský hard n' blues. Ty Tabor se nenechal zahanbit a první oficiální sólové album "Moonflower Lane" s melodickými skladbami trochu se podobajícím stylu Beatles, vydává také v roce 1998. Na desce je 6 skladeb z Naomi’s Solar Pumpkin a pomocnou ruku během nahrávání podali členové Galactic Cowboys. "Jakmile přišly nabídky na externí projekty, chytil jsem je," říká Tabor. "Do té doby nám bylo doporučováno, abychom je nedělali, a docela dobře chápu proč. V té době se na to nahlíželo jinak. Pokud člen Led Zeppelin odešel udělat sólové album, bylo to považováno [jako známka slabosti]. Nyní je to všechno naprosto běžné a pomáhá nám to platit naše účty. Nechyběly ani umělecké benefity. V tu chvíli jsem byl unavený, vyhořel a cítil jsem, že mi hrozí, že se o to přestanu starat". "Brali jsme jeden druhého jako samozřejmost. Vlastně jsem se vyděsil, když se John Myung [baskytarista Dream Theater] zeptal, jestli chci hrát v Platypus s Rodem Morgensteinem [Dixie Dregs/bubeník Winger] a Derekem [Sherinian]. Skoro jsem přestal hrát na kytaru. Neměl jsem schopnosti hrát s těmi kluky. Ale souhlasit byla ta nejdůležitější věc, kterou jsem kdy jako hudebník udělal." Tybor se připojil k hvězdnému projektu Platypus, který v roce 1999 vydává desku "When Pus Comes To Shove", když toto progresivní rockové dítko je plodem spolupráce Ty Tabora, Johna Myunga (basa Dream Theater), Dereka Sheriniana (klávesy ex-Dream Theater) a Roda Morgensteina (bicí, Dixie Dregs). V dalším roce vychází nahrávka Platypus "Ice Cycles", která je kompaktnější než její předchůdce a také se více blíží stylu Kings's X. Pinnick také vytvořil vedlejší projekt s bývalými členy Trouble, nazvaný Supershine,který vydal stejnojmennou desku a zplodili ji Doug s Bruce Franklinem (kytaristou Trouble). Výsledná spolupráce je trošku říznější verzí stylu Kings's X, přece jen kytarová práce Bruce je méně zdobná než hra Ty Tabora. Na desce se podílel ještě bubeník Jeff Olsen, varhany Hammond nahrál Wally Farkas z Galactic Cowboys, půlku alba nabubnoval Jerry Gaskill a o mix a mastering se postaral Ty Tabor. Skupina nyní může vydávat alba svým vlastním tempem, další dvě alba vydala pouze rok od sebe. Druhé album Kings's X u Metal Blade vychází v roce 2000 pod názvem "Please Come Home... Mr. Bulbous". Propagace tohoto alba přivedla kapelu opět na turné do Evropy, na které navazovalo další turné po USA. V rámci turné 21. června 2000 vystoupili Kings's X v Praze v klubu Akropolis a bylo to zatím jediné jejich vystoupení v České republice. V následujícím roce Doug vydal druhé album s Poundhound a vyjel s nimi na americké turné, na němž vyměnil baskytaru za elektrickou kytaru. Následující nahrávka Kings's X "Manic Moonlight" pokračovala v trendu nastolenému už na předcházející desce. "Manic Moonlight" poprvé na desce představil kapelu experimentující s elektronickými bicími smyčkami a dalšími zvuky. Nový směr, spolu s relativně krátkou délkou alba, nebyl obecně dobře přijat dlouholetými fanoušky, ale získal nějaké pozitivní kritické recenze. Přibližně ve stejnou dobu se King's X dočkali příjemného uznání od svých kolegů, když byli zvoleni jako jeden ze "100 největších umělců hard rocku" ve speciálu TV VH1. Mezi roky 2001 a 2002 je kolem kapely velmi živo, neboť vychází mimo četné koncerty, také několik desek jejich bočních aktivit. Rok 2002 byl pro kapelu pracovně velmi náročný. Ty Tabor v tom roce vydal neuvěřitelná čtyři alba. Prvním počinem se stal projekt The Jelly Jam, následovník Platypus bez Sheriniana, s Rodem Morgensteinem a Johnem Myungem, za nímž následoval další projekt s názvem Jughead (Matt Bissonette, Greg Bissonette, Derek Sherinian), pak ambientní album "In The New Age" a nakonec pod svým vlastním jménem jeho třetí sólová deska "Safety". Kromě toho stačil odjet turné s Kings's X, kteří postupně předskakovali Dream Theater, Joe Satrianimu a Ronnie James Diovi a odehráli samostatné turné s Fishbone. Pro své další album "Black Like Sunday" z roku 2003 pod hlavičkou Inside Out na časté žádosti fanoušků, skupina zaranžovala, nahrála a vydala retrospektivní materiál album originálních písní, se kterými skupina pravidelně vystupovala během periody The Edge a Sneak Preview na začátku 80. let. Obal k tomuto albu byl vybrán z uměleckých děl předložených fanoušky v online soutěži. Dvoudiskový set "Live All Over The Place" (2004) obsahující také akustické nahrávky, je poskládán z většiny největších pecek kapely a byl posledním albem pro Metal Blade Records a jejich prvním oficiálním živým vydáním. Během roku 2004 vyšla také další nahrávka Jelly Jam "The Jelly Jam 2" a první sólovka Jerryho Gaskilla "Come Somewhere". Desku nazpíval, nahrál většinu akustických kytar, část elektrických a samozřejmě bicí, ostatní kytary, basu, klávesy a produkci má na svědomí Ty. Podíleli se na ní také synové Jerryho Herb a Jerrimy a je samozřejmě ve stylu Kings's X. 5. Pod hlavičkou InsideOut V roce 2005 King's X podepsali smlouvu s InsideOut Music, vydavatelstvím, které předtím vydalo některé z Taborových vedlejších projektů. Album "Ogre Tones" vyšlo v září 2005 a bylo mnohými popisováno jako návrat ke "klasičtějšímu" zvuku King's X. Produkoval jej známý rockový producent Michael Wagener (Dokken, Extreme, Stryper, White Lion, Skid Row), nahrávalo se ve Wageners Wire-World Studios v Nashvillu, Tennessee. Deska je opět velmi kompaktním produktem plným hitovek a Kings's X se na něm představili opět ve výtečné formě. Turné pro Ogre Tones představovalo kapelu, která během vystoupení hrála každou skladbu z alba. Dvojka Poundhound "Pineappleskunk", která se prvnímu albu moc nepodobá, je mnohem temnější, co se týče atmosféry a obsahuje řadu experimentálních prvků. Celé album je opět plně v režii Douga, pouze bicí nahrál jeho parťák Jerry Gaskill. Na festivalu Trutnov Open Air ve dnech 18. - 20. srpna 2006 zpíval Doug Pinnick s kapelou LIVING COLOUR, protože Corey Glover (originální zpěvák Living Colour) nacvičoval americkou verzi Jesus Christ Superstar a nemohl na turné po Evropě vyrazit, takže kdo v Trutnově byl měl jedinečnou možnost posoudit kvality Dougova vokálu, tentokrát jako součást výtečné muziky Living Colour. Kytarista skupiny Ty Tabor vypustil 29. srpna 2006 svůj nový sólový počin. Jmenuje se "Rock Garden" a nevydal jej nikdo jiný než label InsideOut Music. Doug vytvořil další sólovku dUg "Emotional Animal", kde se oproti Pondhound ještě více experimentuje se zvukem a přídavnými mašinkami. Projekt The Mob vydal nahrávku pod stejným názvem, melodický hard rock dali dohromady Reb Beach (Winger), Kelly Keagy (Night Ranger), Timothy Drury (ex-Eagles) a zpěvák Dug Pinnick, nahrávku produkoval Kip Winger. King's X opět spolupracovali s Michaelem Wagenerem na svém druhém albu pro InsideOut Music s názvem "XV", které vyšlo v květnu 2008. V polovině roku 2008 strávili turné s kapelou Extreme v rámci putovní verze Rock 'n Roll Fantasy Camp. Po živých datech v USA v prosinci 2008 následovalo první evropské turné kapely po několika letech na začátku roku 2009. Deska "XV" se poté ukázala jako poslední nahrávka kapely na dlouhou dobu. Molken Music, nezávislý label, který založil Wally Farkas (ex-Gactic Cowboys) v roce 2005, vydal několik titulů King's X a jejich členů. "Live & Live Some More" byl živý koncert zaznamenaný během turné Dogman, je na něm k dispozici, stejně jako demo kompilace, kazety ze zkoušek a další položky. Vydavatelství vydalo první živé DVD kapely "Gretchen Goes To London" v listopadu 2008. Byl to živý koncert natočený v Londýně v roce 1990. Dne 22. ledna 2009 byl jejich koncert v Electric Ballroom v Camdenu v Londýně natočen a vydán jako živé DVD a CD s názvem "Live Love In London". 6. Když zasáhne osud... Do osudu kapely však zasáhlo poslední otočení karet. Dne 26. února 2012 utrpěl Jerry Gaskill velký infarkt, který dočasně zastavil plány na turné kapely. Několik dní byl na ventilátoru a zároveň trpěl zápalem plic. "Moji lékaři mi říkají, že moje tělo nějak nedokáže odbourat cholesterol," řvysvětloval Gaskill. "A právě jsem dostal úplné zablokování. Běhal jsem, cítil jsem se dobře, ale asi jsem celou dobu umíral, protože jsem měl tak ucpané tepny. Jednou v noci jsem se úplně zhroutil. Právě jsem zemřel a nemám na to žádnou vzpomínku. Naštěstí tam v té době byla moje budoucí žena. Kdybych byl v té době sám, není možné, abych se uzdravil. Jen bych tam ležel a pokračoval v tom, co se ti stane, až zemřeš." O něco více než šest měsíců později byl Gaskillův dům v New Jersey zcela zničen hurikánem Sandy. V reakci na to King's X sestavili exkluzivní živé vydání ze svých archivů s názvem "Burning Down Boston: Live At The Channel 6.12.91". Výtěžek z vydání šel přímo Gaskillovi, aby mu pomohl kompenzovat jeho léčebné výlohy. Gaskill zveřejnil 4. dubna 2012 na Facebooku videozprávu, ve které poděkoval všem, kteří jej během jeho nemoci podporovali. Kapela se vrátila na turné, dokud Gaskill neutrpěl další infarkt, když se 12. září 2014 zotavoval z "plánované menší procedury", což si vyžadovalo, aby podstoupil operaci dvojitého bypassu. King's X následně zrušili všechny naplánované koncerty a oznámili pauzu na dobu neurčitou. Taková řada neštěstí by zahnala slabocha zpět do náruče církve, ale Gaskill trvá na tom, že jeho nedostatek víry zůstává neotřesený, i když to znamenalo, že od posledního studiového alba King's X uplynulo devět let. "Nevím, proč to tak je," řekl Gaskill. "Nemyslím si, že je to vědomé rozhodnutí. Jde jen o to, že se cestou staly věci. A víte, zemřel jsem. To na chvíli věci ztlumilo". King’s X možná bylí v posledních letech titiší, ale nikdy nezmizeli. A nyní už zase brousí kola. 7. ... a znovuoživení! V polovině roku 2015 byla kapela zpátky na turné a hrála na mnoha koncertech na východním pobřeží. Odehráli také show v červenci v Texasu. V červnu 2015 Doug Pinnick oznámil, že King's X se zavázali začít pracovat na novém studiovém albu, jejich prvním od "XV" z roku 2008. Skupina podepsala celosvětovou nahrávací smlouvu 8. října 2018 s australskou nezávislou nahrávací společností Golden Robot Records, která plánovala vydat své nové album v USA, Austrálii a Evropě někdy v roce 2019. Vydání projektu se však během několika příštích let potýkalo s nesčetnými zpožděními kvůli výrobním problémům souvisejícím s COVID a také pomalému postupu kapely při pracích na albu, které bylo masterováno až do dubna 2022. Legendární King's X skládající se z Dough Pinnicka, Ty Tabora a Jerryho Gaskilla oznámili 9. května 2022, že podepsali opět smlouvu s InsideOut Music/Sony Music po celém světě, která bude domovským vydavatelstvím kapel pro nadcházející 13. studiové album a první novou hudbu za 14 let. Dlouho očekávaná nová deska spatří světlo světa 2. září 2022. King's X nikdy nepřestali existovat, poslední léta však neprožívali nejšťastněji. A když překonali vlastní zdravotní či jiné osobní problémy, objevil se COVID-19. A tak se stalo, že od vydání posledního alba King's X "XV" tento měsíc uplyne už čtrnáct let. Zároveň však trio, které ve své tvorbě už od počátku osmdesátek mísí vlivy rocku, metalu, funky i soulu, přichází s dlouho očekávanou zprávou, a totiž, že má hotového jeho nástupce. Ten vyjde 2. září 2022. "Mám pocit, že už je to věčnost, co nám vyšla poslední deska, a jsem připravený dát vám poslechnout tu nejnovější," říká odhodlaně frontman Dug Pinnick. "Věřím, že je na ní troška od všeho, co máte na King's X rádi - tři strany jedné mince, abych tak řekl. Groove nás provází". Deska vyjde na značce InsideOut Music/Sony Music. Hudební dráha King's X byl vždy jako rovná, přehledná a masivně postavená německá dálnice. Nebyla provázena žádnými skandály, ani mediálním cirkusem a evidentně je nikdy nezajímaly aktuální hudební trendy, ani technologické výstřelky (pokud se zrovna netýkaly jejich nástrojů). U King's X šlo v každém okamžiku "jen a pouze" o hudbu samotnou, což jejich fanoušci vždy vysoce oceňovali. Během své kariéry si kapela zajistila úvodní místa na arénových turné, včetně otevření pro kapely jako Cheap Trick, Iron Maiden, AC/DC, Scorpions, Pearl Jam a Mötley Crüe a také na festivalu Woodstock '94. King's X byli také citováni jako vliv nebo inspirace mnoha počinů, jako jsou Pearl Jam, Alice in Chains, Soundgarden, The Smashing Pumpkins, Pantera, Dream Theater, Devin Townsend a Soil. Autorizovaná biografie od Grega Prata "King's X: The Oral History" byla vydána v únoru 2019 prostřednictvím Jawbone Press. Kromě obsáhlých rozhovorů se všemi třemi členy kapely kniha obsahovala rozhovory s takovými rockovými hudebníky, jako jsou mimo jiné Jeff Ament, Andy Summers, Mick Mars, Billy Corgan a Eddie Trunk, a obsahovala předmluvu Scotta Iana. A aby bylo znovuoživení kapely dokonalé, trojice připravila i své nové studiové album. Dne 5. května 2022 kapela oznámila, že dokončila práce na novém albu a připravuje je k vydání ještě v tomto roce, nejspíše na podzim. Legendární King's X, kterou tvoří dUg Pinnick, Ty Tabor a Jerry Gaskill, s potěšením oznamují vydání svého 13. studiového alba pod názvem "Three Sides Of One" na 2. září 2022 pod hlavičkou vydavatelství InsideOut Music. S oznámením přichází první nová hudba od kapely po 14 letech vydáním jejich prvního singlu "Let It Rain". "Mám pocit, jako by to byla věčnost, než jsme vydali nové album, a jsem připraven, že svět uslyší naši nejnovější nabídku, doufejme, že je tam trochu všeho, co máte rádi na King's X, tři strany jedné jsou nejlepší, jak to jinak popsat. Groov je s námi!" říká baskytarista a zpěvák Dough Pinnick. "Opravdu se to stane," dodává bubeník Jerry Gaskill. "Nová deska brzy vyjde. Jsem rád, že mohu pracovat s týmem InsideOut/Sony Music. S nahrávkou jsem spokojený. Jsem rád, až to všichni uslyší. Je to šťastný den. Nebo si to alespoň říkám. Doufám že si to užíváte!!!" Šéf labelu InsideOut Music Thomas Waber k tomu dodává: >"Známe kluky odjakživa a byli jsme fanoušky i předtím. Opravdu se těšíme, až k jejich působivému odkazu přidáme další album. Práce na albu King's X je vždy vrcholem a ctí!“ Před návratem do Severní Ameriky na další živá data se kapela letos v září vydá na turné po Evropě a Velké Británii. Začínají 1. září 2022 v Munich Backstage Halle, Německo, a v evropě končí 1. října 2022 koncertem v Rheine Hypothalamus, rovněž Německo.

Členové: Doug Pinnick - Bass, Vocals (1979-present) Jerry Gaskill - Drums, Vocals (1979-present) Ty Tabor - Guitars, Vocals (1980-present)

Bývalí členové: Dan McCollam - Rhythm Guitar, Backing Vocals (The Edge, 1980) Kirk Henderson - Rhythm Guitar, Backing Vocals (The Edge, 1980-1983)

Doug Pinnick (rodným jménem Douglas Theodore Pinnick) (také Doug "dUg" Pinnick) (narozen 3. září 1950, Braidwood, Illinois, United States) Bass, Guitars, Vocals Doug Pinnick, někdy uváděný jako dUg Pinnick nebo jednoduše dUg, je americký hudebník, nejznámější jako baskytarista, skladatel a spoluzpěvák hardrockové a progresivní metalové skupiny King's X. Vystupoval na všech albech s King's X a nahrál čtyři sólová alba. Pinnick se také podílel na mnoha vedlejších projektech a má na svém kontě několik hostujících vystoupení. Je uznáván pro své jedinečné vokály, které se vyznačují silným vlivem gospelu, a silně zkreslený basový tón. Doug se narodil v Braidwood, Illinois, kde žil do svých 14 let, poté se přestěhoval do městečka Joliet, Illinois. Vyrůstal v hudební rodině, kde všichni buď zpívali, nebo hráli na nějaký nástroj. Byl vychován svou prababičkou, oddaně věřící ženou, a byl vychován ve velmi přísném prostředí jižních baptistů. Má sedmnáct nevlastních bratrů a sester, od tří matek a dvou otců. Když byl na základní škole, Pinnick zpíval ve sboru a hrál na saxofon. Jako teenager poslouchal klasické R&B a Motown umělce jako jsou Stevie Wonder, Little Richard a Aretha Franklin. Pinnick zpíval v kapelách také na střední škole a jednou z prvních byla skupina Stone Flower, kterou popisuje jako spojení "Chicago Transit Authority se se Sly & the Family Stone". Během docházky na Joliet Junior College v roce 1969 se Pinnick inspiroval hardrockovými kapelami jako Led Zeppelin a Jimi Hendrix. V této době také začal poslouchat svůj možná největší vliv, Sly & the Family Stone. Jeho snem bylo založit kapelu, která spojí všechny tyto různé vlivy. Po zhruba šesti měsících studia na vysoké škole Pinnick opustil školu a připojil se k putovní gospelové kapele The Spurrlows. Na začátku 70. let se Pinnick přestěhoval do křesťanské komunity na Floridě. Tam zůstal zapojen do hudebního byznysu propagováním malých vystoupení křesťanských rockových kapel. Krátce na to se přestěhoval zpátky do Illinois. Ve svých 22 si konečně vybral baskytaru jako svůj hlavní nástroj a začal také více zpívat. Doug prošel řadou místních kapel (SERVANT, DOUG PINNICK BAND) a tyto první nahrávky měly především díky Dougovi silný náboženský podtext. V polovině 70. let založil Pinnick s klávesistou Mattem Spransym kapelu Servant, která hrála progresivní art rock po vzoru Yes a Emerson, Lake & Palmer. Kapela hrála na středozápadě a dala dohromady dema původních písní. Byla tu další kapela jménem Servant, která podepsala nahrávací smlouvu. Spransy se ke druhé kapele připojil na konci 70. let a nahrál "I'm Gonna Live" pro album "Rockin' Revival" z roku 1981, které společně napsali s Pinnickem. Pinnick byl také součástí Alpha stejně jako jeho vlastní Doug Pinnick Band krátce poté, co se Spransy připojil k druhým Servant. V roce 1979 byl Pinnick pozván, aby se připojil ke kapele, která se formovala ve Springfieldu ve státě Missouri se zpěvákem Gregem X. Volzem z Petry. Nabídku přijal a přestěhoval se, avšak kapela se do měsíce po jeho příchodu rozpustila. Brzy mu bylo nabídnuto místo v koncertní kapele kytaristy Phila Keaggyho spolu s bubeníkem z neúspěšného projektu Volze Jerrym Gaskillem. Pinnick je spoluautorem skladby "Just A Moment Away" z Keaggyho alba "Ph'lip Side" z roku 1980. Pinnick cestoval s Keaggym asi rok, než se vrátil do Springfieldu a začal hledat nový hudební projekt. V kapele CARL HENSHAW BAND potkal bubeníka Jerry Gaskilla. Pinnick se brzy zapletl s kytaristou Ty Taborem poté, co jej viděl hrát koncert na Evangel College ve Springfieldu. Později byl přilákán i Jerry Gaskill a vznikla kapela The Edge. V roce 1983 se skupina přejmenovala na Sneak Preview a vydala nezávislé, stejnojmenné LP. Trio se o několik let později vyvinulo v King's X, kteří se později přesunüli do Houstonu v Texasu. Od té doby se Pinnick stal jedním z nejuznávanějších hlasů v rockové hudbě fanoušky, kritiky i vrstevníky. Je velmi vyhledávaný ostatními umělci pro hostování na albech, stejně jako byl členem v několika vedlejších kapelách a nahrávacích projektech. V roce 1998 Pinnick potvrdil svou homosexualitu, což vyšlo najevo během rozhovoru pro Regeneration Quarterly. Diamante Music Group zrušila distribuci materiálu King's X v křesťanských maloobchodních prodejnách poté, co se tato informace stala veřejně známou. V posledních letech Pinnick odhalil, že se nyní identifikuje jako agnostik, na rozdíl od jeho současné křesťanské hudební minulosti. Kromě King's X se Pinnick stal aktivním se svým vlastním studiem Hound Pound v Texasu a podílel se na albech kapel 24-7 SPYZ, TRIBE AFTER TRIBE nebo DREAM THEATER. V současné době žije v Los Angeles. Sólové projekty S Bruce Franklinem (ex-TROUBLE) natočili v roce 1997 demo "Shine", které se stalo základem pro stejnojmenné album projektu SUPERSHINE v roce 2000. Jeho sólový projekt POUNDHOUND se rozjel v roce 1998. Ne že by to bylo nějak podstatné, ale Doug je homosexuál, což veřejně odhalil v roce 1998 v online rozhovoru těsně před vydáním prvního alba POUNDHOUND nazvaného "Massive Grooves". POUNDHOUND je Dougovo hýčkané dítko, které si uklohnil sám se sebou, tzn. že nahrál všechny nástroje sám kromě bicích, o které se podělil Shannon Larkin (UGLY KID JOE, AMEN, GODSMACK) a Jerry Gaskill. Pokračování POUNDHOUND se fanoušci dočkali až v roce 2001 albem „Pineappleskunk“, které vznikalo souběžně s natáčením alba King's X "Please Come Home Mr. Bulbous". A jak říká Doug: "Je to taková reflexe mého života za poslední rok. Je to, jako dopis mým přátelům. Když někdo chce vědět jak jsem se ten rok cítil, ať si pustí tu desku." Doug se jako obvykle rozhodl spoléhat především sám na sebe a tak kromě své obligátní basy hraje i všechny kytary, složil hudbu i texty, obstaral i produkci a jediné, k čemu někoho pustil byly bicí, které mu spolehlivě nahrál jeho parťák z KINGS Jerry Gaskill. Tím ale veškerá podobnost s prvním albem končí, jelikož Doug tentokrát stvořil desku, která je mnohem nejednoznačnější, experimentálnější a stylově rozmanitější, než ta předchozí. Přd vydáním svého třetího sólového alba opustil přezdívku Poundhound a místo toho se označil za "dUg Pinnick". Pod tímto jménem vydal poté několik sólových alb - "Emotional Animal" (2005, "Songs From The Closet" (2006), "Strum Sum Up" (2007), "Naked" (2013), "Tribute To Jimi (Often Imitated but Never Duplicated)" (2018) a "Joy Bomb" (2021). Pauzu mezi oběma alby si Doug vyplnil účastí na projektu SUPERSHINE, jehož základ tvoří bubeník Jeff Olsen a kytarista a zpěvák Bruce Franklin, které si mnozí z vás budou jistě pamatovat z kultovních doom metalových TROUBLE. Za bicími najdete Jerry Gaskilla a klávesy si vzal na starost Wally Farkas (GALACTIC COWBOYS). Za mixážní pult se postavil Ty Tabor a tak už je myslím každému jasné, o co tady půjde. SUPERSHINE jsou jako KING´S X bez ozdob. Jejich hudba je zemitější, hutnější a přímočařejší, bez charakteristických vícehlasů, přesto nepostrádá známý a vytříbený smysl pro melodie. Pinnickův vedlejší projekt Tres Mts. s Jeffem Amentem z Pearl Jam a Richardem Stuverudem z Fastbacks vydal své album "Three Mountains" prostřednictvím Monkeywrench Records 8. března 2011. Zazpíval také píseň Pearl Jam "W.M.A." během koncertu Pearl Jam 3. dubna 1994, který King's X zahajovali. Dne 12. února 2013 vydala Magna Carta album projektu Pinnick Gales Pridgen "PGP" produkovanou Mikem Varneyem, ve které hrál Eric Gales na kytaru a zpěv, Pinnick na baskytaru a zpěv a Thomas Pridgen (dříve z The Mars Volta) na bicí. Album se 13 skladbami obsahuje jednu převzatou píseň "Sunshine Of Your Love", původně od Cream, jednu krátkou instrumentálku založenou na "Für Elise" od Ludwiga van Beethovena a zbývající písně napsané nějakou kombinací Pinnicka, Galese, Pridgen a Varneye. Pokračování s názvem "PGP 2" bylo vydáno 8. července 2014. V roce 2013 Pinnick spolupracoval s přítelem Robbi Robbem z Tribe After Tribe na založení jam bandu 3rd Ear Experience v Mojave v Kalifornii. Vydali dvě alba "Peacock Black" a "Boi", později vydané prostřednictvím Megaforce Records, během jednoho měsíce od sebe. Třetí album "Incredible Good Fortune" následovalo v roce 2014, ačkoli se na něm Pinnick neobjevil. Dne 11. března 2014 Pinnickův all-star side projekt KXM, jehož součástí byl bývalý kytarista Dokken George Lynch a bubeník Korn Ray Luzier, vydal své eponymní debutové album prostřednictvím Rat Pak Records. V květnu 2014 Pinnickův vedlejší projekt Grinder Blues s Emmy Award oceněnými Bihlman Brothers podepsal smlouvu s Megaforce Records a 19. srpna 2014 oznámil vydání jejich debutové nahrávky "Grinder Blues". Druhá deska tohoto projektu "El Dos" vyšla v roce 2021. V březnu 2018 bylo oznámeno, že původní člen proto punkové kapely MC5 Wayne Kramer se vydá na 35-denní turné po Severní Americe u příležitosti jejich 50. výročí debutu kapely "Kick Out the Jams" a naverboval Pinnicka, aby hrál na baskytaru. společně s Kim Thayilem ze Soundgarden, Brendanem Cantym z Fugazi a Marcusem Durantem ze Zen Guerrilla.

Ty Tabor (Narozen 17. září 1961, Pearl, Jackson, Mississippi, United States) Bass, Guitars, Sitar, Vocals Je kytarista, skladatel a co-zpěvák progresivní hard rockové kapely King's X. Tábor má široký kytarový styl, od velkých kytarových riffů až po plynulé melodické pasáže. Mezi jeho vlivy patří The Beatles, Brian May, Alex Lifeson, Ace Frehley Phil Keaggy a originální kapela Alice Coopera. Ty Tabor začal zpívat a hrát na kytaru v mladém věku, někdy mezi 3 a 4 rokem svého věku. V raném mládí od 13 let pak hrál se svým otcem (dokonalý bluegrassový hudebník), jeho bratrem a dalšími rodinnými přáteli v bluegrassové kapele po okolí rodného městečka Jackson. Kapela měla na repertoáru bluegrassové klasiky od Lestera Flatta, Grandpa Jonese a spousty dalších bluegrassových legend a hrála na různých festivalech a prohlídkách. Tabor také zaujal Rock and Roll sound 60. a 70. let (nejvíce však The Beatles a Alice Cooper) a během studia na střední škole začal hrát v mnoha lokálních garážových kapelách. Jednou z nich byla křesťan ská rocková kapela s názvem Matthew. Po absolvování střední školy Tábor začal cestovat s Matthewem celém jihu. Časy to byly těžké během turné, kapela se vybalila a vystupovala na parkovištích před restauracemi výměnou za jídlo. Opustil Matthew a rozhodl se přestěhovat do Springfieldu, MO, kde navštěvoval Evangel College, kde rychle zakotvil v místní hudební scéně. Jedna skupina, s níž hrál, dostala šanci zahajovat koncert kytaristy Phila Keaggyho. Nicméně, těsně před show, bubeník opustil Taborovu kapelu. Místo toho, aby zrušili vystoupení a přišli o velkou příležitost, Tabor se dobrovolně rozhodl hrát na bicí na vystoupení. Neměl ale vlastní bicí soupravu, takže Tabor byl nucen požádat Keaggyho bubeníka, zda by nemohl použít tu jeho. Bubeník, kterým shodou okolností byl Jerry Gaskill, který souhlasil a představení se konalo. Tabor a Gaskill se opět setkali během několika demo nahrávek s Tracy Zinn Band. Stali se z nich přátelé a byli ochotni vycouvat z projektu a znovu se společně setkat v dalších hudebních projektech. Na jaře roku 1980 byl Tabor požádán, aby vystoupil na talentové show v Evangel se zpěvačkou. V publiku byl také Doug Pinnick, který byl ohromen výkonem Tabora. Pinnick se s ním nakonec zkontaktoval a oba dva začali hudebně spolupracovat. Nakonec Tabor, Pinnick, Gaskill a kytarista Dan McCollam vytvořili jejich vlastní kapelu The Edge, později Sneak Preview, z níž se během doby stala kapela King's X. Od té doby se Tabor stal jedním z nejuznávanějších a nejrespektovanějších kytaristů až dodnes. Jeho styl hraní a kytarový tón, stejně jako jeho zpěv a skládání, jsou klíčovými prvky v kapele King's X. Tabor také otevřel vlastní nahrávací a masteringové studio zvané Alien Fazole Studios v Katy, Texas. Produkoval řadu albových projektů, stejně jako produkoval alba The Rez Band, sólové album "Come Somewhere" Jerryho Gaskilla a mnoho dalších. V roce 2008 byl Tabor přidán do seznamu kytarové show "Chop Shop's" na 84. místě "Top 100 nejkompletnějších kytaristů všech dob". Sólové projekty Kromě působení v King's X se podílel i na celé řadě vedlejších projektů (JELLY JAM, PLATYPUS, JUGHEAD). Natáčel sólová alba, ale to první "Naomi's Solar Pumpkin" nebylo nikdy v oficiální distribuci a k dostání bylo pouze přes internet, a to ještě pouze v USA pod vlastním jménem. Na spoustě dalších se podílel jako hráč nebo producent. V roce 1989 vyšlo jeho druhé sólové album, které obsahovalo 6 skladeb z prvního "internetového", plus 4 novinky, které jsou daleko jemnější a melodičtější, než cokoliv od King's X. Za bicí usedl jeho kamarád Alan Dose ze spřízněných GALACTIC COWBOYS a jako host se objevil další GALACTIC, klávesista Wally Farkas. V roce 2002 vydal 3 sólovou desku "Safety", mnohem introspektivnější album, které odráželo jeho tehdy nedávný rozvod. Za bicí usedl Jerry Gaskill, druhou kytaru si vzal na starost Wally Farkas (GALACTIC COWBOYS) a basu Christian Nesmith (syn zakladatele MONKEES Michaela Nesmitha). Následujícími Taborovými sólovými alby jsou "Rock Garden" (2006), "Balance" (2008), "Something's Coming" (2010), "Nobody Wins When Nobody Plays" (2013) a "Shades" (2022). Společně s Rodem Morgensteinem (DIXIE DREGS/WINGER), klávesistou Derekem Sherinianem (DREAM THEATER) a Johnem Myungem (DREAM THEATER) rozjel svůj další projekt PLATYPUS. Začali trochu nevyrovnaným albem "When Pus Comes To Shove", na které o rok později navázalo výborné "Ice Cycles". Zní na něm jako King's X s výrazným podílem kláves a výbornými hráčskými výkony. V roce 2002, prakticky po rozchodu Platypus, se Ty objevuje v projektu The Jelly Jam, opět společně s bubeníkem Rodem Morgensteinem a basistou Johnem Myungem, čili PLATYPUS už bez Sheriniana. Bez kláves jsou The Jelly Jam o poznání přímočařejší a zemitější, zeppelinovský hard rock s trochou psychedelie a melodickými linkami King's X. Druhé pokračování z roku 2004 je prodchnuto atmosférou optimismu a pozitivních vibrací, jakoby léto lásky a míru nikdy neskončilo. Ty Tabor zde opět potvrzuje své výsadní postavení v daném žánru a pověst kreativního kytarového hráče, jehož hra vás nemůže nikdy nudit, přestože hraje vlastně pořád to samé už skoro 25 let. Občas se jejich jinak přesně ohraničený a dynamický projev tu a tam rozostří psychidelickými čmáranicemi, ale i přesto zůstává jejich hudba pořád velmi razantní a dynamická. Celé trio tvoří dohromady dokonale sehraný a perfektně fungující organismus, který šlape jako hodinky. V roce 2002 následoval další projekt s názvem Jughead s účastí Matta Bissonette, Grega Bissonette a Dereka Sheriniana. S projektem The Jelly Jam vydal další alba "Shall We Descend" (2011) a "Profit" (2016). V současné době má projekt ve stylu ambient/electronica s Wally Farkasem s názvem Xenuphobe. Vydali dvě alba "2.0" (2007) a "Drone" (2015) prostřednictvím Molken Music.

Jerry Gaskill (redným jménem Jerry Wayne Gaskill) (Narozen 27. prosince 1957, Bridgeton, New Jersey, United States) Drums, Piano, Guitars, Vocals Jerry Gaskill je americký rockový hudebník, který je nejznámější jako bubeník kapely King's X. Gaskill se zajímal o tvorbu hudby a hraní na bicí od té doby, co si pamatuje. První bicí dostal od svého otce, když mu byly 4 roky. Už v jeho 7 letech už vytvořil skupinu spolu se svým otcem a bratrem. Vyrůstal ve velmi hudební rodině, kde jeho otec i bratr byli kytaristy. Už v jeho 7 letech spolu se svým otcem a dvěma bratry založili plně instrumentální kapelu s názvem Jerry and the Knights. Gaskill odehrál svůj první barový koncert, když mu bylo 7 let, s touto skupinou a za své úsilí dostal zaplaceno 2 dolary. Jerry and the Knights hráli na různých akcích, jako jsou talentové show, svatební hostiny, večírky apod. až do jeho středního věku. Poté se připojil k místní kapele jménem Frog Ocean Road, kterou obdivoval. Gaskill s nimi hrál až do svých 18 let, v té době měl vlastní zkušenost "Born Again". Poté se zapojil do místní křesťanské hudební scény hraním v kostelech a jamováním s dalšími podobně smýšlejícími hudebníky. V roce 1978 se Gaskill rozhodl navštěvovat Evangel College ve Springfieldu ve státě Missouri a přestěhoval se tam s úmyslem věnovat se hlavnímu oboru Biblických studií. Nikdy ale neztratil zaujetí pro hudbu a rychle se zapojil do místních hudebních kruhů. Brzy se seznámil se zpěvákem Gregem X. Volzem, zpěvákem a zakladatelem skupiny PETRA, který dával dohromady novou kapelu, a požádal Gaskilla, aby se připojil. Požádali také basistu Douga Pinnicka, aby se přestěhoval do Springfieldu a připojil se ke kapele. Pinnick přijal, ale měsíc po jeho příchodu se projekt rozpadl. V jednu chvíli se Gaskill zapojil do demo projektu pro Tracy Zinn Band, jehož členem byl Tabor. Ti dva se hudebně spřátelili a později se spolu zapojili do dalších projektů. Po práci u Keaggyho se Gaskill a Pinnick, který také jamoval s Taborem, rozhodli zkusit dát dohromady vlastní kapelu. Skupinu doplnil Tabor a kytarista Dan McCollam. Říkali si The Edge, o tři roky později Sneak Preview, a nakonec se o několik let později proměnili v King's X. Gaskill utrpěl srdeční infarkt 25. února 2012 a byl převezen do nemocnice, kde podstoupil neodkladnou operaci. Po propuštění z nemocnice zveřejnil na Facebooku videozprávu, ve které poděkoval všem, kteří jej podporovali v jeho nemoci a poté se v Las Vegas oženil se svou dlouholetou partnerkou Julií. V říjnu téhož roku byl dům Gaskilla Sea Bright v New Jersey zcela zničen superbouří Sandy. Okamžitě byla spuštěna internetová kampaň prostřednictvím GiveForward.com s cílem vybrat 25 000 $. Podle facebookové stránky King's X Gaskill utrpěl další infarkt, když se zotavoval z "plánované menší procedury" 12. září 2014 a měl podstoupit dvojitou operaci bypassu do 72 hodin. King's X až do odvolání zrušili všechny budoucí vystoupení. Sólové projekty Jerry se kromě hraní v KINGS podílel i na Dougově sólovém projektu POUNDHOUND, nabubnoval desku "Let It Go" spřátelených GALACTIC COWBOYS, píše knihu a vydal dvě sólová alba "Come Somewhere" (2004) a "Love And Scars" (2015). Kromě King's X účinkoval Gaskill na albech "Let It Go" od Galactic Cowboys, "Red Line" od texaského bluesového kytaristy Jaye Hookse, na Ty Taborově sólovém albu "Safety", debutovém albu Black Sugar "Transmission" z roku 2007 vedené Andee Blacksugar, který také hrál na kytaru v Gaskillově sólové kapele v roce 2005, a alba Poundhound Douga Pinnicka a projektu Supershine.

Studiové desky: 2022 Three Sides of One 2008 XV 2005 Ogre Tones 2003 Black Like Sunday 2001 Manic Moonlight 2000 Please Come Home...Mr.Bulbous 1998 Tape Head 1996 Ear Candy 1994 Dogman 1992 King's X 1990 Faith Hope Love 1989 Gretchen Goes To Nebraska 1988 Out Of Silent Planet 1983 Sneak Preview Živé nahrávky: 2012 Burning Down Boston - Live At The Channel 2010 Live Love In London (DVD) 2009 Tales From The Empire Cleveland 2008 Gretchen Goes to London: Live at the Astoria (DVD) 2007 Live & Live Some More 2004 Live All Over The Place Ostatní nahrávky: 1997 Best Of King’s X (komp.) Jerry Gaskill: 2004 Come Somewhere 2000 Galactic Cowboys - Let It Go

Doug Pinnick: 2021 Dough Pinnick - Joy Bomb 2021 Grinder Blues - El Dos 2019 KXM - Circle of Dolls 2017 KXM - Scatterbrain 2014 KXM - KXM 2014 Grinder Blues - Grinder Blues 2014 Pinnick, Gales & Pridgen - PGP 2 2013 Pinnick, Gales & Pridgen - PGP 2013 Dough Pinnick - Naked 2007 Dough Pinnick - Strum Sum Up 2005 The Mob - The Mob 2005 Dough Pinnick - Emotional Animal 2001 Poundhound - Pineappleskunk 2000 Supershine - Supershine 1998 Poundhound - Massive Grooves... 1997 Tribe After Tribe - Pearls Before Swine Ty Tabor: 2022 Shades 2019 Angry Monk 2018 Alien Beans 2016 The Jelly Jam - Profit 2013 Nobody Wins When Nobody Plays 2011 The Jelly Jam - Shall We Descend? 2010 Trip Magnet 2010 The Jelly Jam - Additives 2010 Something's Coming 2008 Balance 2006 Rock Garden 2004 The Jelly Jam - 2 2002 Jughead - Jughead 2002 The Jelly Jam 2002 Safety 2000 Platypus - Ice Cycles 1999 Platypus - When Pus Comes To Shove 1998 Moonflower Lane 1997 Naomi's Solar Pumpkin

Skupina: Doug Pinnick - Bass, Lead Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté:	Three Sides of One Vyšlo 2. září 2022, InsideOut Music/SPV GmbH, 0IO02444 Seznam skladeb: 01. Let It Rain (4:28) 02. Flood Pt. 1 (3:03) 03. Nothing But The Truth (6:03) 04. Give It Up (2:59) 05. All God’s Children (5:32) 06. Take The Time (3:45) 07. Festival (3:30) 08. Swipe Up (3:46) 09. Holidays (3:22) 10. Watcher (3:43) 11. She Called Me Home (3:57) 12. Every Everywhere (2:40) Total Time: (46:48) Producer: Michael Wagener Recorded, produced and mixed: Michael Wagener for Wire World Studio Mastered at Alien Beans Studios by Ty Tabor Graphic Design and Layout: Patrick Zahorodnuik Illustrations: Warren Flanagan Warren Flanagan designs Photography: Mark Weiss Grooming: Amy Lasch
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Lead Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté: Wally Farkas, Tim Heap, Dave Williams, Bro. Jeremiah Loudenphat, Allen Thomason, Michael Wagener - Background Vocals	XV Vyšlo 20. května 2008, InsideOut Music/SPV GmbH, IOMCD 290 Seznam skladeb: 01. Pray (4:15) 02. Blue (4:25) 03. Repeating Myself (4:09) 04. Rocket Ship (2:44) 05. Julie (2:41) 06. Alright (2:59) 07. Broke (3:56) 08. I Just Want to Live (4:21) 09. Move (4:02) 10. I Don't Know (3:32) 11. Stuck (3:56) 12. Go Tell Somebody (3:17) Bonus Tracks 01. Love and Rockets (Hell's screaming) (4:22) 02. No Lie (5:20) 03. Rocket Ship (Demo Version) (2:48) Total Time: (53:54) Producer: Michael Wagener Recorded, produced and mixed: Michael Wagener for Wire World Studio Mastered at Alien Beans Studios by Ty Tabor Graphic Design and Layout: Patrick Zahorodnuik Illustrations: Warren Flanagan Warren Flanagan designs Photography: Mark Weiss Grooming: Amy Lasch
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Lead Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Ogre Tones Vyšlo 27. září 2005, Inside Out Music, IOMCD 222 Seznam skladeb: 01. Alone (2:57) 02. Stay (3:23) 03. Hurricane (3:31) 04. Fly (2:43) 05. If (2:58) 06. Bebop (4:00) 07. Honesty (2:42) 08. Open My Eyes (4:03) 09. Freedom (3:21) 10. Get Away (3:25) 11. Sooner Or Later (7:00) 12. Mudd (4:41) 13. Goldilox (Reprise) (4:52) 14. Bam (2:43) Total Time: (51:32) Produced and Mixed: Michael Wagener for Double Trouble Productions, Inc. Mastered: Ty Tabor at Alien Beans Studios Assistand and Additional Engineering: Ryu Tashiro Photos: Crystal Bearden CD package design and illustration: Jeff Wood - Drowning Creek Studio
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Black Like Sunday Vyšlo 20. května 2003, Metal Blade, 3984-14439-2 Seznam skladeb: 01. Black Like Sunday (3:32) 02. Rock Pile (3:31) 03. Danger Zone (3:24) 04. Working Man (3:49) 05. Dreams (2:53) 06. Finished (4:08) 07. Screamer (4:22) 08. Bad Luck (3:27) 09. Down (4:28) 10. Won't Turn Back (2:37) 11. Two (2:49) 12. You're The Only One (3:42) 13. Johnny (11:40) 14. Save Us (2:14) Total Time: (00:00) Recorded between November 2002 and March 2003 at Alien Beans Studios, Katy, Texas Produced: Ty Tabor and King's X Mixed and Mastered: Ty Tabor at Alien Beans Studios Cover Painting: Danny Wilson - Satellie Studio (http://www.dannywilson.com)
Fanoušky vymodlené album starých skladeb KINGS ještě z dob, kdy se kapela jmenovala THE EDGE. Kapela šla znovu do studia, aby tam podruhé nahrála již bezmála 20 let starý materiál, na kterém byl již tehdy jasně patrný jejich nezaměnitelný skladatelský rukopis. Je o něco přímočařejší, syrovější a dravější, než jak jste v posledních letech zvyklí, ale o nic méně kvalitní. Je překvapivé, že ten materiál je i po těch letech stále svěží a energický. Album „Black Like Sunday“ by jste mohli klidně považovat za plnohodnotnou řadovou desku KINGS. The songs on 'Black Like Sunday' are recordings of tunes written when the band was called "The Edge" and later "Sneak Preview" and therefore date back to approximately 1981-1983. The two exceptions seem to be the following: The song "Down" can be found on a bootleg for Doug Pinnick titled "The Evolution of Groove: The Personal demos of Doug Pinnick Vol.1" The song "Two" is included on the Japanese release of the "Tape Head" album (1998) The following songs can be traced to "The Edge": "Black Like Sunday" used to be called "The Dog" "Rock Pile" "Danger Zone" "Working Man" used to be called "Come Back" "Screamer" "Bad Luck" "Johnny" The following song can be traced to "Sneak Preview" and their eponymous 1984 release "You're the Only One"
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Manic Moonlight Vyšlo 25. září 2001, Metal Blade, 3984-14376-2 Seznam skladeb: 01. Believe (4:46) 02. Manic Moonlight (4:32) 03. Yeah (3:40) 04. False Alarm (4:36) 05. Static (4:29) 06. Skeptical Winds (6:51) 07. The Other Side (4:49) 08. Vegetable (6:27) 09. Jenna (5:06) 10. Water Ceremony (0:18) The Japanese release has 2 bonus tracks: 11. Vegetable (long version) (7:36) 12. Believe (long version) (6:26) Total Time: (45:57) Recorded February - May 2001 at Alien Beans Studio Producer: King's X Engineer [Engineered], Mastered: Ty Tabor at Alien Beans Studio Crew [Super Crew]: Brian Doehring, David Pate, Jay Phebus, Matt Steusser "Splat" Graphics: Brian J Ames Cover [Cover Art]: Ty Tabor
Album „Manic Moonlight“ je oproti těm předcházejícím snad o něco lehčí a vzdušnější, méně efektní a okázalé, ne tak hutné a zemité, nikdy ale méně kvalitní a posluchačsky přitažlivé. Novinkou je decentní použití samplů (ve většině případů na začátcích a koncích skladeb) a KINGS se tak poněkud více odpoutali od svých hard rockových kořenů a vypluli směrem k melodičtějším obzorům. Mají schopnost přinutit i ortodoxní „popaře“ spolknout pro ně i poněkud hůře stravitelnější pilulku a já tak trochu doufám, že se je tím i nakazit. Pokud možno trvale a bez šance na vyléčení.
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté:	Please Come Home...Mr.Bulbous Vyšlo 23. května 2000, Metal Blade Records, 3984-14298-2 Seznam skladeb: 01. Fish Bowl Man (4:28) 02. Julia (3:39) 03. She's Gone Away (4:37) 04. Marsh Mellow Field (5:30) 05. When You're Scared (4:26) 06. Charlie Sheen (3:51) 07. Smudge (3:52) 08. Bitter Sweet (2:13) 09. Move Me (4:58) 10. Move Me (Part Two) (7:20) Total Time: (44:54) Recorded December 1999 - January 2000 at Hound Pound Recording Studio and Alien Beans Studios Producer: King's X and Ty Tabor Recorded and Mixed: Ty Tabor
Celé toto album se nese v duchu osvědčeného modelu střídání klidných a vypjatých pasáží a přestože je většina písní ve středním, až pomalém tempu, nikdy to není nuda. Ve všech skladbách hoří pomalý oheň, který někdy jen doutná a žhne, jindy zase vyšlehne jasným plamenem. Album „Please Come Home…Mr. Bulbous“ není ani o agresivitě, ani o dekadenci, frustraci, či vzteku. Je o kráse, senzitivitě, emocích, melancholii, ale také o síle a vědomí vlastní výlučnosti.
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté: Wally Farkas - Vocals (13)	Tape Head Vyšlo 1998, Metal Blade Records, 3984-14187-2 Seznam skladeb: 01. Groove Machine (3:42) 02. Fade (3:24) 03. Over And Over (3:23) 04. Ono (3:55) 05. Cupid (4:14) 06. Ocean (3:08) 07. Little Bit Of Soul (4:13) 08. Hate You (3:01) 09. Higher Than God (3:00) 10. Happy (5:38) 11. Mr. Evil (3:45) 12. World (3:36) 13. Walter Bela Farkas (Live Peace In New York) (2:42) Total Time: (47:41) Recorded May 1998 - Jul 1998 at Hound Pound and Alien Beans Studios Producer: King's X Mixed and Mastered: Ty Tabor at Alien Beans Cover: Ty Tabor Design: Brian J Ames Photography: Wanda Tabor
Vyrovnané, uvolněné, silné album, reprezentující novou tvář KINGS, první ve vlastní produkci. Z každého taktu je patrné, že konečně třímají svůj osud pevně ve vlastních rukou. Je důraznější a dravější než to předchozí, aniž by přitom ztratilo smysl pro melodie a hudební detail.
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté: Brian "Squee-kwo" Garcia - Percussion [Additional] Arnold "Border Problems" Lanni - Percussion [Additional] Tony Flores - Percussion [Additional]	Ear Candy Vyšlo 20. května 1996, Atlantic 82880-2 Seznam skladeb: 01. The Train (3:08) 02. (Thinking and Wondering) What I'm Gonna Do (3:41) 03. Sometime (3:47) 04. A Box (4:39) 05. Looking For Love (2:58) 06. Mississippi Moon (3:11) 07. 67 (4:41) 08. Lies In The Sand (The Ballad of...) (3:53) 09. Run (3:27) 10. Fathers (3:21) 11. American Cheese (Jerry's Pianto) (2:54) 12. Picture (5:34) 13. Life Going By (4:04) Japanese bonus track: 14. Freedom (3:33)) Total Time: (49:18) Producer: Arnold Lanni, King's X Management: Ray Danniels, SRO Edited: Andy Van Dette Engineer: Brian "Squee-kwo" Garcia Engineer [Second - Houston Sound]: Randy Miller, Tony Flores Mastered: Tony Dawsey, Randy Miller Mixed: King's X, Arnold Lanni, Brian Garcia Other [The Footsoldiers]: David Lanik, Garrett Rentz, Jerry Wasley, John Cromer, Maxie Williams, Sean Haggerty A&R: Tunc Erim Art Direction: Larry Freemantle Cover [Art]: Alton Kelley
Skupina: Doug Pinnick - Lead Vocals, Bass Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Dogman Vyšlo 18. ledna 1994, Atlantic, Megaforce Worldwide 7567-81997-2 Seznam skladeb: 01. Dogman (4:01) 02. Shoes (3:29) 03. Pretend (4:36) 04. Flies And Blue Skies (5:00) 05. Black The Sky (4:32) 06. Fool You (4:31) 07. Don't Care (4:39) 08. Sunshine Rain (4:35) 09. Complain (3:19) 10. Human Behavior (4:28) 11. Cigarettes (5:52) 12. Go To Hell (0:51) 13. Pillow (4:24) 14. Manic Depression (4:59) Total Time: (59:16) Recorded at Southern Tracks, Atlanta, GA Producer: Brendan O'Brien Mixed: Brendan O'Brien, Nick DiDia Mastered: Bob Ludwig at Gateway Studios, Portland ME Art Direction: Leon Alvarado Artwork: Leon Alvarado, Randy Rogers Photography: Catherine Wessel
"Dogman" je rozhodně nejtvrdší a nejvíc heavy v celé jejich historii. Doug poprvé odzpíval jako hlavní vokál celou desku a radikální změna se týkala nejenom hudby, ale-i textů. Už žádné křesťanské agitky, ale často krutá realita každodenního života. S výtečnou cover verzí Hendrixovy "Manic Depression" na závěr nemá toto album chybu.
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté: Little Willie T - Pianto/Organ Splatches Max Dyer - Cello	King's X Vyšlo 10. března 1992, Atlantic, 7 82372-2, 82372-2 Seznam skladeb: 01. The World Around Me (2:56) 02. Prisoner (4:14) 03. The Big Picture (5:03) 04. Lost In Germany (4:52) 05. Chariot Song (5:22) 06. Ooh Song (4:08) 07. Not Just For The Dead (4:47) 08. What I Know About Love (5:38) 09. Black Flag (4:01) 10. Dream In My Life (4:57) 11. Silent Wind (4:10) Total Time: (50:01) Producer: Sam Taylor Management: Sam Taylor Engineer: Steve Ames Mastered: Tony Dawsey A&R, Coordinator: Tunc Erim Art Direction: Bob Defrin Design [Cover], Illustration: Randy Rogers Layout: Lynn Kowalewski Photography: Dave Roth
Poněkud rozpačitá deska, jakoby se KINGS na chvíli ztratili sami sobě a nevěděli kudy kam. Dolehly na ně tehdy těžké časy, za dramatických okolností se rozešli s producentem a manažerem Samem Taylorem a museli pod tlakem firmy přemýšlet ani ne tak o hudbě, jako o tom, jak prodat co nejvíc desek. Přesto i zde najdete silné písně, jako např. "Prisoner", "Lost In Germany" nebo "Black Flag".
Skupina: Doug Pinnick - Lead & backing Vocals, Bass Guitars Ty Tabor - Lead & backing Vocals, Lead, Rhythm & Acoustic Guitars, Sitar Jerry Gaskill - Lead & Backing Vocals, Drums, Percussion Hosté: Galactic Cowboys (Monty Colvin, Alan Doss, Ben Huggins, Dane Sonnier) - Backing Vocals (05,12) Max Dyer - Cello (07,12,13) Little Willie Sammy Taylor - Pipe Organ (07) Erik Ralske - French Horn (07) Kemper Crabb - Soprano Recorder (13)	Faith Hope Love Vyšlo 23. října 1990, Megaforce Worldwide, Atlantic, 7 82145-2, 82145-2 Seznam skladeb: 01. We Are Finding Who We Are (4:39) 02. It's Love (4:34) 03. I'll Never Get Tired Of You (3:46) 04. Fine Art Of Friendship (4:21) 05. Mr. Wilson (3:39) 06. Moanjam (6:05) 07. Six Broken Soldiers (3:32) 08. I Can't Help It (3:53) 09. Talk To You (4:36) 10. Everywhere I Go (3:53) 11. We Were Born To Be Loved (4:52) 12. Faith Hope Love (9:23) 13. Legal Kill (4:42) Total Time: (61:52) Recorded at Rampart Studios, Houston, Texas Producer: Sam Taylor, King's X Management: Sam Taylor Engineer, Recorded: Steve Ames Mastered: Tony Dawsey Art Direction: Derika Van Reenan Artwork [Back Cover Illustration]: James McDermott Artwork [Front Cover Illustration]: Randy Rogers Photography: George Craig
Jedno z nejlépe se prodávajících alb. Došlo k mírnému zjemnění zvuku, skladby jsou o něco lyričtější, což mělo za následek první velký hit "It´s Love". Na druhou stranu skladbu "Legal Kill" je možné považovat za první politickou píseň KINGS.
Skupina: Doug Pinnick - Lead Vocals, Bass Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Gretchen Goes To Nebraska Vyšlo 27. června 1989, Atlantic, Megaforce Worldwide, 7567-81997-2 Seznam skladeb: 01. Out Of The Silent Planet (5:44) 02. Over My Head (4:47) 03. Summerland (3:17) 04. Everybody Knows A Little Bit Of Something (3:57) 05. The Difference (In The Garden Of St. Anne's-On-The-Hill) (3:08) 06. I'll Never Be The Same (4:57) 07. Mission (5:00) 08. Fall On Me (4:03) 09. Pleiades (4:42) 10. Don't Believe It (It's Easier Said Than Done) (3:06) 11. Send A Message (4:02) 12. The Burning Down (5:15) Total Time: (52:20) Recorded ar Rampart Studios, Houston TX Producer: Sam Taylor, King's X
Pro mnohé jejich nejlepší album. Pokračuje tam kde předcházející album skončilo a jeho témata ještě dále rozpracovává a rozvíjí. Obsahuje spousta hudebních detailů, které se vám budou odhalovat postupně, takže tato nahrávka vám nezevšední ani po velmi častém poslechu.
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Out Of Silent Planet Vyšlo 28. března 1988, Megaforce, Atlantic 7-81825-2, 81825-2 Seznam skladeb: 01. In The New Age (5:23) 02. Goldilox (4:41) 03. Power Of Love (4:57) 04. Wonder (4:13) 05. Sometimes (3:40) 06. King (3:01) 07. What Is This? (3:48) 08. Far, Far Away (4:14) 09. Shot Of Love (3:15) 10. Visions (5:11) Total Time: (42:23) Producer: King's X, Sam Taylor Executive-Producer: Jon Zazula, Marsha Zazula Engineer: Steve Ames Mastered: Bob Ludwig Illustration, Design: James McDermott Photography: Bob Willems
Podladěné kytary byla tehdy novinka, stejně jako kombinace černé naléhavosti soulu, živočišných emocí gospelu, masivních hard rockových riffů, silných melodií a barevných psychidelických ornamentů. Dougův emocionální vokál doplňovaly křišťálově čisté vícehlasy a to vše dohromady vyvolávalo vzpomínky na velikány rockové scény, jako byli např. BEATLES, CROSBY, STILLS, NASH +YOUNG, CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL a nebo BLACK SABBATH. Silné album.
Skupina: Doug Pinnick - Vocals, Bass Ty Tabor - Vocals, Guitars Jerry Gaskill - Drums	Sneak Preview Vyšlo 1983, Independent Seznam skladeb: 01. Media Man (2:43) 02. You're The Only One (3:18) 03. Hang On (3:33) 04. Together (3:53) 05. The Door (5:46) 06. Linda (3:20) 07. Inside Outside (3:08) 08. Full Scale (2:39) 09. When You Smile (3:44) 10. Where's Everybody Going? (2:58) Total Time: (00:00) Recorded at Dyna-Might Studios Springfield, MO Producer: John Gott and Sneak Preview Engineer: John Gott Mixed: John Gott
Sneak Preview is an independently released album by the future members of King's X going by the name of Sneak Preview. Reportedly, only about 1,000 copies were pressed. The band was not very impressed with the results and may have personally destroyed about half of the pressed copies, making this album a very rare item.

Skupina: Jerry Gaskill - Drums, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Dug Pinnick - Vocals, Bass	Burning Down Boston - Live At The Channel 2012, Molken Music Seznam skladeb: 01. We Are Finding Who We Are (6:33) 02. Mission (4:17) 03. Far, Far Away (4:44) 04. We Were Born To Be Loved (4:57) 05. It's Love Intro (3:36) 06. It's Love (5:28) 07. I'll Never Get Tired Of You (3:51) 08. Visions (7:27) 09. Over My Head (12:47) 10. Moanjam (10:19) 11. The Burning Down (9:53) 12. Talk To You (4:44) 13. Fall On Me (4:13) 14. Power Of Love (6:02) Total Time: (00:00) Recorded live in Boston, MA at The Channel (June 12, 1991) Producer: Wally Farkas Mastered, Edited: Wally Farkas Recorded [Original Stereo FOH Recording]: Jay Phebus Artwork, Layout: Sketchmediagroup
Skupina: Jerry Gaskill - Drums, Backing Vocals Ty Tabor - Guitars, Backing Vocals Doug Pinnick - Vocals, Bass	Live Love In London 2CD, vyšlo 25. října 2010, Inside Out Music, 0505202/IOMDDVD 023 Seznam skladeb: Disc 1 01. Groove Machine (3:59) 02. Alright (3:08) 03. Pleiades (5:19) 04. Move (4:29) 05. What Is This? (4:05) 06. Lost in Germany (4:56) 07. Black Flag (4:45) 08. Pray (4:36) 09. Dogman (4:34) 10. Go Tell Somebody (3:29) 11. Julie (2:51) Total Time: (46:11) Disc 2 01. Looking For Love (3:54) 02. Summerland (4:02) 03. Over My Head (12:46) 04. It's Love (4:53) 05. We Were Born To Be Loved (6:17) 06. Goldilox (5:45) 07. Visions (7:56) 08. Moanjam (7:49) Total Time: (53:22) Total Time: (99:33)
Skupina: Jerry Gaskill - Drums, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Doug Pinnick - Vocals, Bass	Tales From The Empire: Cleveland 6.26.92 Vyšlo prosinec 2009, Molken Music, MM1009 Seznam skladeb: Disc 1 01. The World Around Me (3:35) 02. Shot of Love (3:57) 03. Lost in Germany (5:08) 04. The Big Picture (5:28) 05. It's Love (5:38) 06. We Are Finding Who We Are (7:26) 07. Summerland (3:48) 08. Fall on Me (4:58) 09. Prisoner (5:23) 10. Mr. Wilson (4:29) 11. Wonder (5:19) 12. Power of Love (5:59) Total Time: (61:08) Disc 2 01. We Were Born To Be Loved (6:20) 02. Black Flag (4:48) 03. Goldilox (5:18) 04. Over My Head (8:52) 05. Moanjam (11:14) 06. Mission (4:47) 07. Not Just For The Dead (14:00) Total Time: (55:19) Total Time: (116:27) Recorded at the Empire Concert Club, Cleveland, OH June 26, 1992
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Gretchen Goes to London: Live At The Astoria DVD, vyšlo 22. listopadu 2008, Molken Music, MM1005 Seznam skladeb: 01. King (:) 02. What Is This? (:) 03. Out of the Silent Planet (:) 04. Sometimes (:) 05. Summerland (:) 06. Fall on Me (:) 07. Goldilox (:) 08. Everybody Knows a Little Bit of Something (:) 09. Over My Head (:) 10. Mission (:) 11. In the New Age (:) 12. The Burning Down (:) Total Time: (97:50)
Recorded live at the Astoria in London on May 6, 1990, while King's X were supporting "Gretchen Goes to Nebraska".
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals	Live & Live Some More 2CD, vyšlo 2007, Molken Music, MM1003 Seznam skladeb: CD 1: 01. Complain (4:19) 02. Pillow (4:40) 03. We Were Born To Be Loved ( 5:49) 04. Black Flag (4:35) 05. Black The Sky (4:41) 06. Don't Care (4:56) 07. Goldilox (5:22) 08. Pretend(4:46) 09. Dug's Rap (0:45) CD 2: 10. Over My Head (12:20) 11. Fool You (5:05) 12. Cigarettes (8:48) 13. Dogman (4:55) 14. It's Love (6:27) 15. Moanjam (12:27) 16. Shoes (3:38) 17. King (4:04) Total Time: (97:50) Recorded in Dallas, Texas in 1994 Producer: Wally Farkas Engineer [Live Sound]: Jay Phebus Artwork, Layout: Sketch Media Group
Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals Hosté: Jeff Ament - Bass (D1-07)	Live All Over The Place 2CD, vyšlo 1. listopadu 2004, Inside Out Music, IOMCD 190, Inside Out Music, 6 93723 40592 6 (Germany) Seznam skladeb: Disc 1: Electric 01. Groove Machine (4:10) 02. Dogman (4:19) 03. Believe (6:40) 04. Little Bit Of Soul (4:48) 05. Complain (3:16) 06. Over My Head (8:16) 07. Manic Depression (5:38) 08. Black Like Sunday (3:40) 09. Finished (4:01) 10. Screamer (4:30) 11. Johnny (8:21) Disc 2: Acoustic 01. The Difference (3:51) 02. (Thinking And Wondering) What I'm Gonna Do (4:06) 03. Mr. Evil (4:10) 04. Mississippi Moon (3:44) 05. Goldilox (5:02) 06. Everybody Knows A Little Bit (4:15) 07. A Box (4:06) Electric 08. Talk To You (4:50) 09. Visions (6:03) 10. Cigarettes (8:28) 11. Summerland (3:47) 12. We Were Born To Be Loved (5:49) 13. Moan Jam (11:18) Acoustic Bonus Track 14. Over My Head (5:25) Total Time: (132:55) Recorded November 2002 - March 2003 Producer: King's X Photos by Doug Pinnick, Jay Phebus, Katrina Plummer, Ray Odjeda, Stefan Beeking and Frank Seifert
První „živé“ album v dějinách kapely nabízí podle očekávání neučesaný a pravdivý obraz jejich koncertních vystoupení. Na nějakou chybičku se tady moc nehledí, podstatný je pocit bezprostřednosti a autenticity. Řev fanoušků je po celou dobu jasně slyšitelný a jsou tak vlastně dalším členem kapely. Zvuk je ponechaný v původní podobě, žádné dodatečné úpravy ve studiu se nekonaly a tak na vás z desky přímo vyskočí jejich absolutní nasazení a radost z hudby, kterou KINGS na svých koncertech rozdávají plnými hrstmi. Podařilo se zde perfektně zachytit ducha kapely a tu skvělou atmosféru jejich koncertů, plných vášnivé radosti a tryskající energie. Na druhém CD je polovina skladeb v akustickém provedení, což jim ovšem ani v nejmenším neubírá na síle. V hudbě KINGS není absolutně žádný prostor pro nějaké trapné pózy, vyčpělá klišé či narcistní natřásání vlastního ega. Je to pořádná porce poctivého hard rocku a KINGS jsou zde uvolnění, dynamičtí, zemití, plni síly a sebevědomí.

Skupina: Doug Pinnick - Bass, Vocals Ty Tabor - Guitars, Vocals Jerry Gaskill - Drums, Vocals

Best Of King’s X Vyšlo 11. listopadu 1997, Atlantic, 7567-83066-2 Seznam skladeb: 01. King (3:04) 02. Goldilox (4:43) 03. Summerland (3:18) 04. Pleiades (4:41) 05. It's Love (4:37) 06. Mr. Wilson (3:39) 07. Black Flag (4:01) 08. Lost in Germany (4:52) 09. Dogman (4:02) 10. Cigarettes (5:52) 11. The Train (3:07) 12. Looking For Love (2:59) 13. Life Going By (4:05) 14. Sally (New studio track) (3:58) 15. April Showers (New studio track) (4:10) 16. Lover (New studio track) (2:25) 17. Over My Head" (Live) (10:04) Total Time: (73:37) Recorded 1987-1997 Producer: Various Producer: Arnold Lanni, King's X

Oficiální stránky: http://www.kingsx.net Další odkazy: http://rockblock.cz/clanky/kingsx.htm https://rockblock.lukasberta.com/clanky/kingsx.htm http://www.kingsxonline.com/ http://www.insideout.de/

Made by  ©  18.5.2022  Poslední aktualizace 25.6.2022

mbrezny@centrum.cz  ...a vzkaz autorovi!