NEJLEPŠÍ ALBA HISTORIE PROG ROCKU Zde budou postupně přidávána alba z historie progresivní hudby, které jsou v rámci tohoto žánru řazena k těm nadčasovým a nejlepším. Je možno je označit rovněž za průlomová, úspěšná, vymezující pravidla žánru (který je ale zcela nesvázán) a podobnými superlativy. Pořadí alb nenaznačuje jejich důležitost, ale jen jejich aktuální zařazení do tohoto seznamu po sehnání všech potřebných údajů o nahrávce, písňových textů a jejich přeložení a spoustě dostupných zajímavostí o každé nahrávce. Pokud byste tu některou desku chtěli speciálně zařadit, klidně se mi o ni zmiňte v mailu...

01. The Lamb Lies Down On Broadway Tohle je jedno z alb, které mě budou provázet po celý život. Jednak mi připomíná mé vysokoškolské roky, ale v hudbě, v příběhu, v melodičnosti, prostě ve všem se jedná o zcela výjimečné album. A to navzdory tomu, že v době vydání si moc slávy neužilo a jeho vydání nakonec vyústilo k odchodu Petera Gabriela od kapely. A trochu jiný bilanční pohled...

02. Close To The Edge Album, které uchvátilo nejen mě ještě v dobách zatuchlé totality, kdy mu bylo milostivě umožněno vyjít i za tehdejšího režimu. Zcela mimořádné album, které vymezilo v podstatě pojem art rock, řadím je ke svým TOP!!! albům.

03. Script For A Jester's Tear Album, které jsem si zamiloval od prvního poslechu. Bylo to tenkrát tuším z vysílání polského rádia "Studio Jedynka", kde se na rozdíl od naší republiky, dařilo uvádět veškeré hudební novinky... a v celé jejich délce. Nahrával jsem si je tenkrát na nějaký magnetofon, tuším tuzemské provenience, ale i tak to pro našince stačilo. Mohu je poslouchat kdykoliv dodnes...

04. The Dark Side Of The Moon Tohle album snad nemůže scházet v žádném žebříčku a v žádném přehledu. Je prostě tak výjimečné a nadčasové, že vychází dodnes. Určilo v podstatě jeden směr progresivní hudby - psychedelický rock.

05. Camel Toto album určitě do tohoto výčtu patří také. Patří k tomu zlatému jádru kapel, které začaly ve zlatém období rozkvětu progrocku nahrávat a vystupovat. Skladby jsou příjemné na poslech dodnes. Kapela přes mnohé peropetie a změny složení, nemnoze i kvůli úmrtí některých členů, vystupuje dodnes, i když ne již tak často. Její hlavní postavou po celou dobu je kytarista a zpěvák Andrew Latimer.

06. In The Court Of The Crimson King Dne 10. října 1969 vydali King Crimson svoje první album s názvem "In the Court of the Crimson King" pod hlavičkou Island Records. Deska v době svého vydání plně rozmetala utkvělou představu, že rock and roll a rocková hudba jako taková může být odvozována svými kořeny z černošského blues... Doslova se přetavila v novou etapu vývoje rockové hudby, ve které se pak již mohlo objevit cokoliv.

07. U.K. První superskupina progresivního rocku začala nahrávat své první album "UK" v období od prosince 1977 až ledna 1978 v Trident Studios v Londýně, Anglie. To spatřilo světlo světa v březnu 1978 originálně u EG Records. V hudbě se ozývá vliv jazzu, ale především jejich vlastní styl, založený na progresivním rocku s vlivy symfonického rocku (hlavně díky klávesám Eddie Jobsona). Je nutno uznat, že repertoár který uvedla skupina, byl zcela originální, bez stigmatu předchozí mateřské skupiny dvou hudebníků - King Crimson.

08. DangerMoney Brzy po vydání první desky UK bylo jasné, že hlavním problémem skupiny jsou zcela odlišná očekávání ve vztahu k formě hudby. Vskutku, Wetton a Jobson směřovali úsilí směrem více ke komerci, zatímco Bruford a Holdsworth raději obhajovali hudební linii skupiny v oblasti jazz-rocku. V listopadu 1978 skupinu opustil Holdsworth, hned po něm pak i Bruford. S novým bubeníkem kapely Terry Bozzio ve tříčlenném složení kapela vydala v březnu 1979 desku "Danger Money". Paradoxní bylo, že směr, kterým se vydali pánové Wetton a Jobson, vytvořil dílo mnohem zajímavější, než to předchozí. Deska je mnohem kompaktnější a má mnohem lepší zvuk než debut. Pořídil jsem si tuto v remasterované verzi a zjistil, že v dnešní hudbě se jen těžko hledá vůbec nějaké srovnání. Ta hudba a nahrávka je prostě mistrovská.

09. 2012 Album "2112" je jedním ze dvou alb skupiny Rush zapsaných v seznamu 1001 alb, které musíte slyšet dříve než zemřete. "2112" je čtvrté studiové album od kanadské progress rockové skupiny Rush, vydané v roce 1976. Torontský záznam koncertu z turné k tomuto albu byl vydán jako živé album "All The World's a Stage" v září 1976. Na albu "2112" se nachází sedmidílná suita, kterou napsali Geddy Lee a Alex Lifeson, texty napsal Neil Peart. Suita vypráví příběh odehrávající se v roce 2112.

10. Hemispheres Album "Hemispheres" je šesté studiové album kanadské rockové skupiny Rush, vydané v roce 1978. Bylo nejen posledním z post-apokalyptické trilogie, série tří alb, vedle "2112" a "A Farewell to Kings", ale také posledním ze tří alb nahraných ve Velké Británii, než se vrátili domů do Kanady. Album se zařadilo jako další klenot do kolekce progresivních nahrávek.

11. Wish You Were Here "Wish You Were Here" je deváté studiové album anglické skupiny Pink Floyd, které vyšlo 15. září 1975 a v britské i americké hitparádě se umístilo na prvním místě. Skladby "Shine On You Crazy Diamond" a titulní "Wish You Were Here" patří ke klenotů každého rockového žebříčku a umisťují se i mezi nejlepší světové nahrávky vůbec.

12. Animals "Animals" je desáté studiové album anglické skupiny Pink Floyd, které vyšlo 23. ledna 1977 ve Velké Británii. Koncept alba je dílem Rogera Waterse a vyznačuje se ostrou kritiku sociálně-politických podmínek pozdních 70. let ve Velké Británii. Na "Animals" se nachází celkem pět skladeb, album otevírají a uzavírají dvě části akustické písně "Pigs On The Wing", mezi nimi se nacházejí tři dlouhé skladby "Dogs", "Pigs" a "Sheep".

13. Misplaced Childhood "Misplaced Childhood" je v pořadí třetí album progresivní rockové kapely Marillion, které vyšlo 17. června 1985 a bylo úplně prvním koncepčním albem kapely. Album proslavily dva megahitové singly "Kayleigh" a "Lavender" a zároveň se stalo komerčně vůbec nejúspěšnějším albem kapely. Remasterované vydání alba vyšlo jako 2CD dne 17. října 1998. Nahrávalo se v Hansa Tonstudio, Berlin, v období od března až do května 1985.

14. The Snow Goose Roku 1975 se skupina CAMEL rozhodla natočit koncepční album. Pro "Mirage" Latimer napsal "White Rider" (inspirovaný Tolkienovým příběhem "Lord Of The Rings - Pán prstenů") a Ferguson navrhl, aby udělal celé album založené na této knize. Všichni členové kapely si nalezli dostatek času ke čtení, takže každý z nich hledal nějaký dobrý příběh. Bardens navrhoval "Siddhartha" a "Steppenwolf", ale když Ferguson navrhl "The Snow Goose" od Paula Gallico, vyvolalo to velké nadšení. "THE SNOW GOOSE" přineslo fanouškům překvapení. Zcela instrumentální album jim vyneslo ocenění Melody Maker "Brightest Hope" a pevně spojilo zavedenou kapelu se silnou a loajální fanouškovskou základnou.

15. Metropolis Part 2: Scenes From A Memory Slovy hypnoterapeuta začíná možná nejlepší (přinejmenším moje nejoblíbenější) album americké kapely Dream Theater. Hlavní hrdina Nicholas je uváděn do hypnózy a hypnoterapeut zkoumá spojitost mezi současností a poměrně dávnou minulostí... Po hudební i textové stránce se jedná o dokonale propracovaný skvost. Najdeme zde hned několik motivů, které se v průběhu děje v různých obměnách několikrát opakují, popřípadně můžeme slyšet podobnost s "Pt. 1". Je dost těžké určit něco jako nejlepší část alba. Každou chvíli se ozve nějaký chytlavý refrén, výborné sólo nebo zajímavý riff. Album vyšlo 26. října 1999 u Elektra Records.

16. Foxtrot "Foxtrot" je čtvrté studiové album britské progresivní rockové skupiny Genesis. Jeho nahrávání probíhalo v Island Studios v Londýně v srpnu 1972 a vyšlo v říjnu téhož roku u vydavatelství The Famous Charisma Label (/Virgin/Atlantic Records). Album produkoval David Hitchcock. "Foxtrot" je geniální album považované po boku takových perel jako "Close To The Edge" (Yes), "Thick As A Brick" (Jethro Tull), "The Dark Side Of The Moon" (Pink Floyd), "Pawn Hearts" (Van der Graaf Generator) nebo také "Larks' Tongues In Aspic" (King Crimson) za nesmrtelné a podobně jako tyhle desky, i ono svoji genialitou přesahuje hranice žánru.

17. Thick As A Brick Album "Thick As A Brick" z roku 1972 je čtyřicet minut trvající art-rocková poetická suita na text fiktivního geniálního dítěte Geralda Bostocka. Jeho texty jsou vytvořeny podle veršů napsaných fiktivním chlapcem "Geraldem Bostockem" přezdívaným "Little Milton", což byl inteligentní anglický chlapec, který měl potíže s dospíváním. Původně koncept alba "Thick As A Brick" vznikl jako vtip, ale album rychle se stalo mistrovským dílem a ironicky jedno z nejlepších koncepčních alb vůbec. Album zamýšleno jako parodie na všechna koncepční alba, recept to byl úspěšný, neboť album se stalo číslem jedna na žebříčcích ve Spojených státech.

18. Nursery Cryme "Nursery Cryme" je třetí studiové album britské skupiny Genesis. Album vyšlo 12. listopadu 1971 pod značkou The Charisma Records a jeho producentem byl John Anthony. Nahrávalo se v srpu 1971 v Trident Studios v Londýně. Je to první album kapely s bubeníkem Philem Collinsem a kytaristou Steve Hackettem, kteří nahradili předchozí členy Johna Mayhewa (bicí) a Anthony Phillipse (kytara) v letech 1970 a 1971. Je to vlastně první album nejslavnější sestavy Genesis. Obálku alba, která představuje scény z každé skladby, namaloval Paul Whitehead.

19. Relayer "Relayer" je sedmé studiové album anglické progresivní kapely Yes, které vyšlo 28. listopadu 1974 ve Velké Británii a 5. prosince 1974 pak v USA. Je to jejich jediné nahrané studiové album s klávesistou Patrickem Morazem, který přišel ke kapele v srpnu 1974, když Rick Wakeman opustil kapelu kvůli rozdílným názorům ohledně alba "Tales from Topographic Oceans" (1973), aby se věnoval své sólové kariéře. "Relayer" má stejný formát jako album "Close to the Edge" (1972) s jednou skladbou na první straně LP a dvě skladby na druhé straně. Album přineslo Yes experimenty s prvky funky a jazz fusion. Album získalo označení "Zlatá deska" od RIAAmerica a ve Velké Británii dosáhlo až na příčku #4, v US Billboard Top LPS žebříčku pak 5. příčku.

20. Going For The One "Going For The One" je osmé studiové album britské progresivní rockové skupiny Yes. Dvouletá pauza v činnosti kapely, vyplněná prací na vlastních sólových projektech se v případě jednotlivých členů kapely ukázala jako dobrá volba. Patřičně odpočatí a plni elánu se vrhli do práce na dalším studiovém albu. Jeho nahrávání probíhalo od konce roku 1976 do jara následujícího roku v Mountain Studios ve švýcarském Montreux. Album pak vyšlo v červenci 1977 u vydavatelství Atlantic Records. Autorem obalu alba je Hipgnosis. Během začátku nahrávání ve studiu ale kapelu překvapivě opustil klávesista Patrick Moraz a tak se ke klávesám vrátil Rick Wakeman, který skupinu předtím opustil po rozdílných názorech při nahrávání alba "Tales From Topographic Oceans" (1973), aby se věnoval své sólové kariéře. Album tvoří pětice skladeb bez jednotícího tématu nebo koncepce a s výjimkou s výjimkou patnácti minutové skladby "Awaken" je tvoří hlavně jejich nejkratší písně od alba "Fragile" (1971).

21. In the Wake of Poseidon "In the Wake Of Poseidon" je druhé album britské rockové skupiny King Crimson. Vyšlo v roce 1970 a v britském žebříčku prodejnosti hudebních alb se umístilo na 4. místě, což je nejlepší výsledek desek King Crimson. Na přelomu let 1969 a 1970 opustili King Crimson hned tři hudebníci, kytarista a příležitostný klávesista Robert Fripp se tak stal jediným zbylým muzikantem v kapele. Jako výpomoc při studiových nahrávkách se začal uplatňovat i zájem Petera Sinfielda o syntezátory. Druhé album "In The Wake Of Poseidon" tak nahráli Fripp a Sinfield a jejich bývalí partneři a známí. Michael Giles se vrátil k bicím při jednom nahrávání, připojil se i jeho bratr Peter Giles na baskytaru. Dokonce i Greg Lake souhlasil, že nazpívá chystané druhé album (kromě jedné písně), jeho hlas zní také na singlu "Cat Food". Tou výjimkou se stala skladba „Cadence And Cascade“, kterou zpívá Frippův kamarád ze školy Gordon Haskell. Dalšími hudebníky se stali Mel Collins (saxofony, flétny, ex-Circus) a jazzový pianista Keith Tippett.

22. Red Třetí významná sestava King Crimson v letech 1972-1974 byla radikálně odlišná od předchozích dvou a z období "bezvládí" a je vůbec první bez saxofonu nebo dechových nástrojů, a také první, která přijala aktivní improvizaci jako hlavní hudební prvek. Poslední deskou této etapy historie King Crimson je právě deska "Red". Po odchodu houslisty Davida Crosse zbylá trojice Fripp, Wetton a Bruford během června nahrála album opět stylově navazující na předchozí dvě. Jako hosté zde byli pozvaní bývalí členové King Crimson, saxofonisté Ian McDonald a Mel Collins, ale také hobojista Robin Miller a kornetista Mark Charig. Posledním hostujícím hudebníkem se stal David Cross, který skupinu nedlouho předtím opustil. Album bylo postaveno na úspěchu svého předchůdce, nejistý balancující improvizovaný materiál s uhánějícími metalovými riffy a písněmi. Na "Red" se projevila velká síla kapely, zejména v titulní skladbě, Frippově kytarové instrumentálce. Album pak končí skvělou sklabou "Starless", což je více než typický závěr, který byl reminiscencí dřívějších skladeb a končil mellotronovým crescendem. Album "Red" je významné svým spojením elementů starých Crimson a nových. Album "Red" se ukázalo jako jedno z nejsilnějších a nejvíce konzistentních alb King Crimson. Album "Red" ale opět uzavírá jednu z vrtkavých kapitol kapely King Crimson.

23. Selling England By The Pound "Selling England By The Pound" je páté studiové album britské progresivní rockové skupiny Genesis. Jeho nahrávání probíhalo v srpnu 1973 v londýnském studiu Island Studios a vyšlo v říjnu téhož roku u vydavatelství Charisma a Atlantic. Album dosáhlo pozice #3 v UK Charts ve Velké Británii 20. října 1973 a vydrželo tam 21 týdnů. V USA vstoupilo žebříčku 15.prosince 1973, dosáhlo pozice #70 a strávilo v žebříčku 29 týdnů. Singl z alba "I Know What I Like (In Your Wardrobe)" vyšel v únoru 1974 a vešel se do Top 30 hitů ve Velké Británii. Album se nahrávalo v srpnu 1973 po turné na podporu předchozího alba "Foxtrot". Skupina stihla během krátké doby napsat nový materiál, který pokrýval celou řadu témat, včetně ztráty anglické lidové kultury a zvýšení amerického vlivu, což se projevilo i v názvu alba. Dalo-li by se hovořit o společném tématu alba, pak se jim stal soumrak anglické lidové kultury a neúprosná amerikanizace země reprezentovaná hamburgry firmy Wimpy, narážky na souvztažnost mezi kýčovitým jídlem a kýčovotou kulturou.

24. A Trick Of The Tail "A Trick of the Tail" je sedmé studiové album britské progresivní rockové skupiny Genesis. Jeho nahrávání probíhalo od října do listopadu 1975 v Trident Studios. Album následujícího roku v únoru 1976 u vydavatelství Charisma/Virgin/Atco Records. Album produkoval David Hentschel se skupinou Genesis a jedná se o první album této skupiny, na kterém se nepodílel její zakládající člen, zpěvák Peter Gabriel. Zpěvu se ujal bubeník Phil Collins, který na albu rovněž hraje na bicí. Při následném turné na podporu alba se u bicích střídal s Billem Brufordem. Album patří k nejvíce ceněným deskám Genesis, které se řadí ještě k jejich ranému stylu, i když bez Gabriela.

25. And Then There Were Three Deska "...And Then There Were Three..." je deváté studiové album britské skupiny Genesis a prvním bez jejich člena Steve Hacketta. Jeho nahrávání probíhalo od září do října 1977 v Relight Studios v nizozemském Hilvarenbeek, ve stejném studiu jako jejich předchozí deska "Wind & Wuthering", přesto je album dalším k další etapě historie kapely, a to nejen změnou sestavy. Podle Mike Rutherforda se album nahrávalo pouhé dva týdny. Album pak vyšlo v březnu roku 1978. Album, spolu s členy skupiny Genesis, produkoval David Hentschel. Autorem obalu alba je Hipgnosis.

26. Images And Words Prvním albem, které nahráli s novým a od té doby již stálým zpěvákem Jamesem LaBrie, se stalo album "Images And Words" vydaném 7. července 1992. Nahrávalo se v BearTracks Studios v Sufferne, New York, v období od 14. října do prosince 1991. Závěrečné úpravy se dělaly v The Hit Factory také v New Yorku. Produkce alba se ujal David Prater a tentokrát byla kapela připravena rozšířit řady svých fanoušků. Ke spolupráci byl přizván i člen skupiny Spyro Gyra, saxofonista Jay Beckenstein, jehož nástroj se objevil v melodické skladbě "Another Day". Dream Theater pak předskakovali na turné před Iron Maiden a James si zde odezpíval svůj officialní live debut. A právě tento koncert se stal tím posledním pro Charlieho. Pár zahřívacích show v místních klubech bylo za účelem seznámení nového zpěváka s fanoušky skupiny - a vydařilo se. Fanoušci ho přijali s otevřenou náručí, a texty z alba "Images and Words" zpíval James mnohokrát s jejich doprovodem.

27. Blackwater Park "Blackwater Park" je páté studiové album švédské skupiny Opeth a patří mezi komerčně nejúspějšnější alba Opeth. Vyšlo oficiálně 27. února 2001 prostřednictvím labelu Music For Nations a Koch Records. Album představuje první spolupráci mezi frontmanem Porcupine Tree Stevenem Wilsonem a skupiny, neboť Wilson se ujal produkce alba, což vedlo k výraznému posunu v hudebním stylu Opeth. Toto album je asi nejsnáze poslouchatelné z celé diskografie Opeth a dokáže posluchače, který Opeth nezná, nejrychleji zaujmout. Obsahuje hity jako "Bleak", baladu "Harvest" nebo "The Funeral Portrait" nebo jedinečný podmanivý hit "The Drapery Falls".

28. Awake "Awake" je třetí studiové album progresivní metalové kapely Dream Theater. Vyšlo 4. října 1994 u East West Records. Jedná se o poslední studiové album Kevina Moora na postu klávesisty. "Awake" přineslo tři singly: "Lies", "Caught In A Web" a "The Silent Man". Album vyšlo spolu se singlovou vypalovačkou "Lie", která pronikla až do rotací na MTV. "Lie", hlavní singl z alba, byl vydán koncem září 1994. Průvodní hudební video představovalo skupinu, čtyřčlennou, při přehrávání skladby na různých místech v New Yorku, včetně Brooklyn Bridge, Tribeca a tunelu na Manhattanu (který musel být dočasně uzavřen, aby dokončili natáčení). Byla naděje, že "Lie" bude stejně úspěšný jako "Pull Me Under", ale nějak se nedokázal prosadit v žebříčcích. Album debutovalo na 34. místě albového žebříčku Billboard a prodalo se jej 50 000 kopií v Německu v prvním týdnu po jeho vydání, v Japonsku dosáhlo, jak jinak, platinových prodejů. Album bylo přijato velmi dobře kritikou i fanoušky, nicméně vyvolalo prudké rozepře mezi fanoušky. Některými bylo viděno jako nejtemnější album Dream Theater hlavně kvůli lyrickému obsahu mnoha písní zabývajícími se vnitřními osobními konflikty. Album se mimo vší pochybnost stalo druhým nejprodávanějším albem a dosáhlo na 32. příčku v Billboard 200. Dream Theater alba prodali ve Spojených státech přes 2 milióny kusů a více než 6 miliónů pak po celém světě.

29. The Astonishing Tak tahle deska sice vyšla 29. ledna 2016, ale zce plně si zaslouží být tady. Dream Theater vstoupili do studia již v únoru 2015 s cílem vydat album na podzim. Nahráváni kapela přerušila kvůli turné k 30. výročí založení kapely v červnu, což vedlo k odložení vydání alba až na počátek roku 2016. James LaBrie začal nahrával vokály dne 6. srpna 2016. Nahrávání kapela zakončila 25. září 2016. Mixování alba začalo 13. října 2016. Dream Theater uvedli na Facebooku a Twitteru dne 2. listopadu 2015, že jejich nové album bude koncepční, v tradici dřívějších koncepčních alb jako bylo album "Six Degrees of Inner Turbulence", a bude to rocková opera na 2CD s názvem "The Astonishing". Ani ne týden po vydání se album dne 5.2.2016 album usadilo v US Billboard Rock Chart na pozici #1.

30. The Art Of Navigating By The Stars Album kapely Sieges Even vyšlo v roce 2015 pod labelem Inside Out, IOMCD 225 a nahrála jej sestava Markus Steffen (kytary), Oliver Holzwarth (basa), Alex Holzwarth (bicí) a nový zpěvák Arno Menses. Skupina se ustálila v tomto složení po dlouhé osmileté pauze, když také nemohli dlouho nalézt vhodného zpěváka. Album se tentokrát nahrávalo ve studiu Uwe Lulise Black Solaris Studios ve Frankfurtu. Příchod Arno Mensese vnesl do kapely nové lyrické prvky, které s původním triem vytvořily na albu kombinaci moderního technického progresívního rock/metalu, které se odlišovalo od všeho, co nahráli dříve.

31. Hundred Year Flood Čvrté album kapely Magellan "Hundred Year Flood", které vyšlo 10. září 2002 a je věnováno třetímu z bratří, nejstaršímu Jackovi, který padl ve věku 21 ve válce ve Vietnamu, kdy Trentovi byly pouhé 4 roky. Je to zaroveň také protest proti nesmyslným válečným konfliktům všeho druhu a zabíjení nevinných lidí kdekoliv na světě. Texty říkají všechno, srdcervoucí fotografie a novinové výstřižky pak toho vypovídají ještě více. Album rozhodně patří zde do tohoto výběru.

32. Experiments In Mass Appeal Album "Experiments In Mass Appeal" je druhé studiové album britské neo-progresivní rockové skupiny Frost*. Jem Godfrey dokumentuje tvorbu tohoto alba videem přes "Frost Reports" na YouTube pod uživatelským jménem "planetfrost". Podle Godfreye je toto album mnohem více skupinově orientované a založené na spolupráci. Album se nahrávalo především v Jemové vlastním nahrávacím studiu s názvem Cube. "Experiments In Mass Appeal" lze nejlépe popsat jako směs alternativního pop / rocku a progresivního rock, ale nacházejí se tam i prog elementy v zasmušilých skladbách jako je "Saline", "Welcome To Nowhere" a "Falling Down", ale alternativní pop / rock je opravdu hlavní složkou alba. Tato nahrávka z roku 2008 nikdy neměla vědomou snahu napodobit Pink Floyd, Yes, Genesis, Rush, King Crimson či jakoukoliv jinou progresivní rockovou kapelu někdy ze 70 let minulého století. "Experiments In Mass Appeal" je album, které opravdu mohlo přijít jen ve světě post-Nevermind, post-Kurt Cobain.

33. Smallcreep's Day "Smallcreep’s Day" je prvním sólovým albem kytaristy Mike Rutherforda, který je znám především ze své práce s Genesis. Ale stejně jako všechni ostatní členové této skuipny, i on si našel čas pro své sólové projekty. A tahle deska patří k jedněm z nedoceněných alb historie prog rocku. Deska byla nahrána v roce 1979 během období nečinnosti jeho mateřské rockové skupiny Genesis, během kterého Rutherford a klávesista Genesis Tony Banks zaznamenali jejich první sólová alba v Polar Studios ve švédském Stockholmu. Album "Smallcreep’s Day" je více progresivnější ve srovnání s pozdějším popem od "Mechanics" a staví více na odkazu domovské kapely.

34. Operation Mindcrime "Operace: Mindcrime" je třetí studiové album amerického progresivního heavymetalového souboru Queensryche, které vyšlo 3. května 1988. Album bylo znovu vydáno 6. května 2003 se dvěma bonusovými skladbami a v roce 2006 jako deluxe box set. Album se stalo legendární díky dvěma aspektům - neuvěřitelně silným písním, které jsou plné hlasových eskapád a nádherných kytarových sól a také díky velice poutavému příběhu, který je na desce vyprávěn. Jedná se o koncepční album a rockovou operu v jednom, kde příběh sleduje osudy Nikkiho, zotavujícího se z drogové závislosti, který je ale zklamaný korupční společností své doby, je pak ale oklamán a zneužit zločinným politikem jménem Dr.X., který jej spojí s revoluční skupinou jako vraha politických vůdců. Album si bere na paškál tehdejší společnost, drogy, gangy a zneužití lidského vědomí.

35. In The Passing Light Of Day Skupina pracovala v roce 2016 na novém studiovém albu s uznávaným producentem Danielem Bergstrandom (In Flames, Meshuggah, Strapping Young Lad). Album s názvem "In The Passing Light Of Day" vyšlo 13. ledna 2017 pod hlavičkou InsideOut Music. Leader Gildenlow uvedl, že jejich 10. studiové album představuje návrat k "tvrdší a těžší formě." Album je tématicky inspirováno téměř smrtelnou nemoci z roku 2014, která potkala leadera kapely Daniela, který k tomu v bookletu alba uvedl: "To, co začalo jako nepříjemná infekce, za pouhých pár hodin se náhle zvrátilo do velmi reálné hrozby možného umrtí. Také toto album také ukazuje krásu přechodu, který se zdá nevyhnutelný. Ukazuje naději na zítřek, naději na změnu, bez ohledu na to, jak křehká a naivní tahle naděje může být." Frontman skupiny Daniel Gildenlöw se vrátil po těžké nemoci, dal dohromady novou sestavu a jakoby tímto vzkázal fanouškům, že je zpátky a v plné síle.

36. PsychoticSymphony Americké super skupiny jsou kategorií sama o sobě a tak další superskupina je na světě a divte se všichni... Základ tvoří dva bývalí členové Dream Theater Derek Sherinian a Mike Portnoy !!! K nim se připojil Billy Sheehan, který s oběma již vystupoval ve druhé polovině roku 2012 v rámci projektu, instrumentální supergroup PSMS (Portnoy / Sheehan / MacAlpine / Sherinian). Již několik posledních několik měsíců se objevovaly pověsti o novém tajném projektu, mezi něž patří i bývalí členové Dream Theater Mike Portnoy a Derek Sherinian. Nyní přišel čas, aby se udělali velkolepý a velmi očekávaný náhled do jejich nové kapely SONS OF APOLLO. Do projektu SONS OF APOLLO Mike Portnoy a Derek Sherinian spojily své síly s Ronem "Bumblefoot" Thalem (ex-Guns N 'Roses), Billy Sheehanem (The Winery Dogs, Mr. Big, David Lee Roth) a Jeffem Scott Soto (ex-Jorney, ex-Yngwie Malmsteen’s Rising Force). Jejich debutové album "PSYCHOTIC SYMPHONY" vyjde 20. října 2017 na InsideOutMusic / Sony Music. A pokud má někdo rád progresivní hudbu, tohle je její nový a dobrý představitel.

37. Crossing The Desert V instrumentální kapele či projektu IRIS se představili dva tehdejší členové MARILLION Ian Mosley na bicí a Pete Trewavas na baskytaru. Jelikož Gouvernaire je něco jako klon Steve Rotheryho, očekáváte, že tony sójových noodlingů. Hudba kapely byla soustředěna kolem Gouvernaireových kompozic, který se kromě kytarových partů postaral také o klávesy a klavír. Velmi dobré volnočasové hraní, kde hudebníci ukazují své schopnosti v delších kompozicích. Jedná se vskutku o opravdové progresivní rockové album, které volně navazuje zpětně na některé z nejlepších nahrávek z počátku 70. let a rozhodně by nemělo být opomenuto.

38. Voyage Of Acolyte "Voyage Of The Acolyte" je první studiové album anglického kytaristy, skladatele a zpěváka Steve Hacketta. Vyšlo v říjnu 1975 u Charisma Records a je jeho jediným albem, které bylo nahráno a vydáno ještě během jeho členství v Genesis. Hackett je začal nahrávat v červnu a červenci 1975, měsícem po skončení turné Genesis na podporu jejich alba "The Lamb Lies Down On Broadway". Nahrávka byla dokončena za čtyři týdny ve studiu Kingsway Recorders, které se nachází/nacházelo v Kingsway, v centrálním Londýně. Představuje příspěvky od různých hudebníků, včetně členů Genesis bubeníka Phil Collinse a bassisty Mika Rutherforda a jeho bratra Johna Hacketta. Album má volnou koncepci s každou skladbou inspirovanou v textech a pojmenovanou pokaždé jinou kartou Tarotu.

39. Wind & Wuthering Deska "Wind & Wuthering" je osmé studiové album britské skupiny Genesis. Po intenzivním období psaní a zkoušení v parném britském létě 1976 se se Genesis na dva týdny od září do října uzavřeli v Relight Studios v nizozemském městě Hilvarenbeek. Existovaly výzvy, kterým skupina musela čelit, a spoluzakladatel, basista a kytarista Mike Rutherford cítil úzkost, protože "Wind & Wuthering" bylo klíčem k přežití skupiny. "Wind & Wuthering" zůstane navždy spojeno s napětím kvůli psaní autorskému podíli pro Stevea Hacketta, které nakonec vedlo k jeho odchodu z kapely. Je to jejich poslední studiové album, na němž se ještě představil kytarista Steve Hackett, před jeho odchodem v roce 1978. Album "Wind & Wuthering" je pro fanoušky jedním z nejlepších a nejpodrobnějších prací skupiny. Sama kapela jej srovnává s průkopnickým albem "Foxtrot". Je to album plné vzrušení, zdrženlivosti, melancholie a náznaků.

40. Office Of Strategic Influence U zrodu celého projektu stál Jim Matheos. Ve studiu se sešli ve Spojených státech na počátku června 2002 k nahrávání alba, které bylo plánováno k vydání na labelu Inside Out Music na konec října nebo počátkem listopadu. Jim Matheos původně zamýšlel vytvořit progresivní metalovou superskupinu zatímco Fates Warning měli dočasnou pauzu. Proto angažoval tehdejšího bubeníka Dream Theater Mike Portnoye ke svému projektu. Původně tento projekt jako vedlejší navrhli bubeník Mike Portnoy (Dream Theatre) a kytarista Jim Matheos (Warning Fates Warning). S oběma skupinami sdílejícími podobnou hudební DNA a hrajícími progresivně ovlivněné heavy metal, se předpokládalo, že společný projekt bude znít jako předvídatelný. Projekt členů Dream Theatre a Fates Warning mohl přinést novou progresivní metalovou superskupinu, ale místo toho se změnil v něco zcela neočekávaného, konečným výsledkem je tak neobvyklý hybrid heavy metalu, minimal techna a experimentální elektroniky. V některých recenzích se objevilo označení Experimental/Post Metal/Progressive Rock.

41. Asia Po rozpadu U.K. poačátkem roku 1980 byl naplánován nový projekt superskupiny, kterou měli tvořit hudebníci Wetton, na sólové dráze působící Wakeman, bubeník Carl Palmer - předtím pevná to součást skupiny Emerson, Lake & Palmer, jež se v roce 1978 rozklížila, a tehdy málo známý jihoafrický kytarista Trevor Rabin. Wakeman však brzy z projektu vystoupil ještě předtím, než podespali smlouvu se společností Geffen, a než začali vůbec společně hrát. Ještě v témže roce byl plánován vznik nové superskupiny, která dostává název MI5 (což je britská tajná služba). V roce 1981 dal John Kalodner, A&R manažer z Geffen Records, dohromady Wettona a kytaristu skupiny Yes Steve Howea, aby spolu začali psát a hrát. Nakonec to dopadlo tak, že k Wettonovi přistoupili členové právě rozpadlých Yes, nedostižný kytarista Steve Howe a klávesista Geoff Downes (předtím také v Buggles). Carl Palmer se pak připojil později, už za plného provozu skupiny. A mohlo se začít natáčet...

42. How Dare You! Čtvrté album 10CC nazvané "How Dare You!" z ledna 1976 přinesla další obálku od Hipgnosis s další kolekci hitů UK Top Ten včetně vtipné "Art For Art's Sake" (č.5 v lednu 1976), v USA uvízl pouze na 83. místě, singl "I'm Mandy, Fly Me" (č.6 duben 1976), v USA opět jen 60. místo. Album bylo třetí kapelou, která měla přebal alba od tvůrčího týmu Hipgnosis. Ale v té době se kdysi úzké osobní i pracovní vztahy mezi čtyřmi členy začaly štěpit a tak se stalo, že to bylo i poslední album s původním obsazením kapely Eric Stewart, Graham Gouldman, Kevin Godley a Lol Creme. Poslední dva odešli krátce nato, aby vytvořili duo Godley & Creme. Všichni čtyři se zreformovali, byť nakrátko, pro album "...Meanwhile" z roku 1992.

43. Please Don't Touch Hackett pomohl k proměně Genesis v rockovou kapelu, i když výrazně odlišnou od ostatních. Jak šel čas, Hackett čím dál víc vyspíval po skladatelské stránce, jeho materiál však často neprošel společným hlasováním a do repertoáru Genesis se nedostal. Hackett zůstal s Genesis do ukončení turné Wind And Wuthering, ale poté oznámil svůj odchod dne 8. října 1977, týden před vydáním na druhého živého alba "Seconds Out". Výsledkem jeho znovunabyté tvůrčí svobody se stala deska "Please Don't Touch" Hackett, který nikdy nepatřil v Genesis mezi hlavní zpěváky, se při nahrávání většiny vokálů obrátil na řadu zpěváků, včetně folkového zpěváka Richie Havens, R & B zpěváka Randy Crawforda a Steve Walshe z americké progresivní rockové skupiny Kansas, jejichž vokály byly od stylu Genesis vzdálené víc, než si mohl kdokoli představit.

44. Sympathetic Resonance V roce 2010 se Jim Matheos (současný člen progresivních rockových Fates Warning a OSI) a John Arch (bývalý zpěvák Fates Warning v letech 1982-1987) spojili, aby vytvořili novou progresivní metalovou kapelu, ARCH / MATHEOS. Arch/Matheos začalo jako shledání mezi zakladatelskými členy Fates Warning Johnem Archem a Jimem Matheosem, kteří spolu nespolupracovali od sólového EP Johna Archa "The Twist Of Fate" z roku 2003. K jejich rozchodu došlo po spolupráci na albu Fates Warning "Awaken the Guardian" z roce 1986. V roce 2010 začalo duo pracovat na nahrávání a přivedli k tomu i tři členy Fates Warning, když skupinu doplnili jejich talentovaní spoluhráči ze skupiny Fates Warning nebo koncertní hosté, Joey Vera na basu, Bobby Jarzombek na bicí a Frank Aresti na další sólovou kytaru.

45. The 1st Chapter Norská kapela Circus Maximus byla založena v roce 2000 a na svém kontě má již 4 studiová alba. Nejdříve hráli cover verze skladeb Dream Theater nebo Symphony X, ale pozdeji začali tvořit vlastní hudbu. Circus Maximus začali psát své debutové album v roce 2004 s názvem "The 1st Chapter", které pak vyšlo v květnu 2005. Původně osmiskladbové album je obsahuje nejdelší skladbu Circus Maximus s titulní skladbou běžící déle než 19 minut. Hned od začátku desky je tu skvělá úvodní skladba "Sin". Začíná to velmi úderným riffem, po kterém následují nějaké rytmické breaky ve stylu Dream Theater, které jsou prostě úžasné. Tato píseň do značné míry definuje celé album. Komplexní, heavy instrumentace s vokálními harmoniemi 80. let. Zcela zřetelně tu lze vidět, že přehrávání coverů Dream Theater jim přirostlo k jejich stylu. Ale to vůbec není na škodu... Naopak! Kapela zcela kráčí ve svém aranžerském a zvukovém soundu, který její vlastní.

46. Pieces Of Eight "Pieces Of Eight" je osmé studiové album americké progresivní rockové skupiny Styx, které vyšlo 1. září 1978. Styx se zapsali do historie rocku tím, že byli první kapelou, která měla čtyři po sobě jdoucí alba, z nichž každého se v USA prodalo tři miliony kopií. "Pieces Of Eight" bylo druhým z nich a podařilo se mu dosáhnout trojnásobné platinové certifikace, a to díky hitům "Blue Collar Man" a "Renegade". Album má pravděpodobně nejsurrealističtější přebal z mnoha desek kapely: tři zralé ženy, všechny s náušnicemi ve tvaru slavných záhadných soch Moai, které lze nalézt na Velikonočním ostrově.

47. A Night at the Opera "A Night At The Opera" je čtvrté studiové album britské rockové skupiny Queen, vydané 21. listopadu 1975 u EMI Records ve Spojeném království a u Elektra Records ve Spojených státech. Produkoval je Roy Thomas Baker a Queen, bylo to údajně nejdražší album, které kdy bylo natočeno v době svého vydání. Album bylo pojmenováno podle stejnojmenného filmu bratří Marxů "A Night At The Opera/Noc v opeře" a bylo nahráváno v různých studiích během čtyřměsíčního období v roce 1975.

48. Into The Electric Castle Z neúspěchu předchozí desky "Actual Fantasy" se Arjen poučil a uvědomil si, že veřejnost od něj neočekává inovativní muziku, ale mnohem raději by si přála něco ve stylu prvního alba "The Final Experimen", které vyšlo v roce 1995 vyšlo s podtitulem "rocková opera od Arjena Anthonyho Lucassena". "Došlo mi, že teď budu muset přijít s opravdu výjimečnou deskou, protože jinak má kariéra končí".

49. A Day At The Races Páté studiové album britské rockové skupiny Queen neslo název "A Day At The Races" a bylo vydáno 10. prosince 1976 u EMI Records ve Spojeném království a u Elektra Records ve Spojených státech. Nahrávalo se v The Manor, Sarm East a Wessex Sound Studios v Anglii, bylo to první album skupiny, které si kapela kompletně produkovala sama, a první dokončené bez zapojení producenta Roye Thomase Bakera, když zvukařské povinnosti měl na starosti Mike Stone. Pro název nového alba QUEEN znovu použili filmové dílo bratří Marxů, tentokrát se inspirací stala komedie z roku 1937 "A Day At The Races", česky "Kobylkáři", což bylo druhé filmové setkání klaunské tlupy bratrů Marxů s režisérem Samem Woodem z roku 1937, které se odehrává v léčebném sanatoriu.

50. Train Of Thought "Train Of Thought" je sedmé studiové album americké progresivní metalové skupiny Dream Theater, vydané 11. listopadu 2003 pod vydavatelstvím Elektra Records. Album produkoval John Petrucci s Mikem Portnoyem. Kapela se inspirovala reakcemi publika na tvrdší písně, které hráli na turné. Americká skupina Dream Theater o něm sama prohlašuje, že je její nejtvrdší a nejkratší. Přesto čítá vesměs jedenáctiminutové kompozice, ovšem tentokrát skutečně hodně přitvrzené.

Made by  ©  4.11.2014  Poslední aktualizace: 10.8.2024

mbrezny@centrum.cz©  ...a vzkaz autorovi!©