 Vydáno ve vydavatelství Panton v roce 1981 s katalogovým číslem 8113 0078, Česká republika (Československo) Seznam skladeb: 01. Introdukce (instrumentální) (2:56) 02. Hůl v slunečních hodinách (7:35) 03. Jsi nádherně pravěká (6:50) 04. Intermezzo (instrumentální) (2:20) 05. Černý racek (7:45) 06. Klávesové extempore (instrumentální) (4:00) 07. Vodopád (instrumentální) (3:35) 08. Toulka je oblá (7:30) Total Time (42:34) Nahráno červenec - srpen 1981, studio Pezinok, Bratislava Cover: Jaroslav Staněk |
Released by Panton in 1981 with catalog number 8113 0078, Czech Republic (Czechoslovakia) Tracklist: 01. Introduction (instrumental) (2:56) 02. Stick In A Sundial (7:35) 03. You Are Beautifully Prehistoric (6:50) 04. Intermezzo (instrumental) (2:20) 05. Black Gull (7:45) 06. Keyboard Extempore (4:00) 07. Waterfall (instrumental) (5:53) 08. The Wanderer Is Round (5:53) Celkový čas: (42:34) Recorded July - August 1981, Pezinok studio, Bratislava Coverart: Jaroslav Staněk |
"Sluneční hodiny" jsou třetí studiové album moravské rockové skupiny Synkopy z Brna. Bylo vydáno
ve vydavatelství Panton v roce 1981 s katalogovým číslem 8113 0078. Jedná se o první klasické LP
této skupiny, neboť předchozí nahrávky byly vydávány pouze jako singly, EP nebo v méně obvyklém
formátu desetipalcové gramofonové desky. Synkopy se pódiovým a poté i albovým projektem "Sluneční
hodiny" přeorientovaly pod vedením Oldřicha Veselého, který se vrátil z M. efektu, na art rock s
výrazným používáním kláves. "Sluneční hodiny" vznikly v době, kdy EL&P měli zenit své tvorby
už za sebou a YES tápali v personálních a koncepčních problémech při začínajících právních sporech
o používání loga skupiny. Na CD bylo album "Sluneční hodiny" vydáno poprvé v roce 1999 ve
vydavatelství Sony Music/Bonton, podruhé v roce 2007 ve vydavatelství FT Records.
Z alba lze evidentně cítit inspiraci právě od dvou výše uvedených britských kapel, ale skupině
SYNKOPY se přesto podařil husárský kousek. Na dominantním klávesovém podkladu, v réžii Oldřicha
Veselého, bylo stvořeno art rockové dílo, které nese i prvky slovanské (či moravské) zpěvnosti.
Jistě, standardním handikepem celé desky je typický syndróm slabšího technického vybavení
tehdejší "socialistických" hudebních stúdií, ale to už dnes nikto nezmění a muzikanti se s tím,
a na tomto albu zvláště, popasovali celkom statečně. Album obsahuje momenty jen velmi dobré, nebo
výborné, slabší okamžiky by našel málokdo. Prostě slovanský art rock nejvyšší úrovně.Když se v roce 1974 stal právoplatným členem kapely klávesista, varhaník a zpěvák Oldřich Veselý, který pro ni předtím dlouhodobě komponoval a občasně s ní i vystupoval, začal ji formovat od uriášovsky laděného rocku jiným směrem. Počátky byly znát zejména u skladeb "Poselství dětem", "Ptačí píseň" anebo u třináctiminutové kompozice "Touhy", kterou lze směle označit za počáteční art rock československého střihu. Tento vývoj se však poměrně brzy zastavil. V roce 1975 si totiž Veselého vybral kytarista Radim Hladík, aby s ním znovu oživil rozpadající se Blue Effect a této nabídce nešlo odolat. Skupinu totiž v té době opustili Lešek Semelka a Josef Kůstka a založili tehdy s mladým kytarovým talentem Michalem Pavlíčkem formaci Bohemia. Veselému se tak otevřel nový prostor pro komponování a zároveň pro nabytí nových a větších zkušeností. Přece jen parta kolem Hladíka byla pojem. Blue Effect s novou posilou mění název na Modrý Efekt a nahrávají společně s dalším novicem v sestavě baskytaristou Fedorem Frešem (z Collegium Music) a stálicí za bicími Vladem Čechem výtečné artrockové album "Svitanie"(1977). Po nuceném Frešově odchodu se vrací Semelka (jenž moogem nahradil Frešovy party), a tak vzniká model dvou zpěváků doprovázených mohutnou baterií klávesového dvojzápřahu, hojně podporovaného sólovou kytarou a bicími. To vše je zachyceno na skvostu a možná nejlepším československém žánrovém počinu "Svět hledačů" (1979).  Tyto vzorce a zkušenosti si Veselý po roztržce se Semelkou odváží z Prahy zpět do Brna, kde v roce 1980 oživuje Synkopy 61. Částečně změnil název skupiny na Synkopy & Oldřich Veselý a začal s nimi připravovat komponovaný program "Sluneční hodiny". V nové sestavě tenkrát byli Oldřich Veselý (klávesy, zpěv), Vratislav Lukáš (akustické kytary, violoncello, zpěv), Pavel Pokorný (klávesy, housle, zpěv), Jiří Rybář (bicí, zpěv), Petr Směja (kytara, zpěv) a posléze se přidal kytarista Emil Kopřiva. 
Zmíňované audiovizuální pásmo je pojato jako suita. Jedná se o více rozměrnou skladbu, jež propojuje
jednotlivá hudební témata, až se na konci opět spojí v jedno grandiózní finále. Je to necelá 45
minutová hudební esence toho nejlepšího, co v České republice (tehdy Československo) do té doby
vzniklo. To vše okořeňovaly moderní vlivy zahraničního post-art rocku/neo-progu, zejména U.K. a
jejich desky "Danger Money". Osm skladeb zkomponoval samotný Oldřich Veselý, o texty se postaral
uznávaný básník Pavel Vrba, který s Veselým spolupracoval již na zmíněném albu "Svět hledačů".
Jak už bylo zmíněno, jednotlivé kompozice tvoří celek a těžko některou vypíchnout. Přesto lze
vyzdvihnout skladbu "Černý racek".Dynamická kompozice "Hůl v slunečních hodinách", decentne smyčci obohacená "Jsi nádherně pravěká", poté "Černý racek" se silným, téměř, hitovým motivem, "Klávesové extempore", volně přecházející do skladby "Vodopád", za to by se určitě nestyděl ani Keith Emerson nebo Rick Wakeman. "Toulka je oblá" je nakonec důstojným finále tohoto art rockového díla. Kde kolekce začíná, tam také končí. Tak jako řeka, která se deltovitě rozlévá do spousty ramen, a opět se spojí do jednoho silnějšího toku. Podobně i toto dílo se po ose "Hůl ve slunečních hodinách", "Klávesové extempore" a "Vodopád" spojí ve finální "Toulka je oblá". Všechno vcelku propluje posluchačovým uchem, aby zde zanechalo opojný a nezapomenutelný pocit z hudby samotné. Možná se zdá, že album je moc krátké. Než si posluchač všechny ty klávesové plochy, vyhrávky a akustické party spojené s houslemi či violoncellem stačí vychutnat, celé dílo je u konce. Ale tady platí to, že méně je někdy více, a zde není ani o jednu notu navíc. Nahrávka si udrží posluchačovu pozornost od začátku až do konce. Jedinou malou vadou na kráse se zdá být technická kvalita záznamu, která ubírá této studiovce sílu porovnatelnou se zahraniční tvorbou. Natáčelo se v bratislavském Pezinku a tehdejší studio Veselému & spol. podle jeho slov poskytlo snad jen 6-stopé nahrávací zařízení. Mnohovrstvé klávesové party tak narážely na své technické limity. Některé nástroje se musely sbíhat do jednotlivých stop, čímž vznikl méně čitelný zvukový hybrid s výrazným basovým podtónem, který bohužel nelze ze zmíněných důvodů odstranit ani remasteringem z původních pásů. Ovšem kvalitu desky ocenili i v Japonsku, kde ji v roce 2014 opět vydali v rámci vybraných světových hudebních projektů. |
Introdukce(Music: Oldřich Veselý) |
Introduction (Music: Oldřich Veselý) |
|
Hůl v slunečních hodinách (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) To dělá velké ticho chvíli před svítáním že všechno známé kolem znehybní mráz, co letí míchou zůstane stát v dlaních. Teď jeřáb vidím v nebi který slunce zdvihá ten obraz brání plícím vydechnout vím teď co je nebýt i co není v knihách. Já svítáním svůj úděl cítím jsem hůl v slunečních hodinách. Už ostří horizontů krásné barvy mění ty žhavé dýky rosou kalené slunce narozené cítí příští zenit. Já v sošném velkém tichu mám teď úděl hůlky co přes den změří dráhu sluneční jsem věčnou nehybností stvořen pro potulky. |
Stick In A Sundial (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) |
Text skladby "Sluneční hodiny" od skupiny Synkopy (dříve Synkopy 61), která vyšla na stejnojmenném
art rockovém albu v roce 1981, je dílem plným poetických obrazů. Autorem hudby je Oldřich Veselý,
o text se postaral básník a textař Pavel Vrba. Píseň často reflektuje čas, pomíjivost a přírodní
motivy.Už "Introdukce" naznačuje, že se hlavního slova na albu ujal Veselý se svými průraznými klavesovými motivy. A s potěšením lze konstatovat, že byl stejný postup aplikován i na zbytek desky. "Introdukce" však nabízí velmi příjemný start alba, který člověka naladí na tu správnou vlnu. Těžko zařadit některé zvuky, jelikož se syntetizérů chopili i violoncellista a kytarista Vratislav Lukáš, houslista Pavel Pokorný a bubeník Jiří Rybář. Emil Kopřiva pak každou kompozici vkusně dobarvuje se svými spíše střídmě přidanými kytarovými party. Na podobných albech se nejsilnější okamžiky určují velmi těžko, ale přeci jen lze vyzdvihnout hned druhou skladbu "Hůl v slunečních hodinách", která svým svižnějším tempem a zaručenými progresivními postupy nepochybně okouzlí každého posluchače. Ani malinko větší posluchačská náročnost (zvážíme-li, že album vzniklo takřka v době zrodu a následně masové popularity nové vlny) nebrání kapele Synkopy tvořit velmi chytlavé pasáže, které člověk nemá šanci dostat z hlavy. |
|
Jsi nádherně pravěká (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) Vnímám dotyky i střety tmu co dělá z postav siluety vnímám plody v jabloních když se ke mně nakloníš Já vnímám v dnešním příští možná dítě počínáš jít z dálky k propadlištím smíš věčná jediná Jsi nádherně pravěká Cítím štěstí bez odvety čas co dělá z postav siluety vnímám hudbu v dýchání když se ke mně nakláníš Já vnímám v dnešním příští možná dítě počínáš jít z dálky k propadlištím smíš věčná jediná Jsi nádherně pravěká Vnímám hořící strom s květy čas co dělá z postav siluety cítím mandle s vanilkou jsi to ty ta před chvilkou? Já vnímám v dnešním příští možná dítě počínáš jít z dálky k propadlištím smíš věčná jediná Jsi nádherně pravěká |
You Are Beautifully Prehistoric (Text: M.Eriksen / Hudba: M.Haugen, Espen Storo, T.Haugen) |
|
"Jsi nádherně pravěká" je skladba brněnské artrockové skupiny Synkopy 61 z jejich alba
"Sluneční hodiny" (1981). Píseň, kterou zpívá Oldřich Veselý, je charakteristická svým
progresivním zvukem a smyčcovým aranžmá. Skladba je známá svou atmosférou a je řazena
k vrcholům tohoto alba. Jsi nádherně pravěká stojí na podobných základech jako předchozí skladba, ale chybí ta nakažlivá chytlavost. Je zde velký prostor pro instrumentální exhibice, kde se nepatrně "blýskne" i kytarista Emil Kopřiva, což považuji rozhodně za plus. Smyčce zde pracují na jedničku a výborně sekundují klávesovým motivům Veselého. |
|
Intermezzo (Music: Oldřich Veselý) |
Intermezzo (Music: Oldřich Veselý) |
|
Černý racek (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) Díky fáčům - chaluhám - křídlo hojí racek černý sám a v ústraní. Není žádná zásluha žít a pojít racek černý síly sbírá. Mívá to lehčí racek stejnostejný z hejna - - šedý jak druzí - chechtaví. Létá kam stačí. K čemu výška beznadějná ? Výška křídla unaví. Díky fáčům - chaluhám - křídlo srůstá. Racek černý dál sní o duhách. Dávná chvíle líhnutí úděl dává: Mládě černé málem uklovou. Žít na hrazdách visutých, křídly mávat mládě musí, tím se brání. Pustí se k výškám, tam, kde v bájích ptáci hynou, když duhu touží sezobnout. A když se zřítí, hejno odmění ho slinou - - hejno líné křídlem hnout. Pustí se k výškám, tam, kde v bájích ptáci hynou, když duhu touží sezobnout. A když se zřítí, hejno odmění ho slinou - - hejno líné křídlem hnout. Černá křídla prokvetlá výškou sílí, racek černý zas byl kousek výš. Létá i když nelétá - výška mýlí. Málem zobá Mléčnou dráhu. Pouští se k výškám, tam, kde v ságách ptáci hynou. Už málem na svou duhu sáh'. Posté se zřítil - jak se mohli s duhou minout ? Křídlo léčí v chaluhách. Díky fáčům - chaluhám - křídlo srůstá. Racek černý dál sní o duhách. |
Black Gull (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) |
Skladba "Černý racek" je nejen hudebně, ale i textově nádherně vystavěná a je jednoznačně dalším vrcholem
"Sluneční hodiny". Je chrámem a pomníkem jinakosti jednotlivce, který nechce jít cestou stádnosti a znovu
a znovu se snaží si vydobýt něco, co už ostatní dávno vzdali. Jak nadčasová i v dnešní době. Tenkrát se
jednalo především o skutečnou odvahu vymanit se ze šedého davu a tím dát najevo svoji jinakost, byť to
nelze srovnávat měřítkem dnešních dní. Rocker Veselý oním Černým rackem byl.Působivý hlas Oldřicha Veselého, který velmi citlivě vystihuje celou podstatu skladby, názorně ukazuje, jak poetické texty se dají propojit s pro něj tak typickou instrumentální složkou. Vše do sebe přenádherně zapadá, kytara zde hraje nepostradatelnou roli a melodická linka se doslova zarývá do hlavy. Všechny stopy vytvářejí neskutečně komplexní zvuk, ve kterém je těžké něco konkrétněji rozeznat, ale to je na tom to nejvíce okouzlující. Ten zvuk je zkrátka neskutečně plný, přesycený, ale přitom nadmíru vkusně. |
|
Klávesové extempore (Music: Oldřich Veselý) |
Keyboard Extempore (Music: Oldřich Veselý) |
|
"Klávesové extempore" je zajímavou ryze instrumentální skladbou, jejíž podstatu vystihuje
už samotný název. Přestože se na začátku mohlo zdát, že půjde o skladbu podobného ražení
jako předchozí "Černý racek", opak je pravdou. Nálada se zde naprosto změnila v až epicky
dramatický celek, což platí až do samého konce skladby.
|
|
Vodopád (Music: Oldřich Veselý) |
Waterfall (Music: Oldřich Veselý) |
|
Kompozice s názvem "Vodopád" je zpočátku postavena na jemně zabarveném Fender pianu, ale jsme
zde opět svědky poměrně radikálního přerodu v dramatickou změť syntetizérových zvuků a živelných
rytmických proměn. |
|
Toulka je oblá (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) Toulka je oblé krásné sousoší Touhou nám dlaně zakřiví Toulka je jako Jánošík Záhadná zůstává Cítím tu závrať z dávných tanečních Mám nohy z olší víc než dřív Toulkou se stávám víc než skutečný A záhadná zůstává Cítím tu sílu dávných svítání kdy límec košil škrtívá Toulka je gratis, není k dostání Tím záhadná zůstává Cítím tu sílu dávných svítání kdy límec košil škrtívá Toulka je gratis, není k dostání Tím záhadná zůstává Já v svítání svůj úděl cítím Jsem hůl v slunečních hodinách |
The Wanderer Is Round (Lyrics: Pavel Vrba / Music: Oldřich Veselý) |
|
Další výraznější skladbu "Toulka je oblá" a další z nejsilnějších momentů desky zdobí vkusně
vyprofilovaný text, jenž nemá na svědomí nikdo menší než Pavel Vrba. "Toulka..." nabízí mnoho
proměn, které neobyčejně korespondují se sdělením textu. Najdeme zde i akustickou pasáž, následně
rozvinutou v kouzelnou, čistě instrumentální část. Byla by škoda také nezmínit člověka, který se
velkou měrou zasloužil o výslednou podobu Slunečních hodin. Bubeník Jiří Rybář bezpochyby dal do
desky kus sebe a díky němu krásně vyniknou dynamické rozdíly. V Toulce dobře fungují i vícehlasy,
na kterých si Synkopy daly určitě hodně záležet. Tento až perfekcionalistický přístup je velmi
blízký. |
Skupina:Oldřich Veselý - syntezátory, clavinet, elektrické piano, elektronické varhany, klavír, zpěv Vratislav Lukáš - akustické kytary, syntezátor, clavinet, violoncello, zpěv Pavel Pokorný - syntezátory, elektronické varhany, elektrické piano, housle, zpěv Emil Kopřiva - elektrická kytara, zpěv Petr Směja - elektrická kytara Jiří Rybář - bicí, perkuse, syntezátor, zpěv Nahráno ve studiu OPUS, Pezinok, 1981 Aranžmá: Synkopy Cover: Jaroslav Staněk Photo: Josef Kratochvíl Spolupráca na realizácii: Vladimír Mertlík Engineering: Juraj Filo, Peter Smolinský Hudební režie: Martin Burlas |
 |
|
mbrezny@centrum.cz© ...a vzkaz autorovi!© |
Poslední aktualizace: 28.4.2026