Chris Squire byl anglický hudebník a baskytarista progressive rockové skupiny Yes. Až do své smrti byl jediným členem skupiny, který se objevil na všech albech skupiny. Narodil se v Queensbury, na severozápadním předměstí Londýna, Kingsbury, poblíž Wembley. Otec Peter byl řidičem taxíku a matka Joanne Squire byla v domácnosti a sekretářkou pro realitní kanceláři. Chris byl školený sborový zpěvák, což je mezi rockovými zpěváky velmi neobvyklé. Jako mladík si Squire oblíbil Lena Horneho a Ellu Fitzgerald z desek patřících jeho otci, i když jeho hlavní zájem byla církevní hudba. Studoval na soukromé střední škole Haberdasher's Aske's v Elstree, kde zpíval ve školním sboru. Zpíval rovněž i ve sboru kostela St. Andrew’s v Kingsbury, který byl pověstný svými kvalitami a nároky. Jeho sbormistr Barry Rose měl právě v tomto období velký vliv na Squirea. Toto rané vštěpování hudebních základů dalo Chrisovi možnost nahlédnout zejména do sborového aranžmá vokálů a vokální techniky a harmonie, které jej provázely po celou jeho kariéru. Na cestě domů ze školy hrával ještě na harmoniku. S kolegou sboristou Andrewem Prycem Jackmanem se stali dobrými kamarády a hráli spolu i v první Chrisově rockové kapele. Ještě jako náctiletý měl již první kapelu, která si říkala The Selfs a hrávali každý pátek večer v klubu, který fungoval ve sklepení pod místním kostelem. Dokonce sami uspořádali malou taneční zábavu, kde prodávali colu a vydělali si patnáct liber. Chrisovo studium ale vzalo rychlý konec, když byl v roce 1964 suspendován ze státní školy Haberdasher's Aske's pro své "dlouhé vlasy", jež byly delší, než bylo přípustné. Udělal všechny závěrečné zkoušky, ale předposlední den školy se s kamarádem Johnem Wheatleym, "druhým vlasatcem", dostal do maléru. Vlasy si tenkrát nechávali narůst delší již na prázdniny. Ředitel si je předvolal do kanceláře, dal každému z nich dva šilinky a šestipenci, aby se nechali za rohem u holiče ostříhat, než se se školou rozloučí. Jenže když oba dva vyšli před školní budovu, podívali se jeden na druhého a řekli si: "Jdeme pryč!". Svěřené peníze místo toho utratili za něco jiného a do školy se již nevrátili. Paní Squireová pak doéstala dopis od ředitele, že dokud se záležitost nevyřeší, je synovi pozastavena školní docházka. Tak se Chris s matkou dohodl, že s prázdninami školu ukončí a najde si zaměstnání. To bylo Chrisovi 17 let. Našel si místo ve West Endu v Londýně u firmy Boosey & Hawkes, obchodníka s hudebními nástroji, kde si začal vydělávat osm liber týdně. V šestnácti letech objevil Squire The Beatles a začal se poprvé zabývat myšlenkou, že by se mohl živit hudbou a jeho vyvoleným nástrojem by mohla být baskytara. John dříve nehrál na žádný nástroj, byl jen vyškolený zpěvák. Jeho kamarád John Wheatley však hrál na kytaru a ten jednoho dne řekl Chrisi, že by mohl hrát na baskytaru pro svoji výšku a dostatečně dlouhé ruce. Chrisovi se ten nápad zalíbil a poprosil matku, aby mu na hudební burze nějakou koupila. Byla to značka Futurama a tak mohl Chris založit svoji první kapelu The Selfs, se kterou sbíral své první hudební zkušenosti. Hrávali s oblibou v mládežnických klubech i kostelích, ale Chris si brzy uvědomil, že ani jeden z kytaristů není zrovna dobrý, navíc ani bubeník neudrží rytmus, a tak to spělo ke konci. Mezitím se Chris seznámil se Stevem Nardellim, který se stal zpěvákem The Syn, které v roce 1965 založil. Jejími členy byli Chris, Steve Nardelli, již zmíněný Andrew Jackman, a také Peter Banks. V klubu Marquee brzy získali nastálo pravidelné úterní večery, kdy většinou předskakovali hlavní hvězdě večera. Nikdy nenatočili žádnou desku, ale pro Decca Records nahráli pár singlů. Jednou kapela dostala příležitost otevírat vystoupení Jimiho Hendrixe při jednom z jeho historických koncertů. Chris v 60. letech jako mnozí jiní experimentoval s LSD, až s touto drogou nabyl špatnou zkušenost po jedné návštěvě UFO klubu. Svůj unikátní herní styl, kdy hraje trsátkem a bříškem palce dohromady, prý Chris Squire získal právě v té době, když se několik měsíců zotavoval v bytě své přítelkyně z nepovedeného LSD tripu. Squire si tehdy několik dnů poležel v nemocnici, kdy vůbec nechápal, co se s ním děje, potom ještě strávil několik měsíců u přítelkyně doma. Ve svých vzpomínkách později uváděl, že strávil měsíce ukrytý v bytě své přítelkyně a bál se vyjít ven. Chrisův charakteristický basový styl se vyvinul právě během tohoto období "zimního spánku". Během této doby byla Chrisova rutinní každodenní činnost neoblomná, neboť se v té době Chris začal věnovat baskytaře opravdu naplno. Chrisovy rané vlivy byly rozmanité a sahaly od kostelní a sborové hudby až ke stylu Merseybeat ze začátku 60. let. Začal také jako fanatický posluchač studovat své oblíbené baskytaristy - Johna Entwistlea, Larryho Grahama, Paula McCartneyho a Jacka Bruce. Po tomto zotavování se k LSD už nikdy nevrátil. Mabel Greer’s Toyshop založili v roce 1966 skladatel, kytarista a zpěvák Clive Bayley, bubeník Robert Hagger a basista Paul Rutledge. Clive Bailey byl i spoluautorem skladby "Beyond And Before", která se objevila později na prvním albu Yes. Hagger se již dříve setkal s Chrisem Squirem, basistou z The Syn, když s nimi zkoušel někdy předtím. The Syn se rozpadli v roce 1967 a Squire byl požádán, aby se připojil k Mabel Greers. Peter Banks z The Syn se připojil brzy poté. Na začátku roku 1968 se Jon Anderson se připojil ke skupině po setkání se Squirem v nočním klubu v Soho pro jednu show. Tak se Chris Squire seznámil se svými budoucími spoluhráči z Yes, Peterem Banksem a Jonem Andersonem. Mabel Greer’s Toyshop se pohybovali po londýnských klubech a univerzitách po celém Londýně, včetně The Marquee, Electric Garden, UFO a Happening 44. Během této doby se kapela setkala vlivným DJ BBC Radio Johnem Peelem v Middle Earth klubu v Londýně a nahráli nějaké skladby pro Peelovy rozhlasové pořady Top Gear a Night Ride. Některé z těchto skladeb se objevily na kompilačním albu Yes "The Roots", které vydal Banks, jako je například píseň "Beyond And Before" a "Sweetness", novější verze se pak objevily na prvním alby Yes "Yes" (1969). Mabel Greer také udělali jednu demo nahrávku s producentem Mike Leanderem pro MCA Records. Tři ze skladeb z pořadu Top Gear se nakonec objevilo na kompilaci britských psychedelických rarit "Dustbin Full Of Rubbish". Čtvrtou spolu se třemi studiovými demonahrávkami vydal Peter Banks na desce "Can I Play You Something?", na které se z velké části objevily drobnosti z jeho kapel před Yes. Jeden z posledních koncertů Mabel Greer’s Toyshop se odehrál v květnu 1968 v Highgate v Londýně. Hrál v sestavě Squire, Jon Anderson, Banks, Bayley a Hagger. Mabel Greer’s Toyshop se zreformovali v roce 2014 po 45 letech v sestavě Bayley, Hagger, Barré, Kaye a Yes producent a basista Billy Sherwood. Vydali album "New Way Of Life" dne 9. března 2015, na němž se objevila i nová hudba, stejně tak jako některé písně z let 1967 a 1968, které napsali Bayley a Squire. V roce 2016 vyšla ještě album "Images", které obsahovalo remasterované nahrávky z let 1967-1968. Mezi zakládající a pozdější členy kapely patřili Clive Bayley, Robert Hagger, Chris Squire, Peter Banks, Jon Anderson, Bill Bruford, Tony Kaye, Hugo Barré a Billy Sherwood. Bill Bruford pak nahradil Haggera v červnu 1968, Tony Kaye se připojil ke skupině jako klávesista. Po těchto změnách se Mabel Greer’s Toyshop přejmenovali v srpnu 1968 na Yes podle Banksova návrhu. Bayley opustil Mabel Greer na konci roku 1968. Vznik kapely Yes v roce 1969 byla pro Squirea taková z nouze ctnost, protože díky svému bohatému stylu jej nikdo nechtěl zaměstnat jako námezdního hráče. Partnerství mezi Chrisem a Jonem Andersonem se zrodilo z jejich vzájemného obdivu vokálních skupin, zvláště pak dua Simon a Garfunkel. Ačkoli skupina měla v průběhu historie mnoho personálních změn, Chris byl jediným členem, který zůstal přes mnoho verzí sestav. Yes prostě nikdy neexistovali bez Chrise Squire. Pod novým názvem Yes kapela odehrála své první vystoupení na campu mladých v East Mersea, Essex dne 4. srpna 1968. Squire se hned od začátku Yes stal, společně s Jonem Andersonem, hnacím motorem kapely. Nejenže působil a působí jako kapelník, ale v začátcích také dělal kapele řidiče a v neposlední řadě je také po Jonu Andersonovi nejplodnějším autorem. Hned první koncerty přinesly Yes řadu fanoušků, a tak nebylo divu, že se na začátku roku domluvili Yes s Atlantic Records na nahrávací smlouvě. První bezejmenná deska "Yes" vyšla v srpnu 1969 a vedle původních skladeb, které složili hlavně Anderson a Squire, obsahovala i dvě cover verze - jednu od The Beatles a jednu od The Byrds. Deska patří mezi první alba takzvaného art rocku, který právě Yes dovedli k dokonalosti v sedmdesátých letech. Následovalo turné po Skandinávii se Small Faces a poté i první velký koncert kapely v The Queen Elizabeths Hall, společně s orchestrem. Cesta Yes do hudebního popředí začala po vydání alb v roce 1969 a 1970, které kritiky velmi chválily, ale byly málo hrané v rádiích. Jejich třetí album "The Yes Album" je předělové tím, že Peter Banks byl nahrazen Stevem Howem a díky šťastné chybě amerického moderátora (omylem pustil jejich nahrávku) jim dala tolik potřebný úspěch. V této době již chystali album "Fragile", na kterém nahradil klávesista Rick Wakeman zakládajícího Tony Kaye. Album se singlem "Roundabout" dostalo skupinu do širokého zájmu veřejnosti. Jejich sspěch pak dovršilo album "Close To The Edge" z roku 1974. Jisté je, že Squirův originální styl hraní na baskytaru jako na hlavní nástroj, mělo jednu z hlavních rolí na tomto úspěchu. Squire se stal "otcem" skupiny, se kterou prošel v 70. letech mnoha změnami. V letech 1974 až 1976 si jednotliví členové Yes udělali radost a natočili své sólové desky. Chris Squire se prezentoval zdařilou deskou Fish Out Of Water", která vyšla v roce 1975 a docela přesně ukazovala, čím Squire přispívá k celkové mozaice hudby Yes. Na desce se představili i Bill Bruford na bicí a Patrick Moraz na klávesy, ale také bývalý kolega z The Syn a The Selfs Andrew Jackman jako klávesista. Šlapavé skladby, solidní zpěv a přirozeně hosté z domovské kapely. Squire se v tomto období podílel i na albech svých spoluhráčů z Yes - klávesistů Ricka Wakemana a Patricka Moraze. Chris byl také členem kapely s jepičím životem XYZ (eX -Yes-Zeppelin) v roce 1981, když ji založili Alan White (Yes) na bicí a Jimmy Page (Led Zeppelin). XYZ nahráli několik demo skladeb v Chrisově domácím studiu ve Virginia Water, ale nikdy nedospěly do nějaké konečné podoby (legenda říká, že zpěvák Robert Plant kvůli smutku nad úmrtém Johna Bonhama neměl zájem). XYZ nikdy oficiálně nevydali jakýkoliv materiál, ačkoli dvě dema vytvořily základ skladby "Mind Drive", kterou později nahráli Yes. Největší změna u Yes se blížila, když v roce 1979 si neohroženě přetáhli členy skupiny The Buggles (Geoff Downes a Trevor Horn) jako náhradníky za Andersona s Wakemanem a v roce 1980 vydali album "Drama". Ačkoliv bylo album dobře přijato fanoušky, doprovodné tour nebylo tak úspěšné, jak skupina tvrdila a proto ho brzy ukončila. V této době natočil Squire další sólové album, tentokrát jako duo Squire & White "Run With The Fox". Zaobíral se také myšlenkou vytvořit kapelu XYZ (eXYesZeppelin), která ale ztroskotala na nezájmu Roberta Planta. Zásadní potom bylo seznámení se s mladým a nadějným kytaristou z Jižní Afriky Trevorem Rabinem, který měl v té době za sebou již úspěšnou kariéru v rodné zemi a spolupráci se světovými umělci. Během několika nahrávacích sekvencí a zkoušek dali dohromady kapelu Cinema, ve které se ocitli i bubeník Alan White a původní klávesista Yes Tony Kaye. Po dlouhých dohadech, kdo bude hlavním zpěvákem (uvažovalo se o Rabinovi i o Hornovi), nakonec jejich producent, Trevor Horn, kontaktoval Jona Andersona, a tak bylo nasnadě, že se nová sestava bude opět jmenovat Yes. V této sestavě Yes vydali alba "90125" (1983) a "Big Generator" (1987). Skladba "Owner Of A Lonely Heart" z prvního alba vynesla Yes do výšin úspěchu, který ještě nikdy předtím neměli. Stejná sestava natočila i album "Big Generator", ale pak je osobní problémy rozdělili. Chris byl vždy uváděn jako vlastník jména Yes. Přesto spolumajiteli jsou Chris, Alan White a Jon Anderson. Z tohoto důvodu skupina dříve známá jako Yes musela využít jinou možnost, když se v roce 1989 objevili jako Anderson, Bruford, Wakeman & Howe, když se tito bývalí členové rozhodli vydat své vlastní nahrávky. V tomto období tak působily dvě sestavy kapely nezávisle na sobě. Ovšem následující chaos s ABWH a Yes vyústil v "super" sestavu skupiny s osmi členy, kdy se nakonec obě dvě sestavy sloučily. V této skupině byli Squire, Anderson, Kaye, Rabin, White, Wakeman, Howe, Bruford a pod názvem Yes vydali symbolicky nazvané album "Union" v roce 1991. Následné tour bylo ztrhané kritikami jako příliš megalomanské. Pak se ovšem Yes opět oklestili a natočili album "Talk" (1994). V 90. letech také Chris Squire spolupracuje na dalších projektech. Poté, co dokončili práce pro skupinu, Squire a Sherwood odjeli na krátké turné po USA v roce 1992 pod názvem The Chris Squire Experiment. Další muzikanti v kapele byli White na bicí, Jimmy Haun na kytaru (který hrál hodně na kytaru "Union"), Steve Porcaro na klávesy a Mark T. Williams na bicí. Další společnou prací Squire a Sherwooda byla "Say Goodbye", která se objevila na "Euphoria", druhém albu World Trade, zatímco "Love Conquers All" jako demo Yes, které napsali, vyšlo na kompilaci "YesYears". Roky plynuly zatímco Sherwoodův vztah s Yes prošel mnoha fázemi, až konečně koncem roku 1990 vyšlo pod hlavičkou The Chris Squire Experiment album nazvané "Chemistry". Ale události v táboře Yes se zase pohnuly. Sherwood se oficiálně ke kapele připojil v roce 1996. Dvě skladby z "Chemistry" ("Open Your Eyes" a "Man In The Moon") byly přepracovány Yes na album "Open Your Eyes" (1997). Chris se později spojil s kytaristou Billym Sherwoodem ve vedlejším projektu s názvem Conspiracy. Skupina vydala bezejmenné debutové album obsahující základ několika písní, které se měly objevit na některých z mnulých alb Yes. Druhé album Conspiracy "The Unknown" vyšlo v roce 2003. Také spolupracoval se svou ženou Nikki Squire na jejím projektu Esquire. Jeho basová práce byla obsazena na několik sólových alb členů Yes a na album Eda Harrise. V novém tisíciletí se Yes čas od času vydávají na turné, ale Chris Squire také obnovuje bývalou kapelu The Syn a vydávají spolu dvě desky. Jako host se objevuje na tribute deskách Pink Floyd nebo sólových deskách Stevea Hacketta. V roce 2008 dochází ke změně na pěveckém postu Yes, Jon Anderson je během své nemoci odejit a přichází Benoit David z kanadského revivalu Yes. První deskou, kterou v nové sestavě (ještě s Geoffem Downes za klávesami) vydávají, je "Fly From Here" z roku 2011. Yes se vracejí do roku 1980 a období Drama - nejen zvukově, ale i skladbami. Zatímco naživo působí Yes jako parodie sebe sama, studiová deska oprašuje něco z jejich bývalé slávy a do budoucna zní slibně. Squire spolupracoval také se Steve Hackettem z Genesis, když pod názvem Squackett vydali album "A Life Within A Day", které vyšlo v roce 2012.
Členové skupiny Yes v oficiálním prohlášení uvedli, že byl tmelem, který kapelu držel pohromadě v celé její historii. Toto tvrzení podtrhuje fakt, že Squire je jediným hudebníkem, který je podepsán pod všemi alby kapely. "Ovlivnil řadu baskytaristů z celého světa. Byl skvělým skladatelem, který napsal nebo se podílel na psaní mnoha písní Yes, jež si oblíbila veřejnost. Složil písničky i pro své sólové album "Fish Out Of Water". Byl také dobrým manželem své ženy Scotty a milujícím otcem Carmen, Chandrika, Camille, Camerona a Xilana. Nebyl pouze naším kamarádem, byl součástí naší rodiny. Navždy ho budeme milovat. Bude nám moc chybět," napsali další členové aktuální sestavy Yes Steve Howe, Jon Davison, Geoff Downes, Billy Sherwood a Alan White. Klávesista skupiny Yes Geoffrey Downes napsal na internetu, že je zcela zdrcen. "Musím oznámit smutnou zprávu, že zemřel můj drahý přítel, kolega z kapely a moje inspirace Chris Squire." Také na stránkách kapely Yes se objevilo smuteční oznámení. Muzikant už dlouho trpěl vzácnou formou leukémie. V květnu oznámil, že kvůli nemoci se nebude moci zúčastnit letního turné se spřátelenou skupinou Toto. |
Spolupracovníci: Chris Squire - Bass, Vocals Alan White - Drums Billy Sherwood - Lead Vocals, Bass, Guitars Jay Schellen - Drums |
(Narozen 14. června 1949, Pelton, County Durham, UK, zemřel 26. května 2022, Seattle, United States) Drums (2006-2008) Je anglický rockový bubeník známý nejznámější jako člen progresivní rockové skupiny Yes. Alan White se objevil na více než padesáti albech, když spolupracoval s umělci jako John Lennon, George Harrison, Joe Cocker, Ginger Baker a The Ventures a mnoha dalšími. Hrával ve skupinách The Alan Price Set, The Plastic Ono Band Johna Lennona, Yes, Circa, The Syn a v projektu s Tony Levinem a Davidem Tornem. Nahrával rovněž sólové desky. Alan byl jediné dítě manželů May a Raymonda Whiteových. Ve věku šesti let Alan začal brát klavírní lekce a časem vyšlo najevo, že jeho styl byl velmi perkusní. Všimli si toho a dostal brzy svoji první bicí soupravu od svého strýce Uncle Kena, také bubeníka. Alan zaujaly bicí okamžitě a začal vystupovat veřejně s místní kapelou o pouhé tři měsíce později, to mu bylo již 13 let. Od poloviny 60. let se Alan i nadále zdokonaloval v hraní v Anglii a Evropě s různými kapelami včetně The Downbeats, The Gamblers, Billy Fury, Alan Price Big Band, Bell and Arc, Terry Reid a Happy Magazine (později přejmenované na Griffin) a Balls s Trevorem Burtonem a Denny Lainem (později Wings). V létě roku 1968 byl Alan požádán, aby se připojil k Ginger Baker’s Airforce, nové skupiny, kterou dával dohromady bývalý bubeník Cream a další významní hudebníci anglické hudební scény včetně Steve Winwooda, předtím člena Traffic. V roce 1969 si Alan myslel, že se stal předmětem žertu v telefonním hovoru, ale byl vlastně John Lennon, který mu volal a požádal Alana, aby se připojil k jeho kapele Plastic Ono Band. Druhého dne se Alan už učil skladby v zadní části letadla na cestě do Toronta s Lennonem, Yoko Ono, Eric Claptonem a Klaus Voormannem, kde hráli na festivalu Rock and Roll Revival. Tento koncert byl zaznamenán a vydán o tři měsíce později pod názvem "Live Peace In Toronto" (1969). Alba se prodaly milióny kopií a dosáhlo až na pozici #10 na hudebním žebříčku. Alanova spolupráce s Lennonem pokračovala nahráním singlů jako "Instant Karma" a následného přelomového alba "Imagine" s Alanovými bicími v titulní písni "Jealous Guy" a skladbě "How Do You Sleep at Night". Alanova práce s Lennonem jej přivedla i k George Harrisonovi, který požádal Alana zahrát na albu "All Things Must Pass", včetně hitového singlu "My Sweet Lord" vydaného v roce 1970. Alan následně pracoval s mnoha umělci pro label Apple, včetně Billyho Prestona, Rosetta Hightower a Doris Troy. V červnu 1972, když byl na turné s Joe Cockerem, Alan absolvoval telefonní hovor od svého manažera Tony Dimitriadese, který řekl, že Yes chtějí, aby se připojil k souboru. Jeho současné turné končilo, takže odletěl zpátky do Anglie na setkání s Jonem Andersonem a Chrisem Squirem, kteří mu navrhli, aby se připojil k Yes nebo "oni mě vyhodí z okna třetího patra," vzpomíná Alan. Pouhé tři dny měl na to, aby se naučil jejich hudbu, aby 30. června 1972, Yes spolu s jejich novým bubeníkem, zahájili své americké turné před 15.000 fanoušky v Dallasu, Texas. Alan a Yes po celé další tři měsíce zjišťovali, zda-li to bude fungovat i nadále. O více než třicet let později je Alan nedílnou součástí kapely, a hrál na každém studiovém albu Yes a živých albech nahraných od tohoto roku. Jeho první studiová nahrávka s Yes bylo album "Tales From Topographic Oceans" vydané v roce 1974, kde se Alan uvedl při vytváření masivních multi-rytmických přechodů ve skladbě "Ritual". Když Yes tuto skladbu hráli v roce 2000 na Masterworks turné, u bicích se objevila téměř celá kapela. Alan také složil velkou část hudby Yes, od akordových sekvencí pro krásné "Turn of the Century" z alba "Going For The One" (1977), některá z témat na "Tormato" (1978) a "Drama" (1980), na hypnotickém otevíráku "Mind Drive" z alba "Keys To Ascension 2" (1997). Alana nikdy neopustila jeho záliba pro klavír, když zaznamenal několik klávesových partů pro Yes jako doprovod v roce 1974, nebo hrál doprovodný klavír v závěru skladby "Ritual", pokud klávesista Rick Wakeman byl nedostupný. Alan pokračuje ve hře na klavír až dodnes a byl uveden na několika skladbách Yes, alba "Magnification" (2001), stejně jako při živých vystoupeních u kláves na následném turné. Pracovní volno mimo Yes "pilně koncertujícímu a nahrávacímu" Alanovi dovolilo realizovat i jiné projekty. S dlouholetým přítelem a technickým guru Reek Havokem založil "Crash Bang", který produkoval hudbu pro zábavní průmysl, včetně videoher a televizní pořady. "Také to sloužilo jako zkušební terén pro nový hudební hardware a software a nové přístupy k hudbě, jako je psychologický účinek na uživatele a záminku, aby spojili dohromady špatné věci jen proto, aby viděli, co se děje!", dodává Reek. V roce 2005 Alan založil novou kapelu příhodně nazvanou White, která vydala své debutové album v lednu 2006. White pravidelně vystupuje v oblasti Seattlu, když mu to dovolí čas. V posledních letech Alan vystupoval s řadou umělců jako Spencer Davis, The Ventures, Charlie Daniels a Eddie Money, z těch nejdůležitějších. V roce 2007 Alan hrál po boku Keith Emersona, Simona Kirka a Yes basisty Chrise Squirea na Ahmet Ertegün vzpomínkové show, jako součást zahajovacího vystoupení před Led Zeppelin. Také realizoval řadu bicích klinik po celé zemi a po celém světě, aby povzbudil a učil ostatní bubeníky. Alan a jeho manželka Gigi jsou velmi aktivní v umělecké komunitě Seattle, které slouží ve vedení Music Aid Northwest, severozápadní program pro umění a Seattle Theatre Group. Alan je také členem Seattle Chapter of The National Academy of Recording Arts & Sciences. Po smrti Chrise Squire v roce 2015 se White stal nejdéle nepřetržitě sloužícím členem kapely Yes. V posledních letech Whiteovo zdraví omezovalo jeho jevištní čas, ale obvykle se k Yes připojil na konci jejich setů. V roce 2017 byli Yes uvedeni do Rock & Roll Hall of Fame a znovu se sešli na vystoupení s frontmanem Jonem Andersonem.
Zůstala po něm jeho čtyřicetiletá manželka (15. května 1982) Rogena "Gigi" (rozená Walberg), jeho děti Jesse (Emily), jejich dvě děti JJ a Ellie a Cassi (Kela) a švagrová Andrea Holmqvist (Robert). Členové kapely Yes také vydali krátké prohlášení na Twitteru, které zní takto: "YES s hlubokým zármutkem oznamuje, že Alan White, jejich velmi milovaný bubeník a kamarád po 50 letech, zemřel ve věku 72 let po krátké nemoci." Podle prohlášení z Yes se měl White v úmyslu připojit se ke svým spoluhráčům na jejich nadcházejícím turné, které by oslavilo 50. výročí bubeníka s Yes. Turné bude nyní věnováno Whiteovi. |
(celým jménem William "Billy" Wyman Sherwood) Lead Vocals, Bass, Guitars (2006-present) Billy Sherwood se narodil v Las Vegas v rodině talentovaných hudebníků pohybujících se v showbyznysu. Jeho otcem byl velký kapelník / hudebník / herec Bobby Sherwood, jeho matka Phyllis byla zpěvačkou a bubenicí a jeho bratr Michael zpěvákem a klávesistou. Navíc jeho kmotrem byl legendární komik Milton Berle. Producent a multi-instrumentalista Billy Sherwood začal svou profesionální hudební kariéru, když mu bylo 15 let, jeho první kapela Lodgic nahrála album "Nomadic Sands". On pak pokračoval zformováním World Trade, kteří vydali jejich bezejmenný debut "World Trade" u Polydoru, které upoutalo pozornost Chrise Squire z YES a začali spolu skládat písně a společně vytvořili projekt Conspiracy. Conspiracy vydala své debutové CD "Conspiracy", po němž následovalo album "The Unknown" a živé DVD "LIVE". Během této doby Billy začal pracovat s YES. K jejich společně napsaným psním patří patří "The More We Live-Let" (YES "Union"), "Love Conquers All" (YES "Yes-years" Box-set). V roce 1994 Yes požádali Billyho, aby se k nim připojil na "Talk Tour" jako multi-instrumentalista a vokalista. Po mixingu alb "Keys To Ascension I" a "Keys To Ascension II" byl Billy požádán, aby se přidal k souboru jako oficiální člen kapely a objevil se tak na albech "Open Your Eyes", "The Ladder" a živém DVD "House Of Yes". Od počátku se Billy zaměřoval na engeneering a produkci, při práci s jeho vlastními kapelami v průběhu let se tak vytvořil mnoho alb, které produkoval. Patří k nim například na Grammy nominované album "Muddy Water Blues" Paula Rodgerse. Úspěch tohoto tribute projektu vedl k sérii projektů ve stejném žánru, včetně "Back Against The Wall" (hold kapele Pink Floyd), Billy si získal reputaci v hudebním průmyslu pro speciální projekty s prvotřídním muzikantstvím. V roce 2006 Billy založil kapelu CIRCA: spolu s kolegou z YES Tony Kayem a vydali debutové CD "CIRCA:" v roce 2007 a následující album "CIRCA HQ" v roce 2009, CIRCA "live" DVD archivující první představení kapely. Kapelu Yoso spolu s Bobbym Kimballem z Toto uvedli k životu v roce 2010 s následným US East Coast turné a turné po Evropě a Velké Británii. V roce 2011 vyšel další opus CIRCA "And So On". Billy a Tony Kaye vytvořili 2 manshow, kterou předvedli naživo v Mexiku a na 8 zastávkové turné po Japonsku v dubnu roku 2011, kde hráli CIRCA:, YES, Sherwood sólově a další materiál z jejich společně sdílené minulosti. V dubnu 2014 vyšlo Sherwoodovo nové sólové album "Divided by One", na němž opět nahrál všechny nástroje a zpěv sám. |
(Narozený 20. května 1960, Albuquerque, New Mexico) Drums Jay je americký bubeník, který je nejznámější jako člen hard rockové kapely Hurricane. Schellen také spolupracoval a v současné době spolupracuje s řadou dalších heavy rockových a progresivních rockových kapel, včetně Asia Featuring John Payne, World Trade, Circa, Unruly Child, Sircle of Silence, Stone Fury, GPS a několika členů Yes. V roce 1979 jako dospívající byl Jay uveden na velkém pódiu při turné s R & B legendou Al Wilsonem ("Show and Tell") na podporu The Ohio Players. Po přestěhování do Los Angeles v roce 1981 Jay pronikl do studiové scény LA a nahrál skladby s bývalým kytaristou Yes Peterem Bankem pásových a hrál na lokálních scénách s Danny Johnson and The Bandits při doprovodu ZZ Top. V roce 1982 byl Schellen pozván, aby se připojil k anglické popové skupině Badfinger, v níž se setkali Tommy Evans, Joey Molland, Glen Sherba a poté ex-Yes klávesista Tony Kaye. V roce 1984 se připojil k Stone Furymu, spolupracuoval se zpěvákem Lenny Wolfem a kytaristou Bruce Gowdym. V letech 1985 až 1991 se připojil k melodické rockové skupině Hurricane, s nimiž zaznamenat tři nahrávky, "Take What You Want", "Over The Edge" a "Slave To The Thrill", absolvoval 3 světová turné a zveřejnil dvě desítky MTV videí. V roce 1993 se spojil Schellen s Gowdym v novém melodickém rockovém projektu Unruly Child a vydali bezejmenné CD. Schellen znovu pracoval s Gowdym v roce 1995, když se připojil k World Trade na jejich gruhé album "Euphorie", vedle Billy Sherwooda (později Yes). Schellen a Sherwood byly jedinými členy World Trade při vystoupení na dvou tributních albech vydaných u gramofonové společnosti Magna Carta v roce 1995. V letech 1995-1997 Schellen zformoval Sircle of Silence se zpěvákem Davidem Reece (ex-Accept, ex-Bangalore Choir), kytaristou Larry Farkasem (ex-Vengeance Rising, ex-Die Happy) a basistou Gregem Chaissonem (ex-Badlands). V roce 1997 publikoval svou Schellen dobře uvedenou bubenickou příručku Rocking Independence. V roce 1998 hrál v Heaven and Earth s bývalým členem Hurricane Kelly Hansenem a kytaristou Stuartem Saunders Smithem. V letech 1998-1999 vydal druhé album Unruly Child "Waiting for The Sun" s Gowdym a Hansenem. V roce 1999 hrál Schellen na Sherwoodově debutovém sólovém albu "The Big Peace", hned v následujícím roce si zahrál v Sherwoodovově projektu s basistou Yes Chrisem Squire Conspiracy. V roce 1999 se Jay spojil s Tak Yonemochim a členem Hurricane Kelly Hansen, aby nahráli desku pod hlavičkou skupiny AIR PAVILION. V roce 2003 se Schellen znovu připojil ke Conspiracy na jejich druhé album The Unknown, po kterém ještě účinkoval na live/studiovém DVD zaznamenaném v roce 2004 a vydaném až v roce 2006. Schellen i nadále spolupracoval s Sherwoodem na řadě dalších projektů včetně progresivní skupiny Circa: v roce 2008 (kde nahradil Alana White), kde se znovu připojil Tony Kaye na klávesy a kytarista Jimmy Haun. Vydali album "Circa HQ" v lednu 2009. Jay také pracoval s Yoso v počátečních fázích kapely, kde opět pracoval se Sherwoodem a Kayem. V roce 2010 se znovu spojil Jay, Sherwood, Jimmy Haun a Kaye k předvedení "Headsets" ve spolupráci s legendárním Rock and Roll DJ Jim Laddem v Laserium v Los Angeles, California. V roce 2004 Schellen s Sherwood spolupracovali na pre-produkci alba Asia "Silent Nation" s Geoff Downesem (další bývalý Yes klávesista). V srpnu 2005 Schellen nahradil Chrise Slade jako bubeník v Asii. Skupina koncertovala hodně po Evropě a vydala i živou nahrávku, nicméně, v roce 2006, Downes opustil sestavu, aby se přidal k reunionu původních zakládajících členů Asia. Schellen a další dva členové kapely Asia, zpěvák John Payne a kytarista Guthrie Govan, zformovali novou kapelu GPS, kteří vydali debutové CD "Window To The Soul". V roce 2008 se zformovala Asia Featuring John Payne, kterou tvořili Payne, Govan, klávesista Erik Norlander a Schellen na bicí a očekávalo se nové album. K reunionu došlo také u kapely Unruly Child. Od září 2013 hrál Jay vystupoval v Las Vegas na Raiding the Rock Vault, zpočátku po boku svého Asii band kamaráda z Asia Johna Payneho. V roce 2016 nahradil Schellen bubeníka Yes Alana White na jejich North American 2016 turné, když Alan White musel absolvovat operaci zad. |
Sólové desky: 2007 Chris Squire’s Swiss Choir 1981 Run With The Fox 1975 Fish Out Of Water 1974 E.H. In The U.K. Conspiracy 2013 Conspiracy Live 2003 The Unknown 2000 Conspiracy Rick Wakeman 1991 Classical Collection, Vol. 2 1977 Criminal Record 1973 The Six Wives Of Henry VIII Steve Hackett 2011 Beynod the Shrouded Horizon 2009 Out Of The Tunnel’s Mouth Gov’t Mule 2002 The Deep End, Volume 2 Esquire 1987 Esquire World Trade 1995 Euphoria |
S kapelou Yes: 2011 Fly From Here 2001 Magnification 1999 The Ladder 1997 Open Your Eyes 1997 Keys To Ascension II 1996 Keys To Ascension I 1994 Talk 1991 Union 1987 Big Generator 1983 90125 1980 Drama 1978 Tormato 1977 Going For The One 1974 Relayer 1973 Tales From Topographic Oceans 1972 Close To The Edge 1972 Fragile 1971 The Yes Album 1970 Time And A Word 1969 Yes The Syn 2006 Armistice Day 2005 Syndestructible Patrick Moraz 1976 Story Of I |
Skupina: Chris Squire - Bass Jeremy Stacey - Drums Steve Hackett - Guitars Gerard Johnson - Keyboards Hosté: English Baroque Choir - Chorus Jeremy Jackman - Vocals, Musical Direction Amy George - Soprano Voice Laura Macara - Vocals Alan White - Drums, Piano, Keyboards, Backing Vocals (13) |
Chris Squire’s Swiss Choir Vyšlo 2007, Lime Records, CV009 Seznam skladeb: 01. Adam Lay Y'Bounden (4:48) 02. I Saw Three Ships (4:05) 03. O Come O Come Emmanuel (4:29) 04. Silent Night / Night Of Silence (5:16) 05. Ding Dong Merrily On High (4:35) 06. The Three Kings (4:39) 07. Sans Day Carol (4:04) 08. Personent Hodie (2:59) 09. Sussex Carol (3:52) 10. Gaudete (3:19) 11. In The Bleak Midwinter (4:34) 12. Past Three O'Clock (5:04) 13. Run With The Fox (4:12) Total Time: (61:38) Arranged By - Gerard Johnson Co-producer - Chris Squire, Gerard Johnson Conductor: Jeremy Jackman Engineer: Gregg Jackman Mixed: Gregg Jackman |
Album of Baroque Christmas Carols, featuring Chris on vocals and bass and Steve Hackett on guitar and the English
Baroque Choir. | |
Skupina: Chris Squire - Lead Vocals, Bass Alan White - Drums, Piano, Keyboards, Backing Vocals Hosté: The boys of St.Paul's Cathedral - Choir Nikki Squire - Vocals Dave lawson - Keyboards Andrew Pryce Jackman - Orchestration |
Run With The Fox SP, vyšlo 1981, Atlantic, W11695 Seznam skladeb: 01. Run With The Fox 02. Return Of The Fox Total Time: (53:34) Production: Chris Squire, Alan White Recording: Nigel Luby Mixing: Gregg Jackman |
"Run With The Fox" je vánoční píseň napsaná, složený, produkovaná a nahraná Chris Squirem a Alanem White, texty napsal
Peter Sinfield. Oba bývalí členové Yes, Squire a White nahráli píseň po jejich novou kapelu XYZ s Jimmym Pagem, ale zdálo
se nepravděpodobné, že by někdy vyšla, a tak vydaly singl pod jejich vlastními jmény jako společné dílo. "Run With The
Fox" je pro oba jejich první sólová práce od jejich prvních sólových alb "Fish out of the Water" (1975) od Squirea a
"Ramshackled" (1976) od Whitea. Andrew Pryce Jackman, přítel z dětství a častý spolupracovník Squirea, měl na starosti instrumentaci a jelikož oba dva byli sbóristy s Barry Rosem v St.Andrew's Church, Kingsbury, kontaktoval tento chlapecký sbor pro tuto nahrávku. B-strana singlu je více instrumentální variace "Run With The Fox", společně napsaná s bývalým členem King Crimson Peterem Sinfieldem. Jako host se uvedl Dave Lawson (ex-Greenslade, klávesy a zpěv) a Squireova první žena Nikki jako zpěvačka. V návaznosti na "Run With The Fox" oba dva hudebníci opět spolupracovali v kapele Cinema, která nakonec vedla k reunionu Yes. | |
Skupina: Chris Squire - Lead and Backing Vocals, Bass, Twelve-string Guitar (03,05) Hosté: Andrew Jackman - Acoustic and Electric Pianos, Conductor, Orchestration Jim Buck - Horns Leader Bill Bruford - Drums, Percussion Patrick Moraz - Bass Synthesizer and Organ (03) Jimmy Hastings - Flute (03) Mel Collins - Tenor Saxophone (03), Alto Saxophone (04) Barry Rose - Pipe Organ (01) Adrian Bett - Woodwinds Leader Julian Gaillard - Strings Leader John Wilbraham - Brass Leader Nikki Squire - Backing Vocals (01) |
Fish Out Of Water Vyšlo 1975, Eagle Records, EAGCD 126, Atlantic, K50203 Seznam skladeb: 01. Hold Out Your Hand (4:14) 02. You By My Side (5:03) 03. Silently Falling (11:45) 04. Lucky Seven (6:57) 05. Safe (Canon Song) (14:15) Total time: (42:30) Recorded at Surrey Sound Studios, Virginia Water, Surrey, England and Morgan Studios, London, England, February - September 1975 Producer: Chris Squire Engineer: Greg Jackman Assistant Engineer: Nigel Luby Overdubs, Mastering: Phil Carson Mastering: Trevor Spencer, Graham Preskett Cover Design and Photography: Laurence Bernes Front Cover Photograph: Brian Lane |
Skupina: Eddie Harris With Stevie Winwood*, Jeff Beck, Ian Paice, Albert Lee, Rick Grech, Tony Kaye, Chris Squire Hosté: |
E.H. In The U.K. Vyšlo 1974, Atlantic, ATL 50 029 Seznam skladeb: 01. Baby (6:45) 02. Wait A Little Longer (4:12) 03. He's Island Man (2:25) 04. I've Tried Everything (8:13) 05. I Waited For You (Written Charles Stepney) (5:48) 06. Conversations Of Everything And Nothing (15:54) Total Time: (53:34) Written: Eddie Harris Recorded At Morgan Studios, London Producer: Geoffrey Haslam Executive-Producer: Nesuhi Ertegun Engineer, Recorded: Roger Quested |
Skupina: Chris Squire - Bass, Guitar, Vocals Billy Sherwood - Guitar, Vocals Hosté: Jay Schellen - Drums Scott Walton - Keyboards, Synth Bass Michael Sherwood - Keyboards, Vocoder, Vocals |
Conspiracy Live DVD, vyšlo 2013, Purple Pyramid, CLP 0270 Seznam skladeb: CD 01. Conspiracy (5:26) 02. Days Of Wonder (6:21) 03. New World (8:12) 04. Red Light Ahead (7:46) 05. Confess (5:19) 06. The More We Live (6:51) 07. Hold Out Your Hand/You By My Side (9:05) 08. Universal Garden (6:00) Bonus DVD 01. Conspiracy 02. Days Of Wonder 03. Universal Garden 04. New World 05. The More We Live 06. Hold Out Your Hand 07. You By My Side 08. Confess 09. Red Light Ahead Total Time (00:00) |
Skupina: Chris Squire - Bass, Guitars, Vocals Jay Schellen - Drums Billy Sherwood - Vocals, Guitars Hosté: Jordan Berliant - Guitars Jimmy Haun - Guitars |
The Unknown Vyšlo 8. července 2003, Inside Out, IOMA 2060-2-USA Seznam skladeb: 01. Conspiracy (5:05) 02. Confess (4:37) 03. New World (7:22) 04. 1/2 A World Away (5:47) 05. There Is No End (5:14) 06. The Wheel (5:26) 07. Premonitions (4:10) 08. The Unknown (11:30) 09. I Could (4:21) Total Time (53:32) Producer: Chris Squire, Billy Sherwood Mastering: Chris Solem Mixing: Billy Sherwood Artwork, Design: Bob Cesca |
Skupina: Billy Sherwood - Vocals, Guitars, Keyboards, Drums, Percussion Chris Squire - Vocals, Bass, Acoustic Guitars Hosté: Mark T. Williams - Drums (02) Jay Schellen - Drums (01,08,09), Tom Toms (04) Steve Stevens - Guitars (03) Michael Bland - Drums (03) Alan White - Drums (05,07), Keyboards (05) Jimi Haun - Guitar Solo (07) |
Conspiracy Vyšlo 2000, Purple Pyramid [US] CLP 0819-2 [US] Eagle Records [UK], EAGCD 126 Seznam skladeb: 01. Days Of Wonder (4:59) 02. Light In My Life (4:01) 03. Violet Purple Rose (4:58) 04. No Rhyme (4:54) 05. Lonesome Trail (6:36) 06. The More We Live (4:46) 07. Love Conquers All (4:51) 08. You're The Reason (5:08) 09. Watching The World (5:20) 10. Red Light Ahead (6:46) Bonus tracks 11. Wish I Knew (4:57) 12. Man On The Moon (3:32) 13. Say Goodbye (6:07) Bonus tracks on the 2005 re-issue on Purple Pyramid 11. The Big Peace (15:32) 12. Comfortably Numb (6:53) Total Time (58:27) |
"Conspiracy" je album basisty Chrise Squirea a jeho talentovaného kamaráda Billy Sherwooda, na kterém spolupracovali,
když některé písně se nedostaly na album Yes "Open Your Eyes" v roce 1997. Album "OYE" nebylo nijak dobře přijato Yes
fanoušky, možná částečně proto, že spolupráce Squire/Sherwood nezapadla dobře k tradičnějšímu progresivnímu rocku
daného Jonem Andersonem a Steve Howem. "Conspiracy" je v mnoha ohledech více poslouchatelné album než "OYE", ačkoli,
protože Chris a Billy neměli pocit přetvářet písně, aby se vešly do formy Yes - ne progresivní rock, ale hard rock /
pop ovlivněný prog rockem. Jedná se o něco jako tvrdší verzi Alan Parsons Project. Prog fanoušci budou nejvíce okouzlení
melodickou písně jako "Violet Purple Rose", "Lonesome Trail" a "Red Light Ahead", zatímco více komerčně orientovaným
posluchačům se zalíbí "Light Of My Life" nebo "No Rhyme". Zatímco Yes fanoušci budou skutečně litovat, že Chris nehraje
většinu svého úžasného basového umu, tady je muzikálnost je pevná. Fanoušci, kteří prožívají Chrisovy příležitostné
vokály u Yes, se bude líbit tento záznam s jeho vokály všude možně. Sherwood má také pěkný hlas, ale nehodící se pro
zpěváka Yes. Vedle nových písní jsou zde i tři nové verze písní, které nakonec byly zaznamenány na abu Yes. Většina z nich jsou stejně dobré nebo lepší než u Yes - "Love Conquers All" je více pozitivní a lépe zpívaná Sherwoodem než Trevorem Rabinem (zpívaná dvojhlasně na albu "Union"); nic nemůže zachránit Squire svými texty z nejvíce opovrhované "OYE" písně "Man In The Moon", ale vokály jsou dobré. A nejlepší píseň je originální verze "Open Your Eyes", ve které je jedno místo, kde oba Chris sóluje na basu a sólově zpívá. |
Mabel Greer's Toyshop 1967-1968: Hagger, Banks, Bayley, Squire | |
S modelkou Nikki James se oženil 19. června 1972. Na pravé straně je James dcera Carmen, která byla jednou z družiček. |
|
Steve Howe, Jon Davison, Alan White, Geoff Downes a Chris Squire v MGM Hotel, Las Vegas, červenec 2013 |
Oficiální stránky: http://www.mabelgreerstoyshop.com/photos http://yes.wikia.com/wiki/Mabel_Greer%E2%80%99s_Toyshop http://alanwhite.net/biography/ |
|
mbrezny@centrum.cz ...a vzkaz autorovi! |