Lifesigns - progressrock.cz

Pondělí 28. ledna 2013 začal slibně další ročník sklizně pro prog fanoušky. Toho dne byla náročná posluchačská komunita obdařena první vlnou tsunami v podobě nové nahrávky brilantní nové britské prog rockové kapely Lifesigns. Je to další prog-ject, následovník nahrávky Kompendium "Beneath the Waves" a Genesis Revisited II, když na obou hostovali ti nejlepší hudebníci z okruhu prog rocku. Také tři z hlavních hráčů na těchto albech, Steve Hackett, Nick Beggs a Jakko Jakszyk se objevili jako hosté na desce Lifesigns.

Duchovním otcem tohoto alba a vlastně i Lifesigns je John Young, klasicky vyškolený skladatel, klávesový hráč a zpěvák, jehož životopis tvoří vystupování s kapelami Asia, Strawbs, Greenslade, Fish, Uli Jon Roth či jeho vlastní skupinou John Young Band. Také koncertoval s Bonnie Tyrer na její "Total Eclipse Of The Heart". Po takové slavné kariéře se John rozhodl, že by měl napsat prog album, které by shromáždilo všechny hudební vlivy v jeho životě, včetně klasických kapel 70. let, jako jsou Yes a Focus. O projektu začal uvažovat někdy před 8 léty, ještě v roce 2008, a jeho společníkem se v té době stal jeho přítel a producent Steve Rispin. Young k tomu uvedl: "Uvědomil jsem si, že jsem vlastně nikdy nenahrál progresivní album, a rozhodl jsem se nechat ze sebe všechen ten nashromažděný prog - abych tak řekl - vytrysknout...". John se tehdy v roce 2010 přestěhoval do nádherně pojmenovaného města Leighton Buzzard v domovské Anglii, kde se jeho sousedem stal hudební producent Steve Rispin, kterým začal hrát některé ze svých hudebních nápadů, obvykle pozdě v noci. Nick Beggs bydlel také v tomto městě a John jej pozval jej, aby se stal hlavním spolupracovníkem nově se rodivšího projektu Lifesigns. Frosty Beedle, bubeník Cutting Crew, kteří měli obrovský hit "(I Just) Died In Your Arms Tonight", se stal třetím členem hudebního jádra skupiny Lifesigns spolu s Johnem a Nickem.

V lednu 2012 John a Nick pozvali Martina Reijmana, svého prog společníka, aby přišel a poslechl si ranou verzi alba. Martin se seznámil s Johnem, a to jak prostřednictvím Facebooku, tak i na koncertě, takže to pro něj byla skutečná čest být mezi prvními, kdo si poslechne úsilí Lifesigns. Osmdesát pět procent z alba byla dokončena a bylo plně v klasickém britském prog stylu, plném povznášejících melodií, harmonie a instrumentace. Do té doby také přispěl Steve Hackett několik jeho charakteristických kytarových příspěvků. Nakonec John využil služby jednoho ze svých hrdinů, legendárního Thijs van Leer z Focus, který nahrál některé krásné flétnové melodie, a připojili se kytaristé Jakko Jakszyk, nyní v King Crimson, a Robin Boult, který koncertuje s Fishem.

Uplynuly měsíce a John se vrátil, aby oznámil, že album bylo dokončeno, zda by jej Esoteric Records nevydala. Pozval je tedy zpátky k projednání dokončeného díla, ale bohužel Martin byl nemocný na daný den a je stále slyšet. Tak se vrátil jen Alisons Column do studia Steva Rispina v krásné části venkovského Buckinghamshire, aby vyslechl album a setkal se s Frostym a Johnem.

Výsledná nahrávka byla senzační. Bylo to docela ohromující opřemýšlet o různých procesech a míchání hudby až do dosažení konečného zvuku. Lifesigns je jedním z těch ryze klasických britských prog alb, jen s troškou nizozemské příměsi, která vás zavede na dlouhou a nezapomenutelnou cestu přes některé velmi speciální zvukové krajiny. Všichni tři pak skončili na místním baru v sousední vesnici, kde John vyprávěl neobyčejný příběh o setkání, které měl s dalšími ze svých hrdinů, brilantním Patrickem Morazem z Regugee, Yes a Moody Blues v baru v Los Angeles nazvaném "Hilton Hotel".

Bezejmenné album "Lifesigns" vyšlo 5. února 2013. Ohlasy na album se začaly šířit ještě dříve, než první výlisky alba byly oficiálně dodány do prodeje. Na vrchol japonského rockového žebříčku Amazon se album dostalo jen na základě předběžných objednávek. Každá skladba na albu vyzařuje jasnou, atmosférickou instrumentaci a přináší mezi zemi a vesmírem v mnoha různých partech důkaz schopnosti každého hudebníka. Tento projekt, kterému trvalo pět let ve stavu zrodu, přináší klasický vzorec velkých progresivních kapel, produkovaný některou z velkých progresivních kapel a přemalovává jej do novosti živými barvami, určitě potěšil staré i nové fanoušky. "Lifesigns" má charakteristické znaky a je jedním z nejlepších progresivních rockových alb roku 2013.

Debutové album se prodávalo velmi dobře a dostalo i skvělé recenze. Když John Young chtěl začít turné, Nick mu odpověděl: "Jsem se Stevenem Wilsonem, Kim Wilde a Steve Hackettem v tuto chvíli. Začínáš zbrusu novou kapelu a musíš mít členy, kteří se mohou zavázat k takové úrovni jako já. Nakonec jsem doporučil dalšího basistu jménem Jon Poole, který je fantastický. John a já jsme přátelé a cítil jsem, že je důležité, aby tomu tak bylo i nadále. Já jsem jednou šel a viděl je hrát naživo. Kapela teď kapela hraje na turné beze mě. Ale budu se vždy cítit součásti toho nějakým způsobem z důvodu, že jsem pomohl s první deskou."

Kapela začala svá živá vystoupení v roce 2014. Protože Nick Beggs byl zaneprázdněn jinými hudebními aktivitami (zejména turné se Steve Hackettem), byl přizván Jon Poole jako basista a zpěvák, zatímco Niko Tsonev si vzal na starost kytaru. V roce 2014 kapelu na turné tvořili členové John Young (keysboards, vocals), Jon Poole (bass, vocals), Martin "Frosty" Beedle (drums, percussion), Niko Tsonev (guitars, vocals) a nehrající člen Steve Rispin (engineering and production).

Soubor vystupoval na progresivním "Cruise To The Edge" na jaře roku 2014, stejně jako vystupoval v Anglii a v kontinentální Evropě. Kromě celého debutového alba "Lifesigns" zahráli i další písně, které pocházely z repertoáru kapely John Young Band, ale i úplně nový materiál.

Z koncertů kapela vydala live DVD "Under The Bridge - Live in London", které bylo zaznamenáno během dvou večerů v lednu 2015 v londýně právě v sále zvaném Under The Bridge. DVD vyšlo v říjnu 2015. V současné době kapela připravuje materiál pro následovníka studiového alba, které by mělo vyjít někdy v roce 2016. Kapela se znovu vrátila na "Cruise To The Edge" na podzim 2015, hráli také v Nizozemí na Marillion convention. Další živá vystoupení jsou plánovaná na rok 2016.

V srpnu 2016 Lifesigns oficiálně oznámili, že kytarista Niko Tsonev zahrál svoje finální představení s kapelou na festivalu Cropredy. V krátkém prohlášení na své stránce Facebook skupina komentovala:
"Víme, že někteří z vás už to budou vědět, ale jenom připomínáme, že Cropredy je poslední vystoupení Nika s kapelou. Rozhodl se, že je čas přestěhovat se na nové kolniště a tak mu přejeme hodně štěstí a štěstí ve všech budoucích hudebních snahách. Zamilovali jsme si práci s Nikem v posledních třech a půl letech. Byla to úžasná doba a máme skvělé vzpomínky na práci s ním, ale jako Lifesigns pokračujeme v cestě dopředu."

V červnu 2017 kapela Lifesigns oznámila s potěšením, že Dave Bainbridge (Iona, Strawbs, Celestial Fire) se připojil ke kapela jako hráč na kytaru a klávesy na CTTE a budoucí živá vystoupení.

Po úsúěchu první nahrávky a následujícího DVD Lifesigns oznámili, že vydávají v srpnu 2017 své druhé album nazvané "Cardington". Na albu se představí John Young na klávesy a zpěv, Frosty Beedle na bicí, basista Jon Poole a Steve Rispin přispěl všemi ostatními zvuky. jako hosté se na albu objevili kytaristé Dave Bainbridge (Iona, Strawbs, Celestial Fire), Menno Gootjes (Focus), Robin Boult (Fish) a bývaký člen Niko Tsonev (Steven Wilson, Lifesigns). Titulní skladba "Cardington" představuje příběh dvou kardingtonských "hal" a vzducholodi R101.

K živým vystoupením se kapela vrátí na začátku roku 2018 a Dave Bainbridge nahradí Niko Tsoneva. Kapela Nikovi poděkovala za jeho vynikající práci s kapelou v posledních několika letech a popřála mu to nejlepší v jeho budoucím hudebním úsilí. Kapela pránuje vystoupení v Londýně, Birminghamu, Manchesteru a Glasgowě, stejně jako na Cruise To The Edge v USA a Progdreams v Holandsku.

Po devíti letech úzkého zapojení a spolupráce s kapelou The Lifesigns oznámil Martin Beedle 9. června 2020, že kapelu opouští. Uvedl: "Mám pocit, že už nemůžu dát kapele úroveň odhodlání a odhodlání, které si zaslouží, aby mohla úspěšně postupovat vpřed. Proto jsem se rozhodl odejít a umožnit někomu jinému příležitost zazářit v této kapele skvělých hudebníků. Přeji všem v kapele hodně úspěchů do budoucna a rád bych poděkoval všem fanouškům za to, že se jim líbí veškerá dosud produkovaná hudba, a děkuji jim za jejich trvalou podporu v následujících letech. Děkuji všem. Nejlepší Frosty. X" Ale již 12. června 2020 kapela oznámila jméno nového bubeníka, kterým se stal ostřílený maďarský hudebník Zoltan Csörsz.

Skupina Lifesigns s potěšením oznámila zahájení crowdfundingové kampaně pro přípravu nového alba "Altitude". Bude to třetí studiové album kapely a následovník "Cardington" z roku 2017. Zakládající zpěvák a klávesista John Young prohlásil: "Ačkoli jsme finančně vyhořeli zánikem PledgeMusic, cítili jsme, že myšlenka kampaně Pledge byla nakonec dobrá, jak dokazují Marillion v průběhu let. Jak víte, ethos skupiny The Lifesigns je o tom, že je velmi nezávislá (vlastní label, vlastní studio atd.), takže se nám zdálo zcela zřejmé, že by měla fungovat interní ručiterlská kampaň. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří podporují naši nezávislost na každodenním základě, a doufáme, že můžeme tuto důvěru splatit hudbou, která vydrží po mnoho dalších let". Na albu se budou podílet John Young (Asia, The Scorpions, Greenslade, Bonnie Tyler), Dave Bainbridge (Iona, Strawbs), Jon Poole (Cardiacs, Dowling-Poole) a Zoltan Csörsz (Flower Kings, Karmakanic, The Tangent). Album má vyjít 1. prosince 2020.

Dne 15. ledna 2020 skupina vydala 4-skladbové digitální EP s názvem "Lifesigns Music", obsahující jednu skladbu z každého z jejich předchozích vydání. Rádiová úprava skladby "Impossible", která se dříve objevila na "Cardington" byla vydána jako singl s doprovodným hudebním videem.

Britští proggeři Lifesigns oznámili, že jejich třetí album "Altitude" bude vydáno až počátkem roku 2021,s největší pravděpodobností dorazí koncem ledna až začátkem února příštího roku. Přestože byla dokončena nahrávka navazující na "Cardington" z roku 2017, proces výroby byl zpožděn kvůli komplikacím vyplývajícím z lockdownu. Bylo vyprodukováno během pandemie COVID-19 a získali finanční podporu prostřednictvím nezávislé crowdfundingové kampaně. Album bylo poprvé zpřístupněno ke stažení a vydání CD následovalo 8. března 2021.

Kapela se vydala na evropské turné později v roce 2023, přičemž se očekávalo, že bude následovat živé album a nové studiové album. Britští progeři Lifesigns právě uzavřeli sérii jarních živých schůzek po celé zemi a následně zveřejnili obrázek přebalu nové živé nahrávky, které vyjde v srpnu 2023. Vydání bylo později oznámeno 3. července a obsahovalo zvuk zaznamenaný v srpnu 2022 v Poppodium Boerderij v Zoetermeer. Britští progrockeři škádlili nadcházejícím živým vydáním na svých kanálech sociálních médií a odhalili obal pro připravované živé CD a DVD "Live At De Boerdreij - Zoetermeer". Na webu kapely se objevilo i několik dalších podrobností. "Představení v De Boerderij loni v létě bylo nahráno a bude vydáno jako živé CD, přičemž DVD verze bude následovat. Zatím nemáme datum vydání ani u jednoho, ale doufáme, že CD vyjde včas na červnové turné." Britští progeři Lifesigns nakonec oznámili nové živé album s konečným názvem "Live In The Netherlands“, které vychází 3. července 2023. 2CD set obsahuje skladby z jejich nedávného turné "Altitude" nahrané v De Boerderij, Zoetermeer v srpnu 2022. Zároveň si kapela naplánovala pro rok 2023 letní turné po Velké Británii, které začímá 10. června v Craufurd Arms v Milton Keyens a končí 30. září v Limelight Theatre v Aylesbury a s Johnem Youngem sólově.

Dne 21. dubna 2025 John Young na Facebooku oznámil, že kvůli naléhavým domácím závazkům ve Švédsku Zoltán Csörsz již ve skupině nezůstává a že na podzimním turné 2025 budou Lifesigns vystupovat jako živá trojice (s bicími).

Nové album kapely "Antologie" je spíše kompilačním ohlédnutím za prvními 14 lety historie kapely Lifesigns s reprezentativní sbírkou skladeb spolu se 42-stránkový CD bookletem, který obsahuje historii kapely od Johna Younga a mnoho fotografií. Obsahuje také novou píseň "After All" s hostujícím bubeníkem Simonem Phillipsem.

Členové:

John Young - Keyboards, Lead Vocals (John Young Band)
Dave Bainbridge - Guitars, Keyboards (Iona, Strawbs, Celestial Fire)
Jon Poole - Bass, Guitars, Keyboards, Drums (ex-Cardiacs, Wildhearts, Dowling Poole)
Frank van Essen - Drums, Violin (2025-present)
Steve Rispin - Engineer and Producer (Asia)

Bývalí členové:
Zoltan Csörsz - Drums, Percussion (The Flower Kings, Karmakanic) (2020-2025)
Martin "Frosty" Beedle - Drums, Percussion (ex-Cutting Crew) (2010-2020)
Niko Tsonev - Guitars, Vocals (ex-Steven Wilson Band) (2014-2016)
Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Backing Vocals (2010-2013)

Hosté na CD:
Steve Hackett - Guitars
Jakko Jakszyk - Guitars
Thijs Van Leer - Flutes

John Young
(narozen 31. května 1956, Liverpool, England)
Keyboards, Lead Vocals

John Young je britský progresivní rockový klávesista a zpěvák pocházející z Liverpoolu. John strávil své dřívější léta v Liverpool Cathedral Choir, kde byl klasicky vyškolen na varhany a ve zpěvu.

Hrával převážně v polo-profesionální jazz-rockové kapele až do poloviny 80. let, jeho první hlavní zlom přišel až v roce 1985, když si vyzkoušel, jaké to je stát se součástí kapely Uli Jon Rotha (ex-Scorpions). Po World Tour John strávil nějaký čas ve studiu a spolupracoval přitom s různorodými umělci jako jsou Steeleye Span a Bon Jovi. John pak šel hrát s MTV band v Londýně, kde se seznámil s Johnem Wettonem, který jej požádal, aby se připojil ke kapele Asia na její dvě evropské turné. Krátce poté se spojil s Paul Rodgersem a Kenney Jonesem v krátkodobě trvající kapele s názvem The Law. Stihli odehrát jeden koncert v The National Bowl v Milton Keynes společně s Bryanem Adamsem a ZZ Top.

John se připojil k Bonnie Tyler v polovině 90. let a od té doby s ní procestoval celý svět. V roce 2001 se přidal ke Scorpions při jejich světovém turné na podporu alba "Acoustica". Ve stejném roce byl spoluautorem na Fishově albu "Fellini Days" společně s Johnem Wesleym a také se objevil na následném live albu "Fellini Nights". John se také stal členem zregenerovaných Greenslade a podílel se na albech "Large Afternoon" a "Live 2001".

V roce 2002 John založil vlastní kapelu John Young Band a vydal s ní alba "Life Underground" a "Significance". The John Young Band vystupoval i nadále, ale měl velmi proměnlivou sestavu v závislosti na dostupnosti jejich jednotlivých členů.

John spolupracoval také s Jonem Andersonem z Yes a první výsledek tohoto spojení byl ke slyšení na Jonově turné po Evropě, když Jon uvedl jejich společnou skladbu "Sooner (Than Later)". Jeho další práce jej přivedla jako klávesového hráče ke Strawbs na jejich turné v Kanadě a UK během listopadu až prosince 2010 po boku Dave Cousinse, Dave Lamberta, Chase Cronka a Tony Fernandezem.

I když věci byly relativně v klidu, co se týče John Young Band, uskutečnil se již omezený počet koncertů v průběhu roku 2013 a budou pokračovat v blízké budoucnosti. Mezitím pokračují práce na novém John Young Band album a je pravděpodobné, že bude obsahovat několik skladeb poprvé zahraných během nedávných koncertů. Nové album je plánováno vydat někdy v roce 2013.

John také realizoval mnoho alb instrumentální hudby, to poslední "Financial Meltdown" je polo-klasické album ve stylu "Political Agenda" a "Scientific Breakthrough". Hudba z těchto alb se liší od semi-classical k jazzu a ambientu a je často slyšet v televizních pořadech jako je CNN o válce v Iráku, BBC program Coast, The Jay Leno Show a Obamova volební kampaň!

Dave Bainbridge
(narozen červen 1959, Darlington, Great Britain)
Guitars, Keyboards

Dave Bainbridge je anglický kytarista a klávesista, který hraje se skupinou The Strawbs od roku 2015 a se skupinou Lifesigns od roku 2016. S Davem Fitzgeraldem spoluzaložil křesťanskou progresivní a keltskou folkovou kapelu Iona.

Bainbridge, narozený v Darlingtonu v Anglii, pochází z hudební rodiny. Od osmi let navštěvoval hodiny klavíru a od 13 let se učil hrát na kytaru. Už ve 14 letech se připojil ke své první kapele Exodus. "V té době jsme všichni měli rádi Genesis, odtud ten název - zdálo se to být tou nejlepší volbou!" Dave následně studoval na Leeds College of Music, kde získal několik ocenění za výkon, včetně ceny "BBC Radio 2 Best Jazz Soloist Award" jako nejlepší jazzový sólista a cenu Sam Hood Rosebowl za vynikající výkon. Promoval s vyznamenáním v oboru aranžmá.

Na vysoké škole si také vypěstoval hluboký zájem o nahrávání a syntezátory, zejména díky práci s vysokoškolskými kapelami The Leeds Synthonia a Hyperspace Rock Orchestra, jejichž členové pod vedením poněkud excentrického vysokoškolského učitele koncertovali oblečeni v římských tógách! Od té doby jeho hudební kariéra zahrnovala skládání, nahrávání, vystupování, produkci, aranžování a výuku.

Po neúspěšném pokusu založit v roce 1981 (éra elektro popu!) se svou sestrou "progresivní rockovou" kapelu s názvem "Plan B" se Dave začal věnovat hře na kytaru v jazz fusion kapele "Sound Effect", kde na klávesy hrál Paul Birchall (v současnosti klávesista v Heather Smalls, Combination Head a The Snake Davis Band). V roce 1982 se Dave současně připojil ke kapele průkopníka jazz fusion Garyho Boylea a také k soulové kapele Snake Davis and the Alligator Shoes (později The Suspicions) a hrál na klávesy v obou kapelách. V polovině 80. a začátkem 90. let byl Dave díky svému spojení s kapelou Norman Beaker velmi aktivní na britské bluesové scéně. S kapelou Normana Beakera Dave doprovázel mnoho hostujících bluesových umělců z Velké Británie, USA a Evropy, a to jak "naživo", tak i při nahrávání pro "Paul Jones Blues Show" na BBC Radio 2, včetně: Jacka Bruce, Dicka Heckstall-Smitha, Paula Jonese, Peta Browna, Phila Guye, Lowella Fulsona, Lurrieho Bella, Caryho Bella, Rockin' Sidneyho, Guitar Shortyho (švagra Jimiho Hendrixe!), Louisiany Reda, Colina Hodgkinsona, Tonyho McPheeho, Chrise Farlowa, Herbieho Goinse, Fentona Robinsona, Johnnyho Marse, Micka Abrahama, Teda Hawkinse, Helen Watson, Angely Brown a dalších. Dave také hrál na klávesy s bluesovou legendou Buddiem Guyem a v roce 1990 byl jedním z nominovaných v kategorii "Instrumentalista roku" v rámci cen British Blues Connections.

Ještě během studia na vysoké škole v Leedsu se Bainbridge prostřednictvím společného přítele seznámil se zpěvákem a skladatelem Adrianem Snellem, kterého dlouho obdivoval. Výsledkem bylo 8-leté pracovní partnerství, které trvalo dalších 8 let od roku 1982 do roku 1990, a v jehož rámci se poprvé setkal s Joanne Hogg a Davidem Fitzgeraldem. Toto partnerství se později stalo zakládající silou skupiny Iona.

Dave je nejznámější jako spoluzakladatel keltské progressive/folk/rockové kapely IONA. Dave spoluzaložil skupinu IONA s bývalým hráčem na dechové nástroje Davidem Fitzgeraldem v létě 1989 a Joanne Hogg se k nim připojila krátce po jejich prvním "duu" jako IONA. Kromě hraní na kytary a klávesy s Ionou Dave v zákulisí produkoval všechna dosavadní alba kapely a také mixoval nejnovější album "Another Realm" ve svém vlastním studiu Open Sky. V letech 1989 až 2015 cestoval s kapelou po celém světě a vydal s ní 13 kritiky uznávaných alb.

Bainbridgeova mnohovrstevná kariéra sólového umělce, klávesisty, kytaristy, hráče na bouzouki, skladatele, improvizátora, producenta, aranžéra, učitele a zvukaře jej zavedla do mnoha hudebních žánrů a ke spolupráci s řadou umělců, včetně The Strawbs, Jacka Bruce, Buddyho Guye, Troye Donockleyho (Nightwish), Nicka Beggse, Glorie Gaynor, Moyi Brennan (Clannad), Roberta Frippa, Pete Brown, Mae McKenny, Phila Keaggyho, Paula Jonese, Damiana Wilsona, Nicka Fletchera, 'Snake' Davise, Adriana Snella, Fentona Robinsona, Lurrie Bell, Louisiana Red, Bryn Haworth, Graham Kendrick, PP Arnolda, Mollie Marriott, Chris Eaton, Martin Smith a Stuart Garrard (z Delirious), Emiko Shiratori, Sheila Walsh, The All Soul's Orchestra, The Emperor String Quartet, The St Edmundsbury Boys Choir a mnoha dalších.

V roce 2007 Dave znovu spolupracoval s Adrianem na klávesy, akustické kytaře a zvukovém designu pro světovou premiéru Adrianova alba "The Cry" v katedrále svatého Pavla - akci sponzorovanou organizací Save the Children, na které se představil 17-členný orchestr, několik sólových zpěváků a 160-členný sbor.

V roce 2008 Dave krátce založil vlastní kapelu Open Sky s Gabrielem Alonsem (perkuse a bicí), Andreou Alonsem (zpěv, flétna), Stevem Lawsonem (basa, smyčky) a Andym Greenem (klávesy, zpěv) a odehrál několik koncertů ve Velké Británii, kde hrál materiál z alba "Veil Of Gossamer", nový materiál a některé skladby IONA. Ve stejném roce spolupracoval s klasickým kytaristou Nickem Fletcherem a nahrál a produkoval Nickovo album "Cathedral Of Dreams" (2009). Album obsahuje "Iberian Fantasy", kytarový koncert, který Dave a Nick napsali společně. Skladby z tohoto alba byly zazněly v rádiu Classic FM.

Bainbridge složil soundtracky k řadě krátkých filmů, TV a multimediálních produkcí, naposledy k "Petrified" (2011) (animovaná krátká komedie s CGI), "Man from the Moon", "Remember to Smile" a "Going Up", všechno filmy zařazené do soutěže "Straight 8" z roku 2011. Během posledních 3 let napsal, nahrál a mixoval v 5.1 prostorovém zvuku přibližně 16 krátkých filmů pro velkou nadnárodní společnost, které byly promítány v jejich kině iMax.

Bainbridge také vydal dvě společná alba s Troyem Donockleym (Nightwish) a dvě s Davidem Fitzgeraldem z Iony. Bainbridge vydal pět sólových studiových alb - "Veil Of Gossamer" (2004), "Celestial Fire" (2014), své první sólové klavírní album "The Remembering" (2016), "To The Far Away" (2021) a "On The Edge (Of What Could Be)" (2025). Daveovo první sólové album "Veil Of Gossamer" vyšlo v červnu 2004 a sklidilo uznání kritiky. Obsahuje řadu hostujících vystoupení, včetně Mae McKenny, Racheal Cohen (dříve Jones z The Reasoning) a Joanne Hogg s vokály. Album "Celestial Fire" vedlo v roce 2015 k založení stejnojmenné kapely a album "Live in the UK" na DVD/2CD kapely Celestial Fire vyšlo 3. dubna 2017.

Stal se vítězem BBC Radio 2 (nejlepší klavír) a Sam Hood Rose bowl za vynikající výkon během své doby na Leeds College of Music, kterou absolvoval s hodnocením First Class Pass. Dave také složil soundtrack pro mnoho krátkých filmů, TV a multimediálních produkcí a spoluvytvářel kytarový koncert s oblíbeným oblíbeným fanouškem společnosti Classic FM Nickem Fletcherem.

Dave v poslední době vystupuje se svoji kapelou Celestial Fire, což je koncertní duo se zpěvačkou a multiinstrualistkou Sally Minnear, s Lifesigns a s příležitostnou virtuózní kytarovou skupinou GB3 s Paulem Bielatowiczem a Simonem Fitzpatrickem (oba dva z Carl Palmer Legacy Band) a Dave Brons, stíhá i občasné sólové koncerty. Dave je také vedoucím aranžérem a kapelníkem pro Adriana Snella, který pořádá živá představení v Nizozemí s díly "The Passion", "Light Of The World" a "Alpha and Omega", na kterých se podílela celá kapela nizozemských studiových hudebníků, vokálních sólistů a 60členného sboru. Dave je také klávesistou legendární kapely The Strawbs na jejich turné a nahrál s nimi již druhé album "Settlement" (2021) po albu "The Ferryman's Curse" z roku 2017. V roce 2024 absolvoval turné s Colinem Blunstonem ze skupiny Zombies.

Debbie a Dave Bainbridgeovi provozují IONA vlastní label Open Sky Records a jeho vlastní nahrávací studio Open Sky a občas spolu hrají na křesťanských bohoslužbách. Dave také občas hraje s jazzovými/improvizačními umělci Fairclough & Youell spolu s virtuózním basistou a kytaristou Fredem T. Bakerem. Nedávno vyšlo jejich debutové album "Momentarily".

Když právě nekoncertuje, pracuje ve svém studiu Open Sky, nahrává, produkuje, mixuje a skládá. Vydal celkem 13 alb s kapelou Iona, z toho 12 jich produkoval Dave, stejně jako produkoval všechny své vlastní sólové desky a na mnoha spolupracoval, zůčastnil se projektů s několika dalšími umělci v žánrech od akustického jazzu přes klasickou kytaru až k progresivnímu rocku.
Více na: http://opensky121.wixsite.com/davebainbridge

Frank van Essen
(narozen 1967, Hardenberg, Netherlands)
Drums, Violin

Frank van Essen je nizozemský hudebník a hráč na bicí a perkuze a housle. Je nejznámější jako člen keltské folkové kapely Iona (1990-1993, 1999-present), kde hrál také s Davem Bainbridgem. Od roku 2025 je koncertním bubeníkem kapely Lifesigns. Působil také v kapelách Celestial Fire, Dew, Dilemma, Ronduit Praise Band a Wij. Také aranžoval a nahrával smyčce pro DJe Martina Garrixe. Frankova široká škála hudebních aktivit zahrnuje komponování, aranžování, produkci, výuku, nahrávání, mixování a mastering ve vlastním studiu. V současné době Frank žije v Collendoornu se svou ženou Marlou a 5 kočkami.

Frank se narodil v roce 1967 jako syn nizozemského klasického skladatele. Byl vychován s hudbou, neboť oba jeho rodiče byli profesionální hudebníci a jeho bratr studoval hru na housle na hudební konzervatoři. Frankovy první bicí byly hrnce a pánve jeho matky a mnoho kbelíků ztratilo dno, k jejímu velkému zděšení. Ačkoli byl Frank evidentně rytmický talent, který nikdy neuměl klidně sedět, rozhodl se pro housle, zřejmě pod vlivem vymytého mozku, když poslouchal svého bratra, jak 6 hodin denně cvičí stupnice. Frank začal studovat hru na housle v 7 letech. Frank se ukázal jako velmi talentovaný a přirozený houslista, který si od útlého věku vypěstoval vlastní styl. Učil se hlavně pouhým kopírováním toho, co slyšel hrát své učitele - a o několik let později byl přistižen, když jeden z jeho učitelů zjistil, že ve skutečnosti nečte noty, ale hraje podle sluchu!

Jeho fascinace rytmem a bicími nikdy nezmizela. V 15 letech dostal příležitost vzít si paličky a začal cvičit jako šílenec - brzy se stal lepším hráčem na bicí než jeho první učitel. Zpočátku pracoval jako studiový i živý hudebník a během tří let hrál s několika velkými nizozemskými a americkými umělci. Začal hrát ve všech možných kapelách (včetně big bandu své střední školy, jehož oblíbenou melodií byla melodie z "Muppet Show"), kde hrál hlavně worship a gospelovou hudbu. Jeho první kapela se jmenovala Judah, poté kapela Youth with a Mission Band, v níž hráli Dave a Becky Durhamovi, Celeste Yohaiová, Fred a Mary Dallenbachovi spolu s Karen Laffertyovou.

Od té doby se Frank rychle stal oblíbenou volbou pro mnoho nahrávek a živých vystoupení, včetně koncertů s hudebníky jako Margaret Becker, Ricka Cua, Marcel McArthur, Jessy Dixon, Billy a Sarah Gaines, Joanne Hogg, Susan Ashton, Timothy Boyd, Joanne Hogg, Susan Ashton, Timothy Boyd, Julie a Buddy Miller, Nina Aström, Adrian Snell, Chris Eaton, Ralph van Manen, Dave Fitzgerald and Barry & Batya Segal a mnoha dalšími.

V roce 1989 se setkal s Davem Bainbridgem během turné Adriana Snella s jeho projektem The Passion, ve kterých účinkovala i jeho žena, tanečnice a zpěvačka Marlou. V roce 1990 byl požádán, aby se připojil ke kapele IONA. Kapela odehrála několik koncertů ve Flevo, Christian Artists, na festivalu Spoor 7 v Nizozemsku a vystoupila na jazzovém festivalu v Leverkusenu. Nizozemská TV natočila 60-minutový dokument, který uvedl kapely IONA a Mull.

Brzy se ukázalo, že logistika s holandským bubeníkem je pro kapelu trochu příliš komplikovaná, takže po roce a půl se jejich cesty opět rozešly. Frank se mezitím připojil ke známé holandské "worship" (chvalozpěvové) kapele (Ronduit - nevyslovitelné pro anglicky mluvící, čili Praise Band) jako bubeník, houslista a zpěvák a brzy byl požádán, aby pro kapelu začal psát písně a aranžovat je, což si v následujících letech opravdu užíval a zdokonaloval. Některé z Frankových písní se staly velmi známými a pravidelně se zpívají v holandských kostelech. Frank se k IONA vrátil v červnu 1998, krátce po odchodu bubeníka Terla Bryanta.

V průběhu let Frank a jeho žena Marlou nahráli mnoho CD v holandštině ve vlastním studiu, včetně vánočního CD v holandštině s názvem "Immanuel", na kterém účinkovali Dave Bainbridge a Troy Donockley. V roce 2011 pracovali na svém sólovém albu, které vyšlo ještě na konci téhož roku. Frank a Marlou pravidelně vedou bohoslužby v kostelech a na konferencích po celém světě a mají vlastní kapelu s názvem Dew, ke které se občas připojují členové IONA.

V roce 1997 byl Frank požádán, aby se stal hudebním ředitelem festivalu EO's Classic Festival, což jej přivedlo k psaní a aranžování pro malý orchestr. Od té chvíle se zamiloval do psaní pro smyčce. Dnes je pravidelně volán jako aranžér smyčců a interpret pro mnoho známých nizozemských umělců. Jeho smyčce lze slyšet v několika hitových rádiových singlech. V následné době Frank studoval orchestraci na Berklee School of Music v USA, aby dále rozvíjel své dovednosti jako aranžér a orchestrátor pro celý orchestr.

V Nizozemsku je nyní etablován jako velmi žádaný producent a aranžér smyčcových nástrojů pro různé nizozemské i mezinárodní umělce (včetně Barbary Dickson, Armina van Buurena, Within Temptation, Trinity) a skladatel televizních programů a krátkých filmů. Frankovy smyčce bylo možné slyšet dokonce i během závěrečného ceremoniálu zimních olympijských her v roce 2018.

Jon Poole
(rodným jménem Jonathan Charles Poole)
(znám také jako Random Jon Poole)
(narozen 16. října 1969, Hemel Hempstead, Hertfordshire, England)
Bass, Guitars, Keys and Drums

Jon Poole je je britský hudebník, zpěvák, skladatel a producent. Tento multiinstrumentalista (basa, kytara, klávesy a bicí) a "primitivní producent" z hudební rodiny, ze které také vzešel studiový basista Ed Poole, se kterým John Young spolupracoval v kapele Bonnie Tyler. Je nejvíce známý svou prací jako kytarista kapely Cardiacs a baskytarista pro Wildhearts a Lifesigns.

Poole je frontmanem a hlavním interpretem skupiny God Damn Whores, spolu s Williem Dowlingem je frontmanem Dowling Poole a vydal dvě sólová alba. Byl také členem skupin Ad Nauseam a Dr Brighton a spolupracoval s kapelami Ablemesh, La Momo, Crayola Lectern, Two Worlds Collide a Celebricide (stejně jako s různými projekty založenými Ginger Wildheart) a živě hrál na baskytaru pro Dr Hook Starring Dennis Locorriere, Lotus Eaters a Adam Ant.

Poole pochází z hudební rodiny a je nejmladším ze šesti dětí, z nichž všechny hrají na hudební nástroje. Jeden z jeho bratrů je vysoce ceněný studiový baskytarista Ed Poole a jedna z jeho sester je jazzová trombonistka Cathi „Trombabe“ Poole, členka Cathi Cook Quintet a bývalá hudební ředitelka Milton Keynes Open Band. Jon začal hrát na kytaru, když mu bylo 11 let a od té doby si udržuje jako hudební fanoušek nebo patron přístup ke všem formám hudby, nefavorizuje žádný zvláštní styl, přičemž sám je ovlivňován různými styly z jeho četného seznamu.

"I když mě vadí skutečnost, že žánry jsou neustále brány v úvahu, když "posuzujeme hudbu", chápu to a přijímám jen proto, že se to dělá pro hodnotící účely... v každém případě to byl John Young, který připojil "prog" v reklamě - to je důvod, proč jsem přizpůsobivý!"

Z druhé strany spektra Jon byl MD, baskytarista a kytarista kapely liverpoolské scény 80. let The Lotus Eaters, která měla v roce 1983 hit "The First Picture Of You", která zanechala hluboký dojem na tehdy dospívajícího Jona Poole v roce 1980.

Jon pokračoval v nahrávání sólových alb včetně hold alba Franka Zappy na Fostex 4-skladbové kazetě, když mu bylo 24. Přitom pracuval i na svém vlastním materiálu, který spojoval psychedelické letní popové písně s hudebním zázračným dítětem Willie Dowlingem (The Grip, Honeycrack, Jackdaw 4), také přispěl hrou na klávesy na druhé album Wyatta, což byl inspirující psychedelický místní guru, s názvem "Crayola Lectern".

Po několika raných experimentech s kazetami byla první pořádnou kapelou Jona Pooleho jako skladatele a interpreta Ad Nauseam, inspirovaná skupinou Cardiacs, založená po přestěhování do Milton Keynes kolem roku 1990. Ačkoli Ad Nauseam měli proměnlivou sestavu, Poole v různých obdobích hrál na většinu nástrojů v kapele, přičemž dalším stálým členem kapely byl zpěvák a bubeník Bob Leith. Hráli různorodou směs stylů prog, punk, jazz-rockový styl byl velmi poplatný tomu ze scény z let 90/91, ale díky které se mu podařilo upoutat pozornost leadera Cardiacs, Tima Smithe. Ad Nauseam vydali jedno album pouze na kazetě, "4 Little Boys", ale krátce poté se rozpadli po Pooleově náboru do Cardiacs.

Když se Poole dozvěděl o odchodu kytaristy Christiana "Bica" Hayese z Cardiacs v květnu 1991, okamžitě se přihlásil jako náhradní kandidát. Později v témže roce byl do kapely přijat na plný úvazek a vytrval s nimi 13 let. V té době se podílel ve hře na kytaru, baskytaru, klávesy i ve skládání. Jeho kolega z Ad Nauseam Bob Leith se také připojil ke kapele jako bubeník a v prosinci 1993 nahradil odcházejícího Dominica Luckmana. Poola a Leitha lze spatřit v davu během koncertu Cardiacs v Salisbury Arts Centre 30. června 1990, jak je uvedeno ve videoklipu "All That Glitters Is a Mares Nest". Jon se proslavil svými parodickými kytarovými sóly ve stylu tappingu při živých vystoupeních písní "Fiery Gun Hand" a "Anything I Can't Eat". Poole se objevil na dvou albech Cardiacs, dvojalbum "Sing To God" z roku 1995 a následné album "Guns" z roku 1999 a také v písni "Faster Than Snakes With A Ball And A Chain" z alba "Greatest Hits".

Během svého působení v Cardiacs se Poole také podílel na dvou projektech souvisejících s Cardiacs, když hrál na klávesy pro Williama D. Drakea na několika živých vystoupeních Sea Nymphs a hrál na kytaru v sestavě thrashové kapely Panixphere vedené Christianem Hayesem na začátku 90. let spolu s Timem Smithem na baskytaru. Poole a Hayes se v roce 2019 znovu sešli pod názvem Panixphere, kterým pomáhal Bob Leith na bicí.

Poole v roce 2004 přátelsky opustil Cardiacs kvůli jiným hudebním závazkům a zůstal jejich přítelem a fanouškem. Byl přítomen v davu při živých vystoupeních uvedených na albu Cardiacs "The Special Garage Concerts", nahraném v roce 2003 během prvního působení náhradního kytaristy Kavuse Torabiho. V roce 2006 Poole hrál živé akustické sety s Timem Smithem a Ginger Wildheart, přičemž ztvárnil dvojí roli při Smithově úvodním sólovém setu a Ginger & the Sonic Circus. Poole vystupoval živě s členy Cardiacs, jak minulými, současnými, tak i budoucími, na vyprodaných koncertech na počest Tima Smithe v roce 2024, stejně jako při živém vystoupení Riley & Coe na BBC Radio 6 Music.

Když se Poole připojil ke skupině Cardiacs, spřátelil se s kytarovým technikem kapely, když na tuto roli byl najat bývalý kytarista Alternative TV Clive Giblin. Následně byl vtažen do Giblinova skladatelského projektu "speciálně navrženého tak, aby posluchače naštval". Z tohoto projektu se vyvinuli Two Worlds Collide, do kterých Poole přispěl prakticky každým nástrojem, na který hrál. Dva bubeníci Cardiacs, Bob Leith a Dominic Luckman, také v projektu v různých dobách hráli na bicí. Během Pooleova působení Two Worlds Collide nahráli album "Sympathetic Storm" (2006), ale kvůli jiným závazkům členů nehráli živě. Ačkoli Poole kapelu v 90. letech opustil, Two Worlds Collide v současnosti vedeni bývalou publicistkou Public Image Ltd Helen Maleed pokračovali v sestavě Giblin, Leith a Marina Young a pracovali na druhém albu a živých vystoupeních.

Ještě jako člen skupiny Cardiacs Poole hrál a pracoval s Ablemesh, art-rockovou kapelou z Milton Keynes, jejímž středem byli zpěvák/publicista Gordon Glass, kytarista/textař Sean Walmsley a bubeník/fotograf Wig Worland. Ablemesh, silně nezávislá skupina, praktikovala multimediální přístup ke svému společnému umění a zkoumala různé nové způsoby, jak oslovit publikum. Poole se s Ablemesh zapojil především v roce 1995, kdy s kapelou hrál na basovou kytaru, zjevně "znovuobjevil" mnoho jejich písní a produkoval jejich album "Present Imperfect". To druhé bylo kompletně nahráno na analogovém kazetovém čtyřstopém magnetofonu s využitím Pooleových odhodlaných a inovativních produkčních dovedností. Album zůstalo nevydané až do roku 2006, kdy byla remasterovaná verze zpřístupněna ke stažení na domovské stránce Ablemesh.

V roce 1995 Poole a Walmsley založili Dr Brighton, přímočařejší rockovou kapelu s punkovými a popovými vlivy. Poole stál v čele kapely a sdílel kytarové a vokální povinnosti s Walmsleym, s nímž také skládal. Zbytek kapely tvořili současní nebo bývalí členové Ablemesh, Allum na basovou kytaru, Turbutt na klávesy a perkuse a Leith na bicí. Kapela nahrála řadu skladeb a hrála živě, ale oficiálně nevydala žádná alba ani singly. Až v roce 2016 kapela zpřístupnila na SoundCloudu eponymní album z roku 1995, nahrané přímo z kazety.

V roce 2000, kvůli vlivu skupiny Cardiacs na (a přátelskému vztahu s) Wildhearts, začal Poole spolupracovat s lídrem Wildhearts Gingerem na jejich spin-off projektu Silver Ginger 5. Poole hrál na albu "Black Leather Mojo" a připojil se k živé kapele Silver Ginger 5 jako basista. Právě první den zkoušek Silver Ginger 5 si Poole vysloužil přezdívku "Random Jon".

Pooleova spolupráce se Silver Ginger 5 jej přímo přivedla k legendární britské rockové skupině The Wildhearts v roce 2003, kde nahradil Dannyho McCormacka na basu. Tento krok nakonec vedl k jeho odchodu z Cardiacs v roce 2004 kvůli požadavkům na koncertní program Wildhearts. Když se Wildhearts v roce 2005 znovu rozpadli, Poole pokračoval v hraní jako součást Gingerovy kapely Ginger & the Sonic Circus a na Gingerových sólových turné a albech. Poole účinkoval na Gingerově albu "Yoni" z roku 2007. Poole se k Wildhearts znovu připojil v prosinci 2012, kdy se Wildhearts znovu sešli na Gingerově každoroční narozeninové oslavě, a živě s nimi hrál až do roku 2017. Poole se opět stal oficiálním koncertním a nahrávacím členem kapely kolem roku 2024, a hrál na albu "Satanic Rites Of The Wildhearts", které vyšlo v březnu 2025.

Jon pak pokračoval na různých dalších projektech jako Mutation, což byl industriální rock/noise projekt, který Ginger založil v roce 2012 ve spolupráci s jeho častým sólovým bubeníkem Deanem „Denzelem“ Pearsonem a Scottem Lee Andrewsem z Exit International. Tato skupina současně vydala alba "The Frankenstein Effect" a "Error 500", která získala mnoho vřelých recenzí pro své rytmicky složitější a zvukově útočné podivnosti. Poole se v projektu podílel na kytaru, basovou kytaru a vokálech spolu s dalšími přispěvateli, včetně Marka E. Smitha, Shanea Emburyho z Napalm Death a Johna Mackenzieho z Hawkeyes.

Poté, co v roce 2005 opustil Wildhearts, založil Poole God Damn Whores, glam punkovou/hard rockovou kapelu, v níž se soustředil na sebe jako zpěváka a kytaristu. Kapela má flexibilní sestavu, kterou Poole popisuje jako "jen já a kdokoli jiný, kdo je náhodou k dispozici". V různých obdobích se v God Damn Whores objevili Ginger, Denzel, kytarista Wolfsbane Jase Edwards a Chris Catalyst (The Sisters of Mercy/Eureka Machines). God Damn Whores předskakovali Cardiacs i Wildhearts na turné.

První album kapely "We Are The Lucky Thirteen" vyšlo u Round Records. Poole později popsal tuto nahrávku jako "trochu zábavy" a prohlásil, že ji zcela zastíní další album "velmi kmenová/glam/psychedelická záležitost". Dne 19. října 2012 Poole zpřístupnil druhé album God Damn Whores "Heya Heya Heya Heya Ho!" u PledgeMusic a vydal je 29. prosince 2012. Na tomto vydání Poole hrál na všechny nástroje, ačkoli některá kytarová sóla nahrál Jase Edwards.

Poole se podílel na několika spolupracích v Brightonu s kolegou psychedelickým/experimentálním rockovým hudebníkem Chrisem Andersonem. Od roku 2008 je Poole součástí Andersonova psychedelického rockového projektu Crayola Lectern, ve kterém hraje na syntezátor Casio. Od roku 2009 Poole hraje na bicí pro La Momo (kde Anderson hraje na kytaru). V roce 2006 Poole bubnoval pro Celebricide, kde vystoupili dva z jeho budoucích kolegů z La Momo (Chris Anderson a Sadie Fredericks). V červnu 2009 Poole oznámil, že se připojil ke kultovní indie rockové kapele 80. let Lotus Eaters jako baskytarista. Vystoupil na jejich koncertě v Liverpoolské filharmonii 25. července téhož roku.

V dubnu 2014 byla spuštěna předobjednávková kampaň PledgeMusic pro nový projekt s názvem Dowling Poole, power popovou kapelu, jejíž vlivy jsou mimo jiné citovány jako 10cc, Beatles a XTC. V rámci projektu se Poole spojil s Williem Dowlingem, který byl frontmanem skupin Honeycrack a Jackdaw4 a v polovině 90. let hrál jako studiový klávesista s Wildhearts. Album "Bleak Strategies" vyšlo 11. srpna 2014 u labelu 369Music a setkalo se s velmi pozitivními recenzemi. V roce 2016 vydali Dowling Poole další dobře přijaté album "One Hyde Park". Na studiových nahrávkách je Poole zodpovědný za basu a bicí a spolu s Dowlingem také hraje zpěv a kytaru.

V roce 2014 Poole nahradil Nicka Beggse v progresivní rockové kapele Lifesigns. V roce 2017 se Poole připojil k Dr Hook Starring Dennis Locorriere. Poole byl v roce 2025 basistou Adama Anta.

Steve Rispin
(znám jako Steve "The Rock" Rispin)
(narozen 2. listopadu ***, Soulbury, Buckinghamshire, United Kingdom)
Engineer and Producer

Steve Rispin je zvukový inženýr žijící ve Velké Británii, kde se věnuje rozsáhlé studiové a FOH práci. V roce 2002 založil v Liscombe Park Studios.

Steve vyrůstal v Hullu v severovýchodní Anglii a svou hudební cestu zahájil hraním na klavír v pěti letech. Cvičil více než deset let a zájem o něj ztratil až poté, co zemřel jeho učitel hry na klavír. Housle by mu k smyčci přidaly další strunu, "ale s tím jsem se nikdy moc dál nedostal," žertuje. V šestnácti letech přesunul své zájmy na kytaru, zpočátku na baskytaru.

"Protože jsem byl jen dítě a měl jsem tím pádem málo peněz, neměl jsem peníze na basový zesilovač, tak jsem se rozhodl vyrobit si vlastní," vzpomíná Steve. Díky tomuto zvládnutí se v něm probudil zájem o elektroniku, který mu vydržel celý život.

teve hrál koncem 70. let v "pochybných metalových kapelách", zatímco se připravoval na maturitu, a všechen ten rock se musel stát návykovým, protože v roce 1980 se vydal na jih do Londýna studovat geologii na City of London Polytechnic (nyní Guildhall University). Získal bakalářský titul s vyznamenáním (Bsc(Hons)) s doplňkovými předměty z fyziky a informatiky.

Zjistil, že z 5 000 studentů pouze dva přiznali, že znají, jak funguje mixážní pult, takže byl velmi žádaný pro živou hudbu a po skončení tří let studia byl Steve také zkušeným hráčem v oblasti ozvučování koncertů - natolik, že mu nabídli práci v nahrávacím studiu Village Way Sounds v Rayner's Lane v Harrow.

Steve Rispin byl zapojen profesionálně do hudebního průmyslu od roku 1981, kdy se rozběhl PA Systems for students. Po dokončení studia Steve pracoval ve Village Way Recording v Harrow a následně v Tin Pan Alley Studio v Soho. Během té doby nahrál s Paulem Stewartem mnoho nyní klasických rockabilly alb pro Nervous Records.

Po odchodu z Tin Pan Alley Studio v roce 1986 Steve pracoval na volné noze a dostal se k několika progressive a metalovým projektům, včetně dvou alb Sabbat pro Noise Records, což vedlo k zabydlení se na rok ve Skytrak Studio v Berlíně. Do Velké Británie se vrátil v roce 1989 a více se zapojil do živé produkce, když spolupracoval s Kingmaker pro Chrysalis, Pendragon pro Toff Records a Threshold pro InsideOut Records mezi mnoha dalšími. Nabídka pomoci rozběhnout The Bottom Line Club v Londýně je přivedla na několik let k práci s mezinárodně uznávanými bluesovými umělci, ale akcionáři nakonec podnik prodali.

Sensible Music mu nabídli možnost pracovat u Clair Brothers Audio Systems s umělci jasko Tina Turner, Elton John, Sly & Robbie, Mick Taylor a Snowy White.

Po návratu k nahrávání v roce 2002 Steve přijal příležitost vybudovat Liscombe Park Studio na venkově, na hranici mezi Bedfordshire a Buckinghamshire. Steve spolupracoval za posledních více než třicet let s mnoha umlěci, jejichž seznam by byl jako "Kdo je kdo" v rockové hudbě. Mezi klienty studia patřili Asia, Yes, Uriah Heep, Martin Turner a jeho Wishbone Ash a Roger Chapman, ELP, Snakecharmer, Alvin Lee, Elton John, Cat Stevens, Tina Turner, Bonnie Tyler, Paradise 9, Dave Kilminster a Damian Wilson, Sly and Robbie, Mick Taylor, Tankard, stejně jako nahrávky zpěváka Johna Wettona pro District 97 a Billy Sherwooda, a Damiánovy vokály pro Headspace z těch známějších. Pracuje také s mnoha nově vzniklými kapelami jako Virgil and the Accelerators, Mitch Laddie a Silverbox.

Rovněž pokračoval při koncertní spolupráci, když mezi jeho klienty patřili The Carl Palmer Band, Greg Lake, Family (s Rogerem Chapmanem), Fish, Asia a Harley-Davidson a další, se kterými Steve pracoval na velkých evropských akcích, které představí mnoho kapel v průběhu pěti dnů. Steve také spolupracoval s Alvinem Lee po dobu 12 let, až do Alvinovy předčasné smrti v březnu 2013.

Více na: http://steverispin.wordpress.com/

Zoltan Csörsz
(narozen 4. července 1976, Miskolc, Hungary)
Drums

Zoltán Csörsz je maďarský bubeník, který je nejznámější jako bývalý bubeník progresivní rockové kapely The Flower Kings.

Zoltan Csörsz se narodil 4. července 1976 v Maďarsku. Začal hrát na bicí ve věku pěti let. V začátcích kopíroval vzory jako Stevie Wonder, George Benson, The Policie a další. Jeho zájem se ale rychle obrátil na umělce jako Billy Cobham, Steve Gadd, Philly Joe Jones, Roy Haynes, Vinnie Colaiuta a Steve Gadd z těch nejdůležitějších.

Když mu bylo devět let, vyhrál v roce 1986 mezinárodní soutěž talentů v Maďarsku, což jej přivedlo k vystoupení spolu se slavným maďarským jazzovým klavíristou Szakcsi Lakatosem Belou. Csörsz získal řadu dalších ocenění v Maďarsku a časem se zapojil do formální hudební výchovy v Maďarsku a nakonec na Jazz Institute v Malmö ve Švédsku, kde hrál v řadě různých kapel. V květnu 2001, když bubeník The Flower Kings Jaime Salazar opustil kapelu, klávesista Tomáš Bodin navrhl Csörsze, protože byl ohromen bubeníkovými dovednostmi, protože s ním hrál v předchozích projektech a také jej viděl v různých kapelách ve Švédsku. Csörsz zůstal u The Flower Kings až do roku 2005, kdy ji opustil. Vrátil se ke kapele ještě v roce 2007, aby zaznamenat jejich desáté album "Sum Of No Evil". V současné době hraje ve vlastní kapele The Zoltan Csörsz Trio.

V roce 2011 hrál Csörsz bicí na albu Kee Marcella "Redux: Europe". V roce 2012 se Zoltan spojil s hudebníky jako Blake Carpenter (The Minstrel's Ghost), Marco Chiappini (Gandalf's Project), Troy James Martin (LeeAnne Savage) a Colin Tench (Corvus Stone and Bunchakeze), aby nahráli album "The Road To Avalon", které vyšlo koncem roku 2012. Jedná se o první progresivní rockové album Zoltana po mnoha letech a bylo označeno za jedno z nejlepších alb roku.

Mezi umělci, s nimiž koncertoval, jsou LaGaylia Frazier a Jan Lundgren, se kterými spolu s Mattiasem Svenssonem (bass) je členem Trio Jan Lundgren.

Martin 'Frosty' Beedle
(narozen 18. září 1961, North Ferriby, Yorkshire, England)
Drums and Percussion

Martin je britský hudebník a hráč na bicí, programátor kláves a samplerů, skladatel a producent. Je nejznámější jako bubeník rockové kapely Cutting Crew (1986-1993) a progrockové kapely Lifesigns (2010-2020).

Bubeník a perkusista Martin 'Frosty' Beedle se pohyboval v Hull, Východní Yorkshire a získal si bubenické ostruhy hraním na zakázku po místních hospodách a klubech od již od svých 11 let...

Ve věku 17 se připojil k QE2 a strávil tři roky hraním a koncertováním po světě. "Frosty" (nebo "Fro", jak se mu s oblibou přezdívalo), pak zakotvil v Londýně a nakonec se setkal s Colinem Farleyem, který jej představil v roce 1985 kapele Cutting Crew. písně "(I Just) Died In Your Arms" se stala hitem #1 v 18 zemích. N8sledovala Řada koncertů a druhé album "The Scattering" vyšlo v roce 1989. Cutting Crew se rozpadli v roce 1991.

Od počátku 90. let až do dneška Frosty spolupracoval s umělci jako Kiki Dee, Dame Kiri Te Kanawa, Sarah Brightman, Madeline Bell, Billy Connolly, Sinead O 'Connor, Zucchero, Russell Watson, Never The Bride, Boy George, Marie Claire D’Ubaldo, The Wombles, Clannad, The Three Degrees, Harold Melvyn and The Blue Notes, The Tramps, Jimmy Ruffin, The Supremes, Kim Wilde, ABC, Steve Coogan, Hannah Jones, Brian Conley, Bradley Walsh, Jimmy Somerville, Precious Wilson, John Wilson, Gloria Gaynor, Mary Wilson, The Chi-Lites, The Miracles, The Atlanta Symphony Orchestra, The English National Orchestra, The Bournemouth Symphony Orchestra a John Young Band.

Martin se také objevil v několika muzikálech pod West End Musicals, včetně Tommy, Hair, Saturday Night Fever, Smokey Joe’s Cafe a obsadil bubenické křeslo v původní produkci Mama Mia od srpna 1999.

Niko Tsonev
(narozen ***, Bulgaria)
Guitars, Vocals

Niko Tsonev pocházející z Bulharska je hudebník, producent, skladatel, zvukový inženýr a aranžer žijící v Londýně, Anglie.

Již ve čtyřech letech Tsonev hrál na harmoniku, později začal hrát i na kytaru. Ale teprve v raném dospívání začal Tsonev formálně navštěvovat lekce hudební teorie a hry na kytaru. V sedmnácti letech získal stipendium na Berklee College of Music (Boston, Massachusetts), nicméně Tsonev se přestěhoval do Londýna v Anglii, aby studoval hudební produkci na Lewisham College. Avšak v roce 1996 se Tsonev přestěhoval do Anglie studovat hudební produkci na Lewisham College. V téže době (1996) Tsonev také nastoupil do agentury pro nahrávací studia jako nezávislý kytarista a dělal studiové kytarové nahrávky.

V mladších letech Niko nasával hudební inspiraci od umělců jako Steve Vai, Jimmy Herring a Scott Henderson. V následujících letech Tsonev vystupoval a nahrával jako sólový umělec a kreativní freelancer a spolupracoval s různými umělci a producenty, včetně Stevena Wilsona (Porcupine Tree), JJ Greye a Mofro, Digitonal, Aquiliny a FabGrease Quentina. Stylisticky flexibilní a rozmanité v rámci urban a world music, Tsonevovy kytarové instrumentálky zahrnují různé hudební formy, od instrumentální fúze jazzu a blues až po americana, shred a progresivní rock.

Nikovo debutové album "Black Feather" vyšlo v roce 2008, což má za následek spolupráce s kolegy s Guitar Hero, jako je pan Fastfinger (známý jako Mika Tyysk), Christophe Godin (Mrglbl) a Mathias IA Eklundh (Freak Kitchen).

Niko je také filmovým a TV skladatelem, známým pro jeho práci při filmech "The Mortician" (2011), režie Gareth Maxwell Roberts, "The Bridge" (2005) v režii Richarda Raymond, nebo se Stevenem Wilsonem "Get All You Deserve" (2012) v režii Lasse Hoilea. Tsonev vystupoval v různých zemích a místech po celém světě, projel Spojené státy na turné se Stevenem Wilsonem. V roce 2011 vyšla nahrávka "Nix Hydra", která přispěla k tomu, že Tsonev byl vyzván, aby se připojil ke kapele Stevena Wilsona jako kytarista pro jeho turné 2012 Grace for Drowning World Tour. Kapela se skládala ze Stevena Wilsona, Adama Holzman, Marco Minnemann, Theo Travis, Nick Beggs a Niko Tsoneva a natočili živé koncertní DVD "Get All You Deserve" v Mexico City (2012). Niko také přispěl kytarovými sóly a doprovodnou kytarou na album Stevena Wilsona z roku 2013 "The Raven That Refused To Sing (And Other Stories)".

Niko Tsonev je současné době členem britské progresivní rockové kapely Lifesigns, jejichž je členem od roku 2013. Koncerty s Lifesigns hrál po celé Evropě, nahrával i DVD album Lifesigns "Live In London - Under The Bridge". Tsonev vystupoval (na kytary a zpěv) s Lifesigns mezi lednem 2013 a srpnem 2016.

Jeho další sólové album z roku 2013 "Banshees and Harpsichords" přibližuje zvukově rozbitou krajinu dezolátní krystalické krásy, inkarnace temné, okázalé, zkreslené a záměrně "ošklivě" znějící kytary, jakož i lyrický a téměř hlasový projev objevující se v Nikových kytarových melodiích.

V roce 2015 byl vyhlášen jako #4 Nejlepší kytarista podle čtenář; Prog Rock Magazine UK a ve stejněm roce také #8 Nejlepší kytarista od Classic Rocku Society. Niko používá různé nástroje, jak ve studiu i na pódiu, včetně Suhr kytar, kytarových strun Elixir, TC Electronic, Wampler, Source Audio, Hughes & Kettner.

Virtuózní kytarista a producent Niko Tsonev založil v roce 2017 po odchodu od Lifesigns založil hudební kolektiv Moonparticle, v jehož čele hrají klavírista Adam Holzman (Miles Davis, Steven Wilson), saxofonista Theo Travis (Steven Wilson, The Tangent, King Crimson, Gong), bubeník Craig Blundell (Steven Wilson), houslista Samy Bishai (Natacha Atlas, Digitonal) a zpěvák Grog Lisee (Die So Fluid, Ozzy Osbourne). Kapela vydala ještě v témže roce debutové album "Hurricane Esmeralda".

Niko Tsonev je kytarista, nadaný skladatel a producent, který opravdu stojí za pozornost spolu s novými podobnými umělci s jedinečným osobním stylem a drzými okraji. Jeho hra na kytaru je roztavený kotel progresivního rocku, djentu, jazz fusion a klasického impresionismu připomínající temný, moderní a podrážděný Treznorův styl filmového soundtrack. Niko již vystupoval a nahrával s umělci a producenty z velmi různorodých stylistických prostředí: Steven Wilson (Porcupine Tree), JJ Grey (Mofro), Youth (Paul McCartney, Joy Division), Die So Fluid, Digitonal, Aquilina a Fabrice Quentin, zahrnující žánry od progresivního rocku, jazzu, blues, Urban až po world music. Jeho stylistická flexibilita je vystavená v jeho sólové tvorbě stejně jako při jeho práci jako filmový a televizní skladatel.

Tsonev, který si vysloužil uznání jako jeden z nejúspěšnějších kytaristů v oboru, byl v letech 2015 a 2016 zvolen čtenáři časopisů Prog a Classic Rock mezi čtyřmi nejlepšími progresivními kytaristy.

"Acid Tears" přináší úžasně nadaný Grog z britské alternativní kapely Die So Fluid na vokálech (také znám pro jeho spolupráci s Ozzy Osbournem, Kylie, Goldfrapp a mnoha dalšími). Ve skladbě "Banshees and Harpsichords" odhaluje Nikova kytara vliv stoupající jazzové houslové práce se Samy Bishai (Natacha Atlas, Tom Jones, Basement Jaxx a Shakira).

Nick Beggs
(narozen 15. prosince 1961, Winslow, hrabství Buckinghamshire, Anglie)
(celým jménem Nicholas Leighton Beggs)
Bass, Chapman Stick, Backing Vocals

Nick Beggs se narodil jako Nicholas Beggs ve Winslow, Buckinghamshire. Nick je anglický hudebník, hráč na basovou kytaru a Chapman Stick.

Je znám ze svého působení kdysi v kapele Kajagoogoo, nyní je nejznámější v prog lokalitě, když vystupuje v kapele Steve Wilsona, Steve Hacketta nebo v dalších projektech jako TheMuteGods nebo právě Lifesigns, ale také Fish On Friday z Belgie. Připojil se také k nahrávání desky sólového projektu Johna Mitchella s názvem Lonely Robot, kterému vyšla deska "Please Come Home" v únoru 2015.

Více onformací o něm na: The Mute Gods

Studiové desky:
2026 Anthology (komp.)
2021 Altitude
2017 Cardington
2013 Lifesigns

Ostatní nahrávky:
2023 Live In The Netherlands
2015 Under The Bridge - Live In London

Skupina: Dave Bainbridge - Guitars, Keyboards, Backing Vocals Jon Poole - Bass, Pedalboard [Bass Pedals], Backing Vocals John Young - Keyboard, Vocals Zoltan Csörsz - Drums, Percussion Hosté: Simon Phillips - Drums (08)	Anthology Vyšlo 1. května 2026, Lifesigns Music Ltd., Seznam skladeb: 01. Impossible (5:24) 02. Telephone (9:17) 03. At The End Of The World (8:24) 04. Gregarious (4:34) 05. Cardington (10:36) 06. Fortitude (10:08) 07. Last One Home (Live) (6:05) 08. After All (4:20) Total Time: (58:48) Written, Composed: John Young Producer: John Young, Steve Rispin Engineered and mixed: Steve Rispin at Lifesigns Studio 2
Antologie je ohlédnutím za prvních 14 letmi Lifesigns s reprezentativní sbírkou skladeb spolu se 42-stránkovém CD bookletu, který obsahuje historii kapely od Johna Younga a mnoho fotografií. Obsahuje také novou píseň "After All" s hostujícím bubeníkem Simonem Phillipsem.
Skupina: John Young - Keyboard, Vocals Dave Bainbridge - Guitars, Keyboards, Backing Vocals Jon Poole - Bass, Pedalboard [Bass Pedals], Backing Vocals Zoltan Csörsz - Drums, Percussion Hosté: Juliet Wolff - Cello (01) Peter Knight - Violin (01) Sir Robin Boult - Acoustic Guitar (03) Lynsey Ward - Backing Vocals Steve Rispin - Keyboards	Altitude Vyšlo 8. března 2021, Lifesigns Music Ltd., Seznam skladeb: 01. Altitude (15:17) 02. Gregarious (4:34) 03. Ivory Tower (7:45) 04. Shoreline (7:39) 05. Fortitude (10:08) 06. Arkhangelsk (0:57) 07. Last One Home (6:15) 08. Altitude Reprise (1:43) Total Time: (54:18) Bonus Tracks: 01. Shoreline (Instrumental) (7:38) 02. Fortitude (Instrumental) (10:07) 03. Gregarious (Single Edit) (3:40) Written, Composed: John Young Producer: John Young, Steve Rispin Engineered and mixed: Steve Rispin at Lifesigns Studio 2 Sound Designer [Sound Engineering]: Steve Rispin Mastered: Robbie Bronnimann at Recognizer Studios, Bristol All instruments and vocals recorded at our home studios in accordance with 2020 lockdown procedures Dedicated to Gilly - Forever at home in the dunes of Shell Island Artwork, Design: Be Wilde Photography [Band Photos Except Zoltan]: Martin Reijman Photography [Cover Photo]: Be Wilde

Skupina: John Young - Keyboard, Lead Vocals Frosty Beedle - Drums Jon Poole - Bass Guitar, Vocals Hosté: Niko Tsonev - Guitars, Vocals (Lifesigns, Steven Wilson) Dave Bainbridge - Guitars (Iona, Strawbs, Celestial Fire) Menno Gootjes - Guitars (Focus) Sir Robin Boult - Guitars (Fish) Chris Taylor - Backing Vocals [Extra B.V.'s]	Cardington Vyšlo říjen 2017, Lifesigns Music Ltd., LML003 Seznam skladeb: 01. N (10:57)* 02. Voice In My Head (5:35)** 03. Chasing Rainbows (3:40)* 04. Different (9:19)* 05. Impossible (5:25)* 06. Touch (4:00)*** 07. Cardington (10:40)* Total Time: (85:35) Written, Composed: * John Young Written, Composed: John Young, Frosty Beedle Written, Composed: * John Young, Frosty Beedle, Steve Rispin Engineered and mixed at Lifesigns Studios Mastered at Close To The Edge Vocals, Bass and Menno's guitars recorded at Lifesigns Studios by Steve Rispin Keyboards recorded at the Lock Cottage by John Young Drums recorded at Lifesigns Studios by Frosty Beedle Dave's guitars recorded at Open Sky Studios by Dave Bainbridge Rob's guitars recorded at The Bolt Hole by Robin Boult Engineered At Lifesigns Studios Mixed At Lifesigns Studios Mastered At Close To The Edge Executive Producer: Alexander Wooldridge Smith, Chris Taylor, Clive Hancocks, Daniel Hatty, Darren Lacey, David Dadian, John Blangero, Julie Crowe, Mark McCormac, Massimo Sposaro, Renee Mantkowski, Robert 'Brainmusic' Wolf, Robert Harris, Rosamund (Pandarosa) Tomlins, Steve Darby, Ton Vermeij Sound: Steve Rispin Produced: John Young, Frosty Beedle, Steve Rispin Mastered: Jon Astley Artwork: Brett Wilde Photography: Barbara Ann May, Tony Crowe [Page 10,11], Geoff Paddock [Page 02,03]
Historie Cardingtona a R101 je vyprávěn v titulní skladbě. Cardingtonské přístřešky lze stále vidět u Bedfordu v USA, jsou památkou budoucnosti a minulosti. V devadesátých letech to byla idea, že vzducholodě by převzaly světové cestování, ale nestalo se tak. Je to pomník slavného selhání a místo, které ještě obsahuje ducha minulého věku. Dvě kůlny v Cardingtonu jsou stále používány. Jedna jako filmový soubor a pro zkoušky velkých turnajových kapel. Druhá je stále v plném provozu se vzdušným člunem s mohutným Airlanderem.
Skupina: John Young - Vocals, Keyboards Nick Beggs - Bass, Chapman Stick, Vocals Frosty Beedle - Drums, Percussion Hosté: Steve Hackett - Lead & Acoustic Guitars Jakko Jakszyk - Lead & Acoustic Guitars Robin Boult - Lead & Acoustic Guitars Thijs Van Leer - Flutes	Lifesigns Vyšlo 5. února 2013, Esoteric Antenna Seznam skladeb: 01. Lighthouse (12:50) 02. Telephone (9:15) 03. Fridge Full Of Stars (11:17) 04. At The End Of The World (8:23) 05. Carousel (11:46) Total Time: (53:33) Engineering, Production: Steve Rispin Artwork and Flyers: Brett Wilde
Trojice gentlemanů – John Young, Nick Beggs a Frosty Beedle předkládá labužníkům progrocku svůj lahůdkový debut pod jednoduchým názvem Lifesigns. Pozorný cenzor a oddaný fanoušek zprvu ocení kvality tohto pšti skaldbového opusu a poté si všimne i značnného posunu jejich instrumentace a tvorby proti jejich dosavadním aktivitám. Na tomto albu trio nahrálo pět delších kompozic, které jsou první vlnou nového britského progrocku v roce 2013. John Young v minulosti působil s Bonnie Tyler, Fishem nebo Uli Jon Rothom, nebo jako člen The Law či Asia a patří mezi současnou evropskou klávesovou elitu. Jeho typický klávesový sound je úplně skvělým partnerem pro hostujícího kytaristu Steve Hacketta, Jakko Jakszyka a spolupracovníka Robin Boulta, za neunavného, dvojhlavového motoru rytmiky Nick Beggs/Frosty Beedle. Progrockové trio je seskupení muzikantů, kteří velmi rychlo mohou sklouznout do určitého stereotypu, protože zvukových možností mají poměrně málo. To ale u Lifesigns nehrozí už jen kvůli přítomností tří úplně odlišných kytaristů, ale i účastí ještě jednoho podstatného člena a tím je flauta Thijs van Leera z holandskej legendy Focus. Zajímavé tvorbě Lifesigns napomáhá také velká invence a preciznost ve hře samotného tria. Tento debut jen dokazuje, že se jim to náramně daří a jsou na to i patřičně hrdí. Trio sice spolu hraje pouze dva roky, ale jejich sehranost je perfektní, navíc v každé z nabídnutých skladeb se dá najít něco progresivního, nového a zaujímavého, i když někdy jen v drobnostech, či rytmických nebo harmonických detailech. Stále je co poslouchat a co objevovat. Kapela má navíc jedno obrovské plus, a tou je skvělá hra na baskytaru Nicka Beggsa, který patří mezi ty instrumentalisty, kterým učaroval Chapman stick. V progrockových vodách se tomuto nástroji věnují možná jen průkopník Tony Levin, sem tam jej využije John Myung z DT nebo další basisté z King Crimson. Je to nástroj odvozený z kytary a baskytary, je charakteristický rozsáhlou škálou tónů neboť obsahuje 12ť samostatně naladěných strun. Nick na něm někdy hraje současně basové linky, melodické linky, akordy nebo textury. Je to funkční polyfonický nástroj a Beggs jej excelentně ovládá a dokáže jej ve skladbách nenapodobitelným spůsobom i využít. Základy celého tria drží ve svých rukách a nohách bicmen Frosty Beedle, ktorý umí citlivě reagovat na spoluhráče a přitom na sebe vůbec nestrhává pozornost svoji bezchybnou hrou.

Skupina: John Young - Keyboard, Lead Vocals Frosty Beedle - Drums Jon Poole - Bass Guitar, Vocals Niko Tsonev - Guitars, Vocals Hosté:	Live In The Netherlands Vyšlo 3. července 2023, Seznam skladeb: 01. N (11:12) 02. Open Skies (4:09) 03. Different 9:32) 04. At The End Of The World (8:36) 05. Impossible (5:36) 06. Altitude (15:49) 07. Gregarious (6:01) 08. Ivory Tower 7:53) 09. Shoreline (8:04) 10. Fortitude (10:48) 11. Last One Home (6:03) 12. Kings (4:50) Total Time: (00:00)

Skupina: John Young - Keyboard, Lead Vocals Frosty Beedle - Drums Jon Poole - Bass Guitar, Vocals Niko Tsonev - Guitars, Vocals Hosté:	Under The Bridge - Live In London 2CD/DVD, Vyšlo říjen 2015, Lifesigns Music Ltd. Seznam skladeb: DVD 01. Lighthouse 02. Telephone 03. Voice In My Head 04. Different 05. Impossible 06. Open Skies 07. Fridge Full Of Stars 08. At The End Of The World 09. Kings 10. Carousel CD 1 01. Lighthouse (12:32) 02. Telephone (10:14) 03. Voice In My Head (05:41) 04. Different (09:14) CD 2 05. Impossible (5:21) 06. Open Skies (4:14) 07. Fridge Full Of Stars (12:02) 08. At The End Of The World (9:00) 09. Kings (5:05) 10. Carousel (12:12) Total Time: (85:35) 36:58/ 47:59/ 100 min.
Lifesigns nahráli své živé DVD "Live In London- Under The Bridge" na známém pódiu pod Chelsea Football Stadium v Londýně.