|
Ve věku 7 let Jens Lueck absolvoval klasické lekce klavíru. Později také objevil další hudební styly jako pop, jazz a rockovou hudbu. Náhodou
se naučil hrát i na bicí. Po promoci se přestěhoval do Hamburku, kde dodatečně získal vzdělání jako technik. Pracoval jako producent, zvukař,
skladatel a hudebník. SINGLE CELLED ORGANISMUS je návrat k jeho kořenům, které leží v progreseive a art rocku. "Vždycky jsem měl touhu realizovat něco takového," říká Jens Lueck, alias jako projekt SINGLE CELLED ORGANISMUS. V mládí byl ovlivněném některými staršími přáteli, fanoušky Genesis a Pink Floyd a od začátku se jeho oblíbené kapely nacházely v oblasti Progressive Rock / Art Rock. Během času se jeho cesta ubírala přes různé hudební projekty, na kterých se podílel např. Soundtrack, World Music, Electronic, Art-Pop, ale vždycky to muselo být trochu jiné, zvláštní, protože... (Cituje Jens Lueck.) "...před dvěma lety jsem na svém mobilním telefonu obdržel zprávu od své 14leté dcery: Tati, právě jsem narazila na vynikající album a jsem si jistá, že by se ti líbilo! Bylo to "Fear Of A Blank Planet" od Porcupine Tree. Najednou se byl zpět; byl jsem "lačný" a o několik dní později už jsem složil první skladbu (Virus)." Docela brzy se ukázalo, že by to mělo být koncepční album založené na spiknutí, protože Lueck od počátku dává přednost kompozicím s pomalejší evolucí a větším prostorem, které by mohly vyprávět skutečný příběh. Na základě pochybného společenského vývoje a jeho preference na bizarní a futuristické scénáře se hudba a příběh vytvářely současně a Jens Lueck se rychle rozhodl se zapojit svého společníka a partnera Isgaarda (7 alb od roku 2003). "Měl jsem pocit, jako kdyby všechny nádrže vypustily. Sotva jsem stáhal udržet krok s tím, jak se rychle míhaly všechny myšlenky v mé hlavě. Po dlouhou dobu jsem se při komponování necítil tak uvolněně." Název projektu "Single Cellled Organism" velmi dobře popisuje proces skládání alba, které vyšlo 20. října 2017 pod názvem "Splinter In The Eye" pod hlavičkou labelu Afraid Of Sunlight v distribuci Cargo Records. "Splinter In The Eye" je moderní, progresivní rockové album s vzušujícím příběhem a spoustou hudební rozmanitosti. Jens charakterizuje album jako progresivní rock, a to rozhodně plně ve významu toho pojm, neboť hudba je z odkazu Pink Floyd nebo Porcupine Tree, ale je mnohem modernější a rafinovanější. Obsahuje fantastické kytary (ty jsou očekávané ode všeho, co produkuje Jens), vznešené klávesy a některé hudební obraty, které byste možná ani nečekali. Jens na albu zpívá, stejně jako Isgaard, když hraje jednu z hlavních postav. Oba podali skvělý a přesvědčivý výkon. Jens také nahrál baskytaru, bicí, klávesy a ujal se i programování. Na nahrávce se objevili i starší přátelé Jens Luecka: elektrické kytary Ingo Salzmann a Jan Petersen (ex-Sylvan), s nimiž Jens Lueck již pracoval na mnoha projektech v minulosti, akustický kytarista, Dieter Koch, rekordér, Volker Kuinke (mimo jiné Eloy) a smyčcoví hráči Katja Flintsch (housle a viola) a Annika Stolze (violoncello), kteří se také podílely na několika projektech Lueckových soundtracků a mnoho dalších albech. |
|
Členové Jens Lueck - Drums, Keyboards, Vocals, Bass Isgaard Marke - Vocals |
Hostující hudebníci: Jan Petersen - Electric Guitars Ingo Salzmann - Electric Guitars Dieter Koch - Acoustic Guitars, Additional Electric Guitars Volker Kuinke - Recorders Katja Flintsch - Violine, Viola Annika Stolze - Cello |
Diskografie 2017 Splinter In The Eye |
Skupina: Jens Lueck - Drums, Keyboards, Vocals, Bass Isgaard - Vocals (05,06,07,12) Jan Petersen - Electric Guitars Ingo Salzmann - Electric Guitars Volker Kuinke - Recorders Dieter Koch - Acoustic Guitars, additional Electric Guitars Katja Flintsch - Violine, Viola Annika Stolze - Cello Hosté: |
Splinter In The Eye Vyšlo 20. října 2017, Cargo Records, MOONCD002 (Germany) Seznam skladeb: 01. Prologue (The Mark Of Cain) (3:33) 02. Growing Up (7:33) 03. TV-Show (4:49) 04. Flying Home (2:37) 05. New Horizons (7:30) 06. Flies In My Head (2:58) 07. I Can't Feel (2:41) 08. The Call (1:21) 09. The Virus (5:13) 10. Splinter In The Eye (7:47) 11. I See You (The Regret) (5:43) 12. Epilogue (Her Poem) (6:01) Total Time: (57:46) Produced: Jens Lueck |
Jedná se o koncepční album založené na následujícím současném dystopickém příběhu... Malý výzkumný tým pod vedením mezinárodně uznávaného psychiatra Dr. Abbott Barnaby provádí experiment o vývoji osobnosti v přeplněné záplavě informací v našem současném světě. V umělém prostředí je vytvořena dívka, ale vedoucí týmu nám neposkytuje informace o původu její dědičnosti, např. o spermiích nebo buňkách vajíček. Během následujících 18 let dívka žije v hermeticky uzavřeném obytném prostoru bez jakýchkoli viditelných dveří do vnějšího světa a neví ani o existenci jiných lidí. Poté je dívka informována o životě, kterou vedla až doteď, a je připravována na život v reálném světě venku. Tato obytná plocha je všude vybavena skrytými kamerami a mikrofony a na stěně hlavní obývací místnosti je instalováno zhruba 50 obrazovek. V období dětství a věku minina se roboti o dívku starají bez jakékoli podoby s lidskými bytostmi, navíc na jedné z nainstalovaných obrazovek běží učební program, který je přizpůsoben skutečné fázi vývoje dívky, který pomáhá robotům učit dívku mluvit a později i číst a psát. Během doby jsou roboty stále méně aktivní, zůstávají stále častěji v nehybném režimu "Stand-by" a pak při dvanáctýách narozeninách dívky se stanou zcela neaktivními. Dívka chápe tento stav ("robotů") jako "smrt", protože se dozví, že i její život skončí jednoho dne. O několik dní později ale jsou všechny obrazovky zapnuty a od této chvíle budou průběžně zobrazovat speciálně vybrané programy všeho druhu, například filmy, zprávy, zábavní programy a dokumenty. Na začátku této fáze je dívka velmi zmatená a šokovaná, ale rychle vyvíjí velký zájem o tyto pohyblivé snímky, které po několika měsících vedou k černobílému způsobu myšlení a nakonec dokonce předpokládají náboženské vlivy. Hrozivé nebo nechutné obrázky jsou klasifikovány jako "Peklo", všechny krásné a pozitivní jako "Ráj/Nebe" a oba pro ní představují možné místo po svém současném životě ("Život po smrti"). Jelikož její myšlenky jsou ovlivňovány rozhodováním o svém osobním místě pro "život po smrti" bez jakéhokoli závěru v její hlavě, začíná věřit ve "vyšší moc", která za ni přijala toto rozhodnutí a nakonec se dokonce začala i modlit. Během té doby se ale život na naší planetě obrovsky změnil. Propast mezi bohatými a chudými se rozšiřuje, problémy v oblasti životního prostředí se stávají akutnějšími. Náboženské války, i mezi menšími skupinami, vyústí a nakonec vyvolávají mezinárodní vojenské konflikty. Během let dívčiny izolace doktor. Barnaby rozvinul stále více osobní vztah k dívce. Čte, co napsala v nějakém deníku, poslouchá její samomluvu, vidí její výrazy tváře a gestikulaci. Stále více pociťuje pochybnosti, dokonce i hanbu, a nakonec začne zpochybňovat experiment a dokonce se ptá, zda by neměl ukončit celý projekt. Jednoho večera, když dívka dosáhla věku 16 let, dostane dr. Barnaby telefonát od kolegy, který jej informuje, že část nábožensky fanatické armády nasadila extrémně infekční virus jako biologickou bojovou zbraň (i v mezikontinentálních raketách). Neexistuje žádná protilátka, není žádné cesty úniku. Ve svém zoufalství dr. Barnaby (který je ve skutečnosti ateista) skládá své ruce a modlí se. Pak napsal něco jako rozloučkový dopis adresovaný dívce, protože ví, že i on podlehne tomuto smrtelnému viru. Pak aktivuje 48 hodinové odpočítávání na otevření dveří v obývacím pokoji dívky. |
|
Oficiální stránky: https://singlecelledorganism.com/ https://singlecelledorganism.bandcamp.com/releases |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |