The Mars Volta

V historii kapely se jako dvě spojené nádoby propojují příběhy kapel At The Drive-In a The Mars Volta. Kořeny The Mars Volta se totiž nacházejí v kapele At The Drive-In (ATDI).

"Jako Mars Volta jsme si určili, že budeme zpívat o lidech, kolem kterých vždycky vězel oblak smůly."

Vše začalo ve městě El Paso v Texasu, kde jednoho dne v garáži začíná v roce 1993 společná etapa Cedrica Bixlera-Zavaly a kytaristy Jima Warda pod hlavičkou kapely At The Drive-In. Nově vytvořená kapela zahrála svůj první živý koncert dne 14. října 1994 v Attic, v El Paso, Texas, po kterém následovalo show 15. října na trhu Loretto High School. Hardcorové začátky znamenaly ale desítky tisíc kilometrů v dodávce, krátké nahrávací sekvence, první singly, nějaké záskoky, jeden dokonce i s českou kapelou Sunshine v době, kdy ještě netvořili uniformní a trendům se podřizující indie. Byly to koncerty pro pár diváků, a to nejen v klubech, ale rovněž i v garážích a bytech. V tehdejších bezinternetových časech to znamenalo hlavně podporu undergroundového, jen pomalu rozrůstajícího se publika. O tři roky později kapelu doplnil basista Rodríguez-López, a spolu s Paulom Hinojose na baskytaru a Tonym Hajlarom na bicí utvořili zdravé jadro, které se společně na pódiu představilo i při jejich budoucím reunionu.

At The Drive-In jsou známí hlavně pro agresivní a celkem poměrně strávitelnou směs, která definovala zvuk, který se v současné době označuje jako post-hardcore. ATDI se však nacházeli na pokraji komerčního zájmu, částečně kvůli nudě, částečně kvůli hudebním rozdílům. Posluchače kromě jejich energie zaujala, zvláště v pozdějších letech, evidentní nadžánrovost, kterou kapela vyhovovala i fanouškům se zájmem o "post-" i "hardcore". Samotný kvintet se však na vrcholu tvořivého úsilí začal rozdělovat na základně zvukového zájmu - z jedné strany stál Ward s Hinojosem a Hajlarem, kteří se drželi tvrdosti, na druhé straně zde stáli stále výraznejší dva členové Cedric Bixler-Zavala a Omar Rodríguez-López začínající dále zkoumat svůj experimentální, dubem ovlivněný vedlejší projekt s názvem De Facto, v němž se uvedl Bixler-Zavala na bicí, Rodríguez-López na basu, Isaiah "Ikey" Owens na klávesy a zpěvák Jeremy Michael Ward na smyčky a zvukové efekty. Tento projekt tíhl k experimentální a psychedelické stránce. Spojovacím článkem mezi pozdějšími At The Drive-In a časnými The Mars Volta nebyl nikdo jiný než vousatý super-producent Rick Rubin.

Poslední společná práce reprezentantů obou proudů v At The Drive-In, třetí album "Relationship Of Command", je zároveň i přímým předchůdcem psychedelického debutu The Mars Volta "De-Loused In Comatorium", ale zároveň na něj má svoji návaznost surovost Wardovy nové kapely Sparta. Je to epitaf a zároveň i nahrávka, která představila At The Drive-In širokému spektru různorodých posluchačů, možná i proti vůli vůli samotné skupiny.

"Rick reprezentuje uši normálního človeka, ale já bych nejraději takému človeku uši utrhl. Pokud bychom to neudělali, nikdy by jsme se nedostali na místo, kde existuje hudba budúcnosti", vyjádřil se na Rubinovou adresu Bixler-Zavala, který nebyl s nahrávkou spokojen, a to ani s mixem Andyho Wallaca. Ale právě přizpůsobení soundu kapely širokému spektru lidí zásadně přispělo k důležitosti nahrávky "Relationship Of Command". Po jejím dokončení se ale dostavily i další věci, se kterými se kapela těžce vyrovnávala, ať již to byl náhlý nárůst popularity, experimenty s drogami, vyčerpanost z cestování, a především rozdíly v představách o budoucím směřování kapely. Nepomohla tomu ani dopravní nehoda, při které se dodávka kapely převrátila komplet na na střechu. V první polovině roku 2001 si At The Drive-In na vrcholu popularity dali pauzu a zrušili veškeré koncerty. A to na 11 let.

Po třetí desce, kdy se zdálo, že motor přestal škobrtat a nabral otáčky, přišel zlom. "Byl to jednostranný vztah," vzpomíná Omar Rodriguez-Lopez. "Byli jsme zrovna v Praze, když jsem ostatním řekl, že už v téhle kapele nechci být, že si chci založit svoji. Lidi pak za náma chodili, a jaký že jsme to blbci, když rozpouštíme kapelu ve chvíli, kdy se nám začíná konečně dařit. A to byl přesně ten způsob uvažování, se kterým jsme nechtěli mít nic společného."

Rodriguez-López a Bixler-Zavala opustili na At The Drive-In v roce 2001 kvůli kreativním rozdílům a nárokům kvůli mainstreamového úspěchu a také zneužívání drog. Zbývající členové kapely vytvořili kapelu Sparta. Během roku 2001 se basistka Eva Gardner připojila

ke skupině De Facto a nahráli dvě písně s bubeníkem Blakem Flemingem a producentem Alexem Newportem, ze kterých se stalo v podstatě první demo The Mars Volta. Sestava pro jejich první veřejné vystoupení na Chain Reaction v Anaheimu v Kalifornii byla Rodríguez-López, Bixler-Zavala, Owens, Gardner, Ward a bubeník Jon Theodore. Tato sestava nahrála další tři skladby s Alexem Newportem, z nichž se stalo EP "Tremulant", které vyšlo na začátku roku 2002 pod hlavičkou Gold Standard Laboratories.

Po zániku At The Drive-In se Rodríguez-López a Bixler-Zavala v podstatě znovu začínali od základů, cestovali a vystupovali v menších místech. V jejich raných letech byli The Mars Volta charakterizováni chaotickými živými výstupy a těžkým užíváním drog. K názvu The Mars Volta, který si nová sestava do svého vínku, se Cedric Bixler-Zavala vyjádřil v jednom rozhovoru:
"Volta je převzato z knihy Federica Felliniho o jeho filmech a o tom, co je charakterizováno jako proměna scény nebo obrat, když nová scéna se u něj nazývá Volta. Znáte to, mění se čas a přechod. A Mars, to bylo jen kvůli fascinaci sci-fi, takže to konec konců vypadalo jako cokoliv, o čem píši, jehož význam je vždy na posluchači. Podobně píšeme písně a slova, a pokud to vypadá skvěle i na papíře, pak je to pro nás jako malba, jestliže to vypadá dobře, zadruhé pak mají lidé obvykle lepší interpretaci, než my bychom kdy měli".

Vůdčí mozek Omar na sebe vzal přirozenou roli hudebního režiséra a pochodující studnice všech možných variací melodií a ačkoli ještě neměli po ruce žádný vydatelný materiál, začínalo se cosi šuškat o kapele, jejíž koncerty jsou nevídaným zážitkem. Ostatně hned na první "představení" se přišly podívat Courtney Love a Wynona Rider.

Debutové EP "Tremulant" The Mars Volta vyšlo 2. dubna 2002 u Gold Standard Labs a nahrávalo se od října do prosince 2001 v Long Beach, California. Produkoval je Alex Newport a je také jedinou nahrávkou zakládající basistky Evy Gardner. Pokud jde o nahrávání EP, basistka Eva Gardner v roce 2009 uvedla: "Byli jsme někde v Long Beach a byl to opravdu vzrušující čas, protože to byla právě tato nová hudba. Byl to nový projekt pro tyto lidi, takže z toho byli téměř doopravdy nadšení. Bylo to skvělé. Udělali jsme tři písně, a bylo to pro mě také zábavné, protože to bylo poprvé, kdy jsem byla v profesionální pozici v životě... předtím jsem dělala nahrávky, ale byly to jen domácí studia s přáteli a tak. Byla to zavedená skupina. Bylo zábavné být v profesionálním studiu a zahrát si skutečně se skvělými hudebníky".

Po EP "Tremulant" pokračovali The Mars Volta s proměnlivou sestavou, zatímco se připravovali na nahrávání svého debutového studiového alba "De-Loused In Comatorium", produkovaného s Rickem Rubinem a vydaného 24. června 2003. Zatímco

"Tremulant" neměl obecné téma (kromě prorockého zmínky) De-Loused byl sjednocené dílo spekulativní fikce, které vyprávělo příběh někoho z člověka v komatu vyvolané drogami a bojovalo se zlou stránkou jeho mysli. Ačkoli lyricky temný, Mars Volta v rozhovorech uvedl, že protagonista alba je založen na jejich zesnulém příteli Julio Venegasovi nebo „Cerpinovi Taxtovi“, básníkovi El Paso a umělci, který

po úmyslném předávkování drogou vstoupil do kómatu na několik let a později spáchal sebevraždu. Zemřel skokem z nadjezdu Mesa Street na Interstate-10 v El Paso během odpolední dopravní špičky. [Večer potřebná smrt] (Venegasova smrt byla také zmíněna v písni At The Drive-In "Embroglio" z jejich alba Acrobatic Tenement.)

V rozhovoru pro The Aquarian Weekly v roce 2008 Cedric Bixler-Zavala řekl o práci s Rubinem: "Rick opravdu zjednodušil některé části, o kterých jsme si mysleli, že jsou jedinečné, a jen je učinil velmi stravitelnými. Má tu věc, že nahrazuje uši obyčejného člověka - raději bych propíchl uši obyčejného člověka. Pokud tak neučiníme, nikdy se nedostaneme na místo, kam se posune v budoucnu hudba".

The Mars Volta neměli během nahrávání žádného oficiálního basistu, ale Flea z Red Hot Chili Peppers nahrál devět z desíti skladeb alba, zatímco Justin Meldal-Johnsen nahrál na "Televators" kontrabas. Fleův spoluhráč John Frusciante také přispěl další kytarou, syntezátorem a doprovodnými vokály v "Cicatriz ESP". Po několika dočasných vystoupeních byl objeven Juan Alderete (dříve Racer X) jako stálý basista.

Navzdory omezené propagaci "De-Loused In Comatorium" získalo silné recenze a objevilo se v několika přehledech nejlepších alb na konci roku. Album zůstává nejprodávanější nahrávkou The Mars Volta a prodalo se jej přes 500 000 kopií. Rolling Stone zařadil skladbu z "De-Loused", "Drunkship Of Lanterns" jako 91. nejlepší kytarovou píseň všech dob. Kapela později vydala limitovanou edici alba, která byla k dispozici ke stažení na webu Gold Standard Laboratories. Text hovoří o Cerpinovi Taxtovi (Julio Venegas) a jeho sebevraždě.

Ward byl nalezen mrtvý v jeho Los Angeles domě jeho spolubydlícím v neděli 25. května 2003 po zjevném předávkování heroinem. V té době mu bylo 27 let a jeho smrt přišla necelý měsíc před vydáním alba "De-Loused In Comatorium". Magazín zjistil, že Wardovi práce v oblasti vymáhání splátek v Los Angeles sloužil jako zdroj inspirace pro album Mars Volta "Frances The Mute". Ward také přišel se jménem pro "Amputechture", třetí album The Mars Volta. Byl bratrancem člena skupiny At The Drive-In a Sparta Jima Warda a bratrem punkového rockového basisty z El Pasa Jereda Warda.

Kapela zrušila druhou etapu turné a první singl "De-Loused" byl později věnován Wardovi. Právě tato událost konečně přesvědčila vůdce skupiny Rodríguez-Lópeze a Bixler-Zavala, aby údajně přestali používat opiáty. Bixler-Zavala si vzpomněl: "Jednoho dne jsme se všichni dostali vysoko, a Jeremy se mě zeptal, jestli vidím, že má v hlavě červy. Už jsem se nikdy nedotkl těch věcí. Jeho procházení bylo posledním hřebíkem v rakvi. Nikdy jsme se k tomu nevrátili."

Když skupina pokračovala v turné na podporu "De-Loused", připojil se na bicí Omarův bratr Marcel Rodríguez-López. Práce na jejich druhém albu začaly v roce 2004. Téhož roku skupina získala cenu Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů Vanguard Award.

V roce 2005 skupina vydala druhé album "Frances The Mute". Příběh představený v konceptu alba se týká deníku, který byl nalezen v autě s odloženým zvukem pozdějšího zvukového technika Jeremyho Warda, v době, kdy pracoval jako repo-muž. Autor deníku není znám, ale zdálo se, že je to někdo, kdo byl adoptován a hledal své rodné rodiče, a navíc zřejmě trpěl duševními chorobami způsobenými smrtí svého blízkého. Texty pro každou skladbu alba jsou volně založeny na postavách a životních událostech popsaných v deníku této osoby.

"Frances The Mute" po svém vydání začalo ještě jako větší komerční hit než "De-Loused", prodalo se 123 000 kopií v prvním týdnu a debutovalo na 4. místě v albovém žebříčku Billboard. Recenze na "Frances The Mute" byly obecně pozitivní (hodnocení 75 na Metacritic), třebaže poněkud polarizované. Rolling Stone je nazval "horečnatým a barokním pátráním po sobě samém, což vyvolává stejnou vznešenost a gravitaci jako Led Zeppelin před třemi desetiletími", dokonce i kritici "Frances The Mute" obecně ocenili hudební schopnosti skupiny. Píseň "L'Via L'Viaquez" byla později vydána jako singl při zkrácení z původních 12 minut na pouhých pět. Podle hodnocení Nielsen SoundScan se prodalo "Frances The Mute" ve Spojených státech téměř 465 000 kopií.

Rodríguez-López napsal všechny instrumentální části a také sám organizoval a produkoval nahrávky. Použil metodu, kterou Miles

Davis používal k vyvolání skvělých představení od spoluhráčů: odmítl nechat ostatní členy poslouchat navzájem své party, nebo kontext jejich vlastní části, čímž je nutil je hrát každý part, jako by to byla samostaná píseň. Aby toho bylo dosaženo, hudebníci zaznamenali pulz metronomu. Rodríguez-López v ateliéru rekrutoval Adriána Terrazase-Gonzáleze, aby pro album zahrál saxofon, flétnu a další dechové nástroje. Terrazas-González se později připojil jako stálý člen k The Mars Volta, když s kapelou koncerřtoval na podporu "Frances The Mute".

U několika skladeb napsaných během původních nahrávek alba se nikdy neprovedl finální mix. Zejména titulová 14-minutová skladba "Frances The Mute", která měla původně otevírat album a měla nakonec dekódovat koncepci alba, nebyla zařazena právě kvůli své délce. Místo toho byla skladba uváděna jako B-strana k singlovému vydání pro "The Widow".

Dne 20. května 2005, místo hraní tradičního setlistu na KROQ Weenie Roast Festival, skupina odehrála 50-minutový improvizační jam, který byl žertem Rodríguez-Lópezem pojmenován na místě jako "Abortion, The Other White Meat". V souladu s tradicí testování a vývoje nových prací u The Mars Volta se později část "Abortion" objevila v "Population Council's Wet Dream" z alba "Old Money" z roku 2009 od Rodríguez-Lópeze.

Kapela The Mars Volta, která křižovala Evropou na podporu svého alba "Frances The Mute", vystoupila 22. června 2005 v pražském klubu Roxy. Kapela, o které se říká, že je záležitostí pro fajnšmekry, odehrála v Praze velmi rozporuplný a kontroverzní koncert, což zavinilo hlavně katastrofické ozvučení první poloviny vystoupení, ale i něco nestravitelných momentů. Ten, kdo navštívil v klubu Roxy koncert hispanoamerických art rockerů The Mars Volta, měl veliké štěstí. Kapela totiž krátce po svém pražském vystoupení zrušila zbytek evropského turné, když důvodem byl podle jejich mluvčího zdravotní stav frontmana Omara Rodriguez-Lopeze. Ten prý trpěl od začátku turné bolestmi břicha, které se v poslední době vystupňovaly natolik, že musel vyhledat lékařské ošetření. Poto se zotavoval s přáním, že s kapelou stihne alespoň podzimní americkou šňůru společně se System Of A Down.

Uprostřed jejich hlavního turné po USA, bývalý člen At The Drive-In, Paul Hinojos opustil kapelu Sparta, aby se připojil k The Mars Volta s vyjádřením: "Můj čas se Spartou se naplnil a už prostě nebyl zábavný". Hinojos se připojil jako rytmický kytarista a stal se zvukovým technikem skupiny, což byla pozice, kterou dříve zastával Ward. Hinojos předtím koncertoval s The Mars Volta v letech 2003 a 2004. V polovině roku 2005 skupina vystupovala na podporu alba se System Of A Down a vévodila festivalu All Tomorrow's Party v Camber Sands v Anglii. Dne 8. listopadu 2005 bylo vydáno také živé album s názvem "Scabdates".

Každý, kdo měl možnost v červnu vidět v klubu Roxy koncert skupiny The Mars Volta, nebyl určitě lhostejný ke zprávě, že jejich kytarista a protagonista Omar Rodriguez-Lopez, známý svým experimentálním stylem, přijede opět do Prahy s kvintetem nesoucím jeho jméno. Koncert se konal 19. listopadu 2005 v klubu Matrix. Před ním vystoupí kapela Radio Vago, která předskakuje celému jeho evropskému turné.

Po dokončení turné pro "Frances The Mute" na podzim 2005, Rodríguez-López odcestoval do Amsterdamu a složil tam materiál, z něhož se stalo album "Amputechture", které bylo vydáno 8. září 2006 v Evropě, 9. září 2006 v Austrálii a 12. září 2006 v USA. Rodríguez-López strávil většinu svého času v Amsterdamu prací na různých sólových projektech, zejména jednoho názvem "Omar Rodriguez Quintet". V té době Rodríguez-López také složil hudbu pro film El Búfalo de la Noche, který napsal a režíroval Guillermo Arriaga a Jorge Hernandez Aldana.

Album "Amputechture" produkoval Rodríguez-López a míchal je Rich Costey. Jeff Jordan navrhl přebal a bylo to jejich první album, které nerealizoval Storm Thorgerson. Jednalo se znovu o koncepční album, ale spíše než vyprávění uceleného příběhu, bylo album sadou medailónů, kdy každá píseň vyprávěla jiný příběh. Bylo to také poslední album s bubeníkem Jonem Theodorem, kterého Rodríguez-López propustil před turné na podporu alba. Rodríguez-López v rozhovoru s italským fanouškem řekl, že Theodore byl jediným členem kapely, který nebyl šťastný z hraní naživo a kazil tím náladu ostatních.

Kytarista Red Hot Chili Peppers John Frusciante byl uveden u každé skladby alba kromě "Asilos Magdalena". Rodríguez-López přispěl sóly a riffy, kde bylo třeba zdvojit kytarové party. Bixler-Zavala v rozhovoru řekl: "... naučil Frusciantehi všechny nové písně a Frusciante přehrál pro nás kytary, aby mohl Omar sedět a poslouchat písničky objektivně. Je skvělé, že nám chce pomoci a dělá to".

Dne 28. července 2006 obsadil bubenickou stoličku Blake Fleming, dříve člen Laddio Bolocko, Dazzling Killmen a je znám z úplně prvních The Mars Volta demonahrávek. Nová píseň s názvem "Rapid Fire Tollbooth" debutovála naživo 22. září 2006 v Chicagu v Illinois, jak reportovali fanoušci a účastníci show, kteří obdrželi seznamy setů před koncertem. Píseň se původně objevila na Rodríguez-Lópezově sólovém albu "Se Dice Bisonte, No Búfalo". Píseň se nakonec rozvinula do skladby "Goliath" ze čtvrtého studiového alba skupiny.

Dne 25. září 2006 The Mars Volta zahráli jedinečný set na zahajovacím večeru jako dvojvýstup v Torontu, Ontario. Cedric Bixler-Zavala ale onemocněl a nemohl hrát, takže The Mars Volta hráli s Johnem Frusciantem na třetí kytaru. Setlist se skládal z více než 47 minut instrumentálního materiálu, včetně dlouhé cover skladby od Pink Floyd "Interstellar Overdrive". Dne 17. října 2006 během otevírání koncertu před Red Hot Chili Peppers v East Rutherford v New Jersey, skupina hrála s bubeníkem Deantoni Parksem, když Rodríguez-López vyhodil Fleminga kvůli komplikacím v kapele. Parks zůstal s kapelou pouze do ukončení japonského turné kvůli jeho předchozím závazkům s ostatními skupinami. Dne 31. října 2006 v Clevelandu v Ohiu, když Parks nemohl hrát, odehráli The Mars Volta přibližně 40-minutový improvizační set jako zkoušku pro dalšího bubeníka Thomase Pridgena.

V roce 2006 v epizodě The Henry Rollins Show, The Mars Volta zahráli "Tetragrammaton" a "Den Baphomets" ve vzácném televizním představení. Poté absolvovali rozhovor s Rollinsem o vzniku alba "Amputechture".

V roce 2007 se Thomas Pridgen stal novým stálým bubeníkem kapely. Pridgenovo první vystoupení na plný úvazek se odehrálo na show 12. března na Novém Zélandu, kde skupina debutovala s písní "Idle Tooth", která byla později pro nadcházející album přejmenována na "Wax Simulacra". Po vystoupeních na Novém Zélandu a v Austrálii absolvovali The Mars Volta i několik vystoupení na západním pobřeží jako headlineři. Jedno z těchto představení bylo zachyceno na živém koncertním DVD, natočeném režisérem Jorge Hernandezem Aldanou, které však zatím nevyšlo.

Teprve poté vstoupili do studia, aby začali nahrávat své čtvrté studiové album "The Bedlam In Goliath", které vyšlo v roce 2008 u Universal Records. Navzdory nalezení stálého bubeníka a návratu kapely zpět na práce, bylo nahrávání a produkce alba údajně provázena obtížemi spojenými se špatnou zkušeností s Ouija boardem zakoupeným v obchodě kuriozit v Jeruzalémě. Podle Rodríguez-Lópeze jejich původní inženýr zažil nervové zhroucení, když je ve studiu potkalo dvakrát, že a on i mixér Rich Costey tvrdili, že různé stopy náhodně zmizely.

Čtvrté řadové album je zatím zřejmě nejpřístupnější v diskografii těchto amerických eklektických experimentátorů. Drží se písňové formy a poměrně jasně strukturované celky nechávají vyniknout tradičně silným melodiím. Výrazně ubylo hlukových ploch a úletů na samé hraně nesmyslu, fanoušci zběsilých instrumentálních orgií si však dál přišli na své. Nahrávka není oproti předchůdcům o nic méně třaskavá, ale nervní střety hard/art-rockového retra s jazzem, latinou a dalšími žánry jsou přece jen přehlednější. Daný stav sympaticky pomáhá dravosti a dynamičnosti alba, některé výhrady ale zůstávají. Všudypřítomná těkavost ruku v ruce s celkovou stopáží je pro posluchačovy smysly trochu přetažená. Kapela je už trochu víceméně předvídatelná a Omarova pověstná skladatelská potence jako by začínala narážet na úskalí vlastního opakování se. The Mars Volta přesto znějí živelněji, energičtěji a konečně zase začali předvádět v rámci svého šíleného vidění světa kýžený rock‘n‘roll.

Dne 5. listopadu 2007 vydali The Mars Volta dokument Jeremyho Roberta Johnsona nazvaný "The Mars Volta's Descent Into Bedlam: A Rhapsody In Three Parts". Dokument obsahuje historii kapely a popisuje překážky a inspirace, s nimiž se setkali při tvorbě "The Bedlam In Goliath". Dne 20. listopadu 2007 vyšel první singl "Wax Simulacra" z připravovaného alba s cover písní "Pulled To Bits" od Siouxsie and The Banshees jako B-side.

Kapela zahájila doprovodné turné 29. prosince 2007 "tajným představením" v Echoplexu v Los Angeles v Kalifornii a poté následovala speciální silvestrovská představení v Civic Auditorium v San Franciscu. Toho večera zahráli svůj první akustický set, který obsahoval šest písní a živé předvedení "Miranda, That Ghost Just Isn't Holy Anymore". Kapela pak odjela na klubové turné po východním pobřeží USA během celého ledna, s albovou nahrávkou vystoupení v San Diegu v Soma, po kterém následovaly další evropské zastávky od poloviny února do poloviny března 2007.

Dne 2. ledna 2008 uvedli The Mars Volta online hru s názvem "Goliath: The Soothsayer", která vychází z reálného příběhu, který byl inspirací pro jejich album "The Bedlam In Goliath". Album zaznamenává údajnou zkušenost kapely se "Soothsayer", boardem Ouija, kterou vlastní vokalista Cedric Bixler-Zavala, a proměnu ze zdroje zábavy na turné k psycho-duchovní síle, která kapelu téměř roztrhla. Hra byla k dispozici po omezenou dobu výhradně prostřednictvím Amazon.com.

Dne 17. ledna 2008 skupina debutovala v americké televizní síti debutem "Wax Simulacra" v Late Show Davida Lettermana, v níž se již dříve objevili Rodríguez-López, Bixler-Zavala a Hinojos na koncertu s At The Drive-In v roce 2000. Hned 22. ledna 2008 udělali překvapivé vystoupení v Torontu v Ontariu v kanadských studiích MTV Live, kde předvedli "Wax Simulacra" a rozšířenou verzi "Goliath". Koncem ledna debutovalo nové album jako jejich nejlepší v kariéře na pozici č. 3 v Billboard 200. Píseň "Wax Simulacra" získala v roce 2009 cenu Grammy Award v kategorii Best Hard Rock Performance. Byla to vůbec první nominace a vítězství skupiny. Členové kapely poděkovali svým rodinám a Bixler nabádal lidi, aby nezapomínali vzpomínat na nedávno zesnulé Luxe Interiora a Rona Ashetona.

Po roce dorazí na pulty obchodů nová, v pořadí již pátá deska americké kapely The Mars Volta. Omar Rodríguez-López diskutoval o příštím albu kapely již v lednu 2008, v měsíci, kdy vyšlo "The Bedlam In Goliath". Prohlásil tehdy: "Považuji to za naše akustické album". Cedric Bixler-Zavala vyjádřil nutkání, aby album nebylo vydáno na hlavní etiketě. V únoru 2009 Rodríguez-López prohlásil, že "další dva záznamy The Mars Volta jsou již zaznamenány a čekají pouze na datum vydání". Víkend před vydáním desky se Omar Rodriguez-Lopez a Cedrix Bixler-Zavala se svoji kapelou vyskytovali na německých festivalěch Southside a Hurricane. Své páté studiové album s názvem "Octahedron" ohlásila kapela 14. dubna 2009. Ve Spojených státech bylo vydáno 23. června 2009 a ve zbytku světa 22. června 2009. Vinylová verze vyšla 21. července v limitované edici 500 kusů. V duchu zahušťování zvuku skupiny požádal Rodríguez-López saxofonistu Adriána Terrazase-Gonzáleze a kytaristu/manipulátora zvuku Paula Hinojose, aby odešli. O jejich odchodu perkusionista Marcel Rodríguez-López poznamenal: "...je to, jako bychom získali kompletně novou kapelu. Jsou to dva mínus členové - musíme hrát jinak." Prvním singlem se pak v Severní Americe stala skladba "Since We've Been Wrong", prvním europským singlem píseň "Cotopaxi".

Produkci osmi nových písní, které dohromady dosahují stopáže devětačtyřiceti minut, obstaral hlavně kytarista a zvukový mág Omar Rodríguez-López. Rodríguez-López také pracuje na novince Juliette Lewis a 5. května 2008 vyšlo také debutové album "Cryptomnesia" nové formace El Grupo Nuevo De Omar Rodriguez-Lopez, ve které se představí členové The Mars Volta společně s bubeníkem Zachem Hillem. Základy tohoto projektu vznikly už v roce 2006, ale bylo dokončeno až minulý rok. Kromě samotného Rodríguez-Lopeze se na projektu podílejí Zach Hill a Jonathan Hischke z kapely Hella, Juan Alderte z The Mars Volta a na osmi z jedenácti skladeb zpívá frontman Cedric Bixler-Zavala.

The Mars Volta se po třech letech vrátili do Prahy, kde 26. července 2008 měli vystoupit v pražské Incheba Areně (dříve Malá sportovní hala), koncert byl ale přesunut do klubu Roxy. Vystoupení proběhlo v komornějším prostředí a nabídlo fanouškům těsnější, téměř intimní kontakt s touto pro mnohé kultovní formací. Kapela přijela představit albovou novinku "The Bedlam In Goliath".

Výňatek z představení The Mars Volta na All Tomorrow's Parties, UK 2005 na A Nightmare Before Christmas festivalu byl uveden ve filmu All Tomorrow's Party, který se do kin dostal během října 2009.

Během turné k albu Octahedron bylo vystoupení z 23. října v Raleigh, NC neočekávaně zrušeno. Měla to být závěrečná přehlídka severoamerické etapy turné, ale byla zrušena kvůli sporu mezi Bixlerem-Zavalou a Thomasem Pridgenem, tehdejším bubeníkem, který skončil tím, že Pridgen náhle opustil místo konání. O měsíc později pak Pridgen potvrdil svůj odchod z The Mars Volta, kde ve statusu na Facebooku uvedl "nejsem už v TMV". V rozhovoru z února 2011 Přidgen prohlásil, že opustil skupinu "protože zpěvák měl žárlivý egoistický výlev. Není v tom nic dalšího, po čem by se mělo pátrat". Juan Alderete však v roce 2013 uvedl, že "Thomas se opravdu opil, udělal nějaké špatné věci a skutečně poškodil svoji důvěru, kterou jsme s ním všichni měli". Kapela později dokončila turné s bubeníkem Daveem Elitchem, které hrála po celé Evropě a Austrálii až do konce ledna 2010. V říjnu 2010 hráli The Mars Volta dvě představení v Brazílii a Chile. Jejich dlouhodobý klávesista, Ikey Owens, byl v těchto termínech nepřítomný kvůli závazkům na turné s jeho vlastním projektem Free Moral Agents.

Krátce po vydání "Octahedron" Rodríguez-López uvedl, že předpokládané pokračování "pozastavil" a začal pracovat na zcela novém albu. V rozhovoru pro Rolling Stone z dubna 2010 hovořil Rodríguez-López o pokusu osvobodit se ze sevření ve studiu. Tvrdil, že již dokončil psaní alba, a čeká pouze na texty a vokály od Bixlera-Zavaly. Rodríguez-López strávil většinu roku 2010 pohračováním své sólové kariéry a bylo vydáno docela málo informací o šestém albu The Mars Volta. Během tohoto roku také začal bubeník Deantoni Parks koncertovat s Rodríguezem-Lópezem a objevil se na několika sólových nahrávkách. Cathy Pellow ze Sargent House Records potvrdila v rozhovorech s Parksem, že se má stát dalším bubeníkem The Mars Volta.

V roce 2011 Rodríguez-López hovořil o novém albu kapely v několika rozhovorech, přičemž uvedl, že bude obsahovat třináct písní, které "[jsou] zjednodušenou verzí toho, co jsme předtím dělali, a bude vydáno, až se pro to rozhodne vydavatelství". Bixler-Zavala využil příležitosti, aby učinil několik poznámek ke zvuku alba, naznačující drastickou změnu zvuku pro skupinu, když označil nový zvuk za "future punk".

Na poslední chvíli byl potvrzen pražský koncert kapely Free Moral Agents, v jejímž čele stojí klávesista Isaiah "Ikey" Owens, známý především z působení u progresivních psychedelických rockerů The Mars Volta. "Free Moral Agents místy znějí jako živelnější verze Massive Attack, ale instrumentální pasáže připomínají i Grails," charakterizují zvuk kapely pořadatelé ze Silver Rocket. V roli předskokana se představil hip-hopper Subtitle, který se v Praze ukázal už v listopadu 2010 spolu s Oddateeem z Dälek. Koncert se uskutečnil v neděli 6. března 2011 v pražském klubu 007.

Dne 19. března 2011 vystoupila Omar Rodriguez-Lopez Group ve SXSW. Bixler-Zavala se připojil ke skupině jako zpěvák a vystoupil s kapelou se zcela novým materiálem, což vedlo ke spekulacím o představení jako o tajné show The Mars Volta pod pláštíkem Omar Rodriguez-Lopez Group. Skupina pokračovala v turné po celý duben ve stejné sestavě Bixler-Zavala, Omar a Marcel Rodríguez-López, Juan Alderete, Deantoni Parks a dříve zákulisní klávesista a zvukový manipulátor Lars Stalfors. V létě roku 2011 bylo zahájeno oficiální turné The Mars Volta, které se skládalo ze zahajování koncertů Soundgarden ve vybraných termínech, spolu s jejich úvodním slotem pro Red Hot Chili Peppers při jejich jednorázovém koncertu v Hongkongu 9. srpna 2011. Během těchto představení skupina ve své šestičlenné sestavě pokračovala v hraní nového materiálu, který měl premiéru během turné Omar Rodríguez-López Group začátkem roku. Bixler-Zavala řekl divákům na jedné show, že je "pozval na soukromou zkoušku na jejich nové album", potvrzující, že materiál nebyl určen pro nadcházející album kapely.

Klávesista Ikey Owens, který hrál s kapelou od jejího vzniku, byla zjevně nepřítomen na všech koncertech roku 2011. Na dotaz během rozhovoru Owens uvedl, že věděl: "Absolutně nic. Neslyšel jsem o něm ani jednu poznámku, nenahrával jsem to. Nevím, jestli na něm budu hrát, nemám tušení". Basista Juan Alderete později prostřednictvím Twitteru odhalil, že Owens už nehrál s The Mars Volta od doby, kdy byl zaneprázdněn "producentskými skupinami". Marcel Rodríguez-López a Lars Stalfors převzali místo Owense v kapele u kláves a syntazátorů. Dne 5. ledna 2012 bylo potvrzeno, že nová píseň s názvem "Zed And Two Naughts" odhalená jako součást nadcházejícího alba kapely, byla zařazena na soundtrack "MLB 12: The Show" (videohra od Sony Computer Entertainment).

Až 12. ledna 2012 bylo prozrazeno, že nadcházející album se bude jmenovat "Noctourniquet". Později téhož týdne na oficiální stránce bylo potvrzeno, že "Noctourniquet" je název alba, spolu s odhalením přebalu alba a úplným seznamem skladeb. Zároveň bylo oznámeno její vydání dne 27. března 2012. První singl alba "The Malkin Jewel" byl poprvé vysílán 13. února 2012 a následně vyšel 14. února 2012.

Album "Noctourniquet" je jejich dosavadní nejpřístupnější album kapely, experimenty byly nahrazeny promyšlenými instrumentacemi s využitím vícero prvků, které jsou pro The Mars Volta charakteristické, svojí mírou však přispěla i zkušenost členů z At The Drive-In, která je cítit zřetelněji, než na jakékoliv jiné nahrávce. Podobně jako u předchozích nahrávek The Mars Volta jsou Bixler-Zavalovy texty dobrodružnou výpravou do protagonistova vnitřního světa, tentokrát inspirované tak různorodými podněty, jako jsou britští alternativní rockeři z 80. let The Godfathers, superzlodušská zombie figura z komiksového Supermana nebo Solomon Grundy z Batmana či řecký mýtus o Hyacintovi.

Nástupce nahrávky "Octahedron" byla napsána a produkována The Mars Volta tradičním způsobem, tedy Omar Rodriguez-Lopez a Cedric Bixler-Zavala v úloze autorů a Rodriguez-Lopez jako producent. A přesto tato třináctiskladbová novinka atakuje hraniční hudební sféry, za dosavadních zhruba dvacet let spolupráce kapelou dosud neobjevené. Hudební spektrum a emocionální dopad "Noctourniquet" se pohybuje od bombastické vstupní "The Whip Hand" k naříkavé "The Malkin Jewel", vždy vypíchnuté hypnotickými melodiemi a electro-ambientem, jako například v epické skladbě "In Absentia". Různorodost nového materiálu sjednocuje Rodriguez-Lopezova producentská zkušenost do podoby jedné z nejneobyčejnějších nahrávek The Mars Volta, ale také posunuje album do postavení silné hudební a posluchačské výzvy.

Po ukončení turné k albu "Noctourniquet" se Omar Rodríguez-López rozhodl pozastavit The Mars Volta, aby se plně soustředil na svůj nový projekt Bosnian Rainbows, v němž figuroval také Deantoni Parks. Na dotaz v rozhovoru, zda se kapela znovu sejde, uvedl: "Nevím a nejsem si dost jistý, abych se na to musel ptát. Je to jako bychom to dělali deset let, jedenáct let. Nyní děláme různé věci a vše, co děláme, dává informuje o tom, jak se vyjadřujeme, a pokud se tak stane, stane se to nebo se tak nestane. Není to něco, čeho bychom se měli bát. Nemělo by to zabírat prostor v mysli. Existuje příliš mnoho věcí, které jsou příliš důležité, než aby zabíraly prostor v mysli".

Série velkých comebacků pokračuje, dalšími v řadě se stali texasští At The Drive-In. Ze strohé informace zveřejněné na jejich oficiálních stránkách sice nebylo zcela jasné, zda se bude jednat o ryze koncertní záležitost nebo natočí i nový materiál. Poselství ale bylo jednoznačné: "přerušují jedenáctileté ticho". Tato vlivná post-hardcore kapela vydala ve druhé polovině 90. let tři alba. Poté, co v roce 2001 přerušila činnost, dva její členové Omar Rodríguez-López a Cedric Bixler-Zavala se věnovali projektu The Mars Volta. O možném reunionu se spekulovalo už od roku 2009, kdy Bixler-Zavala naznačil, že se o záležitosti bavil se svými spoluhráči. Rodríguez-López pak na četné dotazy reagoval prohlášením, že se v žádném případě nechce vracet jen proto, aby hrál patnáct let staré skladby, a ještě loni na jaře prohlašoval, že žádné plány na comeback "neexistují, ale nikdy neříkej nikdy". Což se opět potvrdilo.

Smutná zpráva dorazila ke všem fanouškům avantgardního progresivního rocku z amerického El Pasa, když po šesti albech a více než 10 letech se Mars Volta rozštěpili. Všechno vzešlo ze skutečnosti, že se kytarista Omar Rodríguez-López rozhodl více věnovat svému projektu Bonsian Rainbows. To značně rozčílilo druhého klíčového člena zpěváka Cedrica Bixlera-Zavalu, který se rozhodl celé The Mars Volta rozpustit. Dne 23. ledna 2013 Cedric zpěvák Cedric Bixler-Zavala na Twitteru oznámil, že kapelu opouští a obviňuje z nedostatku zájmu kytaristu a spoluzakladatele Omara Rodríguez-Lópeze. "Už tu nemůžu sedět a něco předstírat," uvedl Bixler-Zavala. Ačkoli Mars Volta vydali v březnu 2012 album, pokračovali v pauze po tomto turné. "Všichni děláme různé věci," dopnil v té době Rodríguez-López. Tento týden kytarista odhalil první hudbu ze svého nového projektu Bosnian Rainbows.

Americká experimentální rocková parta The Mars Volta tak ukončila svoji činnost. Na sociální síti twitter už několik dní probíhaly zprávy o konci a nakonec se ke všemu přes toto médium vyjádřil jeden ze členů kapely Cedric-Zavala. Uvedl: "Díky všem fanouškům The Mars Volta za tu podporu, kterou jste nám přinášeli, hlavně u vzniku posledního alba "Noctourniquet", snažil jsem se ze všech sil, ale už nemůžu, odteď už nejsem členem Mars Volta. Upřímně děkuji všem, kteří si zakoupili naši nahrávku či zašli na některý z koncertů, bylo neuvěřitelné hrát před vámi".

"Snažil jsem se jak nejvíce to šlo... ale místo toho jsme dostali Bosnian Rainbows," tweetoval Bixler-Zavala. Dále dodal: "Snažil jsem se kapelu dostat do bodu, kdy se zpět vrátí Jon Theodore a Ikey Owens, ale nezdařilo se to a teď je po všem. Loni jsem dělal všechno pro to, aby jsme s albem "Noctourniquet" vyjeli na velké turné po Severní Americe, ale Omar Rodriguez nechtěl". Na závěr Cedric dodal, že se cítí vinen za lež, kterou kapela v září zveřejnila, nejedná se o pauzu, jak stálo v prohlášení, ale o rozpad kapely.

"Hiatus je jen urážka pro fanoušky... Omar už nechtěl [turné]... Co mám dělat - být nějakou progresivní domácí puťkou [která je v pohodě při sledování svého partnera, jak šukat do jiných kapel?... Všechno co mohu udělat, je posunout se vpřed se svoji hudbou a prostě být šťastný, že The Mars Volta vůbec byli."

Má se za to, že, Bixler-Zavala učinil toto oznámení, aniž by je konzultoval se zbytkem skupiny. "Máme přestávku? Tak to to vysvětluje," tweetoval klávesista Ikey Owens. Po přečtení oznámení poslal Bixler-Zavalovi další zprávu: "Doufejme, že jednoho dne se všichni znovu dokážeme spojit." I přes své hartusení na Twitteru Bizler-Zavala trval na tom, že není "naštvaný" na Rodríguez-Lópeze: "Chtěl jsem být upřímný vůči lidem, kteří mi dovolili živě hrát hudbu". Ale fanoušci mnohem méně odpouštěli muži, kterého obviňují z rozpadu kapely. "Kašlu na Omara!" napsal jeden z nich. Zatímco další dodal: "Omare, nezapomeň, kdo tě dostal tam, kde dneska jsi... myslím, že lze bez roízika říci, že jsi nyní nepřítel."

Bixler-Zavala se následně zaměřil na svoji sólovou hudbu a nakonec zformoval novou kapelu Zavalaz, mezi jejíž členy patří i Juan Alderete. Krátce nato prohlásil, že s Rodríguezem-Lópezem "v současné době nemluví" a že "rozcházení trvalo už čtyři roky ve skládání, takže závěrečné oznámení z mé strany bylo opravdu jen proto, aby děti věděly, že máma a táta se rozešli".

Rodríguez-López mezitím nevyloučil možnost, že se The Mars Volta v budoucnu znovu sejdou: "Kvůli veškerému mému hněvu a způsobu, jakým jsem jednal s lidmi, jsem strávil velkou část svého života jen zavíráním dveří doleva a doprava. V tuto chvíli odmítám zavírat všechny, ale pouze otevírat nové. Ať už mě cesta přivede kamkoliv - pokud je plná radosti a pozitivity - chci jí věnovat svůj talent. [...] Už nemám zájem vrhat kolem záchvaty hněvu." Dále pak upřesnil článek v Billboard, který odhalil rozhodnutí Bixler-Zavaly opustit The Mars Volta a v dohledné budoucnosti účinně ukončil více než dvacetileté hudební partnerství mezi Rodríguez-Lópezem a Bixler-Zavalou. Rodríguez-López dále uvedl: "Natáčel jsem film a slyšel jsem o tom později, lidé se tvářili jako: "Jste v pořádku?" Rozuměl jsem, odkud to přišlo, znal jsem toho chlapa 22 let. Vždy budu respektovat a podporovat každé rozhodnutí, které učiní. Jestli to chce, tak to beru a podporuji to".

V srpnu 2013 byla na internetu uvolněna kolekce nevydaných písní, ukázek, alternativních verzí a in-studio jamů, které vznikaly zhruba od roku 2005 do studiových prací na "Noctourniquet". Zdroj těchto záznamů zůstává stále neznámý.

V únoru 2014 několik příspěvků na mesengeru Comatorium zdrojů z blízkosti kapely odhalilo, že se Bixler-Zavala a Rodríguez-López znovu setkali a hovořili spolu, což naznačuje možný reunion The Mars Volta. Tehdy Bixler-Zavalaova manželka Chrissie zveřejnila na Instagramu obrázek jejího manžela a Rodríguez-Lópeze, který držel Bixlerovy dvojčata na kalifornské pláži.

Bolestný rozpad The Mars Volta je zažehnán? Tehdy se nepochopili zpěvák Bixler-Zavala a kytarista Rodríguez-López, který si založil novou skupinu. Ale spory jsou již zdá se zažehnány. The Mars Volta jsou zpět, tedy ne oni ale dne 9. dubna 2014 byl ohlášen nový projekt s Rodríguezem-Lópezem a Bixlerem-Zavalou nazvaný Antemasque, v němž se také představili Flea na basu, baskytarista Red Hot Chilli Peppers a člen Atoms for Peace, a Dave Elitch na bicí. Nová skupina bojuje zatím ve studiu.

Zpočátku byly vydány tři singly, jejich debutové album pod vlastním názvem bylo vydáno 10. listopadu 2014. Ačkoli Flea nahrával baskytaru, nebyl členem skupiny, ale hrál pouze na jejich prvním albu a nechal skupinu využít jeho nahrávací studio. Později bubeníka Elitche nahradil člen Blink-182 Travis Barker a baasy se chopil Marfred Rodríguez-López. Dne 2. listopadu 2015 skupina debutovala s osmi novými písněmi z nadcházející nahrávky s názvem "Saddle On The Atom Bomb". Album bylo nahráno a mixováno, ale do roku 2020 se dosud neobjevilo.

Dne 14. října 2014 byl Owens nalezen mrtev ve svém hotelovém pokoji v mexickém Pueblo ve věku 39 let. Dva zbývající koncerty v Mexiku na podporu alba Jacka Whitea Lazaretto byly zrušeny. Kapela hrála v Mexico City o tři dny dříve, v Pueble jednu noc před touto událostí a měla naplánováno vystoupení v Guadalajaře v den jeho smrti. Za příčinu smrti byl označen srdeční infarkt.

V rozhovoru pro Rolling Stone 11. července 2016, když se Rodriguez-Lopeze zeptali na potenciální návrat The Mars Volta, odpověděl: "V určitém okamžiku bychom rádi [The Mars Volta] pracovali znovu, víte, co tím myslím. Je toho tolik, co je třeba udělat."

V únoru 2018 Bixler-Zavala na Twitteru potvrdil, že Mars Volta se "brzy vrátí", ale později se vyjasnilo, že při aktivitě At Drive-In budou mít přednost oni před bezprostřední budoucností. V květnu 2019 v dalším tweetu Bixler-Zavaly navrhl, aby s Rodríguez-Lópezem experimentovali s novým materiálem.

V Prahe si zahráli The Mars Volta vícekrát než je zmíněno v textu výše, byli zde letech 2002 a 2003, kdy hráli v Rock Café, v letech 2005 a 2008 pak v pražském klubu Roxy.

Mars Volta vydali svůj první nový materiál po 10 letech. Píseň "Blacklight Shine" je první hudbou Cedrica Bixlera-Zavaly a Omara Rodrigueze-Lopeze pod hlavičkou Mars Volta od alba "Noctourniquet" v roce 2012. "Blacklight Shine" je silně ovlivněna hudbou Bomba z Portorika, přičemž Bixler-Zavala zpívá ve španělštině přes perkusní jam, který vykouzlí ducha Santanovy rané tvorby, stejně jako některé z volněji rozložených materiálů na "Noctourniquet" a předchozí desce "Octahderon". Text písně odráží "vlnu plynulého výpadku proudu, který vyplavuje vzpomínky na břeh, tlukot srdce, který si stále všechno pamatuje", vysvětluje Bixler-Zavala.

Kapela přitáhla pozornost o víkendu poté, co se v Grand Park v Los Angeles objevila tajemná kostka známá jako L’YTOME HODORXÍ TELESTERION. "Uvnitř krychle se návštěvníci vydali na plnou, pohlcující cestu do vesmíru, kde veřejnost poprvé slyšela "Blacklight Shine"," říkají pozemští představitelé kapely. "Zážitek uvnitř krychle měl vyvolat sebereflexi, s jediným průvodcem fanoušků na cestě nekonečnými galaxiemi a zpět na zem, k sobě samému. Ti, kteří nemohli být svědky L'YTOME HODORXÍ TELESTERION osobně, se mohou podívat vpřed na digitální zážitek 1. července 2022."

Reunion Mars Volta byl poprvé naznačen v roce 2018, kdy Bixler-Zavala tweetoval "Děje se to..." fanouškovi s dotazem, zda kapela někdy vydá nějakou novou hudbu. Následující rok tweetoval, že kapela "v kuchyni hledá nové způsoby, jak házet křivé koule", opět jako odpověď na fanouška, který se zeptal na reunion. V roce 2021 byla alba kapely znovu vydána na barevném vinylu a jako kariéřový 18-diskový box Mars Volta obsahující jednotlivá alba spolu s raným EP "Tremulant" a "Landscape Tantrums", souborem nedokončených originálních nahrávek z debutového alba "De-Loused In The Comatorium".

Kapela také oznámila sérii termínů severoamerického turné. Řada 13 vydtoupení začíná v The Factory v Dallasu 23. září 2022 a vyvrcholí v The Palladium v Los Angeles 21. října 2022.

Mars Volta oznámili vydání svého prvního alba od předchůdce "Noctourniquet" z roku 2012. Nová bezejmenná kolekce vyjde 16. září 2022 pod názvem "The Mars Volta". Skupina také vydala video k "Vigil", třetímu singlu, který byl z alba převzat. Povznášející směs popové melodie a zvukové podivnosti, se zavedením frenetických bubnů v průběhu písně, což jí dodává pocit neklidné klaustrofobie, "Vigil" jde ve stopách "Graveyard Love" z řervence 2022 a "Blacklight Shine" z června 2022. V prohlášení, které doprovázejí zprávy o vydání alba, se říká: "Nové album otřásá některými dlouholetými charakteristikami kapely, když pouze dvě skladby trvají déle než čtyři minuty a chybí závratné, drsné prog styly z předchozích alb.

The Mars Volta přerušili desetiletí omerty a probudili se ze své dlouhé pauzy s eponymním albem, které radikálně přetváří jejich vlatní paradigma. Nové album otřásá některými dlouholetými znaky The Mars Volta a nebojácně vzdoruje všem očekáváním a kategorizacím. Místo toho "The Mars Volta" pulzuje jemnou brilancí, karibské rytmy podporují sofistikované, turbulentní písně. Toto je The Mars Volta v jejich nejvyzrálejší, nejvýstižnější a nejkoncentrovanější podobě. Jejich zvuk a zuřivost je nasměrován k maximálnímu efektu, The Mars Volta nacházejí utajované popové melodie Rodrígueze-Lópeze, které řídí temné sci-fi příběhy Bixlera-Zavaly o okultních a zlovolných vládách. The Mars Volta destiluje veškerou vášeň, poezii a sílu na dosah ruky a je tou nejvzrušující a nejdostupnější hudbou, jakou kdy skupina nahrála.

A pokud chce někdo charakteristiku jejich hudby, tak jsem někde četl, že jejich hudbu tvoří improvizace jako Hendrix, energie Rage Against the Machine, zpěv jako Led Zeppelin, latino nálada alá Carlos Santana a délka skladeb Pink Floyd - to byli The Mars Volta.

Členové:
Omar Rodríguez-López - Guitars, Direction, Backing Vocals (2001-2012)
Cedric Bixler-Zavala - Vocals (2001-2012)
Juan Alderete - Bass (April 2003-2012)
Marcel Rodríguez-López - Percussion (October 2003-2010), Keyboards, Synthesizers (2005-2012)
Deantoni Parks - Drums (September-November 2006, November 2010-2012)

Bývalí členové:
Lars Stalfors - Keyboards, Sound Manipulation (2008-2010 live offstage, 2011 on stage)
Dave Elitch - Drums (November 2009 - October 2010)
Isaiah Ikey Owens - Keyboards (2001-2010; died 2014)
Adrián Terrazas-González - woodwind, percussion (2004 in studio, 2005-2008)
Thomas Pridgen - Drums (October 2006, December 2006-October 2009)

Blake Fleming - Drums (March-August 2001, July-September 2006)
Jon Theodore - Drums (August 2001-July 2006)
Paul Hinojos - Guitars, Sound manipulation (2003-2004 offstage, 2005-2008)
Jeremy Michael Ward - sound manipulation (2001-2003; died 2003)
Linda Good - Keyboards (September-October 2002)
Flea - Bass (2002, 2004)
John Frusciante - Guitars (2002-2008, 2003-2006 occasional live)
Jason Lader - Bass (January-April 2003)
Eva Gardner - Bass (2001-2002)
Ralph Jasso - Bass (2002)

2001-06/2001	07/2001-04/2002	05/2002-08/2002
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Eva Gardner - Bass Blake Fleming - Drums Isaiah Ikey Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Eva Gardner - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Flea - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation
09/2002	10/2002-12/2002	01/2003-04/2003
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Flea - Bass Jon Theodore - Drums Linda Good - keyboards Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Ralph Jasso - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Jason Lader - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation
05/2003	06/2003-09/2003	10/2003-05/2005
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards
06/2005	07/2005-06/2006	07/2006-09/2006
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Paul Hinojos - Sound Manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Adrián Terrazas-González - Woodwind, Percussion Paul Hinojos - Sound Manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Blake Fleming - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Adrián Terrazas-González - woodwind, percussion Paul Hinojos - sound manipulation
10/2006-11/2006	12/2006-08/2008	09/2008-12/2008
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Deantoni Parks - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Adrián Terrazas-González - woodwind, percussion Paul Hinojos - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars John Frusciante - Guitars Juan Alderete - Bass Thomas Pridgen - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Adrián Terrazas-González - woodwind, percussion Paul Hinojos - sound manipulation	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Thomas Pridgen - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards Adrián Terrazas-González - woodwind, percussion Paul Hinojos - sound manipulation
01/2009-10/2009	11/2009	12/2009-01/2010
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Thomas Pridgen - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Dave Elitch - Drums Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Marcel Rodríguez-López - Keyboards
02/2010-10/2010	11/2010-02/2011	03/2011-08/2011
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Dave Elitch - Drums Marcel Rodríguez-López - Keyboards	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Deantoni Parks - Drums Marcel Rodríguez-López - Keyboards	Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Deantoni Parks - Drums Marcel Rodríguez-López - Keyboards Lars Stalfors - Sound Manipulation
09/2011-10/2012
Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodríguez-López - Guitars Juan Alderete - Bass Deantoni Parks - Drums Marcel Rodríguez-López - Keyboards

(celým jménem Omar Alfredo Rodríguez-López)
(Narozen 1. září 1975, Bayamón, Puerto Rico)
Guitars, Backing Vocals, Songwriter, Producer, Filmmaker

Omar Rodríguez-López je americký kytarista, skladatel, producent a filmař. Je nejznámější jako zakladatel, kytarista a leader skupiny The Mars Volta od roku 2001 až do jejich rozpadu v roce 2012. Byl rovněž členem alternativní rockové skupiny At The Drive-In, Antemasque a Bosnian Rainbows. Byl také basistou vedlejšího projektu, dubs kapely De Facto. Pustil se rovněž do sólové kariéry, a to jak ve studiu, tak i při koncertování.Jeho nahrávky jsou často označované jako experimentální, avantgardní a/nebo progresivní. Spolupracoval s mnoha umělci od Johna Fruscianteho z Red Hot Chili Peppers až po rappera Jaime Melineho (El-P).

Omar se narodil v Portoriku a vyrůstal v El Paso, Texas, část svého dětství strávil také v Jižní Karolíně. Nejdříve začínal hraním na basu někdy ve 12 letech, ale pak přešel v 15 na kytaru, protože "vyžadoval více strun". Během této doby se Omar seznámil s Cedricem Bixlerem-Zavalou, když zkoušeli s přítelem Paulem Hinojosem. Od té doby strávil Rodríguez-López většinu své kariéry životní i pracovní se svým blízkým přítelem Bixler-Zavalou. Během této doby často spolupracoval se svými přáteli a budoucími kolegy z El Paso, mezi které patřili lidé jako Paul Hinojos, Cedric Bixler-Zavala, Julio Venegas a později Jeremy Michael Ward. Navštěvoval Coronado High School v El Paso. Prohlásil, že se těšil ze společnosti svých blízkých přátel a rodiny, pokaždé když neplnil závazky vůči svým mnoha kapelám a projektům. Rodríguez-López byl vegetariánem po většinu svého života.

V 17 letech Rodríguez-López opustil El Paso, aby stopem projel celou zemi v časných 90. létech. Ale během této životní etapy si získal závislost na drogách. Nakonec se dostal do kontaktu s přítelem Cedricem Bixlerem-Zavalom, který mu navrhl, aby se vrátil do El Pasa. S pomocí Bixler-Zavaly se pak dokázal vrátit do El Pasa, kde se mohl začít zbavovat ze závislosti a získat zpět svůj život. Připojil se ke kapele At The Drive-In jako doprovodný zpěvák a basista. Poté, co získali smlouvu s Flipside Records a nahráli album "Acrobatic Tenement" s kapelou, stal se členem kapely na plný úvazek ještě před jeho přechodem na kytaru. Po několika letech a dvou dalších v recenzích uznávaných albech Rodríguez-López a Bixler-Zavala z různých důvodů opustili At The Drive-In a skupina přešla do "neohraničené pauzy". Zbývající členové Paul Hinojos, Tony Hajjar a Jim Ward pokračovali ve formování kapely Sparta, zatímco duo se zaměřovalo na jiné projekty.

Dvojice zaměřila své úsilí na dub outfit s názvem De Facto, ve kterém působili také Jeremy Michael Ward a Isaiah "Ikey" Owens, s nimiž začínali ještě během působení v At The Drive-In. Nakonec se stejná skupina hudebníků De Facto rozšířila do Rodríguez-Lópezovy nové kapely The Mars Volta. Znovu od začátku skládal a koncertoval s kapelou, která si vyžádala téměř veškerý jeho čas a peníze. Dne 25. května 2003 méně než měsíc před vydáním jejich prvního studiového alba "De-Loused In The Comatorium" byl jeho kolega a blízký přítel Jeremy Ward nalezen mrtvý po předávkování heroinem. Tato událost, spojená se vzpomínkami na sebevraždu jeho přítele Julia Venegase před lety, nakonec přesvědčila oba, Bixlera a Zavala, aby přestali užívat opiáty. Od té doby byl čistý a svoji novou životní dráhu věnoval své nově objevené etice hudební práce. Druhé album The Marts Volta "Frances Mute" bylo později věnováno příteli Wardovi.

Během prvních let kapely také pracoval na nízkorozpočtovém filmu s názvem "A Manual Dexterity" s účinkujícím Jeremy Wardem. Soundtrack "A Manual Dexterity: Soundtrack Volume 1" byl vydán v roce 2004. Vydání druhé části, které bylo původně plánováno na jaro 2005, i film byly natrvalo odsunuty kvůli neurčitým právním problémům. Konflikty ohledně vlastnictví určitého záběru a Rodríguez-Lópezova neochota znovu se vrátit k projektu, který představoval jeho zesnulého přítele Jeremyho Michaela Warda, byly uváeděny jako hlavní důvody zpoždění. Rodríguez-López však uvedl, že má v úmyslu v budoucnu vydat část 2 i film.

Dne 8. února 2009 získal se svými kolegy ze skupiny The Mars Volta cenu Grammy v kategirii Best Hard Rock Performance. Dne 23. ledna 2013 The Mars Volta oficiálně oznámili, že se rozcházejí, po sérii tweetových vzkazů zaslaných Cedricem Bixler-Zavalou, které upřesňují, že opustil skupinu. Budoucnost The Mars Volta je z tohoto pohledu hodně nejistá, ačkoli Rodriguez-Lopez nevyloučil možnost opětovného reunionu někdy v budoucnu.

V roce 2005 se Rodríguez-López přestěhoval do Amsterdamu, kde nakonec napsal a nahrál čtyři samostatná alba. Jeho prvním sólovým projektem byl "Omar Rodríguez-López Quintet", se kterým hrál na několika živých vystoupeních v Evropě, které v roce 2005 zahrnovaly také účast členů skupiny The Mars Volta (Juan Alderete, Marcel Rodríguez-López a Adrián Terrazas-González) a Money Mark. Písně předváděné na tomto turné se později objevily na albu "Omar Rodriguez". Vyznačovala se hlavně dlouhými improvizačními písněmi s nizozemskými tituly a bez textů. Kvintet také vystupoval naživo s Damo Suzukim (japonský hudebník žijící v Německu), jehož party byly nahrány a uvedeny na 25-minutovém EP s názvem "Please Heat This Event", které vyšlo v roce 2007. Během této doby Rodríguez-López také pracoval na nahrávce "Amputechture" pro The Mars Volta 2006 a komponoval skóre filmu El Búfalo de la Noche současně s jeho prací s kvintetem.

Dne 29. května 2007 bylo vydáno třetí studiové album Rodríguez-Lópeze a podíleli se na něm členové The Mars Volta Cedric Bixler-Zavala, Marcel Rodríguez-López, Juan Alderete, Adrián Terrazas-González a mihli se rovněž Money Mark, John Frusciante a John Theodore. Bylo napsáno a zaznamenáno v letech 2005-2006 v Kalifornii a Amsterdamu. Kvintet se znovu objevil později v roce 2007, nyní znám jako "The Rodríguez-López Group", aby vystoupil na ¨"bílé" scéně na festivalu Fuji Rock v Japonsku dne 28. července 2007. Poprvé ve skupině vystupovali zpěvák Cedric Bixler-Zavala a bubeník Thomas Pridgen.

Dne 8. října 2007 vyšlo EP dvojice Omar Rodriguez-Lopez a Lydia Lunch, což předtavovalo spolupráci se zpěvačkou a básnířkou Lydii Lunch. "The Apocalypse Inside Of An Orange" je dvojdeska představující původní kvintet, je to čtvrtá deska Omara Rodriguez-Lopeze z jeho "amsterodamské série" a byla vydána na vinylu i digitálně 20. listopadu 2007. Pátá Omarova deska "Calibration", která byla vydána 5. února 2008, a Rodríguez-López ji zaznamenal rovněž během svého pobytu v Amsterdamu a je označována jako nahrávka ovlivněná elektronickou hudbou a acid-jazzem. Dne 10. června 2008 byla vydána nahrávka s názvem "Omar Rodriguez-Lopez & Jeremy Michael Ward". Jednalo se o spolupráci mezi těmito dvěma hudebníky a byla zaznamenána v roce 2001 ještě před vznikem The Mars Volta. Na desku se dostaly různé ambientní skladby jejichž základ představují záznamy v tradici musique concrete. Rodríguez-López pak pokračoval ve vydávání řady alb nahraných v roce 2001, mezi něž patří i "Absence Makes The Heart Grow Fungus" a "Minor Cuts And Scrapes In The Bushes Ahead", obě vydané na konci roku 2008.

Další "Old Money" vyšlo v říjnu 2008 a jeho vinylová verze byla k dispozici začátkem roku 2009 na nahrávacím labelu Stones Throw. Sonny Kay, spolumajitel labelu Gold Standard Labs s Omarem, vytvořil obaly alb, stejně jako u většiny budoucích Omarových nahrávek. Dne 26. ledna 2009 byla v Evropě vydána dvě sólová alba Omara Rodríguez-Lópeza od nizozemské nahrávací společnosti Willie Anderson Recordings "Megaritual" a "Despair". Píseň "Despair" je nejlépe charakterizována jako hrubá nahrávka, zatímco "Megaritual" je výsledkem spolupráce mezi Omarem a jeho bratrem Marcelem Rodríguezem-Lópezem.

V polovině roku 2009 byla vytvořen nový projekt s názvem El Grupo Nuevo de Omar Rodriguez Lopez (Nová skupina Omara Rodriguez-Lopeza), která vydala první ze série tří nahrávek dokončených v roce 2006. Doposud byly tyto nahrávky známy pouze jako výsledek spolupráce Omara a Zacha Hilla (Death Grips, Hella). První nahrávka s názvem "Cryptomnesia" vyšla 5. května 2009. Vokály, které napsal a nazpíval Bixler-Zavala, byly nahrány v roce 2008. Na nahrávce se podílela sestava Omar Rodríguez-López na kytaru, Cedric Bixler-Zavala zpěv, Zach Hill na bicí, Jonathan Hischke na basový syntezátor a Juan Alderete na baskytaru. V březnu 2009 pak skupina Omar Rodriguez-Lopez cestovala po Evropě za doprovodu Zechs Marquise.

Na konci roku 2009 Rodríguez-López vydal digitálně prostřednictvím Rodríguez-López Productions tři alba "Los Suenos de un Hígado", "Xenophanes" a "Solar Gambling". Zatímco "Xenophanes" vyšlo také na CD a vinylu, "Los Suenos De Un Higado" a "Solar Gambling" byly pouze v limitovaném vinylovém vydání. Rodríguez-López také vytvořil video pro "Asco Que Conmueve los Puntos Erógenos" z "Xenophanes" a zveřejnil jej 30. listopadu 2009 na YouTube.

V lednu 2010 bylo vydáno album "Ciencia de los Inútiles" pod hlavičkou nové skupiny El Trio de Omar Rodriguez-Lopez. V triu se uvedli Rodríguez-López na akustickou kytaru, zpěvačka Ximena Sarinana a Aaron Cruz na vzpřímenou basy. Ke skladbě "Miércoles" bylo také vydáno video. V květnu 2010 zahájili spolupráci s názvem Omar Rodriguez-Lopez & John Frusciante s Johnem Frusciante, který mohli fanoušci podporovat prostřednictvím webu. Všechny získané peníze šly do programů Keep Music in Schools. Dne 30. května 2010 bylo digitálně vydáno album "Sepulcros de Miel" od Omar Rodriguez-Lopez Quartet, na němž se podílel i Frusciante.

Vydání alba "Tychozorente" bylo naplánováno na 1. listopad 2010, ale již 14. září 2010 bylo předčasně k dispozici pro streamování. Další album s názvem "Cizana de los Amores" vyšlo digitálně 11. října 2010. CD a vinylové verze obou alb jsou k dispozici pouze v Evropě. Nahrávka "Mantra Hirošima" přinesla další spolupráci Omara a Zacha Hilla a byla digitálně vydána 29. listopadu 2010 a poté další den následovala "Doitashimashite", album s živým materiálem, který byl nahran v září během prvního amerického turné skupiny Omar Rodriguez-Lopez. Během tohoto období bylo také vydáno video pro "Agua Dulce de Pulpo" z připravovaného alba "Un Escorpión Perfumado". Samotné album vyšlo 20. prosince 2010 v digitální podobě, následované CD a vinylovou verzí.

Omar Telesterion vydali 16. dubna 2011 kompilační album obsahující 38 písní z Omarových sólových alb. Přestože se jednalo o jediné vydání roku 2011, byly avizovány i další projekty, jako například "Duality of Sighs" (název je původně v ruštině), dokument o ruském mini-turné skupiny Omar Rodriguez-Lopez, který režíroval Omar a natáčel jej Paco Ibarra. Vinylové vydání "Telesterion" obsahovalo také kresby ze 6 sólových alb, které ještě mají být vydány, a uvedlo novou skladbu "Cásate Colmillo" z alba údajně nazvaného "The Somnambulis". Dne 7. července 2016 společnost Ipecac Records oznámila, že vydá 12 alb od Omar, každé co dva týdny, do prosince 2016. Byly nahrány v letech 2008-2013 a jedno představilo sestavu The Mars Volta a hostující vystoupení Johna Fruscianteho. První album "Sworn Virgins" vyšlo digitálně 15. července 2016 a obsahovalo singl "Kill A Chi Chi". Nahrávky z El Pasa a Zapopanu zahrnují nízvy "Sworn Virgins", "Corazones", "Blind Worms Pious Swine", "Aranas En La Sombra", "Umbrella Mistress", "El Bien Y Mal Nos Une", "Cell Phone Bikini", "Infinity Drips", "Weekly Mansions", "Zapopan", "Nom De Guerre Cabal" a "Some Need It Lonely".

Po rozpadu Tha Mars Volta v roce 2012 vytvořil Rodrigues Lopez sólovou skupinu, která nakonec přijala název Bosnian Rainbows. Mezi členy patří Deantoni Parks (bicí, klávesy), Teri Gender Bender (vokály) a Nicci Kasper (klávesy). V červnu 2013 vydali jedno bezejmenné album. Od roku 2018 byly Bosnian Rainbows a Antemasque v zásadě pozastaveny kvůli závazkům, které měli členové při turné reunionu At The Drive-In.

Dne 8. dubna 2014 Omar oznámil nový hudební projekt s názvem Antemasque s bývalými spoluhráči kapely At The Drive-In a The Mars Volta - Cedric Bixler-Zavala (zpěv) a David Elitch (bubny) a také Flea, basista Red Hot Chili Peppers. Skupina vydala první píseň "4:00". Flea prohlásil, že Antemasque je projekt Omara a Cedrica a on je pouze hostujícím hudebníkem.

Rodríguez-López se kromě hudby věnuje také filmové tvorbě a fotografii. Začal ještě v éře At The Drive-In, když začal dokumentovat všechno možné: živé vystoupení, zvukové zkoušky, šatny, hotely, letištní salonky, vyhlídkové lety, setkání s kolegy. Od roku 2001 produkoval velké množství filmů, z nichž byl jako první uveden film "Sentimental Engine Slayer". Rodríguez-López napsal, režíroval, produkoval a hrál ve filmu, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v únoru 2010 a byl vydán na DVD v lednu 2013. Další film režiséra Omara "Los Chidos" měl premiéru v březnu 2012 v SXSW. Rodríguez-López a Hans Zimmer dále spolupracovali na vytvoření hudby pro film Guillermo Arriagy z roku 2009 "The Burning Plain". Film byl jeho druhou spoluprací se autorem/režisérem poté, co zaznamenal film "El Búfalo de la Noche" z roku 2007 s The Marsem Volta, který kromě nějakého původního materiálu zahrnuje i materiál použitý na "Amputechture". První fotokniha Rodríguez-Lópeze " Hunters in High Heels" dokumentující roky 2000 až 2006 měla vyjít v roce 2013, ale byla odsunuta na neurčito z neznámých důvodů.

(Narozen 4. listopadu 1974, El Paso, Texas, United States)
Vocals

Cedric Bixler-Zavala je americký zpěvák a skladatel. je nejznámější jako vedoucí zpěvák a textář progresivní rockové skupiny The Mars Volta a jediným stálým členem post-hardcore skupiny At The Drive-In, pro kterou je sólovým zpěvákem a příležitostným kytaristou. Je také sólovým zpěvákem skupiny Antemasque a zpívá a hraje na kytaru ve vlastní kapele Zavalaz.

Bixler-Zavala se narodil ve Spojených státech mexickým rodičům Antonio-Joaquin de Zabala a Francesca Maria de Navarro. Jeho rodiče byli dvojjazyční, ale Bixler-Zavala říká, že jeho znalost správné španělštiny je omezena pouze na "spanglish". Jeho španělské mateřské příjmení Zavala je kastilská verze Zabaly, baskického původu. Jeho nejčasnější otcovští předci na straně jeho matky byli rybáři a obchodníci z baskického regionu Gipuzkoa a byli zaměstnáni španělskou vládou jako kolonisté Španělské Louisiany.

Na počátku 90. let hrál Bixler-Zavala na bicí nástroje a byl zpěvákem ve skupině Foss, ve které působil na basu i budoucí texaský kongresman, senátorský kandidát a prezidentský kandidát Beto O'Rourke. Bixler-Zavala má tenorový hlasový typ s rozsahem od D2 do C7. Jeho vokální projev zahrnuje mnoho různých stylů, počínaje konzistentními rytmickými výkřiky tak běžnými v jeho zpěvu s At The Drive-In, až po řízené falsetto a hrdelní zpěv (známá ochranná známka jeho zpěvu s The Mars Volta). V roce 2016 bylo také odhaleno, že Bixler-Zavala má hlasové uzliny, což způsobilo, že některé pořady byly během turné zrušeny.

Bixler-Zavala má rád humor Franka Zappaesque a píše v angličtině, španělštině a latině. Jeho texty mají širokou slovní zásobu a často obsahují komplikované slovní hříčky. Bixler-Zavala také používá portmanteaus: kombinování existujících slov nebo částí slov k vytvoření nového slova. Píseň "Noctourniquet" například kombinuje "noční" (aktivní v noci) a "turniket" (lékařské zařízení k zastavení krvácení). Vyjádřil se k tomu slovy: "Miluju běžná slova, perverzně je trochu upravuji. Takže si myslíte, že zpívám jednu věc, ale když si ji přečtete, je to jinak." Označil Marka E. Smithe z The Fall za "jeden z jeho vzorových pilířů jako textaře".

Při svém vystupování s At The Drive-In a The Mars Volta je Bixler-Zavala znám svým excentrickým chováním na jevišti, často dělal i salta na jevišti, houpá s mikrofonem, jednou dokonce neúmyslně zasáhl spoluhráče Ikey Owense do hlavy, vrhá předměty jako činely, mikrofonní stojany a popelnice do publika, tančí salsu, upravuje pedály Omar Rodriguez-Lopez a příležitostně hraje na maracas.

Pod pseudonymem "Alavaz Relxib Cirdec" (Cedric Bixler-Zavala, ale pozpátku) přispěl Bixler-Zavala na dvou písňový singl do GSL Special 12-inch Singles Series, vydané v prosinci 2005. Dřívější dub De Facto a ambientní experimenty jsou spíše k nalezení v Omar Rodríguez-Lópezových záznamech než v prog-rockových The Mars Volta, dvě písně, které Bixler-Zavala vytvořil pod tímto aliasem, jsou zcela instrumentální.

Koncem roku 2011 vyšlo první 7-palcové album z nového Bixlerova projektu Anywhere, což byla spolupráce s Christianem Ericem Beaulieu z Triclops! a Mike Wattem ze Stooges/Firehose/Minutemen. Jejich debutové bezejmenné album vyšlo u ATP Records v červnu 2012. Bixler také uvedl, že pracuje na albu s posledním bubeníkem Mars Volta Deantoni Parksem, i když dosud nebylo vydáno.

Od roku 2011 pracoval Bixler na dalším albu, které popsal jako "převážně věci typu balad... velmi nedělní ranní záznamy. Velmi jemné". Nakonec se sólový projekt změnil na plnohodnotnou kapelu Zavalaz, ve které se představili Bixler se zpěvem a kytarou, Dan Elkan na kytaru, Juan Alderete na basu a Gregory Rogove na bicí. Kapela v červnu 2012 hrála řadu turné na západním pobřeží, podporovaná Dot Hackerem a EV Kainem. Dne 3. června 2013 byl na YouTube zveřejněn úryvek z písně "Blue Rose Of Grand Street" z jejich nadcházejícího alba "All The Nights We Never Met".

Cedric se vrátil do studia poté, co se sešel s Omar Rodríguez-Lópezem kvůli basistovi Red Hot Chili Peppers Fleovi, který chtěl, aby znovu spolupracovali. Vznikla z toho superskupina s názvem Antemasque s bývalým bubeníkem The Mars Volta Daveem Elitchem. Kapela zaznamenala a vydala svůj debut v roce 2014. Fanoušci uvedli, že když Flea a Dave hráli s The Mars Volta dříve, mohl by se v dílech znovu objevit zvuk The Mars Volta. Flea si totiž zahrál na basu na albu "De-loused In The Comatorium" z roku 2003 a trumpetu na "Frances The Mute" z roku 2005. Dave hrál s The Mars Volta od roku 2009 do roku 2010. V únoru 2018 Bixler-Zavala na Twitteru potvrdil, že se The Mars Volta znovu sejdou, ale později vyjasnilo, že v činnosti obnovených At The Drive-In bude mít v nejbližší budoucnosti přednost.

V roce 2009 se Bixler-Zavala provdal za herečku a modelku Chrissie Carnell. Po seznámení v roce 2009 chodili spolu 6 měsíců a 19. července 2009 se vzali. Christina Connell je americká herečka. Narodila se Christina Magdalene Carnell 19. dubna 1979 v Ozark v Alabamě v USA a je známá tím, že je groupie. Její znamení zvěrokruhu je Beran. Pár bydlí v Los Angeles v Kalifornii. V roce 2013 měli své první děti, dvojčata Ulysses a Xanthus.

(rodným jménem John Peter Alderete)
(také Juan Alderete de la Pena)
(Narozen 5. září 1963, Los Angeles, CA, United States)
Bass

Juan Alderete je americký hudebník, nejznámější jako dlouholetý basista Racer X (1986-2002) a The Mars Volta (2003-2012). Působil také v kapelách The Scream (1991-1993), DC-10 (1995), Distortion Felix (1999), Big Sir (2000-2014), Halo Orbit (2016/2017), Omar Rodríguez-López Band (2005-dodnes), Free Moral Agents (2010), Vato Negro (2008), Zavalaz, Lil Peep (2017) nebo hostoval na albech Tony MacAlpineho, Paula Gilberta či B'z. Alderete žije v Los Angeles s manželkou Anne.

Juan je syn pozdějšího aktivisty v oblasti občanských práv Angela Manuela Alderete. Býval každý týden vystaven jazzové hudbě svého otce, který ji často hrál v Alderetově domácnosti. Juan se rozhodl uchopit basu poté, co se on a jeho přátelé rozhodli založit skupinu. Mezi jiné rané vlivy patrily progresivní rocková alba jeho bratra, mezi kterými byly alba skupin jako Yes, Rush, King Crimson aj. Základům hry na basovou kytaru se začal učit, když mu bylo 16 let, a ovlivnili jej takoví hráči jako Jaco Pastorius, Geddy Lee a Stanley Clarke. Mezi jeho další vlivy patří Jamaladeen Tacuma a John Entwistle, basový hráč The Who. Jeho fascinace basovou kytarou se točila kolem toho, že v té době byl poněkud "nedoceněným" nástrojem.

Alderete se zapsal do Musicians Institute v Hollywoodu (Los Angeles, CA). Ve škole si toho času užíval a vysvětloval, že se dokázal naučit technikám a stylům, o kterých ještě před svým zápisem nikdy neuvažoval. Alderete a spolužák Paul Gilbert zahájili svůj hudební vztah během konkurzu, ve kterém Alderete hledal bubeníka. Při konkurzu se objevil Alderete a přivedl studenta Hudebního institutu a kamaráda hrajícího na bicí jménem Bill Lescohier. Ačkoli Lescohier byl odmítnut, Gilbert byl ohromen Alderetovou hrou na baskytaru. Oba dva se pak rychle snažili vytvořit speed metalovou skupinu, která obsáhla Gilbertovu pokročilou neoklasickou metalovou hru na kytaru s pevnými basovými liniemi Aldereteho. K dokončení kapely se připojil Harry Gschoesser, který obsadil pozici bubeníka, a Jeff Martin se stal zpěvákem. Skupina se jmenovala Racer X (titul navržen Lescohierem). S touto sestavou vydala skupina své debutové album "Street Lethal" v roce 1986. Od té doby Alderete nahrává s Racer X, i přes desetiletou přestávku od roku 1989, jejich poslední album vyšlo v roce 2002 pod názvem "Getting Heavier". Alderete je uváděn jako John Alderete na všech albech Racer X.

Nicméně, čtyři roky po vytvoření skupiny, Gilbert opustil Racer X, aby vytvořil skupinu Mr. Big. Zbývající členové Racer X se rozhodli zůstat aktivní v hudbě, i když šli svou vlastní cestou. Během následujících deseti let by se Alderete zapojil do několika různých kapel včetně The Scream, DC-10, Big Sir a Distortion Felix, stal se také instruktorem v Musicians Institute. Krátce poté vydal své první instruktážní video o basových technikách a modulaci.

Přestože v roce 1992 byl o vydáno "Extreme Volume II: Live", Racer X se vlastně znovu nesešli. Toho roku Paul Gilbert cestoval s Mr.Big a Alderete nahrával s hard rockovou kapelou zvanou The Scream. Ve skutečnosti to byla jen kompilace písní, které byly nahrány na koncertech před jejich pauzou. Kolem roku 1999 však Alderetemu telefonoval Paul Gilbert, který se ptal, zda existuje možnost nahrát další album Racer X. Juan souhlasil a Racer X se znovu sešli, aby nahráli desku "Technical Difficulties", která obsahuje nový materiál i starší písně, které nebyly nikdy nahrány.

V roce 2003, když pracoval jako rozhlasový producent, obdržel Alderete během evropského turné od Omar Rodríguez-Lópeze z The Mars Volta nabídku s konkurzem pro kapelu. "Nakonec jsem se zúčastnil konkurzu, ale nedali mi žádný náznak toho, zda jsem obstál nebo ne. Ale řekli, že můžu nechat své vybavení na další den. Druhý den jsem si nemyslel, že jsem hrál tak dobře. Třetího dne jsme se zasekli, ale měl jsem potíže s bláznivými break drum v "Roulette Dares" z první desky. Nezaslechl jsem, co mám dělat, a tak jsem Omarovi řekl: "Nevím, proč to nechápu, ale na tom budu opravdu pracovat," a on odpověděl: "Nech za hlavou, protože máme ve čtvrtek představení".

V roce 2004 s nimi nahrával "Frances The Mute" a od té doby hraje na každém albu The Mars Volta na baskytaru a také na řadě sólových alb Omara Rodríguez-Lópeze. Od vstupu do kapely hrál v Madison Square Garden a byl uveden na titulní straně časopisu Bass Player Magazine z března 2005.

Kromě The Mars Volta se Alderete věnoval i svým vlastním hudebním projektům. Big Sir je skupina složená z Juana a zpěvačky Lisy Papineau a vydali čtyři alba. Vato Negro je skupina s otáčivými dveřmi pro hudebníky, původně to bylo duo Alderete a bubeník Matt Sherrod, od té doby se v ní objevili Deantoni Parks, Omar Rodriguez-López a Jon Theodore v různých sestavách. Alderete odehrál show s oběma skupinami v roce 2010 v Kalifornii a na festivalu Fuji Rock v Japonsku.

Navíc Alderete koprodukoval film Sentimental Engine Slayer s Rodríguez-Lópezem a bývalým spoluhráčem The Mars Volta Paulem Hinojosem. Poté, co se v roce 2013 rozpadli The Mars Volta, Alderete se připojil k vokalistovi Cedric-Bixler Zavalovi ve své nové kapele Zavalaz a později se stal koncertním basistou pro Deltron 3030. Juan také provozuje webovou stránku věnovanou pedálovým efektům a další hudební výbavě PedalsAndEffects.com.

Alderete také připravil basovou linii pro rapperku a zpěvačku Lil Peepovou v jejím singlu "Benz Truck" (2017). Dne 5. listopadu 2017 Alderete obsadil post basisty u Marilyn Manson na festivalu Ozzfest Meets Knotfest a nahradil tak dlouholetého basistu Jeordie White, a.k.a Twiggy Ramirez. Od té doby je Mansonovým basovým hráčem na turné.

Dne 13. ledna 2020 utrpěl Alderete vážné poranění mozku v důsledku nehody na kole u jeho domu. Přestože měl ochranné pomůcky, byl v bezvědomí téměř 4 týdny. Od 25. března 2020 je při vědomí a zotavuje se v rehabilitačním zařízení. Jeho žena Anne zasílá pravidelné aktualizace na své stránky sociálních médií.

(celým jménem Marcellus Rodríguez-López)
(znám také jako Eureka the Butcher)
(Narozen 29. září 1983, Bayamón, Puerto Rico)
Drums, Percussion, Keyboards, Producer

Marcel je multiinstrumentalista a mladší bratr Omara Rodríguez-Lópeze. Je nejznámější jako klávesista a perkusionista The Mars Volta a bubeník v Zechs Marquise. Produkuje také elektronickou hudbu pod přezdívkou Eureka the Butcher.

Omar Rodríguez-López o něm uvedl: "Kvůli našemu věkovému rozdílu jsem jej doopravdy neznal, protože jsem odešel z domova ve velmi malém věku. Byli jsme od sebe osm let a když mi bylo sedmnáct, vypadl jsem ze školy a odešel z domova, takže byl ještě velmi malý. Když jsem se konečně vrátil zpátky k rodiny a změnil se, byl jsem vždycky na turné. A tak jsem musel objevit svého bratra tím, že jsem jej pozval do kapely. Byla to vždycky idea, že bych jej nakonec přivedl. Když jsem to udělal, tak jsem jej konečně poznal - tím, že jsme na cestách a na turné".

Marcel je znám také jako hráč na bonga, congas, bicí, činely, Maracas, klávesy a shekere. Předtím hrál v kapele Thieves of Always, kterou vedl Ralph Jasso, který byl na turné v roce 2002 členem The Mars Volta. Marcel se připojil k Mid-tour The Mars Volta v říjnu 2003 na Omarovu žádost jako perkusionista. Od té doby byl stálým členem skupiny The Mars Volta a Omar Rodriguez-Lopez Group až do rozpadu The Mars Volta v roce 2012, kde hrál na perkuse a klávesy. Byl také

zakládajícím členem skupiny Zechs Marquise z El Pasa, v níž působili jeho bratři Marfred na basu a Rikard na klávesy a trubku, zpočátku hrál na klávesy a bicí, ale po odchodu původního bubeníka kapely přešel na bicí.

Marcel také hrál živě s Red Hot Chili Peppers v roce 2006 během jejich severoamerického turné, na kterém byli The Mars Volta jako doprovod, přispěl hrou na bongy v "Hump de Bump" a na conga v "Charlie". Na závěrečný večer turné Amputechture / Stadium Arcadium dne 5. listopadu 2006, se Marcel a RHCP připojili pro outro jam, který trval déle než 15 minut. Marcel se poté objevil spolu s kapelou na turné Gnarls Barkley a hrál téměř každou píseň souboru, počínaje večerem v Dallasu 13. ledna, přes Sunrise, Floridské show 31. ledna 2007. Marcel také hrál na klavinet během představení "Warlocks", které původně hrál Billy Preston na studiové nahrávce Stadium Arcadium.

Navíc Marcel hrál ve filmu svého bratra Omara "Sentimental Engine Slayer".

(Narozen 2. listopadu 1977, Newnan, Georgia, U.S.)
Drums, Keyboards

Deantoni Parks je americký new wave/avantgard/experimentní bubeník, skladatel, herec a producent. Je zakladatelem, producentem a bubeníkem newyorské skupiny KUDU a polovinou autorského dua We Are Dark Angels se skladatelem, producentem a klávesistkou Nicci Kasper, rovněž členkou KUDU. Byl členem progresivní rockové skupiny The Mars Volta a v současné době je členem (společně s Kasperem) alternativní rockové skupiny Bosnian Rainbows.

Sídlí v Brooklynu v New Yorku a je certifikovaným partnerem v rozvíjející se agentuře pro audiovizuální komunikaci. Mezi psaním a vystupováním Deantoni udržuje částečný úvazek jako instruktor na Stanford Jazz Workshop, The Drummer's Collective NYC a Berklee College of Music. V každé z těchto institucí je zapojen již od roku 1998.

Deantoni se narodil a vyrůstal v Newnanu v Georgii. Hudební preference jeho rodiny se přikláněly k funk, jižanskému soulu a gospelu, s plnou podporou začal hrát na bicí, když mu byly dva roky. Do národního povědomí vstoupil před pěti lety v důsledku jeho praxe a vystupování s kapelou Newnan High School. Xernona Clayton ze seriálu Xernona Clayton Show vysílaného na WAGA-TV v Atlantě s ním udělal rozhovor o segmentu národního vysílání, který byl vysílán v roce 1982.

Později se vzdělával v jazzu jako dospívající u Delberta Felixe a rozhodl se zapsat na Berklee College of Music, kde studoval s Lennym Nelsonem a po objevení Photek, Squarepusher a Hidden Agenda obrátil své zaměření na mechanistické rytmy elektronické hudby.

V roce 1998, když žil v Bostonu, vypracoval Now Wave Manifesto. Právě tato víra poskytla základ pro základní struktury písní, které nakonec vedly k nahrávání dema KUDU, které založil se svou tehdejší přítelkyní Sylvia Gordon, Nicci Kasper. KUDU předváděli Photek, Roni Size a Cujo na vystoupeních v okolí Bostonu. Kvůli schopnosti Deantoniho hrát tyto hyper/punk virtuózní rytmy naživo, KUDU inspirovali a ovlivňovaly mnoho amerických bubeníků a živé bubenické a basové projekty už

od roku 2000. Bill Laswell, Vernon Reid (Living Color) a Jojo Mayer byli všichni na prvních KUDU show poté, co se skupina v roce 2000 přestěhovala do New Yorku. KUDU vydali svůj bezejmenný debut na Velor Recordings v roce 2001. Skupina nakonec souhlasila s podmínkami u Nublu Records, která v roce 2006 vydala jejich album "Death Of The Party". NuBlu také vydali "Back For More: Remix Collection" (2008). Album obsahovalo lahůdkový výběr nevydaných skladeb, B-stran, vzácných nahrávek a remixů Armanda Van Heldena, Tommie Sunshine, Sinden, Drop the Lime, King Britt, Curtis Vodka, Hess Is More, LingLing a dalších.

Od léta 2006 do podzimu 2007 vystupovali na Roskilde Festivalu jižně od Roskilde v Dánsku, Delta Tejo Festivalu v Portugalsku a Transmusicales každoročně v Rennes v Bretani ve Francii. Jejich poslední veřejné vystoupení bylo při otevírání pro Me'shell Ndegeocello v sále Highline Ballroom na podzim roku 2009. Navzdory prvotnímu úspěchu skupiny KUDU skupina nevydala album od roku 2008. Nicci Kasper, Sylvia Gordon a Deantoni pokračovali v psaní a produkci skladeb pro další umělce, včetně Johna Caleho a Me'shell Ndegeocello. Začátkem roku 2009 začali Deantoni a Nick Kasper spolupracovat jako autorské duo We Are Dark Angels.

Parks se krátce připojil k The Mars Volta v září 2006 po odchodu Blake Fleminga. Po dvou měsících turné s kapelou byl Parks nahrazen Thomasem Pridgenem. Pokud jde o jeho odchod z kapely, Parks prohlásil: "Už jsem pilně pracoval s tehdejším Johnem Caleem a také s KUDU. A abych byl upřímný, v té době jsem byl vůči nim jen loajálnější. Vím, že [The Mars Volta] také hledali bubeníky. Byl jsem tam jen proto, abych zaskočil, nebo tak něco. Myslím tím, že to klaplo opravdu dobře s Omarem a vzpomínám si, že jsem se nikdy nezabránil myšlence pracovat s nimi. Bylo to právě v tu dobu, kdy to bylo pro mě podivné, abych se připojil, a proto se to nestalo".

Deantoni se připojil k Omar Rodriguez-Lopez Group na podzimní turné po Japonsku, USA a Rusku. Od alba "Old Money" z roku 2008 vystupoval také na mnoha Omarových nahrávkách, pro která byl jeho příspěvek nahráván, když se Deantoni poprvé připojil k The Mars Volta v roce 2006. Na konci roku 2010 se znovu připojil k The Mars Volta a zůstal s nimi až do jejich rozpadu po albu "Noctourniquet" v roce 2012. Během té doby také pracoval na hudbě se členy The Mars Volta Cedric Bixler-Zavalou a Juanem Alderetem na jejich projektech, ačkoli žádný z nich zatím ještě nic nevydal kromě Deantoniho podílu na nahrávkách Big Sir.

Spolu s Rodriguezem-Lopezem, zpěvačkou Teri Gender Bender z Le Butcherettes a jeho spoluhráčkou Kasper z KUDU/Dark Angels, vytvořil Parks v roce 2012 novou kapelu s názvem Bosnian Rainbows. Jejich první bezejmenné studiové album bylo vydáno 25. června 2013.

(Narozen ***, Palominas, Arizona)
Keyboards, Sound Manipulation

Lars Stalfors je americký hudebník, producent, spisovatel a mixážista zvuku hlavně stylu indie rock/indie pop se sídlem v Los Angeles v Kalifornii. Na svém kontě má spolupráci s kapelami jako Cold War Kids, Matt & Kim, Alice Glass, The Mars Volta, Omar Rodriguez Lopez Group, The Neighbourhood, Foster the People and Health, St. Vincent, Lil Peep, Marshmello, Purity Ring a Electric Guest.

Již od střední školy hrál na bicí v kapelách. Nejprve hrál pouze hudbu kapel, ve kterých byl, a pak se jej další kapely ptaly, zda by s nimi nenahrával. K produkci se pak dostal již přirozeně. První projekty byly v podstatě jen snímky kapel a odrážely to, co znělo jako živé. Pak vyvstala otázka: "No, a jak to můžeme vylepšit?" Tam někde přišla role producenta, který nabízel nápady a estetiku a podobné věci. Postupně spolupracoval s kapelami jako Matt & Kim, přes The Mars Volta až po Funeral Party. Práce s The Marse Volta bylo jako pracovat s rodinou. K jeho producentským inspiracím uvedl Alana Mouldera stejně jako Briana Eno.

K jeho posledním pracím patří alba Cold War Kids "L.A. Divine" (2017) a "Hold My Home" (2014) včetně alternativní skladby #1 "First". Spolupracoval a na svém kontě má také nové nahrávky s Foster The People, Electric Guest, White Lung, Antwon, HEALTH, Alice Glass, Saint Motel, Local Natives. Spolupracuje s více studií jako např. Palmquist Studios v Los Angeles, California

(také David Elitch)
(Narozen 7. dubna 1984, Sebastopol, California, United States)
Drums, Percussion

Dave Elitch je americký hudebník nejznámější z členství v americké progresivní rockové kapele The Mars Volta (2009-2010), Daughters of Mara (2001-2006), Killer Be Killed (2012-2015). Dave od té doby spolupracoval s Miley Cyrus, M83, Justinem Timberlakem, Susanne Sundfor, Big Sir, Juliette Lewis, Crash Kings a Vicky Cryerem a mnoha dalšími. Dave také přednáší mistrovské kurzy a vyučuje soukromě v Los Angeles, jedním jeho pozoruhodným studentem je komik Bill Burr.

Na střední škole hrál Buddy Riche, Art Blakeye a Mahavishnu Orchestra, ale zároveň jsem také poslouchal kapely jako Meshuggah, Pantera a Tool, a zcela se vložil do těchto zahuštěných, úderných zvuků bubnů. Snažil se vytvořit stejný druh zvuku, jaký slyšel z těchto nahrávek. Vyrůstal také spolu se Sevendust, Deftones, a veškerou heavy/alt hudbou z konce 90. let, která byla tehdy populární.

Dave studoval s Jasonem Giannim mezi 16 a 20 lety. Vyrůstal v kalifornském Sebastopolu, což je asi hodinu severně od San Francisca, tehdy bydlel v Bay Area. Jason byl dost v pohodě, takže jezdil do domu Daveovy matky každé dva týdny, kde zůstal viset dvě nebo tři hodiny. Prošli si všechny věci Syncopation a Alana Dawsona, The New Breed, polyrhythmy, Latinu. Jason uměl cokoliv a pootevřel mu spoustu dveří. Studoval i s několika dalšími učiteli jako Eric Weidenheimer, Rob Matteri a Dominick Godino. V 17 letech měl i lekce s Mikem Manginim během pětitýdenního letního představení, po kterém si přál jít do Berklee.

V roce 2003, krátce po svých 19 narozeninách, se Dave rozhodl přestěhovat z malého městečka Sebastopol v Sonomském okresu (Kalifornia) do Los Angeles. Prvních pár let v L.A. Dave strávil dokončováním vyšší odborné školy a hraním v mnoha místních představeních s různými skupinami, jejich žánry se pohybovaly od free jazzu až po metal.

Později se v letech 2006 až 2008 připojil k hard rockové kapele Daughters of Mara pod záštitou vydavatelství Virgin/Capitol Records. Daugthers of Mara natočili v roce 2007 své debutové album "I Am Destroyer" s producentem Garthem Richardsonem a zvukovým tvůrcem Joshem Wilburem u Virgin/Capitol Records. Po té, co bylo vydavatelství odkoupeno EMI, bylo nahrávání odloženo na neurčito. Album nakonec vyšlo v roce 2008.

Kromě živého vystupování se Dave také objevil na nejlépe prodávaném DVD s gospelovými rytmy s názvem "Shed Sessionz Vol. 2", kde byl uveden vedle nejlepších gospelových a R&B bubeníků z celého bubenického průmyslu.

V říjnu 2009 Dave debutoval u The Mars Volta v Oslu a dokončil druhou etapu Octahedron Tour, turné po Evropě, Austrálii a Jižní Americe. S kapelou nakonec projel celou Evropu, Austrálii, Nový Zéland, Brazílii a Čile.

Roku 2012 vystupoval na bubenickém festivalu v pražském klubu Jazz Dock. V roce 2013 vystoupil se zpěvačkou Miley Cyrus v TV pořadu Late Night with Jimmy Fallon. Ve Spojených státech vystupoval i se zpěvačkou Juliette Lewis.

V roce 2014 byl spolu s Omarem Rodríguezem-Lópezem, vůdčí osobností skupiny The Mars Volta, členem skupiny Antemasque, s níž nahrál jedno album, avšak později byl nahrazen Travisem Barkerem.

V posledních několika letech povznesl nejen progresivní punk Bixlera-Zavaly a Rodrigueza-Lopeze, ale také powerhouse metalovou superskupinu Killer Be Killed, se kterou ale nemohl hrát na turné v Austrálii kvůli časovému nesouladu s jeho další kapelou Antemasque rozvněž ze stáje Soundwave. V poslední době také realizuje nějakou hollywoodskou soundtrackovou práci, dvojité bubnování s Victorem Indrizzem v St. Vincent a Jeffem Friedlem u Insurgent.

(celým jménem Randolph Isaiah "Ikey" Owens)
(Narozen 1. prosince 1975, Long Beach, Kalifornie, USA,
zemřel 14. října 2014, Cholula, Puebla, Mexiko)
Keyboards, Piano, Organ, Melodica, Tuba

Isaiah byl americký hudebník, hráč na klávesové nástroje a hudební producent. V letech 2001 až 2009 byl členem skupiny The Mars Volta. Jako její klávesista vyhrál cenu American Grammy Award. Je znám kromě členství v The Mars Volta především spolupráci s Jackem Whiteem a řadou dalších kapel z hudební scény Long Beach jako Saul Williams, Z-Trip či Mastodon.

Zprvu vystupoval jako člen Long Beach Dub Allstars, ale v roce 1998 to bylo seznámení s Cedricem Bixlerem-Zavalou a Omarem Rodríguezem-Lópezem na koncertu v Irvine, které je sblížilo. V roce 1999 Owens přišel o práci ve finanční správcovské firmě v Huntington Beach, která "pomáhala zvládat účty za miliardu dolarů pro Disneye a katolickou církev". Nakonec obdržel pozvání, aby se připojil k dub reggae kapele De Facto a brzy začal cestovat po Evropě s Omarem, Cedricem a Jeremy Wardem.

Krátce nato byl znovu pozván, aby se připojil k jejich novému projektu The Mars Volta. Od té doby Owens byl pozoruhodný tím, že byl nejdéle působícím stálým členem The Mars Volta mimo Bixlera-Zavalu a Rodriguez-Lopezu, nepřetržitě nahrával a vystupoval s kapelou od jejich založení 2001 až do roku 2011, když nebyl vyžádán Rodriguez-Lopezem doprovázet The Mars Volta na jejich letním turné. Důvody tohoto rozhodnutí jsou v současné době neznámé, ačkoli 2. července basista The Mars Volta Juan Alderete tvrdil, že Owens v současné době "produkuje kapely v té době". Juan později poznamenal: "Měl nějaké konflikty ve svém časovém rozvrhu, a pak se to všechno přirozeně vyvinulo v to, co je dnes. Ikey je úžasný. Chybí mi večeře s ním."

Owens byl velmi aktivní i mimo The Mars Volta. Začínal již v roce 2002, když Owens napsal a nahrál sólový materiál pod názvem Free Moral Agents, vyšel pouze jako EP na vinylu u Pete Records, stejně jako "GSL split 12" se Subtitle. Vydali své studiové album "Everybody's Favorite Weapon" v roce 2004. Hrál s Pocket Lent, Teen Heroes a nahrával ve studiu a koncertoval s El-P, Dave Sitekem z TV v rádiu, Shuggie Otis, The Aquabats, Blowfly, Barrington Levy, Mastodon, Gravy Train, Born Jamericans, Wailing Souls, Radioinactive, Heavens, Prefuse 73, Bob Forrest, a s básníkem a slovně mluveným umělcem Saul Williamsem. Owens pracoval s 2Mex jako hip hop duo Look Daggers.

V roce 2007 Ikey produkoval progresiv/folkovou kapelu z Orange County nazvanou Dusty Rhodes and the River Band. Owense bylo také možno vidět hrát s experimentální skupinou Long Beach Crystal Antlers. Free Moral Agents vydali své druhé album "Control This" na podzim 28. září 2010, bylo to první album s rozšířenou sestavou skupiny.

Owens se později stal součástí doprovodné kapely Jacka Whitea White The Buzzards, kde hrál na klávesy, varhany a klavír, jejím členem zůstal až do svého úmrtí. Zúčastnil se světového turné na podporu Whiteova alba "Blunderbuss" a později také vystupoval na Whiteově druhém albu "Lazaretto". Smrt jej doběhla právě uprostřed turné na podporu tohoto alba.

Dne 14. října 2014 byl v 10 hodin dopoledne Owens nalezen mrtev ve svém hotelovém pokoji v Cholula, Pueblo, Mexiko, ve věku 39 let. Dva zbývající koncerty v Mexiku na podporu alba Jacka Whitea Lazaretto byly zrušeny. Kapela hrála v Mexico City o tři dny dříve, v Pueble jednu noc před touto událostí a měla naplánováno vystoupení v Guadalajaře v den jeho smrti. Za příčinu smrti byl označen srdeční infarkt.

"Jsem z toho zničen. Byl to skvělý muž. Hudebně měl šílený dosah. Nahrávání s kapelami, produkoval kapel, hraní s nimi, povzbuzoval je," řekl Rand Foster, majitel lisovny CD Fingerprints v Long Beach, kde Owens pracoval v letech 1999 až 2003. Foster dodal, že Owens pracoval v obchodě, když hudebníci z El Paso z The Mars Volta navštívili obchod.

(Narozen 17. října 1975, Chihuahua, México)
Woodwind, Percussion

Adrián Terrazas-González je americký skladatel a multiinstrumentalista, který hraje na flétnu, tenorový saxofon, basový klarinet a perkuse. Je nejznámější jako člen progresivní rockové kapely The Mars Volta v letech 2005 až 2008. Od roku 2005 žije v Los Angeles, Kalifornie.

Adrián Terrazas-González se narodil a byl vychovávan v Chihuahua, México, kde vyrůstal obklopen tradiční hudbou střední Ameriky od Danzónu, Boleros a Rumby, přes Son až po Mambo. Terrazas-González začal rozvíjet své hudební schopnosti od svých jedenácti let. Chtěl hrát na flétnu a tenorový saxofon s poznáním klasické hudby a výrazným lákadlem pro jazz, o pět let později se rozhodl pro klarinet. Jeho babička "Danzón Nut" podle Terrazase-Gonzáleze naléhala na svého vnuka tímto směrem, ale mladý hráč byl neústupný vůči nově objevenému vzoru: Hubert Laws.

Rok 2001 byl rozhodujícím rokem, který by měl silný dopad na rozvoj Terrazas-Gonzálezovy hudby. Během studia sociologie a hudby na University of Texas v El Paso se dozvěděl více o přenosu těchto myšlenek a teorií prostřednictvím hudby. Ve snaze sledovat vývoj významných filozofických a duchovních tradic pozorovaných starými kulturami si Terrazas-González zařídil, aby se seznámil, učil se a tvořivě spolupracoval s hudebníky zapojenými do tradic pocházejících ze západní Afriky. Jedním z jeho hlavních zájmů byla jorubská tradice (převážně ze západní Nigérie), starověké africké náboženství, na kterém stojí Santeria (Kuba a Portoriko), Candombl (Baha, Brazílie), Vodun (Haiti) a Cu Taan (México).

V květnu 2002 byla Terrazas-Gonzálezovi diagnostikována rakovina, která se rozšířila do jeho žaludku a břicha. Léčba si vyžádala i chirurgický zákrok a rozsáhlou radiační léčbu žaludku a břicha. V roce 2004 byl prohlášen za vyléčeného a ve stejném roce byl pozván do kapely The Mars Volta, aby se podílel na nahrávaní studiového alba "Frances The Mute". V roce 2005 se stal jejím stálým členem a spolupracoval s kapelou na dalších albech "Live Scabdates" (2005), "Amputechture" (2006), "The Bedlam In Goliath" (2008) a všech vedlejších projektech TheMars Volta (filmové party, DVD aj.). Terrazas-González díky práci s The Mars Volta získal v roce 2008 svou první cenu Grammy za kategorii "Nejlepší rockový výkon" za píseň "Wax Simulacra". Práce s The Mars Volta umožnila Terrazas-Gonzálezovi získat další expozici jako multiinštrumentalista, zejména v Evropě. K TV představením The Mars Volta patří Henry Rollins Show, The Tonight Show s Davidem Lettermanem a The BBC.

Adranův silný výkon a všestrannost mu přinesla mnoho příležitostí spolupracovat s celou řadou profesionálů z celého světa. Terrazas-González sdílel pódia nebo hrál s hudebníky jako Larry Harlow, Antonio Sánchez, Bob Sheppard, Edwin Livingston, Erik A. Unsworth, Dr. Willy Hill, Dr. Donald G. Wilkinson, Damo Suzuki, Lenny Castro, Peníze Mark Nishita, Los Lobos, EMI gospelový umělec Smokie Norful, Lisa Papineau (Big Sir), Omar A. Rodriguez-Lopez Quintet/Group - "Se Dice Bisonte, No Búfalo" (2007), hudební partitura pro film Guillermo Arriaga Jordana a Jorge Hernándeze Aldana, kde hráli The Mars Volta, dále Hans Glawishing, John Beasley, Brian Lynch, Shaila Dúrcal, John Frusciante, Tosin Abasi (Animals As Leaders), Ken Schalk, Juliette Lewis, Nuriya Michan, Parky Deantoni, Candiria, The Memorials, Trevor Hall, Oscar Stagnaro, Billy Ray Cyrus, David Fiuczynski a Sloboda Bremner ze Screaming Headless Torsos, Pete Escobedo, Oskar Cartaya, Hadrien Feraud a Luis Conte, Jack Costanzo kromě jiných.

Profesní angažovanost Terrazas-Gonzáleze v hudebním průmyslu se nadále vyvíjela pod jeho vlastní vydavatelskou a nahrávací společností EL REGIMEN Music BMI, vedoucí T.R.A.M. a jako vedoucí člen jedné z nejsilnějších sestav v improvizační hudbě TRANSIENT. T.R.A.M. je hudební uskupení čtyř hudebníků Terrazas/Reyes/Abasi/Moore, které převrací scénář konvenčnosti a odhazuje jakoukoliv uváženost do větru. Tuto jednotku mnozí snadno označují jako "Supergroup". Jejich hodně očekávané debutové album "Lingua Franca" vyšlo v únoru 2012 prostřednictvím Sumerian Records.

Tento plodný hudebník spolupracuje s velkým počtem mezinárodních muzikantů, cestuje po celém světě podle intenzivního a ročního rozvrhu, a přitom stíhá pořádat workshopy pro řadu škol a univerzit po celém světě. Adrián měl také velkou čest, že byl uveden na 2014 Channel 22 México a Channel 22 International.

(rodné jméno Thomas Armon Pridgen)
(také znám jako Thomas 'Perpetual Solo' Pridgen)
(Narozen 23. listopadu 1983, Alameda County/El Cerrito, California, United States)
Vocals

Thomas je americký bubeník, je nejznámější pro své členství jako bubeník v kapele The Mars Volta od října 2006 do října 2009. V současné době koncertuje s rapperem Residentem a rovněž je bubeníkem ve svém vlastním projektu The Memorials.

Přidgen získal sadu Guitar Center Drum-Off ve věku 9 let, v 10 letech byl nejmladším vyslancem firmy Zildjian v téměř 4 0leté historii společnosti. Pridgen je také od narození levák, ale hraje na bicí soupravu, jako by byl pravák na setu určeném pro praváky. Thomas studoval u Davida Garibaldiho, Walfreda Reyese, Sr., Troy Lucketty a Curtisa Nutalla. Podporuje bubny DW, činely Zildjian, bicí Evans, mikrofony Audix a bubenické paličky Zildjian (od roku 2017). Thomas také obdržel čtyřleté stipendium na Berklee College of Music v roce 1999 ve věku 15 let. Byl v té době nejmladším hudebníkem, který kdy obdržel toto stipendium. Hrál na clinic představeních s Walfredem Reyesem, Jr. a Dennisem Chambersem. Už od svého dospívání absolvoval studiová setkání s mnoha umělci z oblasti Bay Area Gospel.

Prvním Thomasovým zážitkem z jiných než evangelijních turné bylo bubnování s The Coup, se kterými pracoval v letech 2001 a 2002. V roce 2006 Pridgenovi zavolal Omar Rodríguez-López z The Mars Volta. "Omar se zeptal, zda bych se nechtěl přijít podívat na kapelu," vzpomíná si Pridgen ve svém domě v El Cerrito v Kalifornii. "Mluvili jsme pár hodin po telefonu, a pak jsem odjel do Ohia, abych je potkal. Omar mě pozval do zadní místnosti, kde se nacházela celá kapela. Jammovali jsme se dobrých třicet minut. Pak řekl: "Budeme hrát tuhle skladbu dnes večer přede všemi". To bylo pro obrovskou show v Clevelandu, když skupina cestovala s Red Hot Chili Peppers".

V roce 2007 se Pridgen stal stálým bubeníkem The Mars Volta. První Pridgenovo vystoupení bylo na 12. března 2007 na Novém Zélandu, kde skupina debutovala s písní "Idle Tooth", která byla později pro nadcházející album přejmenována na "Wax Simulacra". Po těchto koncertech na Novém Zélandu a v Austrálii absolvovali The Mars Volta několik vystoupení na západním pobřeží jako headlineři, poté vstoupili do studia a nahráli čtvrtou desku "The Bedlam In Goliath". Přidgenův styl na "The Bedlam In Goliath" používal "vražedné kombinace 32-taktových kompletů, omračující jednoduché ukolébávání a zuřivé vzorky basových bubnů" spolu s kreativní a přesnou "paradiddle" technikou.

Thomas Pridgen byl časopisem Modern Drummer zvolen nejlepším začínajícím bubeníkem. Byl také uveden na DVD "Modern Drummer 2008" se záběry z jeho vystoupení na festivalech.

Kromě práce s The Mars Volta Thomas také spolupracoval s Christianem Scottem a Wicked Wisdom. Thomas nějaký čas pracoval i se zpěvačkou Keyshia Cole jako její koncertní i studiový bubeník a byl jejím hudebním režisérem. Byl také uveden spolu s Tonym Royster Jr., Ericem Moore a dalšími na bubenickém DVD nazvaném "Shed Sessions", Gospel Chops DVD.

Při jednom z posledních koncertů turne Bedlam Tour v Mexiku Thomas a skupina "zničili" kit a popraskal akrylový basový buben o rozměrech "20x24". Poté byl Thomas viděn pouze s živými jazzovými soupravami DW maple, ale nyní používá svou soupravu Acrylic i se svou novou kapelou The Memorials. V roce 2012 byl vyhlášen jako nejlepší alternativní bubeník v čtenářské anketě magazínu Modern Drummer. Pokud Thomas nebyl na turné nebo nenahrával, dával také bubenické lekce hlavně v San Francisco Bay Area.

V říjnu 2009 ale Thomas Pridgen opustil The Mars Volta. Až dodnes skupina neučinila žádné oficiální prohlášení o důvodu jeho odchodu. Dave Elitch poté na zbytek turné obsadil pozici bubeníka, ale později byl i on sám nahrazen Deantonim Parksem. Dne 14. října 2013 basista Juan Alderete uvedl v podcastu Let There Be Talk, že "je to úžasný bubeník, ne jenom odrostlý týpek. Jednou v noci se mu zbytečně něco ztratilo, nakoukl do autobusu a začal bojovat s Cedricem."

V prosinci 2009 vytvořil Thomas Pridgen další skupinu s názvem The Memorials s přáteli a bývalými studenty z Berklee College of Music - Viveca Hawkins (zpěv) a Nick Brewer (kytary). Bezejmenný debut skupiny byl vydán 18. ledna 2011. Vystupovali hlavně na západním pobřeží USA v roce 2010. Cestovali po USA na Freedom Tour (1. trimestr 2011), Equinox Tour (2. trimestr 2011), v létě 2012 pak na Waterguns, Bar B.Q. & Hot Chocolate Tour.

Thomas stále pracuje na svém osobním projektu The Memorials. Jeho druhé album "Delirium" bylo vydano 5. června 2012. Skladba "Fluorescent's Unforgiving" se objevila na Soundcloud už v listopadu 2011. Kapela se pak připravila na další americké turné v létě 2012. Na jaře 2012 se spojil s kytaristou Ericem McFaddenem (P-Funk, The Animals, Stockholm syndrom) a basistou Fishbone Norwoodem Fisherem. Společnost phYne Entertainment vytvořila pět skladeb pro nové trio ve studiu v San Franciscu. Projekt byl nazván TEN a připravoval se na podzimní turné. V roce 2012 se stal i hostujícím koncertním bubeníkem, kdy podporoval projekt Stephena Brunera nazvaný Thundercat. Na jaře 2012 s ním absolvoval turné po celé Evropě. Rovněž se podílel na živě nahraných relacích "Wicked Evolution" od Jady Pinkett Smith.

Dne 12. února 2013 Magna Carta vydala nahrávku "Pinnick Gales Pridgen" produkovanou Mikeem Varneym, kde na hrál na kytaru a zpíval Eric Gales, dUg Pinnick (King's X) na basu a vokály a Pridgen na bicí. Na 13-ti skladbovém albu se objevila i cover skladba "Sunshine Of Your Love" původně od Cream, jedna krátká instrumentálka na podkladě založená skladby "Für Elise" Ludwiga van Beethovena a zbývající skladby napsané nějakou kombinací Pinnick, Gales, Pridgen a Varney.

Dne 11. března 2014 Přidgen na stránce Instagram a Facebook potvrdil, že se připojil k Suicidal Tendencies. Na podzim dne 3. září 2014 se Pridgen spolu s Josephem Troyem připojili k Chiodos poté, co členové Derrick Frost a Matt Goddard opustili kapelu.

Na pozvání Elixira od ředitele Mute Jordan Ferreira se Thomas Pridgen zúčastnil nahrávání debutu skupiny End of Sky, které vyšlo 1. září 2010. Dne 10. listopadu 2011 se skupina rozhodla pro jméno Giraffe Tongue Orchestra. Do té doby tato superskupina jenom skládala písní. Během léta 2011 bylo potvrzeno, že Thomas Pridgen pracuje na nové skupině se zpěvákem a kytaristou Mastodon Brentem Hindem, kytaristou Dillinger Escape Plan Ben Weinmanem a bývalým baskytaristou Jane's Addiction Ericem Averym. Kapela Giraffe Tongue Orchestra byla založen v roce 2012. V lednu 2012 bylo oznámeno, že bývalý bubeník The Mars Volta Jon Theodore nahradil Thomase Pridgena v Giraffe Tongue Orchestra, ale v březnu 2015 se Pridgen opět vrátil do této kapely. Debutové album skupiny "Broken Lines" bylo vydáno 23. září 2016 a v sestavě se objevili Hinds, Pridgen a Weinman, k nimž se připojili William Duvall z Alice in Chains a Pete Griffin z Dethklok.

Dne 31. března 2017 rapper Residente vydal své debutové bezejmenné sólové album. Thomas Pridgen byl oznámen později jako hostující člen doprovodné skupiny Residente.

(Narozen 1972, Alton, IL)
Drums

Blake Fleming je bubeník známý ze svého zapojení do několika vlivných experimentálních kapel jako The Mars Volta, Dazzling Killmen, Electric Turn To Me. Fleming se narodil v Altonu v IL ve známém rodiště Milese Davise a domovu Roberta Pershinga Wadlowa, nejvyššího muže v zaznamenané historii. a orchestry.

Fleming začal bubnovat ve věku 8 let, několik let strávil v sestavách a bubenických sborech, dudáckých kapelách, jazzových kapelách, pochodových orchestrech a orchestrech. Zatímco byl v Alton Colonial Fife and Drum Corps, Blake studoval u Jerryho Whitakera, mistra bubeníka na východním pobřeží z West Pointu.

V 15 letech založil Fleming svou první kapelu Dazzling Killmen, kteří poté hodně koncertovali po USA a nahrál čtyři 7” singly včetně dvou studiových alb a jednoho živého alba "Skin Graft" u Touch and Go Records. Úzce spolupracovali s Jeffem Tweedym (Wilco, Uncle Tupelo) a Steve Albinim (Nirvana, The Pixies, PJ Harvey) a vystupovalo vedle kapel jako Fugazi, The Jesus Lizard, Neurosis, Helmet, Uncle Tupelo, Sleep, Shellac, Agent Orange, The Bad Livers nebo Jim O'Rourke. Dazzling Killmen v roce 1994 vydali druhé v pořadí studiové album "Face Of Collapse", které bylo označeno "číslo jedna heavy nahrávku dekády" magazínem Alternative Press Magazine, jehož kritéria zahrnovala i obratnost rytmické sekce.

Fleming procestoval USA s japonskou progresivní punkovou kapelou Zeni Geva na jejich turné Freedom Bondage z roku 1996. Později téhož roku se přestěhoval ze St. Louis do New Yorku a vytvořil vlivné instrumentální kvarteto Laddio Bolocko, které nezávisle nahrávalo a vyprodukovalo tři studiová alba, v letech 1998 až 2000 několikrát koncertovalo po USA a Evropě, čímž si Fleming získal pověst mistrovského bubeníka jak v USA, tak v Evropě.

Když se Laddio rozpustili, Fleming se přestěhoval do Long Beach v Kalifornii v březnu 2001, kde spoluzakládal The Mars Volta a nahrál s nimi jejich první demo nahrávky "Haunt Of Roulette Dares" a "Cicatriz ESP" pro label Grand Royal, u níž nahrávají i Beastie Boys. Bubnoval také kytaristovi Omar Rodriguez-Lopezovi na jeho prvním sólovém albu "A Manual Dexterity: Soundtrack Volume 1". Blake byl otcem většiny písní The Mars Volta. Přinesl do skladeb kapely spoustu rytmů, dokonce i na "Frances The Mute", "L'Via L'Viaquez" a některé party na albu.

Fleming pak se vrátil do New Yorku kde v roce 2002 zformoval Electric Turn To Me, kteří celkem hodně koncertovali po USA a Evropě před jejich rozpadem v roce 2005. Po odchodu bubeníka Jona Theodora v červnu 2006 se Fleming znovu krátce připojil k The Mars Volta a odehrál vyprodané turné pro Red Hot Chili Peppers v USA a Kanadě. Také se objevil s kapelou na Henry Rollins Show na nezávislém filmovém kanálu.

Po turné s Red Hot Chili Peppers se Fleming vrátil do New Yorku, kde se věnoval práci na výuce a ve studiu, s umělci jako Evan Dando (Lemonheads) a Gibby Haynes (Butthole Surfers), The Ropes - Fleming bubnoval na jejich LP "What They Do For Fun" z roku 2008, která byla #15 v ABC News Top 50 alb za rok 2008, Kim Taylor (umělec měsíce NPR), Izrael Nash Gripka, Chris Riffle, Rollo Treadway, Otec Divine, Martin Walker, Jimi Zhivago, Underground River a Vajra.

Fleming bubnoval na albu Kim Taylor z roku 2006 "I Feel Like A Fading Light", což bylo podle NPR World Cafe "Album týdne", vystupoval v CW's Smallville a byl jedním z "Top Records of 2007" od Performing Songwriter.

V roce 2009 spolupracoval Fleming se zpěvákem a skladatelem Izraelem Nashem Gripkou, nahrál s ním bicí na "New York Town" (2009) a "The Gold Mine Flooding! (2009). Společně absolvovali turné po Nizozemsku a Anglii, kde byla deska "New York Town" v Top 10 Americkém žebříčku pro obě země, hráli na prestižních amerických festivalech, včetně festivalů Take Root a Roepaen v Nizozemsku, nahrávali TV a rozhlasové pořady v Amsterdamu a Londýně. Jejich nahrávání pro BBC Radio 2 bylo s legendárním Bobem Harrisem, který zahajoval The Old Gray Whistle Test (slavná britská hudební TV show ze 70. let), a která hostila snad všechny hudebníky od Johna Lennona až po Boba Marleyho. Také s Izraelem se Fleming objevil na kompilačním CD Uncut Magazinu z dubna 2010 a na CD "Best To The Songwriter's Hall of Fame New Writers" (2010).

Fleming hrál na debutovém albu Chrise Rifflea v New Yorku v roce 2010. Bylo to představení, které Chrisa zařadilo v roce 2011 do hlasování Grammy nominace pro Nejlepší současné folkové album. Fleming od té doby bubnoval na Chrisově dvou následujících EP "I Am Not From Here" a "Another Dream". V dubnu roku 2011 uvedl Fleming sólový bubenický koncert spolu s živými malíři a vj Lady Firefly v multimediálním vystoupení v kostele sv. Petra v New Yorku.

Od roku 2006 Fleming intenzivně spolupracuje s video umělcem Janet Biggsem, komponuje soundtracky a živě vystupuje na uměleckých festivalech a dalších instalacích. Jejich spolupráce byla uvedena na Art Basel Festivalu v Miami, kde předváděl sólový bubenický bazén s olympijskými synchronizovanými plavci. Blake také složil soundtrack k Biggsově "In The Cold Edge", která se objevila na Pulse Contemporary Art Festival 2010, a v září 2011 vystupoval v Biggsově multimediální instalaci Wet Exit na březích East River v New Yorku podél řeky s týmem New York Kayak Polo, jako součást uměleckého festivalu DUMBO v Brooklynu v New Yorku.

Fleming je na vedlejší uvazek profesorem na Státní univerzitě v New Yorku v Oneontě od roku 2008, kde vyučuje soukromé hodiny a provozuje řadu rockových souborů. Kromě práce na volné noze a výuce je Fleming jednou polovinou experimentální skupiny Future By Now, kde spolupracuje s technikem a hudebníkem Andrisem Balinsem (Sean Lennon, Nels Cline).

(celým jménem Jon Philip Theodore)
(Narozen 30. prosince 1973, Baltimore, Maryland, United States)
Drums, Percussion

Jon Theodore je americký bubeník. Je nejznámější jako bývalý člen The Mars Volta a jako aktuální bubeník v kapele Queens Of The Stone Age a One Day as a Lion. Theodore je znám pro svůj výbušný, více texturní styl hraní.

Theodore začal hrát na bicí ve věku 15 let. Brzy se zapojil do koncertování své střední školy v Gilman School v Baltimoru v Marylandu a krátce nato se začal věnovat lekcím na plný úvazek. Právě v této chvíli studoval bicí nástroje a naučil se mapovat aranžmá, nadšená praxe se již pro něj stala zvykem. Také poslouchal širokou škálu hudby a začal milovat lidi jako Billy Cobham, Elvin Jones a John Bonham. Studoval také na Oberlin Conservatory of Music v Ohiu.

Po skončení střední školy se připojil ke skupině Golden a deset let s nimi nahrával a koncertoval. Rok a půl také hrál s kapelou Royal Trux. V té době se seznámil s Cedricem Bixler-Zavalou a Omarem Rodríguez-Lópezem, kteří odehráli jejich první koncert s experimentální dub kapelou De Facto v El Paso, Texas. Stali se přáteli a bývalé duo At The Drive-In později pozvalo Theodora, aby se připojil k jejich prog-rockové skupině s latinským nádechem The Mars Volta. Theodore byl bubeníkem The Mars Volta od roku 2001 do roku 2006. Theodore zůstal v kapele pět let a nahrával první tři studiová alba "De-Loused in Comatorium" (2003), "Frances The Mute" (2005) a "Amputechture" (2006), než na žádost kytaristy kapely Omara Rodríguez-Lópeze musel kapelu opustit. Dne 30. července 2006 mu bylo oznámeno, že Jon Theodore bude natrvalo nahrazen. Magazín Modern Drummer je ocitoval: "Bylo to dlouho vypšené a nepochybně to bylo to nejlepší pro všechny zúčastněné. Měli jsme spoustu věcí, vytvořili jsme slušné záznamy, odpískali jsme to během minuty a měli jsme opravdu skvělé časy. Život běží dále. Momentálně pracuji na několika pěkně sladkých melodiích pro nový projekt. Podrobnosti se objeví, jakmile se zformuje". V roce 2012 basista The Mars Volta Juan Alderete prohlásil: "Mám rád Jona, zůstávám s ním v kontaktu. Jon byl nešťastný a když je někdo nešťastný, musí někdo natáhnout spoušť a to Omarova kapela udělala, takže to udělali. [...] Museli ho nechat jít, protože do toho nezapadl tak, jak si přáli."

Theodore následně spolupracoval se zpěvákem Rage Against the Machine Zackem de la Rochou, v projektu nazvaném One Day as a Lion. Jejich první EP bylo vydáno 22. července 2008. Podílel se také na sólovém albu "The Front Trapeze" (2010), které se n ahrával frontmanem kapely Incubus Brandon Boyd.

V lednu 2012 nahradil Theodore svého nástupce v The Mars Volta Thomase Pridgena v superskupině Giraffe Tongue Orchestra, ačkoli v roce 2015 se do jejich sestavy na bicí vrátil Přidgen. Zahrál si jako bubeník v doprovodné kapele Dam Funka během jeho podzimního amerického turné 2012.

V roce 2013 tisková zpráva skupiny Queens of the Stone Age odhalila, že se Theodore připojil ke Queens of the Stone Age a nahradil tak Joey Castilla, který opustil kapelu s odvoláním na syndrom vyhoření z neustálého cestování. Přestože Dave Grohl nahrál bicí na šesté studiové album Queens of the Stone Age "...Like Clockwork" (2013), Jon nahrál bicí na jedné titulní skladbě. Bylo to první album Queens, které to dotáhlo na #1 v Billboard 200. Dosáhlo také na pozici #2 v britské UK Albums Chart a bylo nominováno na tři ceny Grammy, včetně Best Rock Album. Theodore je pak doprovázel na dalším turné a od té doby se stal členem na plný úvazek.

V roce 2018 produkoval Theodore bicí v určitých částech hudby pro videohru Red Dead Redemption 2. Na nahrávce se také objevili jeho spoluhráči z Queens of the Stone Age Joshua Homme a Michael Shuman.

(celým jménem Pablo J. Hinojos-Gonzalez)
(Narozen 17. července 1975, Los Angeles, ***)
Sound Manipulation, Live Guitars

Paul Hinojos je americký hudebník, který je znám jako basový kytarista kapely At The Drive-In a bývalý koncertní člen The Mars Volta. Je také bývalým kytaristou kapely Sparta.

Hinojos se narodil v Los Angeles. Ve věku 13 se v El Paso, Texas, seznámil s budoucím spoluhráčem Omarem Rodríguez-Lópezem, který jej představil dalšímu blízkému příteli a spolupracovníkovi Cedric Bixler-Zavalovi. Rodriguez-Lopez a Bixler-Zavala jej později požádali, aby se připojil k At The Drive-In po několika významných změnách členů v roce 1996, čímž se stal součástí nejúspěšnější a nejznámější sestavy skupiny. Když v roce 2001 započali neohraničenou pauzu, vytvořil Hinojos spolu s dalšími členy At The Drive-In Jimem Wardem a Tony Hajjarem (nyní skupina Gone Is Gone) skupinu Sparta.

Hinojos opustil Spartu v roce 2005 a uvedl k tomu: "Můj čas se Spartou proběhl a dál už prostě nebyl zábavný". O několik dní později bylo oznámeno, že se připojil k The Mars Volta, kde převzal roli druhého kytaristy kromě role "manipulátora zvuku", kterého dříve dělal bratranec Jima Warda Jeremyho. V únoru 2009 na 51. výroční ceny Grammy, získal Hinojos spolu se svými spoluhráči z The Mars Volta cenu Grammy "nejlepší hard rockový výkon" za píseň "Wax Simulacra" z alba "The Bedlam In Goliath". Hinojos opustil The Mars Volta později v roce 2009 poté, co byl požádán Omarem Rodriguez-Lopezem, s cílem zúžit zvuk skupiny pro jejich album "Octahedron".

Proslýchá se, že v roce 2008 zahájil sólový projekt Hour of the Monarchy spolu s Johnem Frusciantem, třebaže ohlášené EP "Negativa" dosud nebylo vydáno. Paul v roce 2009 dále spolupracoval s dalšími známými spolupracovníky Ericem Salasem, Ralphem Jassem a Gabrielem Gonzalezem jako Dios Kilos. Hinojos také produkoval film Sentimental Engine Slayer se spoluhráči The Mars Volta Omarem Rodríguez-Lópezem a Juanem Alderete.

Před nedávnem Hinojos pracoval na novém projektu s Danielem Andersonem (z Idiot Pilot), Markem Gajadharem a Cody Votolatem (z The Blood Brothers) a rapperem Hyro Da Hero. S Cody Votolatem spolupracuje také v Jaguar Love (Seattle, WA).

V lednu 2012 se Hinojos sešel se svými spoluhráči z At The Drive-In a hrál v Red7 v Austinu v Tx, jejich prvním představené po 11 letech. Jejich první studiové album po 17 letech, "in•ter a•li•a" bylo vydáno 5. května 2017 prostřednictvím labelu Rise.

(Narozen 5. května 1976, Fort Worth, Texas, U.S.
zemřel 25. května 2003, Los Angeles, California, U.S.)
Sound Manipulation, Various Effects Equipment, Guitars, Vocals

Jeremy Ward byl zvukovým technikem a hlasovým operátorem The Mars Volta a dub outfitu De Facto. Vytvořil mnoho zvukových scén, které slyšeli na albu The Mars Volta "De-Loused In Comatoriumn". Ward, kromě jeho role v The Mars Volta a De Facto, hrál na kytaru a byl vizuálním umělcem, který pracoval hlavně s perem a inkoustem.

Ward a zbytek The Mars Volta se právě vrátili do Los Angeles na týden odpočinku mezi další větví jejich doprovodného turné s Red Hot Chili Peppers. Skupina plánována na zahájení další etapy turné v pondělí 2. června 2003 v amfiteátru Coral Sky ve West Palm Beach na Floridě. Kapela chtěla vyjet v předstihu před vydáním svého debutu "De-Loused In The Comatorium", které bylo plánováno na 24. červen 2003 prostřednictvím Strummer/Universal.

Wardova smrt byla impulsem pro členy The Mars Volta Cedric Bixler-Zavalu a Omara Rodríguez-Lópeze, aby přestali s užíváním heroinu.

"Spolupracovali jsme s Jeremym posledních 10 let," uvedla skupina o Wardovi. "Byl hybnou silou De Facto a nedílnou součástí The Mars Volta, kde ale často byl ponechán bez povšimnutí, protože se rozhodl hrát v zákulisí. Kromě hudby byl Jeremy také neuvěřitelně talentovaným spisovatelem a malířem. Ale víme, že Jeremy s námi bude v duchu i nadále při každé show a při pořizování každého záznamu".

Dne 10. června 2008 byla vydána nahrávka s názvem "Omar Rodriguez-Lopez & Jeremy Michael Ward". Jednalo se o spolupráci mezi těmito dvěma hudebníky a byla zaznamenána v roce 2001 ještě před vznikem The Mars Volta. Na desku se dostaly různé ambientní skladby jejichž základ představují záznamy v tradici musique concrete.

(Narozen ***, Ohio, United States)
Keyboards, Piano, Voice, Guitars

Linda Good je americká skladatelka, producentka, klávesistka, zpěvačka a multiinstrumentalista. Je spoluzakladatelkou se svým dvojčetem Laurou alternativní popové kapely The Twigs. Good také koncertovala jako klávesistka s Jane's Addiction (2001), The Mars Volta (2002), Lisa Marie Presley Band (2002-2006) a Bitter: Sweet (2007-2008). Je spoluautorkou muzikálu "LadyShip", který byl Official Grand Jury Selection newyorského hudebního festivalu (NYMF), a měl premiéru v New Yorku v kině Alice Griffin Jewel Box Theatre dne 10. července 2019.

Ona a její dvojče Laura se narodily v Ohiu, jako batolata žily v Mexico City, kde srávily celé své rané dětství, poté se přestěhovala a vyrůstala v Chicagu.

Linda je samouk ve hře na piano a kytaru od svých pěti let. Až mnohem později se stala absolventkou Chicago Academy na Performing Arts High School v Chicagu, absolventkou University of Illinois a studovala v zahraničí na University College-Cardiff ve Walesu ve Velké Británii. Od roku 2000 působí v Los Angeles.

Linda Good a Laura Good napsali hudbu, libreto a texty pro nový originální historický muzikál s názvem LadyShip, který byl inspirován skutečnými událostmi v době, kdy bylo přibližně 25 000 odsouzených žen posláno z Anglie do Austrálie v letech 1788 až 1868 podle britského vládního zákona o dopravě - údajně humánnější alternativa k trestu smrti. Muzikál sleduje postavy dvou dospívajících irských sester Alice a Mary, spolu s některými z jejich spoluvězenkyň a jak těžce přežívají nebezpečnou cestu.

V Chicagu založila s Laurou alternativní skupinu The Twigs, sesterské duo, se kterým napsaly a ko-produkovaly v letech 1996 až 2018 pět alb. Jejich hudba byla ovlivněna širokou škálou hudebních stylů od Brasil '66/Sergio Mendes, Beatles

až po Neil Younga a The Clash. V červnu 2009 vydala Good své první sólové album "Love Is Curious Thing" u Whirl-i-gig Records. Hrála na něm na mnoho nástrojů jako klavír, klávesy, kytara, basa, bicí a produkoval je a nahrávala většinou v jejím domácím studiu. Singl "Love Is ..." byl uveden v nové sérii televizní show 90210 (TV Series). Album také obsahuje duet s Chrisem Trapperem z The Push Stars v písni "Bullseye". V červnu 2008 se další EP "A Dog is a Dog" rozšířené o "Love Is..." dostalo mezi 5 nejlepších alb na vlivné Los Angeles KCRW.

Linda často spolupracuje s dalšími umělci, vytvořila třebas folk-tronica duo Plush Interiors s Jamesem Combsem. Natočila video "Lately I Wonder" režiséra Michaela Klimy, které získalo několik ocenění. Její hudba byla slyšet v mnoha TV pořadech, včetně HBO's Entourage, Gossip Girl, Curl Girls, v oceněném dokumentu American Teen. Good nedávno spolupracovala se zpěvačkou a skladatelkou Cindy Alexander na společném skládání písní pro její nadcházející album.

Jako hudební producentka pracovala pro další umělce, včetně punk-folk debutu "Girls Cry Wine" písničkáře Cailyxa z LA. Produkovala debutové album "All Night Through" amerického dua The Shaker Sisters (Robyn Monks a Jen Zias), kde byla i spoluautorem několika nahrávek. Titulní skladba "All Night Through" bylo možno zaslechnout v úvodní epizodě seriálu HBO's True Blood.

Linda byla uvedena i na kompilačním albu "Sony/ATV Classic Covers Project, Vol.1", kde zpívala a produkovala trip-hop verzi skladby Willie Nelsona "Blue Eyes Crying In The Rain". Také si zahrála se Stewem z The Negro Problem, Willie Woudlym, vypomohla svou vokální stopou na "Drifting" nebo v duetu s Chrisem Trapperem na nahrávce kapely The Push Stars "Paint The Town" vydané u 33. St. Records.

(celým jménem Michael Peter Balzary)
(Narozen 16. října 1962, Burwood, Melbourne, Austrálie)
Bass, Trumpet

Flea je hráč na basovou kytaru v americké hudební skupině Red Hot Chili Peppers. Je pokládán za jednoho z nejlepších baskytaristů současnosti. Je nejznámější jako zakládající člen a basista rockové skupiny Red Hot Chili Peppers a objevil se na každém albu vydaném kapelou. Krátce působil ve skupině Jane's Addiction, What Is This? a Fear. Vystupoval s rockovými superskupinami Atoms for Peace, Antemasque, Pigface a Rocket Juice & Moon a spolupracoval s Mars Volta, Johnny Cash, Tom Waits, Alanis Morissette a Young MC. Je vyhledávaným studiovým hráčem, někdy také hraje na trumpetu. Důkazem toho je koncert skupiny Nirvana z roku 1993, kde Flea hraje jeden z úvodních riffů písně "Smells Like Teen Spirit" na trumpetu.

Fleas ovládá prvky funku (včetně slap bass), stylu psychedelic, punk a hard rock. V roce 2009 čtenáři portálu Rolling Stone označili Fleu za druhého nejlepšího baskytaristu všech dob za Johnem Entwistlem. V roce 2012 byl spolu s dalšími členy Red Hot Chili Peppers uveden do Síně slávy Rock and Roll.

Michael Balzary se narodil v Melbourne, je maďarsko-irského původu. Jeho otec Mick Balzary, vášnivý rybář, jej často brával s sebou. Když měl Flea čtyři roky, jeho rodina se přestěhovala v roce 1967 do Rye v New Yorku kvůli otcově kariéře. V roce 1971 se jeho rodiče rozvedli a jeho otec se vrátil do Austrálie. Flea se pak vrátil do Austrálie, aby trávila čas se svým otcem a dokončil tříletou školu v hlavním městě Canberra. Fleaův nevlastní otec často pozval hudebníky do svého domu, kde se často konala jam session. Rodina se znovu přestěhovala do Los Angeles v Kalifornii, kde byl Flea fascinován trumpetou a začal hrát v devíti letech na bicí a na trubku. Tehdy neměl zájem o rockovou hudbu, zbožňoval jazzové hudebníky jako Miles Davis, Louis Armstrong a Dizzy Gillespie.

Flea a jeho sestra Karyn zůstali u své matky Patricie, která se brzy provdala za jazzového hudebníka Waltera Urbana (1941–2011). O deset let později získal Flea americké občanství. Poprvé byl nazvan "Flea" (blecha) jako teenager pro jeho zdánlivou neschopnost sedět klidně a přezdívka už mu zůstala.

Flea navštěvoval Fairfax High School a díky svému pocitu vyděděnce našel zalíbení v hudbě. V Kalifornii se brzy seznámil s Anthony Kiedisem a po krátké konfrontaci se stali nejlepšími přáteli. Kiedis si vzpomíná: "Byli jsme k sobě přitahováni násilím a láskou a stali jsme se prakticky neoddělitelnými. Oba jsme byli sociální vyvrženci. Našli jsme se a ukázalo se, že je to nejdéle trvající přátelství mého života."

Vstoupil do Los Angeles Junior Philharmonic Orchestra. Zahrál si i v několika filmech, hostoval například na CD Alanis Morissette. V roce 1986 se oženil s Leoshou Zeviar, s níž má dceru Claru (rok narození 1988). V roce 1990 se rozvedli, zůstávají však i nadále dobrými přáteli.

Dne 25. června 2005 vystupoval na festivalu Meltdown jako člen doprovodné skupiny velšského hudebníka a skladatele Johna Calea, mimo baskytaru zde hrál také na trubku. V roce 2009 uvedl Metallicu do Rock and Roll Hall of Fame.

Na začátku roku 2015, v době nahrávání RHCP alba The Getaway, si při snowboardingu zlomil levou ruku, načež se musel znovu učit hrát na baskytaru.

V minulosti (2007) žil s Frankie Ryder, s níž má dceru Sunny Bebop Balzary, ale vztah jim nevydržel. Na podzim roku 2019 se oženil s módní návrhářkou Melody Ehsani. Je členem superskupiny Atoms For Peace.

Od roku 1984 působila Flea ve více než 20 filmech a televizních seriálech, jako je Suburbia, Back to the Future Part II a Part III, My Own Private Idaho, The Chase, Loathing in Las Vegas, Dudes, Law In The Big, The Big Lebowski, Low Down, Baby Driver a Boy Erased, kromě ztvárnění postavy Donnie Thornberryho v animovaných TV seriálech a filmech Wild Thornberrys.

Flea je také spoluzakladatelem Silverlake Conservatory of Music, neziskové organizace pro vzdělávání hudby, která byla založena v roce 2001 pro znevýhodněné děti. V roce 2019 byla vydána jeho monografie Acid for the Children, která podrobně popisovala jeho život před vytvořením Red Hot Chili Peppers.

(celým jménem John Anthony Frusciante)
(znám také jako Trickfinger)
(Narozen 5. března 1970, Queens, New York, United States)
Guitars

John Frusciante je americký hudebník, zpěvák, skladatel a producent, který je znám jako sólový kytarista rockové skupiny Red Hot Chili Peppers ve třech obdobích (1988-1992,1998-2009,2019-dosud). Nahrál s nimi zatím celkem pět studiových alb.

Frusciante má aktivní sólovou kariéru a vydal dvanáct sólových alb a sedm EP. Jeho nahrávky obsahují prvky od experimentální rockové a ambientní hudby až po new wave a elektroniku. Frusciante také vydal pod svoji přezdívkou Trickfinger dvě alba a jedno EP s hudbou stylu acid house. Od roku 2002 do roku 2008 nahrával také s mnoha dalšími umělci, včetně The Mars Volta, pro které byl studiovým kytaristou (a příležitostně i koncertní hudebník), Josh Klinghoffer a Joe Lally, s nimiž vydal dvě alba jako Ataxia, různě spolupracoval také s Klinghofferem a Omarem Rodríguezem-Lópezem. Produkoval nebo nahrával také s hudebníky a kapelami jako Duran Duran, Wu-Tang Clan, Swahili Blonde, Black Knights, The Theatre Bicycle, Glenn Hughes, Ziggy Marley, Johnny Cash, George Clintonem, Johnny Marr, Dewa Budjana a dalšími.

Frusciante se narodil v Queensu v New Yorku. Je italského původu, jeho otcův pradědeček Generoso Frusciante emigroval z Beneventa. Jeho otec John Sr. je klavírista vzdělávaný v Juilliard a jeho matka Gail byla slibná zpěvačka, která se však vzdala své kariéry, aby se stala matkou v domácnosti. Johnova rodina se přestěhovala do Tucsonu v Arizoně a poté na Floridu, kde jeho otec sloužil do října 2010 jako soudce Broward County. Jeho rodiče se rozvedli a on a jeho matka se přestěhovali do Santa Monica v Kalifornii.

O rok později se Frusciante a jeho matka přestěhovali do Mar Vista v Los Angeles se svým novým nevlastním otcem, o kterém, prohlásil, že "jej opravdu podporoval a způsobil, že se cítím dobře jako umělec". Zapojil se do punk rockové scény v Los Angeles. V devíti byl poblázněn Germs a pořídil si několik kopií jejich desky "GI". Desetkrát se naučil, jak hrát většinu skladeb z této desky.

V 11 letech Frusciante začal studovat hru kytaristů jako Jeff Beck, Jimmy Page, David Gilmour a Jimi Hendrix. Objevil také Franka Zappu, jehož práci pak celé hodiny studoval. V šestnácti letech opustil střední školu se souhlasem svých rodičů a absolvoval test odborné způsobilosti. S jejich podporou se přestěhoval do Los Angeles, aby dále zdokonalil své muzikantství. Začal chodit na Guitar Institute of Technology, ale praštil s tím, aniž by se skutečně zúčastnil, a krátce nato odešel.

Frusciante objevil Red Hot Chili Peppers kolem roku 1984, když jeho kytarový instruktor s nimi zkoušel jako kytarista. Frusciante se zúčastnil představení Red Hot Chili Peppers v patnácti letech a rychle se stal jejich oddaným fanouškem. Zbožňoval kytaristu Hillela Slovaka, seznámil se s prakticky se všemi kytarovými a basovými party z prvních tří nahrávek Red Hot Chili Peppers. Seznámil se se Slovakem, hovořili spolu dva měsíce před Slovakovou smrtí. Frusciante se spřátelil s bývalým bubeníkem Dead Kennedys D. H. Peligroem na začátku roku 1988. Zkoušeli spolu a Peligro pozval svého přítele, basistu Red Hot Chili Peppers Fleu. Frusciante a Flea spúolu zažili ihned hudební chemii, Flea později uznal, že by to mohl být den, kdy poprvé zahrál basový riff na budoucí skladbu Red Hot Chili Peppers "Nobody Weird Like Me". Přibližně ve stejnou dobu Frusciante přemýšlel o konkurz do kapely Franka Zappy, ale změnil názor, neboť Zappa přísně zakazoval užívání drog. Frusciante řekl: "Uvědomil jsem si, že chci být rockovou hvězdou, s drogama a dívkama, a tohle bych nemohl udělat, kdybych byl v Zappově kapele".

Slovak zemřel na předávkování heroinem v roce 1988. Ze skupiny odešel zničený bubeník Red Hot Chili Peppers Jack Irons. Zbývající členové Flea a zpěvák Anthony Kiedis najali Peligro na bicí a kytaristu DeWayne "Blackbyrd" McKnight, dříve P-Funk. McKnight se však ve skupině nenašel. Flea navrhla vyzkoušet Fruscianteho, jehož dokonalá znalost repertoáru Red Hot Chili Peppers na něj udělala dojem. Flea a Kiedis jej vyzkoušeli a shodli se, že bude vhodnou náhradou za McKnighta. Když Flea zavolal Frusciantemu zprávu o jeho přijetí, Frusciante prošel jeho domem, křičel radostí, skočil na zeď a zanechal naní trvalé stopy po botách. V té době uvažoval smlouvu s Thelonious Monster, hrál s nimi dva týdny, ale jeho neočekávané přijetí do Red Hot Chili Peppers jej přimělo změnit své plány.

Frusciante nebyl obeznámen s funkčním žánrem zvuku Red Hot Chili Peppers: "Předtím, než jsem se připojil ke skupině, nebyl jsem skutečně funk hráčem. Naučil jsem se vše, co jsem o tom potřeboval vědět, jak znít dobře s Fleou studováním Hillelova hraní". Po několika týdnech nové sestavy byl propuštěn Peligro, jehož výkon trpěl kvůli extrémnímu užívání drog. Brzy nato byl Chad Smith přijat jako bubeník a nová sestava začala nahrávat své první album "Mother's Milk" (1989). Frusciante se soustředil na emulaci Slovakova stylu. Producent Michael Beinhorn ale nesouhlasil a chtěl, aby si Frusciante zahrál s netypickým tónem heavy metalu, který do značné míry chyběl ve třech předchozích nahrávkách skupiny. Frusciante a Beinhorn často bojovali o kytarový tón a vrstvení, Beinhorn zvítězil, když se Frusciante cítil pod tlakem jeho znalostí studia. Kiedis si vzpomíná, že "[Beinhorn] chtěl, aby John měl velký, drknavý, téměř metalově znějící kytarový tón, zatímco předtím jsme vždy měli nějaké zajímavé acid rockové kytarové tóny a také spoustu ohebných, sexy a funky kytarových tónů."

Red Hot Chili Peppers spolupracovali s producentem Rickem Rubinem na jejich druhém záznamu s Frusciantem "Blood Sugar Sex Magik" (1991). Rubin cítil, že bylo důležité nahrávat album v neortodoxním prostředí, a navrhl staré pánské sídlo Hollywood Hills. Frusciante, Kiedis a Flea se tam izolovali po celou dobu záznamu. Frusciante a Flea zřídka vyšli ven a většinu času trávili kouřením marihuany. Někdy v té době začal Frusciante vedlejší projekt s Fleou a Jane's Addiction bubeníkem Stephenem Perkinsem nazvaný Three Amoebas. Zaznamenali zhruba deset až patnáct hodin materiálu, který ale nebyl vydán. "Blood Sugar Sex Magik" dosáhl vrcholu na žebříčku Billboard a na celém světě se jej prodalo 13 milionů kopií. Neočekávaný úspěch okamžitě proměnil Red Hot Chili Peppers na rockové hvězdy. Frusciante byl svou nově objevenou slávou zaskočen a snažil se s tím vyrovnat. Brzy po vydání alba začal rozvíjet odpor k popularitě skupiny. Kiedis si vzpomíná, že on a Frusciante se po koncertech v zákulisí začali vrhat do ohnivých diskusí. John tehdy říkal: "Jsme příliš populární. Nemusím být na této úrovni úspěchu. Byl jsem pyšný na hraní hudby v klubech, když jste to jako kluci dělali před dvěma lety". Frusciante později řekl: "Vzestup popularity skupiny byl příliš vysoký, příliš daleko, příliš brzy. Zdálo se, že se všechno děje najednou, a já jsem to prostě nedokázal zvládnout..."

Frusciante také začal cítit, že osud jej chce odvést pryč od kapely. Když Chili Peppers začali své světové turné, začal v hlavě slyšet hlasy, které mu říkaly: "Během turné to nezvládneš, musíš jít hned." Frusciante připustil, že kdysi našel zalíbení v hedonismu. "Ve věku 20 let jsem to však začal dělat správně a díval jsem se na něj jako na umělecký výraz, místo toho, abych se bavil a měl spoustu dívek. Abych to vyvážil, musel jsem být mimořádně skromný, anti-rocková hvězda". Během představení v Tokijském klubu Quattro 7. května 1992 odmítl nastoupit na jeviště a řekl svým spoluhráčům, že kapelu opouští. Byl přesvědčen, aby vystoupil, ale on druhý den odjel do Kalifornie. "Bylo pro mě prostě nemožné zůstat v kapele déle," řekl. "Došlo k situaci, že i když mě v kapele chtěli, připadalo mi, jako bych byl z kapely vytlačován. Ne některými členy a managementem konkrétně, ale jen směrem, kam seto ubírá." Na jeho místo nastoupil bývalý kytarista Jane's Addiction Dave Navarro.

V rozhovoru pro rok 2015 Cris Kirkwood uvedl, že po odchodu Fruscianteho z Red Hot Chilli Peppers, se v roce 1992 Frusciante účastnil konkurzu u Meat Puppets. Pak se ale zasekli a nic z toho nebylo.

Frusciante si během předešlých čtyř let vyvinul vážnou závislost na drogy během turné s kapelou. Frusciante kouřil velké množství marihuany a začal používat heroin, byl na pokraji plné závislosti. Po návratu do Kalifornie u něj v roce 1992 začala hluboká deprese, cítil, že jeho život skončil a že už nemůže psát hudbu ani hrát na kytaru. Soustředil se na malování, produkoval 4-stopové nahrávky, které vytvořil při práci na "Blood Sugar Sex Magik", psal povídky a scénáře. Aby se vyrovnal se zhoršující depresí, Frusciante zvýšil užívání heroinu a spirálovitě se dostal do život ohrožující závislosti. Jeho použití heroinu k léčení jeho deprese bylo jasné rozhodnutí: "Byl jsem velmi smutný a vždycky jsem byl šťastný, když jsem byl na drogách, tudíž jsem byl na drogách stále. Nikdy jsem se necítil provinile - vždycky jsem byl opravdu pyšný na to, že jsem závislý".

Herec River Phoenix, přítel Fruscianteho a Red Hot Chili Peppers, bydlel s Frusciantem na konci října 1993. Večer 30. října 1993 měl Phoenix vystupovat s kapelou P, v níž byli Flea, herec Johnny Depp, Gibby Haynes z Butthole Surfers a Al Jourgensen of Ministry, v The Viper Room, hollywoodském nočním klubu částečně vlastněném Deppem. Phoenix a Frusciante dorazili do klubu, aby se setkali s Phoenixovou přítelkyní Samanthou Mathis, Phoenixovým bratrem Joaquinem a jejich sestrou Rain. Ale v časných ranních hodinách 31. října byl Phoenix před chodníkem předávkován venku a trpěl křečemi. Sanitkou urychleně převezen do nemocnice i s Fleem na koni s ním, ale krátce nato byl prohlášen za mrtvého. Frusciante nikdy nekomentoval Phoenixovu smrt, a ani není známo, kde byl Frusciante v době Phoenixovy smrti.

Frusciante vydal 8. března 1994 své první sólové album "Niandra Lades a Usually Just a T-Shirt". Frusciante popřel, že bylo nahráno, když byl na heroinu, ale řekl, že vyšlo, když byl závislý na heroinu. Album je avantgardní skladbou, jejíž počátečním účelem bylo duchovní a emocionální vyjádření: "Napsal jsem to, protože jsem měl na hlavě opravdu velké místo - bylo to obrovské, duchovní místo, které mi říkalo, co mám dělat. Dokud poslouchám tyto síly, bude to vždycky smysluplné. Mohl bych hrát na kytaru a mohl bych říct "Zahrej si něco, co tě naštve", pokud jsem byl na tom místě, bude to skvělé. A to se mnou nemá nic společného, kromě způsobu, kterému nelze rozumět." "Niandra Lades a Usually Just a T-Shirt" vyšlo na labelu Ricka Rubina American Recordings. Warner Bros., label Red Hot Chili Peppers, který vlastnil práva k albu kvůli klauzuli odcházejícího umělce ve smlouvě Frusciante s Red Hot Chili Peppers. Nicméně, protože byl vyloučen, label předal práva Rubinovi, který vydal album na doporučení Fruscianteho přátel.

Další tři roky strávil Fruscinante v domě Hollywood Hills, jehož stěny byly těžce poškozeny a zakryty graffiti. Frusciante v té době údajně vypadal jako „kostra pokryta tenkou kůží", jeho paže byly dost zjizveny z nesprávného píchání heroinu a kokainu a zanechaly trvalé jizvy. Během této doby šli jeho přátelé Johnny Depp a Gibby Haynes do jeho domu a natočili dokumentární krátký film Stuff, zobrazující squalor, ve kterém žil. Dům byl nakonec zničen požárem, který si vyžádal jeho sbírku historických kytar spolu s několika nahranými nahrávkami hudby.

Frusciante vydal své druhé sólové album "Smile From The Streets You Hold" v roce 1997. První skladba alba "Enter A Uh" je charakterizována záhadným textem a hysterickým skučením. Frusciante také kašle v celé skladbě a ukazuje své zhoršující se zdraví. Podle vlasního doznání vydal album, aby získal "peníze na léky", a stáhl jej z trhu v roce 1999. Album je také pozoruhodné zahrnutím nahrávky nazvané "Height Down", v níž se objevuje i River Phoenix.

Na konci roku 1996, po více než pěti letech závislosti na heroinu, Frusciante prošel náhlým přerušením závislosti použitím náhradních léků. O několik měsíců později však nebyl schopen přerušit závislost na cracku a alkoholu. V lednu 1998 Frusciante na naléhání dlouholetého přítele Boba Forresta odešel do Las Encinas, drogové rehabilitační kliniky v Pasadeně. Byla mu diagnostikována potenciálně smrtící ústní infekce, která mohla být zmírněna pouze tím, že odstraní jeho shnilé zuby a nahradí je zubními implantáty. Také dostal kožní štěpy, aby pomohl odstranit jizvy na jeho zpustošených pažích. Asi o měsíc později se Frusciante odhlásil z Las Encinas a znovu vstoupil do společnosti.

Frusciante se plně zotavil a začal žít duchovně a asketicky. Změnil i svůj jídelníček, stal se zdravějším a začal jíst převážně nekonzervovaná jídla. Pravidelnou praxí vipassany a jógy objevil účinek, který má sebekázeň na tělo. Aby si Frusciante udržel své zvýšené duchovní vědomí a omezil rozptýlení od své hudby, rozhodl se zdržet i sexuální aktivity. Všechny tyto změny v jeho životě jej přivedly k úplné změně v jeho přístupu k drogám. Navzdory své zkušenosti s narkotiky Frusciante ve svém životě nepovažuje užívání drog za "temné období". Považuje to za období znovuzrození, ve kterého se nalezl a vyčistil mysl. Frusciante mezitím přestal praktikovat jógu kvůli jejím účinkům na záda, ale stále se snaží denně meditovat.

Na začátku roku 1998 Red Hot Chili Peppers vyhodili kytaristu Dave Navarra a byli na pokraji rozpadu. Flea řekl Kiedisovi: "Jediným způsobem, jak jsem si dokázal představit pokračování [s Red Hot Chili Peppers], je, když Johna dostaneme zpátky do kapely". S Frusciantem bez jeho závislostí a nemocí si Kiedis a Flea mysleli, že nastal vhodný čas, aby jej pozvali zpět. Když jej Flea navštívil v jeho domě a požádal jej, aby se znovu připojil ke skupině, Frusciante začal vzlykat a řekl: "Nic by mě na světě neudělalo šťastnějším". Když se Frusciante vrátil zpátky ke kytařu, Red Hot Chili Peppers začali nahrávat své další album "Californication" vydané v roce 1999. Fruscianteho návrat obnovil klíčovou součást zvuku Red Hot Chilli Peppers a zdravou morálku. Přinesl s sebou jeho hlubokou oddanost hudbě, která ovlivnila i styl nahrávání skupiny během alba. Frusciante často prohlašoval, že jeho práce na "Californication" patříla mezi jeho oblíbené.

Během světového turné ke "Californication" Frusciante pokračoval ve skládání vlastních písní, z nichž mnohé vyšly v roce 2001 na jeho třetím sólovém albu "To Record Only Water for Ten Days". Album bylo stylisticky na rozdíl od jeho předchozích nahrávek, méně výraznější nebo avantgardní. Texty však byly stále velmi tajemné a jeho zvuk byl výrazně omezen. Skladba písní a produkce tohoto alba byly účinnější a přímější než na jeho předchozích nahrávkách. Album vybočilo z alternativního rocku, který právě napsal s Chili Peppers o "Californication", a zaměřil se více na elektronické a new wave prvky. Kromě kytar Frusciante experimentoval s různými syntetizátory, což je charakteristický znak nahrávky.

V roce 2001 začal Frusciante nahrávat své čtvrté album s Red Hot Chili Peppers "By the Way" (2002) a považoval tu dobu za jednu z nejšťastnějších v jeho životě. Vychutnával si šanci, že mu album dopřálo "stále psát lepší písně". Při práci na desce "By The Way" také složil většinu toho, z čěhož se stalo jeho čtvrté album "Shadows Collide With People", ale také písně vytvořené pro film The Brown Bunny. Jeho cílem zlepšit svoji kytarovou hru na albu byla hodně vedena touhou napodobovat kytaristy jako Johnny Marr, John McGeoch a Andy Partridge. Chtěl poslouchat tyto hudebníky "kteří nebyli jen techniky, ale spíše instrumentalisty", nebo jak se vyjádřil, "lidmi, kteří používali dobré akordy". Album přineslo Fruscianteho posun k více smýšlející mentalitě uvnitř Red Hot Chilli Peppers a kapelu vnímal spíše jako soudržnou jednotku než jako čtyři samostatné entity.

Frusciante složil a zaznamenával celou řadu písní během a po turné "By The Way". V únoru 2004 zahájil vedlejší projekt s Joe Lallyem z Fugazi a Joshem Klinghofferem s názvem Ataxia. Skupina byla spolu asi dva týdny, během nichž zaznamenali asi devadesát minut materiálu. Po dvou dnech v nahrávacím studiu odehráli dvě show v Knitting Factory v Hollywoodu a více než dva dny strávili ve studiu, než se rozpadli. Později téhoř roku se na soundtracku The Brown Bunny objevilo pět písní od Fruscianteho.

Frusciante vydal své čtvrté studiové album "Shadows Collide With People" dne 24. února 2004 a objevili se na něm hostující přátele včetně Klinghoffera a členové Red Hot Chili Peppers Smith a Flea. V červnu 2004 oznámil, že během šesti měsíců vydá šest nahrávek "The Will To Death", album projektu Ataxia "Automatic Writing", "DC EP", "Inside Of Emptiness", "A Sphere In The Heart Of Silence" a "Curtains". Při vydání "Curtains" Frusciante debutoval svým jediným hudebním videem z roku 2004 pro skladbu "The Past Recedes". Chtěl tyto záznamy rychle a levně vyrábět na analogové kazetě, vyhýbat se moderním studiovým a počítačovým procesům záznamu. Frusciante poznamenal: "Těchto šest nahrávek bylo nahráno během šesti měsíců poté, co jsem se vrátil domů z turné s Red Hot Chili Peppers po dobu jednoho a půl roku. Udělal jsem seznam všech písniček, které jsem měl, celkem jich bylo sedmdesát. Mým cílem bylo nahrát tolik písní, kolik jsem stihl během přestávky, kterou jsem měl. Uprostřed toho jsem napsal i některé z mých nejlepších písní, takže některá z těchto alb mají tolik nových písní jako starých písně. Rozhodně to byla nejproduktivnější doba mého života".

Na začátku roku 2005 vstoupil Frusciante do studia, kde pracoval na svém pátém studiovém albu s Chili Peppers "Stadium Arcadium". Jeho hra na kytaru je dominantní v celém albu a poskytuje doprovodné vokály ve většině skladeb. Ačkoli používal "méně je více" styl hraní na kytaru, začal používat naplno 24 stopý mixer pro maximální efekt. V aranžmá zahrnuje širokou škálu zvuků a herních stylů, podobných funkčně ovlivněnému kouzlu "Blood Sugar Sex Magik" nebo melodičtějším způsobem. Také změnil svůj přístup k hraní, rozhodl se přispět sóly a nechal písničky tvořit na zkouškách. V rozhovoru od Guitar World Frusciante vysvětlil, jak se dostal ke svým kytarovým sólům pro album "Stadium Arcadium" úplně jinak než u jejich předchozích alb. Pokud jde o "Blood Sugar Sex Magik" a "Californication", Frusciante měl obecnou představu, jak si přál, aby jeho kytarová sóla zněla. U "Stadium Arcadium" byla téměř každá kytarová sóla kompletně improvizována Frusciantem na místě. Několik recenzí zdůraznilo, že vliv Hendrixe je patrný při jeho sólech na albu, přičemž sám Frusciante tomu neodporuje. Rozšířil také použití kytarových efektů skrz celé album, používal různé další nástroje jako syntezátor a Mellotron. Neustále spolupracoval s Rubinem na dabování kytarových postupů, střídání harmonií a využívání všech jeho technických zdrojů.

Frusciante zahájil sérii spolupráce s přítelem Omarem Rodríguezem-Lópezem a jeho kapelou The Mars Volta tím, že přispěl kytarou a elektronickými nástroji k písni "Cicatriz ESP" z jejich alba "De-Loused In Comatorium". Také nahrál několik kytarových sól na jejich albu "Frances The Mute" (2005). V roce 2006 pomohl The Mars Volta dokončit jejich třetí album "Amputechture", když hrálna kytaru v sedmi z jeho osmi skladeb. Na oplátku Rodriguez-Lopez hrál na několika sólových albech Fruscianteho a hostuje také na "Stadium Arcadium".

Ataxia vydala své druhé a poslední studiové album "AW II" v roce 2007. Po turné "Stadion Arcadium" od začátku května 2006 do konce srpna 2007 se Red Hot Chili Peppers dohodly na pauze na neurčito. Začátkem roku 2008 to Anthony Kiedis nakonec potvrdil a jako hlavní důvod uvedl vyčerpání z neustálé práce od "Californication". Frusciante opustil skupinu 29. července 2009, ale veřejně neoznámil svůj odchod až do prosince 2009, dva měsíce poté, co kapela ukončila svůj hiatus v říjnu 2009, a začali pracovat na svém dalším albu s Joshem Klinghofferem jako novým kytaristou.

Desáté Fruscianteho sólové album "The Empyrean" vyšlo 20. ledna 2009 prostřednictvím Record Collection. Toto koncepční album se nahrávalo v období od prosince 2006 do března 2008. Uvedla se na něm řada hudebníků včetně spoluhráče Red Hot Chili Peppers Flea, přátelé Josh Klinghoffer a bývalý kytarista Smithse Johnny Marr, hostující hudebníci jako Sonus Quartet a New Dimension Singers. Frusciante uvedl: "Jsem s nahrávkou opravdu spokojen a hodně jsem ji poslouchal pro psychedelický zážitek, který poskytuje, navrhuji album "hrát co nejhlasitěji a je vhodné do temných obývacích pokojů pozdě v noci."

Po jeho odchodu z Red Hot Chili Peppers se Frusciante začal zabývat svým dlouholetým snem dělat elektronickou hudbu. Jak vysvětlil na svém blogu: "Začal jsem se učit, jak programovat všechny nástroje, které spojujeme s hudbou Acid House a nějakým jiným hardwarem. Pak jsem začal nahrávat, přehrávat asi 10 synchronizovaných strojů pomocí malého mixéru do vypalovačky CD. Byl to experimentální Acid House, moje dovednosti s nimi, rocková hudba v tom nehrála vůbec žádnou roli. Ztratil jsem zájem o tradiční skladbu písní a byl jsem nadšen hledáním nových metod pro tvorbu hudby." Během této doby Frusciante zformoval elektronické trio s Aaron Funkem a Chrisem McDonaldem pod názvem Speed Dealer Moms. Jejich první EP vyšlo v prosinci 2010 u Planet Mu Records.

Frusciante vydal 17. července 2012 nové EP s názvem "Letur-Lefr". Stejně jako v předchozích sólových nahrávkách byla vydána prostřednictvím Record Collection Music. "Letur-Lefr" natočená v roce 2010 znamenala jasný odklon od kytarového zvuku jeho předchozích alb a bylo kombinací prvků abstraktní elektroniky, popu a hip hopu. Dne 25. září 2012 následovalo EP svým desátým studiovým albem "PBX Funicular Intaglio Zone". Ještě předtím 16. srpna 2012 zveřejnil volné stažení nealbové skladby "Walls and Doors".

Dne 7. dubna 2013 Frusciante vydal na svém webu instrumentální píseň s názvem "Wayne", která bylo napsána a věnována památce jeho zesnulého přítele, cestovního kuchaře od Red Hot Chili Peppers Wayne Formana. Jeho páté EP "Outsides" vyšlo 14. srpna 2013 v Japonsku a 27. srpna 2013 po celém světě. Ve stejném roce začal spolupracovat s projekty od Wu-Tang Black Knights (Crisis The Sharpshoota, The Rugged Monk). Druhé album od Black Knights "Medieval Chamber" vyšlo 14. ledna 2014. Veškerou hudbu uvedenou na desce produkoval Frusciante, několik skladeb obsahovalo i jeho vokály. Frusciante se také zapojil do projektu Kimono Kult, jehož součástí byla jeho manželka Nicole Turley, Omar Rodriguez-Lopez, Teri Gender Bender (Le Butcherettes, Bosnian Rainbows), smyčcová hudebnice Laena Geronimo (Raw Geronimo) a kytarista Dante White (Dante Vs. Zombies, Starlite Desperation). Jejich debutové EP "Hiding In The Light" byl produkoval Turley a bylo vydáno jeho nahrávací společnosti Neurotic Yell v březnu 2014. Skladba "Todo Menos El Dolor" byla vydána na SoundCloud 16. ledna 2014. Po vydání singlu "Scratch" nahraného během zkoušek PBX Funicular Intaglio Zone, vydal Frusciante dne 8. dubna 2014 své jedenácté studiové album "Enclosure". V dubnu 2015 pak vydal Frusciante své první album pod přezdívkou Trickfinger. Album se stejným názvem je prvním experimentem Fruscianteho s žánrem acid house. Pod touto hlavičkou vydal v roce 2012 i EP "Sect In Sgt".

Společnost Acid Test Records oznámila 15. února 2016, že Frusciante dne 16. dubna 2016 vydá EP elektronické hudby s názvem "Foregrow". EP vyšlo v roce 2016 u Record Store Day a skládalo se z titulní skladby, natočené pro film RZA "The Man With The Iron Fists" a tří instrumentálních skladeb. Dne 24. listopadu 2015 Frusciante oznámil, že na své oficiální stránce Bandcamp, že na SoundCloud vydává bezplatné nevydané písně z let 2008 až 2013. Rovněž negoval svůj odchod z hudebního průmyslu podle jednoho rozhovoru, když řekl, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Dne 13. června 2017 Frusciante jako Trickfinger oznámil, že 8. září 2017 vydá své druhé studiové album "Trickfinger II" na labelu Acid Test. Šest písní, které nikdy neměly být vydány, byly původně nahrány již v roce 2007.

Dne 15. prosince 2019, Red Hot Chili Peppers oznámili na stránce Instagram, že Josh Klinghoffer opouští kapelu po 10 letech a jeho místo zaujme Frusciante. První tři koncerty skupiny s Frusciantem se uskutečnily 15. května 2020 na hudebním festivalu Hangouts v zálivu Shores, AL, 22. května na kalifornském festivalu Bottlerock v Napa Valley v Kalifornii a 24. května na Boston Calling Music v Bostonu v MA. Po těchto vystoupeních bude v červnu 2020 následovat pět festivalových termínů mimo USA. Kapela v současné době připravuje další album, které plánuje vydat v roce 2020.

Dne 8. února 2020 Frusciante vystoupil s kapelou poprvé po 13 letech, a to na pamětní bohoslužbě, kterou pořádala Nadace Tonyho Hawka pro zesnulého filmového producenta Andrewa Burkla, syna miliardáře Ronalda Burkla.

Frusciante pokračoval po celou dobu pokračoval i ve spolupráci se svým přítelem Omarem Rodríguezem-Lópezem. Spolu s kytarou pro studiová alba The Mars Volta "Bedlam In Goliath" a "Octahedron", sólová alba Rodríguez-Lópeze "Se Dice Bisonte", "No Búfalo" a "Calibration (Je Pushing Luck a Key Too Far)", působil jako výkonný producent pro jeho režijní filmový debut Sentimental Engine Slayer. Film debutoval na Rotterdamském filmovém festivalu v únoru 2010. Spolu s prací na filmu Frusciante a Rodríguez-López vydali v květnu 2010 dvě společné nahrávky. První z nich je album dua "Omar Rodriguez-Lopez & John Frusciante", druhá deska "Sepulcros de Miel" pak s kvartetem Rodríguez-López, Frusciante, Juan Alderete a Marcel Rodríguez-López.

(Narozen ***)
Bass, Piano, Keyboards, Producer

Jason Lader je americký hudebník, hudební producent, inženýr a zvukař z New Yorku. Jako hudebník je známý z hraní na basovou kytaru, klávesy, klavír, kytaru a je také programátorem. Byl členem skupiny Furslide a The Mars Volta. Od té doby spolupracoval mimo jiné s Howardem Bensonem, Raine Maidou a Rickem Rubinem. Produkoval nebo zvukařil alba mnoha známých kapel a hudebníků jako System Of A Down, The Mars Volta, Red Hot Chili Peppers, Johnathan Rice, Elvis Costello and the Imposters, Julian Casablancas, Eagles, Bag Raiders, Maroon 5, Jakob Dylan, Mötley Crüe, Neil Diamond, Coldplay, Lana Del Rey, Justin Timberlake a mnoho dalších. Nahrál mimo jiné desku s Jake Buggem (2013, bass).

(celým jménem Eva Catherine Gardner)
(Narozen 17. února 1979, Los Angeles, California)
Bass Guitar, Vocals

Eva Gardner je americká hudebnice a hráčka na elektrickou baskytaru pocházející z Los Angeles v Kalifornii. Je absolventkou Střední umělecké školy v Los Angeles, kde studovala u trumpetistky Bobbyho Rodrigueze. Je držitelkou titulu z etnomuzikologie na UCLA (Cum Laude). Eva Gardner je dcerou baskytaristy The Creation Kima Gardnera a jako hlavní vliv právě uvádí vždy svého otce.

Eva Gardner, se narodila a vyrůstala v Los Angeles v Kalifornii, je umělkyní a hudebnicí druhé generace. Její otec, původem z Londýna, Kim Gardner, byl nedílnou součástí britské invaze v 60. a 70. letech. Byl basistou v mnoha vlivných britských kapelách jako The Creation, The Birds nebo Ashton, Gardner & Dyke. Když vyrůstala v domácnosti s rockem, bylo celkem přirozené, že ji "malá Eva" se vydala po této cestě. Ve 12 letech začala vážně sledovat hudbu. Eva začala hrát s živými kapelami ve svém rodném městě v Los Angeles ve věku 14 let.

Legendární inženýr a producent Andy Johns (Led Zeppelin, The Rolling Stones, Rod Stewart, Eric Clapton) přinesl v roce 1993 do hollywoodského domova britského rockového baskytaristy Kima Gardnera zesilovač Pignose a basovou kytaru. Dcera Kim, která působila s Ronem Woodem v The Creation and The Birds, byla překvapená, když Johns podal basovou kytaru jeho čtrnáctileté dceři Evě. Johns poté zvýšil hlasitost v klasickém kousku The Kinks "You Really Got Me" a prohlásí: "Teď je to pevná basová linie!" Eva už nástroj nikdy neopustila.

Rozhodla pak se pro další hudební studia na Los Angeles County High School for the Arts. Pak pokračovala ve studiu na UCLA, kde promovala s vyznamenáním (Cum Laude) a získala titul v oboru etnomuzikologie. Jako profesionální hudebnice nakrátko působila jako vyučující v Soundwall Music Campu. Její profesní kariéra začala, když koncertovala a nahrávala jako zakládající baskytaristka The Mars Volta v letech 2001-2002. Její hra se objevuje na jejich prvním EP "Tremulant" a ačkoli nenahrávala desku "Deloused In The Comatorium", napsala některé basové linie. Z kapely odešla kvůli komplikacím při smrti svého otce, když The Mars Volta byli právě na turné. Od té doby Eva vystupovala a koncertovala s mnoha umělci po celém světě, včetně Pink, Gwen Stefani, Cher, Tegan And Sara, Moby a Veruca Salt.

V roce 2003 absolvovala turné po Velké Británii s Timem Burgessem (zpěvákem The Charlatans) a také v USA s El Vezem. Během ledna 2005 Eva cestovala na turné po Austrálii jako basistka americké alternativní kapely Veruca Salt. Je také basistkou kapely Lyra založené v Los Angeles, která má v současné době pauzu. Eva Gardner vstoupila do kapely zpěvačky Pink v roce 2007. V září 2007 absolvovala turné po Evropě a Jižní Africe, v roce 2008 propagovala vydání "Funhouse". V roce 2009 Eva cestovala jako basistka na Funhouse Tour s Pink po Evropě, Austrálii, UK a Spojených Státech. V roce 2010 pokračovala v turné s Pink na Funhouse Summer Carnival Tour v Evropě, což byla poslední fáze turné k "Funhouse".

V roce 2011 Gardner zformovala garážové rockové trio Telstar s Chrisem Unckem (Butch Walker and the Black Widows) a Stewem Heydukem (Feist) a nahráli EP "Hot Knives" a dva singly "Getting Around Town" a "Lightning's Girl", vydali rovněž videoklipy pro "Are You Hungry" a "everysinglebodyelse". Jako navrátivší se člen doprovodné kapely Pink Eva začala propagační vystoupení na podporu "The Truth About Love" v době vydání alba v září 2012.

Eva se také objevila v epizodě "My Ghost Story" (Sezóna 6, Epizoda 14), kde mluvila o strašidelné restauraci jejího otce. Během přestávky uprostřed turné Pink The Truth About Love Tour se Eva připojila k Mobyho skupině pro vystoupení na Conan O'Brien a pro tři živé koncerty v The Fonda Theatre v Los Angeles ve dnech 3. - 5. Října 2013. V lednu 2014 byla značková Precision Bass Evy Gardner uvolněna pro volná prodej prostřednictvím Squier společnosti Fender. Baskytara je charakteristická grafikou lodi, která je replikou tetování na její paži.

Dne 26. ledna 2014 Eva hrála na 56. Grammy Awards na baskytaru během živého vystoupení Pink. V roce 2014 se Eva stala basitkou pro turné Cher nazvané Dressed to Kill Tour. V roce 2015 se objevila v epizodě TV seriálu "Transparent" (Sezóna 2, Epizoda 9) s The Indigo Girls. V roce 2016 se Gardner připojila ke kanadské indie pop kapele Tegan and Sara na jejich turné Love You to Death. Začátkem roku 2017 se Eva připojila k rezidenční show Classic Cher s výstupy v Las Vegas, NV, a Washingtonu, D.C.

Eva je v současné době ve svém 12.roce jako živá baskytaristka Pink a je na světovém turné Beautiful Trauma World Tour.

(celým jménem Rafael Domingues Jasso)
(Narozen ***)
Bass, Drums, Keyboards, Guitars

(foto hudebníka není k dispozici, snad je mezi hudebníky kapely Startled Calf)

Ralph je americký hudebník a hráč na bicí a percussion a baskytaru, který se objevil v prvotní fázi jako člen The Mars Volta. Předtím se objevil v kapelách Startled Calf, De Facto, Los Dregtones, později pak v RJ's Prospectors.

Omar Rodríguez-López se připojil ke kapele Startled Calf jako sólista, v kapele také působil Ralph Jasso hrající na kytaru. Poté se mihl v kapele De Facto, která začala jako malé jam session po show At The Drive-In. Původní skupina se skládala z Omara, Cedric a Jeremyho a hráli jen na místních show kolem jejich domovského města, El Paso, Texas. Cedric řekl: "Ano, vlastně jsme byli nazýváni Sphinktators, to byli raní De Facto, jen takový rock". Omar byl původně zpěvákem Sphinktators a pamatuje si: "Představovali jsme psychedelický zvuk, Cedric hrál na basu, Jeremy hrál na kytaru a Ralph Jasso hrál na bicí."

Pro jejich první nahrávku si vymysleli jméno De Facto Cadre Dub, které bylo později zkráceno na De Facto. Sestava kapely se změnila - Cedric hrál na bicí, jako předtím ve svých dřívějších kapelách Foss a Los Dregtones, Omar hrál na basu a Jeremy dělal samply, zpíval a zřídka hrál na kytaru. Ralph Jasso přešel ke klávesám, ale brzy kapelu opustil.

Jasso působil i v kapele Los Dregtones z El Paso, Texas, vedl ji Cedric Bixler-Zavala (zpěv/bicí), Ralph Jasso hrál na kytaru, a Jimmy Hernandez jako basista. Sestava se několikrát změnila, když Julio Venegas dlouho hrál na baskytaru, když Hernandez byl pryč na hudební škole Atlanta Institute of Music v Atlantě, GA. Ostatní členové v sestavě byli Luis Prieto (perkuse), Brooks Miller (trumpeta), Adam Young (bubny) a Andrew McCoi (bubny). V roce 1994 vydali demo nahrané v Rosewood Studios u Mike Majors (produkoval Sparta) s názvem "Five Song Alibi". Kapela hrála psychedelický rock, s náznaky salsy, reggae, punk rockem a občasných kytarových riffů Led Zeppelin. V roce 1993 ale Jim Ward a Cedric Bixler-Zavala založili kapelu At The Drive-In a kapela dlouho nepřežila.

Cedric a Juan Alderete se společně s Ralphem Jasso objevili i v RJ's Prospectors, což byla kapela z El Pasa a Venice hrající rock, folk a psycedelic hudbu. Kapelu tvořili Rafael Domingues Jasso (Acoustic guitar,organ,lead vocals), Cedric BIixler Zavala (Drums,percussion,backing vocals) a Juan Alderte (Bass).

S Omarem se znovu nakrátko spojil v kapele The Mars Volta, kde působil od října do prosince 2002.

Studiové desky:
2022 The Mars Volta
2012 Noctourniquet
2009 Octahedron
2008 The Bedlam In Goliath
2006 Amputechture
2005 Frances The Mute
2003 De-Loused In The Comatorium

Antemasque:
2014 Antemasque

Ostatní nahrávky:
2022 Essentials (komp.)
2005 Scab Dates (live)
2003 Live (live)
2002 Tremulant (EP)

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Marcel Rodriguez-Lopez - Keyboards, Synths (credited but didn't perform) Omar Rodriguez-López - Guitars, Keyboards, Synths, Bass Deantoni Parks - Drums Juan Alderete - Bass Hosté:	The Mars Volta Vyšlo 16. září 2022, The Kinetic Edition/Clouds Hill, CH300 (US) Seznam skladeb: 01. Blacklight Shine () 02. Graveyard Love () 03. Shore Story () 04. Blank Condolences () 05. Vigil () 06. Qué Dios Te Maldiga Mí Corazón () 07. Cerulea () 08. Flash Burns From Flashbacks () 09. Palm Full Of Crux () 10. No Case Gain () 11. Tourmaline () 12. Equus 3 () 13. Collapsible Shoulders () 14. The Requisition () Total Time: (00:00) Direction & Arrangements, Producer: Omar Rodriguez-López Artwork: Sonny Kay

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Juan Alderete - Bass Omar Rodriguez-López - Guitars, Keyboards, Synths, Bass Deantoni Parks - Drums Marcel Rodriguez-Lopez - Keyboards, Synths (credited but didn't perform) Hosté:	Noctourniquet Vyšlo 2012, Warner Bros. Records, 530380-2 (US) CD 2012, Warner Bros. Records, WPCR-14440 (Japan) CD 2012, Warner Bros. Records, 9362-49518-4 (Europe) 2LP, 2012, Rodriguez Lopez Productions, RLP025 (US) Seznam skladeb: 01. The Whip Hand (4:49) 02. Aegis (5:11) 03. Dyslexicon (4:22) 04. Empty Vessels Make The Loudest Sound (6:43) 05. The Malkin Jewel (4:44) 06. Lapochka (4:16) 07. In Absentia (7:26) 08. Imago (3:58) 09. Molochwalker (3:33) 10. Trinkets Pale Of Moon (4:25) 11. Vedamalady (3:54) 12. Noctourniquet (5:39) 13. Zed And Two Naughts (5:36) Total Time: (64:31) Direction & Arrangements, Producer: Omar Rodriguez-López Artwork: Sonny Kay

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals John Frusciante - Guitars Omar Rodriguez-Lopez - Guitars, Synthesizers, Drum machine (07) Thomas Pridgen - Drums Marcel Rodriguez-Lopez - Keyboards, Synthesizers, Mellotron, Percussion Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards (credited but didn't perform) Juan Alderete - Bass Hosté: Mark Aanderud - Piano	Octahedron Vyšlo 2009, Seznam skladeb: 01. Since We've Been Wrong (7:20) 02. Teflon (5:04) 03. Halo Of Nembutals (5:30) 04. With Twilight As My Guide (7:52) 05. Cotopaxi (3:38) 06. Desperate Graves (4:56) 07. Copernicus (7:22) 08. Luciforms (8:21) Total Time: (50:03) Direction & Arrangements: Omar Rodriguez-Lopez Artwork: Jeff Jordan with Sonny Kay (design)

Skupina: Cedric Bixler Zavala - Vocals Omar Rodriguez-Lopez - Guitars, Synthesizers John Frusciante - Guitars Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Thomas Pridgen - Drums Adrián Terrazas-González - Flute, Tenor & Soprano Saxophones, Bass Clarinet, Percussion Juan Alderete - Bass Marcel Rodriguez-Lopez - Percussion, Synthesizers Pablo Hinojos-Gonzalez - Sound Manipulation Hosté: Nathaniel Tookey - String Composition and Arrangement (11) Sam Bass - Cello (11) Charith Premawardhana - Viola (11) Edwin Huizinga - Violin (11) Anthony Blea - Violin (11) Owen Levine - Double Bass (11) Henry Trejo - Voice (08) Edwin Outwater - String Conductor (11)	The Bedlam In Goliath Vyšlo 2008, Universal Records, B0010616-02 (US) CD 2008, Universal Records, 0602517575301 (Europe) CD/DVD 2008, Universal, B0010617-02 (US) Bonus DVD w/ never before seen concert footage Seznam skladeb: 01. Aberinkula (5:47) 02. Metatron (8:13) 03. Ilyena (5:38) 04. Wax Simulacra (2:41) 05. Goliath (7:17) 06. Tourniquet Man (2:41) 07. Cavalettas (9:35) 08. Agadez (6:45) 09. Askepios (6:33) 10. Ouroboros (6:38) 11. Soothsayer (9:10) 12. Conjugal Burns (6:36) Total Time (77:03) Bonus track on 2008 Universal European edition: 13. Candy & A Currant Bun (2:20) Bonus DVD from 2008 Universal special edition: DVD-1 Cygnus....Vismund Cygnus (Live) (20:21) Artwork: Jeff Jordan with Sonny Kay (design)

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals John Frusciante - Lead & Rhythm Guitars Omar Rodriguez-Lopez - Guitars, Bass, Sitar, Tampura Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Adrián Terrazas González - Flute, Tenor Sax, Bass Clarinet, Percussion Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Marcel Rodriguez Lopez - Percussion, Keyboards, Synthesizers, Drums (04) Pablo Hinojos-González - Sound Manipulation Hosté: Sara Christina Gross - Sax (04)	Amputechture Vyšlo 2006, Universal Records, B0007214-02 (US) CD 2006, Universal Records, 0602517028029 (Europe) Seznam skladeb: 01. Vicarious Atonement (7:19) 02. Tetragrammaton (16:41) 03. Vermicide (4:15) 04. Meccamputechture (11:02) 05. Asilos Magdalena (6:34) 06. Viscera Eyes (9:23) 07. Day of the Baphomets (11:56) 08. El Ciervo Vulnerado (8:50) Total Time: (76:00) Producer, Arranger & Director: Omar Rodriguez-Lopez Artwork: Jeff Jordan

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Omar Rodriguez-Lopez - Guitars, Synthesizers, Field Recordings Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Marcel Rodriguez-Lopez - Percussion, Keyboards Hosté: John Frusciante - Guitar Solos (03) Larry Harlow - Piano & Treated Clavinet (03,08-12) Roger Manning Jr. - Piano Flea - Trumpet (02,04) Nicholas Lane - Trombone Adrian Terrazas - Tenor Saxophone & Flute (08-12) Bill Reichenbach - Bass Trombone David Campbell - Strings and Horns Arranger & Conductor Salvador Hernandez - Trumpet The Coqui Of Puerto Rico - Bass Trombone Wayne Bergeron - Trumpet Randy Jones - Tuba Larry Corbett - Cello Suzie Katayama - Cello Lenny Castro - Percusssion Diego Casillas, Erick Hernandez, Ernesto Molina, Fernando Moreno, Joel Derouin, Josefina Vergara, Mario DeLeon, Peter Kent, Roberto Cani - Violin	Frances The Mute Vyšlo 2005, Universal Records, B0004129-02 (US) CD 2005, Universal Records, 075021039773 (Europe) Seznam skladeb: 01. Cygnus...Vismund Cygnus (13:02) a. Sarcophagi b. Umbilical Syllables c. Facilis Descenus Averni d. Con Safo 02. The Widow (5:50) 03. L'Via L'Viaquez (12:21) Miranda That Ghost Just Isn't Holy Anymore (13:09): 04. Vademecum 05. Pour Another Icepick 06. Piscacis (Phra-men-ma) 07. Con safo Cassandra Gemini (32:27): 08. Tarantism 09. Plant A Nail In The Navel Stream 10. Faminepulse 11. Multiple Spouse Wounds 12. Sarcophagi Total Time: (76:55) Producer: Omar Rodriguez-Lopez Artwork: Dan Abbott with Storm Thorgerson (Design & Art Direction)

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Isaiah "Ikey" Owens - Keyboards Omar Rodriguez-Lopez - Guitars, Bass (11) Flea - Bass Jon Theodore - Drums Jeremy Michael Ward - Fx & Sounds Hosté: John Frusciante - Guitars & Synth Programming (07) Justin Meldel Johnson - Double Bass (09) Lenny Castro - Percussion	De-Loused In The Comatorium Vyšlo 24. června 2003, Universal Records, B0000593-02 (US) CD 2003, Universal Records, 986 046-0 (UK) With a bonus track Seznam skladeb: 01. Son Et Lumiere (1:35) 02. Inertiatic ESP (4:24) 03. Roulette Dares (The Haunt Of) (7:31) 04. Tira Me A Las Aranas (1:29) 05. Drunkship Of Lanterns (6:20) 06. Eriatarka (7:06) 07. Cicatriz ESP (12:29) 08. This Apparatus Must Be Unearthed (4:58) 09. Televators (6:19) 10. Take The Veil Cerpin Taxt (8:42) Total Time: (60:51) Bonus track on 2003 UK edition: 11. Ambuletz (7:03) Co-producer: Omar Rodriguez-Lopez Artwork: Dan Abbott with Storm Thorgerson (design & art direction)

Skupina:
Cedric Bixler-Zavala - Vocals
Omar Rodríguez-López - Guitars, Keyboards, production
David Elitch - Drums
Flea - Bass
Hosté:

Antemasque
Vyšlo 1. července 2014, Nadie

Seznam skladeb:
01. 4AM (2:56)
02. I Got No Remorse (3:05)
03. Ride Like the Devil's Son (3:00)
04. In the Lurch (3:06)
05. 50,000 Kilowatts (2:54)
06. Momento Mori (3:35)
07. Drown All Your Witches (3:31)
08. Providence (4:47)
09. People Forget (3:54)
10. Rome Armed To The Teeth (3:43)
11. Hung In Effigy (Japanese Bonus Track) (1:53)
Total Time: (34:31)

Recorded at The Boat in Silverlake, California
Production: Omar Rodríguez-López
Engineering: Jonathan Debaun
Mixing: Matt Bittman
Mastering: Chris Common
Album Art: Sonny Kay
Layout: Jason Farrell

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Marcel Rodriguez-Lopez - Keyboards, Synths (credited but didn't perform) Omar Rodriguez-López - Guitars, Keyboards, Synths, Bass Deantoni Parks - Drums Juan Alderete - Bass Hosté:	Essentials Vyšlo červenec 2022, The Kinetic Edition/Clouds Hill, CH300 (US) Seznam skladeb: 01. Blacklight Shine (2:55) 02. Inertiatic Esp (4:23) 03. The Widow (5:50) 04. Roulette Dares (The Haunt Of) (7:30) 05. L’Via L’Viaquez (12:21) 06. Eriatarka (6:20) 07. Son et Lumiere (1:35) 08. Trinkets Pale of Moon (4:25) 09. Drunkship Of Lanterns (7:05) 10. Cygnus…Vismund Cygnus (12:02) 11. Cicatriz Esp (12:28) 12. Goliath (7:15) 13. Televators (6:18) 14. Aberinkula (5:44) 15. Viscera Eyes (Album Version) (9:23) 16. Tira Me a Las Aranas (1:28) 17. Wax Simulacra (2:38) 18. Cotopaxi (3:38) 19. Miranda That Ghost Just Isn’t Holy Anymore (13:09) 20. Tetragrammaton (Album Version) (16:41) 21. Take The Veil Cerpin Taxt (8:41) 22. Since We’ve Been Wrong (5:43) 23. Things Behind The Sun (4:05) Total Time: (161:37) Direction & Arrangements, Producer: Omar Rodriguez-López

Skupina: Cedric Bixler Zavala - Vocals Omar A Rodriguez-Lopez - Guitars Jon Theodore - Drums Juan Alderete - Bass Ikey Owens - Keyboards Marcel Rodriguez - Percussion Hosté:	Scab Dates Vyšlo 2005, Universal Records, B0005644-02 (US) CD 2005, Universal Records, 0602498867884 (Europe) 2LP 2005, Gold Standard Laboratories, GSL 118 (US) Seznam skladeb: 01. Abrasions Mount The Timpani (4:07) 02. Take The Veil Cerpin Taxt (5:56) a) Gust Of Mutts (2:34) b) And Ghosted Pouts (4:52) 03. Caviglia (2:45) 04. Concertina (4:17) 05. Haruspex (5:23) 06. Cicatriz (8:16) a) Part 1 (2:33) b) Part 2 (7:49) c) Part 3 (4:27) d) Part 4 (20:00) Total Time: (72:49)

Skupina: Cedric Bixler-Zavala - Vocals Omar Rodriguez-Lopez - Guitars Juan Alderete - Bass Jon Theodore - Drums Ikey Isaiah Owens - Keyboards Hosté:	Live Vyšlo 2003, Gold Standard Laboratories, B0001844-02 (US) Seznam skladeb: 01. Roulette Dares (The Haunt Of) (9:29) 02. Drunkship of Lanterns (9:38) 03. Cicatriz ESP (16:03) 04. Televators (7:18) Total Time: (42:11) Lyrics: Cedric Bixler Zavala Producer: Cedric Bixler Zavala, Omar A Rodriguez-Lopez Mixed: Miti Adhikari (01,02), Nick Raskulinecz (03,04) Music: Omar A Rodriguez-Lopez
Tracks 1-2 recorded live from the Made Vale Studios in London racks 3-4 recorded live from the Electric Ballroom in London, July 2003
Skupina: Omar Rodríguez-López - Guitars Cedric Bixler-Zavala - Vocals Isaiah Ikey Owens - Keyboards Jeremy Michael Ward - Sound Manipulation Jon Theodore - Drums Eva Gardner - Bass Hosté:	Tremulant Vyšlo 2. dubna 2002, Gold Standard Labs Seznam skladeb: 01. Cut That City (5:43) 02. Concertina (4:54) 03. Eunuch Provocateur (8:48) Total Time: (19:29) Recorded in Long Beach, California from October to December 2001 Produced: Alex Newport and The Mars Volta Design and Layout: Sonny Kay and Omar Rodríguez-López

Oficiální stránky: (nejsou)

https://bandcamp.com/tag/the-mars-volta
https://www.facebook.com/TheMarsVolta
https://www.bbc.co.uk/music/artists/20883363-1ea4-4d72-ad72-c0e767038f3e

Poslední aktualizace: 6.8.2022

mbrezny@centrum.cz
...a vzkaz autorovi!